36 C 33/2022

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] v obci [obec] a v [katastrální uzemí], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] [stát. instituce], [stát. instituce].

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 25 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

III. Žalovaní jsou povinni zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha-východ společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 762,42 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal určení, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] v obci [obec] a v [katastrální uzemí], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ pozemek [číslo]“). Žalobu odůvodnil zejména tím, že pozemek [číslo] je ve spoluvlastnictví žalobce a žalovaných a že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] v obci [obec] a v [katastrální uzemí], zapsaných na listu vlastnictví [číslo] [stát. instituce], [stát. instituce], které mu darovala jeho matka [jméno] [příjmení] na základě darovací smlouvy ze dne [datum]. Ta nabyla zmíněné pozemky pod příjmením [příjmení] na základě postupní smlouvy ze dne [datum] od svých příbuzných [jméno] a [jméno] [příjmení]. Pozemek [číslo] přitom tvořil a dodnes tvoří spolu se zmíněnými pozemky a dále s pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] oplocený areál, který byl nejméně po dobu 60 let nerušeně užíván právními předchůdci žalobce v dobré víře, že jim patří, neboť nikdo jiný nikdy pozemek [číslo] neužíval, ani si jeho užívání nenárokoval. Skutečnost, že se uvnitř oploceného areálu nachází pozemek [číslo], který je ve spoluvlastnictví více osob, žalobce zjistit až v roce 2021 při příležitosti sepisu své závěti. Pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] pak žalobce nabyl na základě darovací smlouvy ze dne [datum] uzavřené se svojí sestrou [jméno] [příjmení] a kupní smlouvy č. [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] uzavřené s [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], neboť stejně tak jako shora zmíněné pozemky tvoří společně jeden funkční celek. Historicky přitom pozemek [číslo] tvořil cestu evidovanou pouze jako pozemek parc. [číslo] která pravděpodobně propojovala polnosti a chlévy, které se nacházely dále za pozemky, které užívali právní předchůdce žalobce. 2. 1. žalovaný ponechal rozhodnutí ve věci na úvaze soudu, vyjádřil se k okolnostem, na základě kterých nabyl spoluvlastnické právo na pozemku [číslo], a k místním poměrům, jak si je sám pamatoval, tedy že k pozemku žalovaných, který sousedí s pozemky žalobce, skutečně vedla ohraničená cesta, která byla jako cesta skutečně užívána, byla však ukončena vraty a ústila na pozemku žalovaných. 3. 2. žalovaný nárok uplatněný žalobou neuznal. Poukázal na skutečnost, že údaje o spoluvlastnictví k pozemku [číslo] jsou volně dostupné v katastru nemovitostí, proto i žalobci musely být známy, především pak v souvislosti s výstavbou staveb, které zasahují na pozemek [číslo] a které na něm zbudoval sám žalobce. 2. žalovaný proto zpochybnil dobrou víru žalobce při užívání pozemku [číslo] jakožto jediného vlastníka. V neposlední řadě uvedl, že není zákonnou povinností (spolu) vlastníka svůj majetek fakticky užívat, proto pouze na základě skutečnosti, že pozemek [číslo] nebyl ostatními spoluvlastníky užíván, nemohou spoluvlastnické právo k němu pozbýt.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí ve vztahu k obci [obec], [katastrální uzemí] a k listu vlastnictví [číslo] prokazující stav k datu [datum] bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo] (o výměře [výměra]), jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], pozemku parc. [číslo] (o výměře [výměra]), pozemku parc. [číslo] (o výměře [výměra]), pozemku parc. [číslo] (o výměře [výměra]), pozemku parc. [číslo] (o výměře [výměra]), pozemku parc. [číslo] (o výměře [výměra]), pozemku parc. [číslo] (o výměře [výměra]), pozemku parc. [číslo] (o výměře [výměra]) a pozemku parc. [číslo] (o výměře [výměra]).

5. Z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. V [číslo] [rok] [číslo] včetně kopie katastrální mapy bylo zjištěno, že byl nově ve vztahu k pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] zapsán žalobce jako spoluvlastník s velikostí podílu ½ na základě darovací smlouvy ze dne [datum], oproti předchozímu stavu, kdy byli dále jako spoluvlastníci uvedeni [celé jméno svědkyně] s velikostí podílu ¼, Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného] s velikostí podílu ⅛ a [jméno] [příjmení] s velikostí podílu ⅛; zápis ve vztahu k žalovaným, jejichž podíl byl u každého o velikosti ¼, zůstal beze změny. Dále bylo zjištěno, že pozemek parc. [číslo] sousedí s pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v neposlední řadě s pozemkem parc. [číslo].

