36 C 349/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Dobešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o vyklizení nemovitosti

I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen vyklidit pozemek parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba č.e. [anonymizováno] rodinný dům, katastrální území Zdiby, se zamítá.

II. Žalovaný je povinen vyklidit pozemek parc. [číslo] katastrální území Zdiby a vyklizený předat žalobkyni do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném vyklizení ve výroku I. a II. rozsudku označených nemovitostí. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je výlučným vlastníkem označených nemovitostí, účastníci jsou bývalí manželé, jejich manželství bylo uzavřeno [datum] a rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Praha – východ sp. zn. [spisová značka]. Žalovaný přes nesouhlas žalobkyně a absenci právního důvodu nemovitosti dál užívá a žalobkyni za toto užívání nic nehradí.

2. Žalovaný nárok žalobkyně neuznával. Potvrdil manželství účastníků, jejich následný rozvod i skutečnost, že žalobkyně je zapsána v katastru nemovitostí jako výlučný vlastník ve výroku I. a II. označených nemovitostí. Poukázal na to, že účastníci pořídili pozemky parc. č. st. [anonymizováno] (bez existující stavby) a parc. [číslo] společně ještě před uzavřením manželství na přelomu let [rok] [rok] za částku [částka]. Kupní cena byla hrazena z hypotečního úvěru, poskytnutého pouze žalobkyni, úvěr však spláceli (a dosud splácí) oba účastníci. V souvislosti s koupí pozemku zaplatil žalovaný v hotovosti realitní kanceláři ze svých výlučných prostředků částku [částka]. V době nabytí předmětných pozemků se na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] nacházela stavba, vedená v katastru nemovitostí jako rekreační objekt, ta byla následně zcela odstraněna a žalovaný ze svých finančních prostředků (získaných ze stavebního spoření, darem od rodičů nebo slevou na stavební materiál od společnosti, pro kterou pracoval) postavil v letech [rok] [rok] na jejím místě rodinný dům č. e. [anonymizováno] za účelem společného bydlení účastníků a vedení jejich rodinné domácnosti. Po kolaudaci stavby (v květnu [rok]) mělo dojít k zápisu vlastnického práva žalovaného k nemovitostem do katastru nemovitostí, k čemu nakonec nedošlo. Účastníci v předmětných nemovitostech vedli rodinnou domácnost, následně žalobkyně navázala jiný partnerský vztah a z nemovitostí se odstěhovala. Přes skutečnost, že v katastru nemovitostí je pouze žalobkyně evidována jako vlastník předmětných nemovitostí, se vzhledem k popsaným skutečnostem i žalovaný vedle žalobkyně považuje taktéž za jejich vlastníka.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] ke dni [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně je evidována v katastru nemovitostí jako vlastník předmětných nemovitostí na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s účinky vkladu vlastnického práva ke dni [datum]. V projektu stavby rekreačního objektu, nástavba + přístavba vypracovaném Ing. [jméno] [příjmení] figurovali jako investoři stavby oba účastníci, projekt počítal pouze s rekonstrukcí původní stavby (jejím rozšířením). Podle vyjádření projektanta Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] z důvodu statického narušení (trhlin) původního zdiva jmenovaný rozhodl o stržení obvodového zdiva, které mělo podle projektu zůstat součástí budoucího stavu a o nahrazení stávajících konstrukcí novými. Průběh výstavby domu na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] byl doložen zejména stavebním deníkem za období [datum] – [datum]. V záznamu deníku ze dne [datum] je obsažena informace o demolici stávajícího objektu, přičemž na počátku měly být ponechány obvodové konstrukce a práce měly probíhat až do [datum]. Z dalších záznamů z deníků (ze dnů [datum] – [datum]) jsou patrny zemní práce, provádění vytýčení nové stavby (vyvápněním) a následné výkopy, práce týkající se základové spáry a jejího následného vyplnění makadamem, vylití betonem a vyplnění tvárnicemi s výstavbou ztraceného bednění, položení kari sítě na půdorys základu. Z dalších záznamů ze stavebního deníku je zřejmé vylití základové desky, penetrace a pokládka hydroizolace v pásech obvodového zdiva (záznamy ze dnů [datum] a [datum]), následně založení hrubého zdiva a vyzdívka hrubé stavby do úrovně věnce pod strop včetně umístění stropních trámů a jejich zakotvení do věnce (záznamy za období od [datum] do [datum]), a betonáž stropního věnce, vyzdívání druhého nadzemního podlaží, vyzdívání komínu (záznamy z října [rok]). Podle záznamu z [datum] byl položen krov, dále dozděny štíty (listopad [rok]), byla provedena pokládka krytiny (prosinec [rok]). V roce [rok] pak byla osazena plastová okna, provedeny vnitřní instalace (voda, kanalizace, elektro), jímka, zateplení, vnitřní práce (omítky, izolace, položena podlahová krytina, obklady, schodiště apod.). Z fotodokumentace průběhu stavby bylo zjištěno úplné odstranění původní stavby a průběh výstavby nové stavby.

