36 C 381/2020

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Dobešovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně c) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně d) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně všichni zastoupeni advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 66 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům částku 66 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 66 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 26 112 Kč rozsudku k rukám zástupkyně žalobců do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobci domáhali zaplacení žalované částky. Žalobu odůvodnili tím, že žalobci jsou spoluvlastníci domu [adresa], jenž je součástí pozemku parc. [číslo] [katastrální uzemí], v kterém se nacházel v 2. NP byt 2+1 (dále jen„ předmětný byt“). Mezi účastníky byla uzavřena dne [datum] nájemní smlouva na předmětný byt za nájemné ve výši 8 000 Kč, splatné vždy k 15. dni kalendářního měsíce, za který se nájemné platí. Žalovaný byl od dubna 2019 v prodlení s úhradou nájemného a k [datum] dlužil žalobcům částku 66 000 Kč (za duben 2019 částku 8 000 Kč, za srpen 2019 částku 5 000 Kč, a za měsíce září 2019 až březen 2020 vždy měsíčně částku 8 000 Kč), kterou dne [datum] při skončení nájemního vztahu uznal a zavázal se dluh uhradit do [datum]. Žalovaný ani v dodatečné lhůtě přes následné upomínky dluh neuhradil.

2. Žalovaný žalobní nárok nezpochybňoval. Pouze uvedl, že mu nebyla vrácena jistota, složená dle dříve uzavřené nájemní smlouvy, neboť předmětný byt obýval od roku 2003. Po svém nastěhování do předmětného bytu v něm provedl úpravy (vyměnil elektrorozvody, změnil tarif elektřiny na nízký, zavedl do kuchyně teplou vodu, vyměnil baterie, průběhu nájemního vztahu měnil omítky v jednotlivých místnostech bytu, aby byl obyvatelný). Při převzetí předžalobní výzvy sděloval c) žalobci, že dluh zaplatí snížený o částku 26 000 Kč z důvodu provedených úprav.

3. V reakci na vyjádření žalovaného žalobci popřeli, že by žalovanému dali souhlas s úpravami předmětného bytu. Vymalování bytu patří mezi jeho standartní údržbu, za to žalovanému náhrada nepřísluší. Zpochybnili, že by žalovanému nebyla vrácena jistota dle předchozí nájemní smlouvy, tento nárok by byl i tak v současné době promlčený. Pokud by v době podpisu nájemní smlouvy z roku 2012 byly nevypořádané vztahy účastníků z předchozího nájemního vztahu, bylo by to řešeno právě v nájemní smlouvě z [datum].

4. Z informace o pozemku bylo zjištěno, že žalobci jsou podíloví spoluvlastníci pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], [katastrální uzemí], a to tak, že a) a b) žalobci mají v společném jmění manželů spoluvlastnický podíl o velikosti ½ a c) a d) žalobci mají v společném jmění manželů spoluvlastnický podíl o velikosti ½. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že na straně pronajímatele vystupují a) a c) žalobci, na straně nájemce žalovaný, předmětem nájmu byl předmětný byt. Výše nájemného činila částku 8 000 Kč měsíčně a byla splatná vždy do 15. dne kalendářního měsíce. Elektrickou energii, vodné a stočné si měl podle nájemní smlouvy hradit žalovaný sám. Nájem byl sjednán na dobu 3 měsíců od [datum] do [datum] s automatickou prolongací v případně řádné úhrady nájemného až do [datum]. [příjmení] mocí ze dne [datum] byli a) a c) žalobci zmocněni b) a d) žalobkyněmi k uzavírání a podepisování nájemních smluv a jejich ukončování, uznání dluhu, výzev k plnění, zastupování před soudem a ve všech věcech týkajících se nájmu bytu v rodinném domě [adresa] na parcele [číslo] ulice [ulice], [anonymizováno] nad [příjmení] – [příjmení] [jméno] Dohodou nazvanou ukončení nájmu a předání bytu ze dne [datum], uzavřenou mezi a) a c) žalobci a žalovaným byl ukončen nájem předmětného bytu k [datum] s tím, že měly být současně dodrženy všechny podmínky a závazky obsažené v nájemní smlouvě. Podle listiny nazvané uznání dluhu ze dne [datum] žalovaný uznal co do důvodu i výše závazek ve výši 66 000 Kč, který dluží k [datum] jako nájemné za užívání bytu [číslo] v druhém nadzemním podlaží domu [adresa] v [anonymizováno] nad [příjmení]. Dluh měl být uhrazen do [datum] s tím, že jinak bude podána žaloba. Předžalobní výzvou ze dne [datum], kterou podle potvrzení žalovaný převzal osobně téhož dne a dopisem ze dne [datum] vyzývali žalobci žalovaného k úhradě dluhu.