6. Z knihovní vložky k usedlosti [číslo] bylo zjištěno, že v katastrální obci [obec] velký byla pod označením [číslo] evidována parcela jako cesta s tím, že dne [datum] bylo vloženo právo vlastnické pro [jméno] [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení], každému jednou polovinou, a dne [datum] vlastnické právo pro [jméno] [příjmení] v jedné polovině. Současně bylo zjištěno, že byla vložena pro vlastníka usedlosti [číslo] v [obec] služebnost chůze, jízdy, průhonu po cestě parc. [číslo] na pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo].

7. Z informačního výpisu k listu vlastnictví [číslo] prokazující stav k [datum] bylo zjištěno, že stavba rodinného domu [adresa], která je součástí pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v obci [obec], [katastrální uzemí], je ve společném jmění manželů [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], a [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

8. Z pozemkové mapy bylo zjištěno, že pozemek parc. [číslo] tvořil cestu, která sousedila s pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] dále s pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo].

9. Z informačního výpisu k listu vlastnictví [číslo] prokazující stav k [datum] bylo zjištěno, že spoluvlastníky mj. pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], jsou [celé jméno svědkyně] s velikostí podílu ¾ a 1. žalovaný s velikostí podílu ¼.

10. Z informačního výpisu k listu vlastnictví [číslo] prokazující stav k [datum] bylo zjištěno, že pozemek parc. [číslo] (o výměře [výměra]), který byl dříve číslován jako parcela PK [číslo] je ve spoluvlastnictví žalobce s velikostí podílu ½ a žalovaných s velikostí podílu každého ¼ s tím, že 1. žalovaný nabyl spoluvlastnický podíl na základě usnesení [název soudu] o schválení dědické dohody ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] a 2. žalovaný nabyl spoluvlastnický podíl na základě usnesení [název soudu] o dědictví ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací].

11. Z informačního výpisu k listu vlastnictví [číslo] z informačního výpisu k parcele č. KN [číslo] prokazující stav k [datum] bylo zjištěno, že mj. pozemek parc. [číslo] (o výměře 242 m2) a pozemek parc. [číslo] (o výměře 1 210 m2), které byly dříve číslovány jako parcela PK [číslo], jsou ve spoluvlastnictví žalovaných s velikostí podílů ¼, [celé jméno svědkyně] s velikostí podílu ¼, Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného] s velikostí podílu ⅛ a [jméno] [příjmení] s velikostí podílu ⅛.

12. Z postupní smlouvy ze dne [datum] a z knihovní vložky k usedlosti [číslo] bylo zjištěno, že jejím předmětem byla usedlost [číslo] v [obec], stavební parcela čkat. [číslo], stavební parcela čkat. [číslo] s budovami na nich postavenými, pozemek čkat. [číslo] zahrada, pozemek čkat. [anonymizováno] role, pozemek čkat [anonymizováno] pastviště, pozemek čkat. [anonymizováno] louka, pozemek čkat. [anonymizována čtyři slova] role, které byly postoupeny a odevzdány (prosté všech knihovních dluhů a břemen) [jméno] a [jméno] [příjmení] na [jméno] [příjmení] za postupní cenu [anonymizována tři slova].

13. Z darovací smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] darovala žalobci dům [adresa] na pozemku parc. st. [číslo] (o výměře [výměra]) včetně uvedeného pozemku, pozemek parc. č. st. [číslo] (o výměře [výměra]), pozemek parc. [číslo] (o výměře [výměra]), pozemek parc. [číslo] (o výměře [výměra]) a pozemky ve zjednodušené evidenci PK parc. [číslo] (o výměře [výměra]), parc. [číslo] (o výměře [výměra]), parc. [číslo] (o výměře [výměra]), parc. [číslo] (o výměře [výměra]), parc. [číslo] (o výměře [výměra]), parc. [číslo] (o výměře [výměra]) a parc. [číslo] (o výměře [výměra]), nacházejících se v [katastrální uzemí], se všemi právy a povinnostmi spojenými v hranicích jak ona sama darované nemovitosti vlastnila a užívala. [jméno] [příjmení] bylo současně v domě [adresa] zřízeno věcné břemeno bydlení.

14. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně], sestry 1. žalovaného a sestřenice 2. žalovaného, bylo zjištěno, že svědkyně v [obec] bydlí od svého narození, a to na pozemku sousedícím s pozemkem, který užívá žalobce a který před ním užívala jeho matka, paní [příjmení]. Jak pozemek, který užívá svědkyně, tak pozemek, který užívá žalobce, popsala svědkyně tak, že jde o pozemky s řadovými domy, které jsou v přední části ohraničeny vraty, po stranách jsou od sebe odděleny plotem a v zadní části se nachází přístupová cesta z pole. K oběma pozemkům pak podle svědkyně vždy vedla cesta, nicméně tato byla zakončena vraty a na pozemku, který užívá žalobce, již nebyla zřetelná. O části pozemku, který má zasahovat na pozemek žalobce, se svědkyně dozvěděla právě od žalobce, věc byla následně řešena tak, že část rodiny žalobci tento předmětný pozemek darovala.