4. Fakturou č. [rok] (včetně stvrzenky) dodavatele [právnická osoba] vystavenou [datum] na žalovaného byla doložena fakturace založení a vyzdívání 1 PP., podle stvrzenky byla žalovaným stejného dne v hotovosti zaplacena na tuto fakturu částka [částka], fakturou č. [rok] ze dne [datum] stejného dodavatele pak byla provedena fakturace vyměření a založení ztraceného bednění, podle stvrzenky byla faktura uhrazena žalovaným v hotovosti v částce [částka]. Fakturou č. [anonymizováno] dodavatele [právnická osoba], ze dne [datum] a č. [anonymizováno] ze dne [datum], vystavenými na žalovaného byla účtována dodávka betonu a betonářské oceli, ZTB, fakturou č. [anonymizováno] ze dne [datum] byla žalovanému stejným dodavatelem fakturována dodávka tvárnic. Fakturou č. [anonymizováno], vystavenou [právnická osoba], ze dne [datum] a č. [anonymizováno] ze dne [datum] byl žalovanému účtován elektromateriál (vše s poznámkou uhrazeno v hotovosti). Fakturou č. [anonymizováno] ze dne [datum] vystavenou [jméno] [celé jméno svědka] na žalovaného byla vyúčtována dodávka řeziva hranolů, prkna, palubky, fakturami ze dne [datum] č. [rok] a ze dne [datum] č. [rok], pak byla stejným dodavatelem doložena fakturace zhotovení komínu žalovanému, fakturou č. [rok] dodavatele [jméno] [příjmení] č. [rok] ze dne [datum] byla žalovanému účtována dodávka stropních trámů a fakturou č. [rok] ze dne [datum] dodávka krovu. Ze smlouvy o dílo uzavřené mezi žalovaným jako objednatelem a společností [právnická osoba] jako zhotovitelem ze dne [datum] bylo zjištěno, že jejím předmětem byla dodávka výplní stavebních otvorů, které byly podle protokolu o převzetí dokončeného díla předané žalovanému dne [datum]. Fakturou č. [rok] dodavatele [právnická osoba], vystavenou [datum] na žalovaného byly účtovány instalatérské práce – topení podkroví, stejného dne byla podle stvrzenky přijata od žalovaného úhrada v hotovosti v částce [částka], další fakturou č. [rok] ze dne [datum] stejného dodavatele byly žalovanému účtovány instalatérské práce - kotelna, studna, čerpadlo, krbová vložka, vložka ROMOTOP, kotel PROTHERM 12KW, nepřímotopový bojler, zaplacené podle stvrzenky stejného dne v hotovosti v částce [částka] žalovaným. Fakturou č. [rok] dodavatele [právnická osoba], vystavenou [datum] a stvrzenkou o úhradě žalovaným byla doložena fakturace a úhrada instalatérských prací podlahové topení 1 NP. Fakturou č. [rok] ze dne [datum] vystavenou dodavatelem Pozemní stavby [právnická osoba] žalovanému byla účtována pokládka žulových kostek, podle příjmového pokladního dokladu č. [rok] zaplacena žalovaným téhož dne. Fakturou stejného dodavatele č. [rok] ze dne [datum] a příjmovým pokladním dokladem byla doložena fakturace a úhrada výkopových prací a terénních úprav.