5. Další důkazy nebyly pro věc podstatné.

6. Podle § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

7. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

8. V řízení bylo prokázáno, že a) a c) žalobci uzavřeli s žalovaným smlouvu o nájmu předmětného bytu původně podle § 685 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák“). Uzavření nájemní smlouvy spadalo do správy společného jmění manželů (spoluvlastnické podíly o velikosti ½ náležely do společného jmění a) a b) žalobců a c) a d) žalobců), přičemž z předložené plné moci ze dne [datum] lze dovodit souhlas druhého manžela se správou věci – nemovitosti, a to nájmem předmětného bytu (příslušného spoluvlastnického podílu náležejícího do společného jmění), včetně souhlasu s tím souvisejícími právními úkony (např. uzavření nájemní smlouvy, ukončení nájemního vztahu, výzvy k plnění, zastupování) dle § 145 obč. zák. Z právních jednání (dříve úkonů) se společnou věcí jsou podle § 145 odst. 4 obč. zák. a § 713 odst. 3 o. z. zavázání manželé společně a nerozdílně. Nájemní vztah byl ukončen dohodou k [datum], do té doby měl žalovaný povinnost hradit dohodnuté nájemné v sjednané výši. Žalovaný výši dlužného nájemného dle požadavku žalobců nezpochybňoval, svým prohlášením ze dne [datum] nárok žalobců naopak výslovně uznal (§ 2053 o. z.). Soud proto shledal návrh žalobců oprávněným včetně požadavku na úrok z prodlení v zákonné výši (dle nařízení č. 351/2013 Sb.), který žalobci požadovali z celé dlužné částky až ode dne následujícího po datu splatnosti uvedeném v prohlášení o uznání dluhu (§ 1968 a 1970 o. z.).

9. Pokud žalovaný namítal nedůvodnost žalobního nároku s poukazem na jím tvrzené provedené investice do předmětného bytu při nastěhování a nevrácenou jistotu podle dřívější nájemní smlouvy (platné před uzavřením nájemní smlouvy z roku 2012), soud neshledal jeho obranu důvodnou. Uvedená tvrzení žalovaného nemají samy o sobě vliv na oprávněnost nároku žalobců jako pronajímatelů na dlužné nájemné. Podle § 2293 a 2294 o. z. by nájemci mohlo za stanovených zákonných předpokladů vzniknout právo na vyrovnání za změny provedené ve prospěch předmětného bytu (v důsledku kterých se zvýšila jeho hodnota), pouze pokud je provedl se souhlasem pronajímatele. Pokud byly provedeny bez jeho souhlasu, právo na vyrovnání nájemci nepřísluší. I v případě, že by byl souhlas pronajímatelů dán (žalobci zpochybnili udělení souhlasu žalovanému) a žalovanému by eventuálně vznikl nárok na vyrovnání, nepředstavuje tato skutečnost bez dalšího důvod ke krácení nároku žalobců. Žalovaný v řízení neučinil žádný relevantní úkon, který by měl za následek zánik nároku žalobců na dlužné nájemné (případně jeho části). Obrana žalovaného nebyla dostatečně určitá co do vznesených nároků žalovaného a nesplňovala zákonem požadované náležitosti právního jednání (určitost, srozumitelnost, adresnost) ani zákonné požadavky na tvrzené pohledávky žalovaného (jista, určitost pohledávek, splatnost, absence promlčení), nemohla tak mít za následek zánik ani části nároku žalobců (§ 1982 a následující o. z.). Navíc již z tvrzení žalovaného plyne, že se mohlo jednat maximálně o nároky vzniklé z nájemního vztahu existujícího před uzavřením nájemní smlouvy z [datum], které nebyly žádným způsobem zohledněny v následně uzavřené nájemní smlouvě, o jejich důvodnosti tak lze mít pochybnost.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 26 112 Kč Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 2 640 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 6, § 7 a § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), náleží odměna za každého jím zastupovaného žalobce v rozsahu 80% (§ 12 odst. 4 advokátního tarifu) odměny 1 740 Kč, vypočtené z tarifní hodnoty 66 000 Kč (§ 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu), tedy ve výši 1 392 Kč za každého žalobce (x 4 žalobci) za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu (za převzetí a přípravu zastoupení, za žalobu, předžalobní výzvu k plnění a za účast na jednání před soudem dne [datum]), náhrada hotových výdajů podle § 13 advokátního tarifu ve výši 300 Kč za každý z uvedených úkonů právní služby. Za podání ze dne 11. 4. 2022 nebyla odměna přiznána, neboť obsahovalo pouze skutečnosti, které měl obsahovat již původní návrh, další podání pak obsahovaly pouze informace o kontaktních údajích žalovaného.

11. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalované soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní délce (§ 160 odst. 1 o.s.ř).