15. Vycházeje z uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalobce nabyl vlastnické právo k pozemku [číslo] vydržením.

16. Po skutkové stránce vyšlo v řízení najevo, že pozemek [číslo], který byl dříve společně s pozemkem parc. [číslo] číslován jako parcela PK [číslo] a evidován jako cesta je ve spoluvlastnictví žalobce s velikostí podílu ½ a žalovaných s velikostí podílu každého ¼. Pozemky sousedící s pozemkem [číslo] a jeho obklopující, které se nacházejí v obci [obec] a v [katastrální uzemí], tj. pozemek parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] jsou ve výlučném vlastnictví žalobce, z toho pozemek parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] (dříve evidovaný jako parc. [číslo]) nabyl žalobce darem od své matky na základě darovací smlouvy ze dne [datum], která je včetně pozemku [číslo] jako jeden funkční celek dlouhodobě užívala k bydlení a nabyla je od svých příbuzných manželů [příjmení] na základě smlouvy postupní ze dne [datum]. Žalovaní nabyli svůj spoluvlastnický podíl na pozemku [číslo] v rámci dědického řízení po svých právních předchůdcích s tím, že 1. žalovaný ho nabyl na základě usnesení [název soudu] o schválení dědické dohody ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] a 2. žalovaný na základě usnesení [název soudu] o dědictví ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací].

17. Po právní stránce byla věc posouzena podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), ve spojení s § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“), podle kterého není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

18. Podle § 3036 o.z. se podle dosavadních právních předpisů až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

19. Podle § 134 podle odst. 1 obč. zák. se oprávněný držitel stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

20. Podle § 129 odst. 1 obč. zák. držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe.

21. Podle § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

22. Vydržení vlastnického práva je jeho nabytí v důsledku kvalifikované držby věci vykonávané po zákonem stanovenou dobu. Účelem vydržení je uvést do souladu dlouhodobý faktický stav se stavem právním a umožnit nabytí vlastnictví držiteli, který věc dlouhodobě ovládá v dobré víře, že je jejím vlastníkem, přičemž tato dobrá víra je podle platné úpravy dána„ se zřetelem ke všem okolnostem věci“. Rubem ovládání věci držitelem je nečinnost vlastníka (viz Komentář Beck-online: Občanský zákoník I, II, 2. vydání, 2009, str. 773-779: J. Spáčil, § 134).

23. Žalobce se držby pozemku [číslo] ujal na základě darovací smlouvy ze dne [datum] uzavřené s jeho matkou a po dobu nejméně deseti let jej nerušeně užíval. Jeho nerušené užívání, aniž by si další spoluvlastníci jeho užívání nárokovali, potvrdila ostatně svědkyně [celé jméno svědkyně], která se o existenci spoluvlastnictví k pozemku [číslo] dozvěděla až v nedávné době od žalobce. Nerušené užívání žalobce dále podporují již samotná tvrzení žalovaných, kteří v průběhu řízená uváděli, že pozemek [číslo] nabyli v rámci dědického řízení společně s mnoha dalšími pozemky a fakticky se o něj od té doby nikdy nezajímali mj. právě pro velké množství zděděných pozemků. O užívání pozemku [číslo] před nabytím spoluvlastnického podílu pak žalovaní neměli žádné povědomí.

24. Navzdory tomu, že předmětem darovací smlouvy ani smlouvy postupní ze dne [datum], na základě které nabyla vlastnické právo k pozemkům obklopujícím pozemek [číslo] matka žalobce, pozemek [číslo] nebyl, bylo v řízení prokázáno, že tvořil součást uceleného funkčního celku, který byl dlouhodobě užíván ve stejném rozsahu právními předchůdci žalobce a následně také žalobcem. V řízení bylo dále prokázáno, především s přihlédnutím ke vzhledu pozemku [číslo] a pozemku parc. [číslo] že v minulosti byl pozemek [číslo] součástí cesty, která protínala pole za řadovými domy. Svědkyně [celé jméno svědkyně] přitom potvrdila, že sousední pozemek užívaný žalobcem byl skutečně užíván jako jeden funkční celek, a vyloučila, že by na pozemku, který užívá žalobce, byla za dobu jejího života (tzn. cca 60 let) tak, jak si místní poměry pamatuje, zřetelná cesta, která by pokračovala směrem k polím nacházejícím se vzadu za domy. Svědkyně naopak potvrdila, že cesta, která vedla z polí jak k pozemku, který užívá svědkyně, tak k pozemku, který užívá žalobce, byla zakončena vraty na hranicích uvedených pozemků.

