36 C 348/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Dobešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 4 206,04 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 206,04 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 206,04 Kč od 24. 10. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.).

2. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 4 206,04 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozhodnutí, z titulu neuhrazené ceny za zařízení poskytnuté žalobkyní žalovanému jako účastníku telefonní stanice [číslo] [číslo] na základě objednávky ze dne 11. 10. 2017 a účastnické smlouvy ze dne 27. 11. 2017 v období od 1. 12. 2017 do 30. 9. 2019 vyúčtované žalovanému fakturami [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] dále za platební transakce vyúčtované žalovanému fakturami [číslo] [číslo].

3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalobkyně jakožto poskytovatel služeb elektronických komunikací provozuje vlastní síť elektronických komunikací, též poskytuje pomocí pevných linek služby [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] a další služby. Žalobkyně s žalovaným na základě objednávky žalovaného ze dne 11. 10. 2017 uzavřeli dne 27. 11. 2017 účastnickou smlouvu – [anonymizováno] Mobilní hlasová služba. Žalobkyně poskytla žalovanému koncové zařízení [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], placené žalovaným ve 24 měsíčních splátkách po 166,63 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné podmínky žalobkyně pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a ceník žalobkyně (prokázáno objednávkou ze dne 11. 10. 2017, předávacím protokolem ze dne 18. 10. 2017, účastnickou smlouvou ze dne 27. 11. 2017, všeobecnými podmínkami pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, ceníky žalobkyně a provozní podmínky pro poskytování služby digitální televize [anonymizováno] TV). Za poskytnutí uvedeného zařízení vyúčtovala žalobkyně žalovanému v období od 1. 12. 2017 do 28. 2. 2019 pravidelné platby ve výši 166,63 Kč ve fakturách č. [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] (prokázáno uvedenými fakturami). V rámci všeobecných podmínek pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací si strany sjednaly oprávnění žalovaného provádět příkazy k provedení převodu peněžních prostředků na platební účty třetích osob (prokázáno čl. 15 všeobecných obchodních podmínek). Žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou [číslo] za období od 12. 12. 2017 do 11. 1. 2018, se splatností dne 29. 1. 2018, cenu za platební transakce ve výši 321,98 Kč (prokázáno fakturou [číslo]). Žalobkyně dále vyúčtovala žalovanému fakturou [číslo] za období od 12. 1. 2018 do 11. 2. 2018, se splatností dne 1. 3. 2018, cenu za platební transakce ve výši 85,20 Kč (prokázáno fakturou [číslo]). Následně žalobkyně vyúčtovala žalovanému v období od 1. 3. 2019 do 30. 9. 2019 pravidelné platby za zařízení ve výši 166,63 Kč a platby za tzv.„ základní [anonymizováno] služby“ ve výši 19 Kč představující cenu za jednotlivá tištěná vyúčtování, tj. celkem v každé faktuře částku ve výši 185,63 Kč, ve fakturách [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] (prokázáno uvedenými fakturami a ceníkem žalobkyně). Žalovaný uvedená vyúčtování řádně a včas neplatil, dne 15. 1. 2019 mu byla zaslána upomínka a následně dne 1. 4. 2019 pokus o smír (prokázáno zrušením poskytování služeb, přehledy neuhrazených faktur a pokusem o smír včetně dodejky).

5. Hmotněprávní posouzení práv a povinností plynoucích z kupní smlouvy (tj. poskytnutí koncového zařízení) bylo založeno na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Podle § 2079 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně. Podle § 2085 odst. 1 o. z. jako koupě movité věci se posoudí každá koupě, jejímž předmětem není nemovitá věc, jakož i koupě součásti nemovité věci, má-li kupující podle smlouvy nabýt součást po oddělení jako věc movitou. Za kupní smlouvu se vždy považuje smlouva o dodání spotřebního zboží, které je nutné sestavit nebo vytvořit.

6. Podle § 1746 odst. 2 o. z. mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

7. Podle § 3 odst. 1 písm. g) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění od 1. 7. 2017 do 12. 1. 2018 (dále jen„ zákon o platebním styku“), je platební službou provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení. Podle § 5 písm. i) zákona o platebním styku mohou poskytovat platební služby jako podnikání mj. poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu za podmínek stanovených tímto zákonem. Podle § 36 odst. 1 zákona o platebním styku poskytovatel platebních služeb malého rozsahu je ten, kdo je oprávněn poskytovat platební služby na základě zápisu do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu.

8. Podle § 64 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby.

9. Po právní stránce byla věc posouzena podle ustanovení kupní smlouvy a smlouvy nepojmenované společně s ustanoveními zákona o elektronických komunikacích a v souladu se zákonem o platebním styku, neboť žalobkyně byla registrována podle § 36 odst. 1 zákona o platebním styku.

10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, co do úroku z prodlení z této částky, tak i co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

11. Jelikož se žalovaný zároveň ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též úrok z prodlení podle § 1970 o. z. (ode dne následujícího po splatnosti poslední vystavené faktury). Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž úrok požadovaný žalobkyní nepřesahuje výši úroku z prodlení stanovenou tímto nařízením.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 2 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.

13. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení či stanovení splátek.