36 C 350/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Dobešovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/1 proti žalovaným:

1. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno bytem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 2. Jméno zainteresované osoby 1/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 1/0 Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 1/1 Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno 00 Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno o vyklizení nemovitosti I. Žalovaní jsou povinni vyklidit a vyklizený předat žalobkyni pozemek parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba č.p. Anonymizováno, rodinný dům adresa a pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, katastrální území adresa, do patnácti dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala vyklizení pozemku parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba č.p. Anonymizováno, rodinný dům adresa a pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno Anonymizováno vše katastrální území adresa (dále jen „předmětné nemovitosti“). Žalobu odůvodnila tím, že je výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí a dne datum uzavřela s žalovanými (původně s 1. žalovaným, následně dodatkem č. hodnota se smluvní stranou stala i 2. žalovaná) smlouvu o nájmu nemovitosti, na základě které pronajala předmětné nemovitosti žalovaným. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do datum, následnými dodatky č. právnická osoba byl nájem prodloužen až do datum. Přestože nájemní vztah k uvedenému datu skončil, žalovaní nadále nemovitosti žalobkyně přes její nesouhlas neoprávněně užívají.

2. Žalovaní s žalobou nesouhlasili. Potvrdili uzavření nájemní smlouvy i všech tří dodatků, odmítli však, že by nájemní vztah skončil k datum. V dodatku č. hodnota si účastníci sjednali skončení nájemního vztahu k datu datum, pokud nájemní smlouva nebude písemně prodloužena ze strany pronajímatele nebo nájemce minimálně 3 měsíce před skončením dodatku. Text dodatku č. hodnota žalovaní obdrželi od žalobkyně bez vysvětlení a chápali ho tak, že nájemní vztah může být prodloužen jednostranně ze strany pronajímatele nebo nájemce, a to prohlášením zaslaným druhé straně ve lhůtě v něm uvedené. Žalovaní měli zájem na dalším pokračování nájemního vztahu, proto dne datum zaslali žalobkyni doporučeně na jim známé adresy žalobkyně dodatek č. hodnota, kterým projevili vůli prodloužit nájem opět na dva roky do datum. Po obdržení dodatku je kontaktovala žalobkyně, která odmítla jakékoliv další prodloužení nájmu. Žalovaní však splnili veškeré smluvní podmínky pro další trvání nájemního vztahu a mají tak platný titul k užívání předmětných nemovitostí. právnická osoba reakci na vyjádření žalovaných žalobkyně popřela, že by čl. II. dodatku č. hodnota umožňoval prodloužení nájemního vztahu jednostranným projevem vůle jedné smluvní strany. Poukázala na to, že je vietnamské národnosti a má omezené znalosti českého jazyka, text dodatku č. hodnota byl stáhnut z internetu a byl zamýšlen tak, že nájemní vztah může být prodloužen písemným dodatkem, tedy dohodou podepsanou všemi účastníky, pouze návrh znění dalšího dodatku mohl vznést kterýkoliv z účastníků. Současně poukázala na to, že žalovaní by ani tak nesplnili požadavky uvedeného článku, neboť nájemní vztah nebyl prodloužen včas 3 měsíce před jeho skončením.

4. Z informace o pozemku pro katastrální území adresa, LV č. hodnota, bylo prokázáno vlastnické právo žalobkyně k ve výroku I. označeným nemovitostem. Nájemní smlouvou ze dne datum uzavřenou mezi žalobkyní jako pronajímatelem a 1. žalovaným jako nájemcem byly tyto nemovitosti 1. žalovanému přenechány do nájmu za nájemné v částce částka měsíčně na dobu určitou do datum, s tím, že dobu nájmu lze podle čl. III. odst. 1 smlouvy prodloužit pouze písemným dodatkem. Dodatkem ze dne datum podepsaným žalobkyní a 1. žalovaným byla smlouva prodloužena do datum, dodatkem č. hodnota ze dne datum podepsaným všemi účastníky byla smlouva prodloužena do datum, přičemž se smluvní strany dohodli, že na straně nájemce bude vedle 1. žalovaného vystupovat nadále i 2. žalovaná a nedatovaným dodatkem č. hodnota podepsaným všemi účastníky byla nájemní smlouva opět prodloužena, a to na období od datum do datum. V textu dodatku č. hodnota bylo opětovně uvedeno, že na straně nájemce bude vystupovat i 2. žalovaná a v čl. II pod písmenem b) byl uveden text „pokud nájemní smlouva nebude prodloužena písemně a to dalším dodatkem min. 3 měsíce před skončením tohoto dodatku, ať ze strany pronajímatele či nájemce, bude tím tak nájemní smlouva platit pouze do doby dohodnuté v bodě II. odst. a) tohoto dodatku“ (tedy do datum). Obsahem listiny označené jako dodatek č. hodnota ze dne datum k nájemní smlouvě ze dne datum, podepsané pouze žalovanými, bylo prohlášení o prodloužení nájemní smlouvy od datum do datum podle čl. III odst. 1 nájemní smlouvy s tím, že dodatek č. hodnota je sepsán nájemcem ve smyslu čl. II písm. b) dodatku č. hodnota. Dopisem ze dne datum adresovaným žalobkyni, podaným na poštu podle podacích lístků dne datum, sdělili žalovaní žalobkyni, že jí zasílají dodatek č. hodnota.