5. Z výpovědi svědka [jméno] [celé jméno svědka] vyplynulo, že jeho společnost [právnická osoba] žalovanému dodávala část stavebního materiálu (cihly, střešní krytinu, palubky apod.). Materiál hradil žalovaný zčásti v hotovosti, zčásti byla kupní cena započtena na jeho provizi za činnost, kterou žalovaný pro společnost svědka vykonával, v roce [rok] vydělal takto žalovaný asi [částka]. Stavba byla realizována v letech [rok] až [rok], svědek komunikoval pouze se žalovaným. Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že má s žalovaným přátelský vztah, v roce [rok] nebo [rok] chodil na stavbu pomáhat (omítat), tehdy byla hotová hrubá stavba i vnitřní instalace. Původní stavba byla zcela zbourána a byla postavena nová stavba. Žalobkyni viděl na stavbě asi dvakrát. Stavba byla určena k společnému bydlení žalobkyně a žalovaného. Svědek [celé jméno svědka] se stavebních prací osobně neúčastnil, jako kamarád žalovaného věděl, že v roce [rok] účastníci koupili pozemek se starou stavbou, která byla zbourána. Následně v roce [rok] či [rok] se stavěl nový dům, přičemž hrubá stavba byla dokončena v letech [rok] – [rok]. Žalovaný stavěl svépomocí a stavbu financoval sám, resp. z peněz od rodiny. V domě zamýšleli bydlet oba účastníci, manželství uzavírali až po dokončení stavby. Svědkyně [celé jméno svědkyně] vypověděla, že její nemovitost sousedí s předmětnými nemovitostmi. Potvrdila, že stavba probíhala v roce [rok] - [rok], kdy byla také zastřešena, na stavbě pracoval zejména žalovaný, ale žalobkyni také na stavbě viděla. I z její výpovědi vyplývá, že účastníci zamýšleli v domě společně bydlet a následně v něm i bydleli. Svědek [celé jméno svědka] potvrdil své písemné prohlášení, že ohledně koupě pozemku jednal s žalovaným, přičemž žalobkyně vyřizovala převod s jeho sestrou.

6. Další důkazy (zejména účastnické výpovědi) nebyly pro nadbytečnost provedeny.

7. Na základě provedených důkazů a shodných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že žalobkyně jako kupující v listopadu roku [rok] zakoupila předmětné pozemky (včetně rekreačního objektu č.e. [anonymizováno] na pozemku parc. č. st. [anonymizováno]) a až do současné doby je vedena jako jejich výlučný vlastník v katastru nemovitostí. Na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] se nacházel rekreační objekt č. e. [anonymizováno], který byl zbourán, a v roce [rok] byla započata výstavba nové stavby. V červnu a červenci [rok] byly vybetonovány základy včetně základové desky a v srpnu a září [rok] bylo vyzděno první nadzemní podlaží a položeny stropní trámy. Následovaly další práce, zejména vyzdění druhého nadzemního podlaží a položení krovu, tedy zhotovení střechy v listopadu [rok]. Následné práce v letech [rok] až [rok] se týkaly zejména vnitřních instalací a úprav terénu okolního pozemku. Žalovaný společně se žalobkyní vystupoval jako investor stavby, koordinoval stavební práce, osobně i finančně se podílel na jejich realizaci. Stavba byla určena pro společné bydlení účastníků a takto byla po kolaudaci v roce [rok] využívána. Žalobkyně se žalovaným uzavřeli dne [datum] manželství, které bylo následně rozvedeno, a žalobkyně se z předmětné nemovitosti odstěhovala.

8. Podle § 1012 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Podle § 1040 odst. 1 o. z., kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. V případě neoprávněného zásahu do vlastnického práva užíváním nemovitosti /její části/ bez právního důvodu, odpovídá reivindikační žalobě žaloba na vyklizení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Cdo 3931/2014). Základním předpokladem úspěchu žaloby na vyklizení je tedy skutečnost, že uživatel nemovitosti ji užívá bez právního důvodu.

9. Žalovaný se v řízení bránil tím, že předmětné nemovitosti neužívá bez právního důvodu, neboť společně se žalobkyní se na nabytí předmětných nemovitostí podílel, poskytl na ně své finanční prostředky (vlastní nebo se podílel na splátkách hypotečního úvěru, z kterého byly financovány) a nemovitosti byly nabyty za účelem společného bydlení účastníků a vedení jejich rodinné domácnosti a je tudíž vedle žalobkyně jejich skutečným vlastníkem. Vzhledem k skutečnosti, že k převodu vlastnického práva k pozemkům parc. č. st. [anonymizováno] a parc. [číslo] katastrální území Zdiby, i k zhotovení stavby jako věci v právním smyslu (viz dále) došlo před 1. 1. 2014, v souladu s § 3028 odst. 1 a 2 o. z. se na posouzení vlastnického práva k předmětným nemovitostem použije zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“) účinný do 31. 12. 2013.