25. Žalobci tak lze přisvědčit, že pozemek [číslo] užíval v omluvitelném omylu, že mu skutečně patří (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 6. 2004 sp. zn. 22 Cdo 496/2004), a to s ohledem na poměr jeho výměry (141 m2) a celkové výměry pozemků nabytých na základě darovací smlouvy (18 604 m2). Ke stejnému závěru o nepatrné velikosti pozemku [číslo] v poměru k ostatním nabytým pozemkům lze přitom dospět i za předpokladu, že by byla zohledněna pouze výměra těch pozemků, které byly předmětem darovací smlouvy a které tvořily (tvoří) oplocený funkční celek, tj. pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] (o celkové výměře 1 395 m2), nikoliv výše uvedená celková výměra všech darovací smlouvou převáděných pozemků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 6. 2004 sp. zn. 22 Cdo 496/2004).

26. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že žalobce se na základě právní skutečnosti způsobilé k nabytí vlastnického práva (darovací smlouvy ze dne [datum]) chopil držby mj. též pozemku [číslo], na který se tato právní skutečnost nevztahovala, a byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem i pozemku [číslo]. Zmíněné okolnosti lze spatřovat především v tom, že žalobce uzavřel darovací smlouvu s osobou jemu blízkou, která rovněž pozemek [číslo] bezprostředně užívala, a že pozemek [číslo] byl k pozemkům, které byly předmětem darovací smlouvy, dlouhodobě připlocen a užíván jako jeho součást, přičemž přístup na něj byl po celou vydržecí dobu (tj. v období od [datum] do [datum]) pouze z ostatních pozemků, které byly předmětem darovací smlouvy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2020 sp. zn. 22 Cdo 1172/2020). Existoval tedy domnělý (putativní) titul, kterým byla zmíněná darovací smlouva, o který se držba žalobce k pozemku [číslo] opírala. Z hlediska běžné opatrnosti, kterou bylo možno se zřetelem ke všem okolnostem případu po žalobci požadovat, pak žalobce s ohledem na uvedené neměl důvod zajímat se o parametry darovaných pozemků.

27. Dobrou víru žalobce se přitom žalovaným nepodařilo vyvrátit, jelikož jejich vyslovené pochybnosti zůstaly pouze v rovině tvrzení a k jejich prokázání žalovaní ani po poučení soudu podle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), neoznačili ve lhůtě k tomu stanovené žádné důkazy. K případným později označeným důkazům u v pořadí třetího jednání soudu pak s ohledem na nastalé účinky koncentrace řízení ve smyslu § 118b odst. 1 o.s.ř. nebylo možné přihlédnout.

28. Soud proto žalobě vyhověl a určil, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku [číslo].

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., tak, že žalobci, který byl ve věci plně úspěšný, přiznal náhradu nákladů v celkové výši 25 400 Kč Náklady žalobce představují zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč a náklady na zastupování advokátem, kterému náleží odměna podle § 9 odst. 4 písm. b), § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý z pěti úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a.t. (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, účast na jednání soudu dne [datum], vyjádření k výzvě soudu ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum]) včetně pěti náhrad hotových výdajů podle § 13 odst. 1 a 4 a.t. po 300 Kč za jeden úkon právní služby. V neposlední řadě pak představují náklady žalobce hotové výdaje ve smyslu § 137 odst. 1 o.s.ř. za výpisy z pozemkových knih a výpisy z katastru nemovitostí v celkové výši 3 400 Kč, jejichž úhradu zástupce žalobce doložil příjmovými doklady.

30. Soud dále rozhodl o povinnosti žalovaných zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha-východ náklady, které státu vznikly, ve smyslu § 148 o.s.ř. Tyto představují náhradu za ušlý výdělek, která byla pravomocně přiznána svědkyni [celé jméno svědkyně] ve výši 762,42 Kč v souvislosti s její svědeckou výpovědí usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne 20. 7. 2023 č. j. 36 C 33/2022-89. Jelikož soud o těchto nákladech nerozhodl při vyhlášení rozsudku, rozhodl o nich dodatečně předtím, než rozsudek nabyl právní moci, postupem podle § 166 o.s.ř. doplňujícím usnesením, které vtělil do písemného vyhotovení tohoto rozsudku. Náklady jsou žalovaní povinni zaplatit na bankovní účet soudu [číslo] pod variabilním symbolem [číslo].

31. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.), náhrada nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovanými pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Žalované soud zavázal k plnění společně a nerozdílně, neboť v daném řízení vystupovali v postavení tzv. nerozlučných společníků ve smyslu § 91 odst. 1 o.s.ř. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2007 sp. zn. 33 Odo 1552/2005).