5. Dopisem ze dne datum, adresovaným žalovaným, sdělila žalobkyně prostřednictvím svého zástupce, že nemá zájem na dalším prodlužování nájmu a odmítla jednostranné prodloužení nájmu „dodatkem č. hodnota“. Dopis byl přílohou emailu zástupce žalobkyně ze dne datum, adresovaného na email každému ze žalovaných. E-mailem ze dne datum 2. žalovaná v reakci na stanovisko žalobkyně žádala zástupce žalobkyně o oddálení stěhování k datum, na který reagoval zástupce žalobkyně emailem z datum sdělením, že žalobkyně souhlasila s vystěhováním do datum za současného sjednání smluvní pokuty. Emailem ze dne datum 2. žalovaná sdělila zástupci žalobkyně za oba žalované, že žalovaní považují prodloužení nájmu z jejich strany za platné.

6. Předžalobní výzvou ze dne datum doručenou dne datum, zástupce žalobkyně vyzval žalované k vyklizení předmětných nemovitostí.

7. Podle § 1012 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit.

8. Podle § 1040 odst. 1 o. z., kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. V případě neoprávněného zásahu do vlastnického práva užíváním nemovitosti /její části/ bez právního důvodu, odpovídá reivindikační žalobě žaloba na vyklizení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Základním předpokladem úspěchu žaloby na vyklizení je tedy skutečnost, že uživatel nemovitosti ji užívá bez právního důvodu.

9. Žalovaní se v řízení bránili tím, že předmětné nemovitosti neužívají bez právního důvodu, neboť podle ujednání účastníků v čl. II písm. b) dodatku č. hodnota k nájemní smlouvě žalovaní mohli docílit prodloužení nájemního vztahu jednostranným prohlášením ve lhůtě tří měsíců před skončením dodatku, což také realizovali zasláním tzv. dodatku č. hodnota žalobkyni dne datum, v němž prohlásili, že se nájemní vztah účastníků prodlužuje do datum. Žalobkyně s uvedeným výkladem nesouhlasila a odmítla, že by smyslem uvedeného ujednání byla možnost dosáhnout prodloužení nájmu jednostranným projevem vůle.

10. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

11. Smlouva (i nájemní) je dvoustranný či vícestranný právní úkon, který vzniká konsensem, tj. úplným a bezpodmínečným přijetím (akceptací) návrhu na uzavření smlouvy (oferty). I v případě změny původně sjednaného závazku dohodou smluvních stran musí dojít ke konsenzu ohledně obsahu všech změněných ujednání.