10. Dle ustanovení § 132 odst. 1 obč. zák. vlastnictví věci lze nabýt kupní, darovací nebo jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností stanovených zákonem. Dle ustanovení § 133 odst. 2 obč. zák. převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí podle zvláštních předpisů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

11. I občanský zákoník účinný do 31. 12. 2013 rozlišoval originární a derivativní (odvozené) nabytí vlastnického práva. V případě úplatného nabytí vlastnického práva kupní smlouvou je vlastnické právo nabyvatele (kupujícího) odvozeno od právního předchůdce (prodávajícího). Žalobkyně byla podle písemné kupní smlouvy ze dne [datum] jediným kupujícím pozemků parc. č. st. [anonymizováno], včetně původní na něm tehdy stojící stavby č. e. [anonymizováno] a pozemku parc. [číslo] přičemž pro převodní smlouvu na nemovitosti obč. zák. požadoval obligatorní písemnou formu (§ 46 odst. 1 obč. zák.) a v případě jejího nedodržení sankcionoval tento právní úkon absolutní neplatností (§ 40 odst. 1 obč. zák.). Na základě kupní smlouvy, jejíž účastníkem byla na straně kupující pouze žalobkyně, bylo vloženo její vlastnické právo do katastru nemovitostí a žalobkyně se účinností tohoto vkladu stala v souladu s tehdy platným obč. zák. jediným vlastníkem označených pozemků (a tehdy existující stavby). Skutečnost, že se žalovaný na nabytí těchto pozemků osobně nebo finančně podílel, nemá pro vznik vlastnického práva žádnou právní relevanci.

12. V případě stavby č.e. [anonymizováno], v současné době stojící na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], katastrální území Zdiby, je situace odlišná. Soud vyšel ze skutkových zjištění, že žalobkyně nabyla kupní smlouvou v roce [rok] také stavbu č. e. [anonymizováno] – rekreační objekt a byla také zapsaná jako její výlučný vlastník v katastru nemovitostí. Tato původně žalobkyní nabytá stavba však byla v roce [rok] odstraněna a na označeném pozemku byla zhotovena nová stavba. Soudní praxe v minulosti vymezila, kdy stavba jako věc v právním smyslu (jako předmět občanskoprávních a tedy i vlastnických vztahů) vzniká a zaniká. K zániku (nadzemní) stavby jako věci v právním smyslu dochází tehdy, není-li již patrno dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží původní stavby, tj. zpravidla destrukcí obvodového zdiva pod úroveň stropu nad prvním podlažím obvykle při současném odstranění zdiva příček; objem nově zbudovaných konstrukcí na místě - základech - původní stavby je v této souvislosti nerozhodný (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2001, sp. zn. 20 Cdo 931/99). V opačném modu se pak podle obdobných kritérií posuzuje i vznik stavby jako věci v právním smyslu, kdy je rozhodným okamžik, v němž je stavba vybudována minimálně do takového stadia, od něhož počínaje, všechny další stavební práce směřují již k dokončení takto druhově i individuálně určené věci. Tímto minimálním okamžikem je u nadzemních staveb stav, kdy je již jednoznačně a nezaměnitelným způsobem patrno alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží. Od okamžiku vzniku stavby jako věci v právním smyslu, v němž se již vytvořila i vlastnická práva ke stavbě, jsou pro takto vytvořenou oblast vlastnických vztahů veškeré další stavební práce bezvýznamné, i když náklady na ně mnohonásobně převýší náklady již vynaložené (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 2. 2002 sp. zn. 22 Cdo 534/2000, rozsudek NS ČR ze den 11. 11. 1992 sp. zn. 3 Cdo 111/92, ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. 22 Cdo 777/2016).

13. Z uvedených závěrů je zřejmé, že původní žalobkyní nabytá stavba č. e. [anonymizováno] jako věc v právním smyslu zanikla a na jejím místě vznikla jako věc v právním smyslu nová stavba. Vlastnictví k nově zhotovené věci nabývá originárně ten, kdo věc vytvořil. Jde-li o stavbu, nabývá k ní takto vlastnictví stavebník v občanskoprávním smyslu, tedy ten, který stavbu uskutečnil s (právně relevantně projeveným) úmyslem mít ji pro sebe. Není rozhodné, komu bylo adresováno rozhodnutí o stavebním povolení. Při posouzení vlastnických a jiných právních vztahů ke stavbě vzniklé společnou činností více osob, je třeba vycházet z obsahu dohody uzavřené mezi těmito osobami. Taková dohoda, která nemusí být písemná, založí spoluvlastnictví, jen je-li z jejího obsahu (příp. s přihlédnutím k dalším zjištěným skutečnostem) zřejmé, že účastníci dohody chtěli založit spoluvlastnický vztah. Není třeba, aby se účastníci dohodli o výši podílů. Pokud stavbu provádí více osob, které o vlastnictví k nové stavbě neuzavřely žádnou dohodu, přičemž z okolností věci není zřejmé, že mělo jít o stavbu ve vlastnictví jen některých z těchto osob (jako v případě pouhé výpomoci se stavebními pracemi), stavebníky jsou všechny tyto osoby, které se stávají podílovými spoluvlastníky stavby (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 2. 2012 sp. zn. 22 Cdo 3710/2011, ze dne 28. 3. 2012 sp. zn. 22 Cdo 5071/2009, ze dne 5. 11. 2002 sp. zn. 22 Cdo 1174/2001). Taktomu bude zejména, pokud více osob bez dohody o vlastnictví ke stavbě zřídí stavbu za účelem jejího společného užívání a podílí se na jejím vzniku vlastní prací i dodáním materiálu, nevyplývá-li z okolností věci ohledně vlastnických vztahů ke stavbě něco jiného. Stavebníkem je osoba, která se fakticky podílí na zřízení stavby, není-li z dohody nebo z okolností zřejmé, že tato osoba jen pomáhá jinému (např. řemeslník, sousedská či rodinná výpomoc). Pro posouzení věci je tak podstatné zjištění, jaká byla (byť jen mlčky vyjádřená) vůle těch, kdo se na stavbě společně podíleli.