12. Rozpor mezi účastníky spočíval ve výkladu čl. II. písm. b) dodatku č. hodnota, upravujícího způsob prodloužení nájmu, kdy žalovaní – jak bylo výše uvedeno - vykládali uvedený článek tak, že prodloužení nájmu bylo možné dosáhnout jednostranným prohlášením některé smluvní strany. Naproti tomu podle žalobkyně byl dodatkem č. hodnota zachován dosavadní způsob prodloužení nájmu (písemným dodatkem jako dohodou účastníků o změně trvání závazkového vztahu), pouze návrh dalšího prodloužení mohl vzejít od kterékoliv smluvní strany. Ne zcela precizně formulovaný text čl. II dodatku č. hodnota odkazuje výslovně na možnost prodloužení nájemního vztahu dalším dodatkem, z jeho textu „ať ze strany pronajímatele či nájemce“ výklad zastávaný žalovanými nevyplývá, spíš působí, že před uvedenými slovy část textu vypadla. Účastníci spolu o znění a smyslu uvedeného článku před podpisem dodatku č. hodnota nejednali, jeho obsah si ani následně (do sepisu listiny nazvané dodatek č. hodnota) nevyjasnili. Žalovaní výslovně u ústního jednání uváděli, že jimi zastávaný výklad vycházel z toho, jak oni vnímali jazykový význam textu obsaženého v čl. II písm. b) dodatku č. hodnota, a to přesto, že by se podle jimi zastávaného výkladu jednalo o zásadní změnu způsobu prodlužování nájmu oproti předchozí zavedené praxi mezi účastníky a o úpravu neobvyklou i v rámci běžných nájemních vztahů obecně. Žalovaní přes poučení podle § 118a o. s. ř. neprokázali, že by smyslem čl. II písm. b) dodatku č. hodnota byla možnost prodloužení nájemního vztahu projevem vůle pouze jedné smluvní strany. Jednoznačného výkladu projevu vůle tohoto článku (s pravděpodobně chybějícím textem) se nepodařilo dosáhnout ani pomocí výkladových pravidel v § 556 o. z., neboť obsah čl. II. se formulací lišil od dosavadní úpravy prodloužení nájmu (vyjma skutečnosti, že k prodloužení nájemní smlouvy byl požadován další písemný dodatek). Jeví se však pravděpodobné, že pokud podpisu dodatku nepředcházelo předsmluvní jednání účastníků o změně způsobu prodloužení nájemního vztahu, měl být zachovat status quo dosavadního prodlužování (tedy písemná dohoda účastníků). Pokud za tohoto stavu došlo k podpisu dodatku č. hodnota účastníky, nemohlo tím dojít také k platnému ujednání ne zcela srozumitelného článku II písm. b) dodatku č. hodnota (pronajímatel i nájemci měli za to, že podepisují obsahově rozdílné ujednání), neboť v uvedeném ustanovení nedošlo mezi smluvními stranami k potřebnému konsenzu. K takovému zdánlivému jednání by se proto nepřihlíželo (§ 553 o. z.). K opětovnému prodloužení nájemního vztahu tak mohlo dojít pouze způsobem zakotveným v nájemní smlouvě. K tomu ale nedošlo, neboť žalobkyně návrh dohody o dalším prodloužení nájemního vztahu předložený žalovanými neakceptovala. Žalovaní tak ke dni vyhlášení rozsudku nedisponovali platným titulem k užívání ve výroku I. označených nemovitostí a soud žalobní nárok hledal oprávněným.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“), když plně úspěšná žalobkyně má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady žalobkyně představují zaplacený soudní poplatek v částce částka a náklady právního zastoupení spočívající v odměně advokáta ve výši částka počítané z tarifní hodnoty částka za každý úkon právní pomoci dle § 6, 7, 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 sb., advokátního tarifu. Zástupce žalobkyně učinil v řízení úkony převzetí a příprava zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, předžalobní výzva, sepis žaloby § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu a účast na ústním jednání konaném dne datum podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, celkem činí odměna částku částka. K nákladům řízení dále patří náhrada hotových výdajů ve výši po částka za každý úkon právní pomoci (4 x částka dle § 13 odst. 3 vyhlášky), dále náhrada za ztrátu času – dostavení se k jednání, nařízenému na den datum a datum, které se v důsledku neúčasti tlumočnice nekonalo, ve výši ½ mimosmluvní odměny (2 x částka) podle § 14 odst. 2 advokátního tarifu, včetně 21% DPH z odměny a náhrad) ve výši částka podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem činí náklady řízení částku částka. Soud nepřiznal odměnu za úkon vyjádření k odvolání 2. žalované do ustanovení procesního opatrovníka ze dne datum, neboť ho neshledal účelným, když se nejednalo o věc dotýkající se práv žalobkyně (rozhodnutí záviselo zcela na posouzení podezřelý výraz stavu 2. žalované). O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. 14. adresa k vyklizení a plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.