14. V posuzovaném případě došlo ke vzniku stavby č.e. [anonymizováno] stojící na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] jako věci v právním smyslu ke konci roku [rok], kdy bylo dokončeno první nadzemní podlaží a bylo patrné jeho dispoziční řešení. Žalovaný v řízení prokázal, že se aktivně podílel na zhotovení stavby, se žalobkyní vůči třetím osobám společně vystupovali jako investoři stavby, stavebníci v občanskoprávním smyslu, společně si nechávali zpracovat projekt a stavba měla sloužit (a následně i sloužila) k jejich společnému bydlení a rodinné domácnosti. Takto účastníky vnímali i všichni vyslechnutí svědci. Žalobce se finančně i osobně svou prací podílel na realizaci stavby právě za účelem využití stavby pro potřeby rodinné domácnosti účastníků, je zřejmé, že jeho role v celém procesu nebyla ani jedním z účastníků vnímána pouze jako výpomoc žalobkyni jakožto výlučnému vlastníku pozemku, na němž byla postavena. Žalobkyně byla zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník původní stavby č. e. [anonymizováno] z důvodu předložené kupní smlouvy, podle původního projektu mělo dojít pouze k rozšíření původní stavby, změna provedení stavby, mající za následek vznik nové věci se nepromítla v evidenci v katastru nemovitostí (a pravděpodobně ani v stavebním řízení), nedodržení veřejnoprávních předpisů však nemá vliv na vznik originárně nabytého vlastnického práva, pokud byly splněny zákonem předpokládané skutečnosti. Podle občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 stavba nebyla součástí pozemku (§ 120 odst. 2 obč. zák.), vlastníkem stavby tak mohla být osoba odlišná od vlastníka pozemku, ne němž byla postavena. Pokud tento stav trval i ke dni účinnosti o. z., nestala se stavba účinností nového občanského zákoníku součástí pozemku (§ 3054 o. z.). Žalovaný se tak stal vedle žalobkyně (spolu) vlastníkem nově vzniklé stavby a svědčí mu tak titul k jejímu užívání. Z uvedeného důvodu byla žaloba zamítnuta v části týkající se vyklizení stavby č. e. [anonymizováno], a to včetně pozemku parc. č. st. [anonymizováno], na němž je postavena, neboť je zřejmé, že přes výlučné vlastnické právo žalobkyně k tomuto pozemku by k „ vyklizení“ pozemku mohlo dojít pouze formou odstranění předmětné stavby (což zřejmě není záměrem žalobkyně vzhledem k jejímu spoluvlastnictví stavby a ani se toho žalobkyně v řízení nedomáhala), jiným způsobem žalovaný tento pozemek neužívá.

15. V případě pozemku parc. [číslo] naopak žalovanému nesvědčí žádný titul k jeho užívání, přičemž žalovaný netvrdil jiný právní důvod užívání kromě svého vlastnického práva, které ale nemohl nabýt. Ani skutečnost, že žalovaný nemá možnost přístupu k jím užívané stavbě jiným způsobem než přes pozemek žalobkyně parc. [číslo] není sama o sobě důvodem pro nevyhovění žalobě na vyklizení a nezakládá právní důvod jeho užívání. Naopak právní řád poskytuje žalovanému jiné právní prostředky k řešení stávající situace. S ohledem na uvedené soud v této části žalobě vyhověl a uložil žalovanému pozemek parc. [číslo] katastrální území Zdiby vyklidit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

16. S ohledem na skutečnost, že každý z účastníků byl v předmětném sporu částečně úspěšný, přičemž poměr jejich úspěchu je v zásadě stejný, rozhodl soud o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř. a žádnému z účastníků tuto náhradu nepřiznal.