36 C 384/2019

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Dobešovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka ., IČO IČO účastníka sídlem Adresa účastníka o zaplacení částky 50 000 Kč a 48 696,22 eur s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 4 700 EUR zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 853 025 Kč a částku 42 788,74 EUR, spolu s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 45 304,52 EUR od 6. 12. 2019 do 13. 11. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 41 704,52 EUR od 14. 11. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 30 000 Kč od 24. 7. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 23. 12. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 1 084,22 EUR od 24. 7. 2020 do zaplacení, a to do dvou měsíců od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se co do částky 1 207,48 EUR, zákonného ročního úroku z prodlení z částky 2 307,48 EUR od 6. 12. 2019 do zaplacení, zákonného ročního úroku z prodlení z částky 30 000 Kč od 6. 12. 2019 do 23. 7. 2020, zákonného ročního úroku z prodlení z částky 20 000 Kč od 6. 12. 2019 do 22. 12. 2020, zákonného ročního úroku z prodlení z částky 1084,22 EUR od 6. 12. 2019 do 23. 7. 2020, zamítá.

IV. Žalovaná a vedlejší účastník jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 187 009,63 Kč k rukám zástupkyně žalobce do dvou měsíců od právní moci rozsudku.

V. Žalovaná a vedlejší účastník jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice na účet Okresního soudu , adresa, – východ na náhradě nákladů státu částku 16 105,60 Kč do dvou měsíců od právní moci rozsudku.

VI. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu , adresa, – východ na náhradě nákladů státu částku 1 230,73 Kč do dvou měsíců od právní moci rozsudku.

1. Podanou žalobou ve znění její změny ze dne 20. 9. 2021 (připuštěné usnesením Okresního soudu , adresa, – východ ze dne 8. 11. 2021 č. j , spisová značka, ) se žalobce domáhal zaplacení žalované částky. Žalobu odůvodnil tím, že v období 30. 5. 2019 až 1. 6. 2019 byl ubytován v hotelu , adresa, , jehož vlastníkem a provozovatelem je žalovaná, a to za účelem své účasti v střelecké soutěži „König der Wälder 2018 Jagdparcour 500“ (konané ve dnech 31. 5. 2019 - 2. 6. 2019). Dne 1. 6. 2019 cca v 7:40 hodin šel žalobce po hotelové snídani do svého pokoje, přičemž v hale hotelu kousek od snídaňového sálu vstoupil na nájezdovou rampu, umístěnou na schodišti a z důvodu silného slunečního záření a vlhké, čerstvě vytřené podlahy (která nebyla označena), uklouzl a způsobil si vážnou zlomeninu pravé nohy. Bezprostředně za žalobcem šel další účastník soutěže , jméno FO, , který mu poskytl první pomoc a pořídil z místa fotografie. Žalobce byl sanitkou odvezen do nemocnice v , adresa, a následně z důvodu nutné operace byl převezen do nemocnice , Anonymizováno, . Tam žalobce podstoupil operaci, v rámci které mu byla zlomená kost zafixována kovovou konstrukcí se šrouby. Žalovaná porušila svou zákonnou povinnost, neboť čerstvě umytou a vlhkou podlahu neoznačila, toto místo je navíc i v nevyhovujícím stavebně technickém stavu. Plošina byla vyrobena ze zbytku kuchyňské umakartové desky, která je extrémně hladká, nebyla polepena žádnými zdrsňujícími páskami a nesplňovala technické parametry vyhlášky č. 398/2009 Sb. V důsledku pádu žalobce utrpěl újmu na zdraví a s ní související další (majetkové i nemajetkové) újmy. Žalobce žalobou nárokoval nemajetkovou újmu za bolest a ztížení společenského uplatnění ve výši stanovené znaleckým posudkem znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , a to bolestné v částce 237 800 Kč a ztížení společenského uplatnění v částce 615 225 Kč, a dále majetkovou újmu v podobě ušlého zisku, neboť nemohl v období od 3. 6. 2019 do 22. 9. 2019 vykonávat svou výdělečnou činnost. Žalobce vykonává činnost stavebního a projektového manažera velkých staveb, poslední 4 roky před popsanou událostí byl činný pro společnost , Anonymizováno, jako stavbyvedoucí na stavbě nákladního letiště DHL v , Anonymizováno, (letiště , Anonymizováno, ), která se rozkládala na ploše 1,3 km a do výše pět pater, konec stavby byl naplánován na prosinec 2019. Konkrétní náplň jeho činnosti spočívala v tom, že třikrát denně kontroloval pracovní postupy, pořizoval fotografie, technické záznamy (v této souvislosti nachodil průměrně kolem 10 km denně), jeden den pak vše zpracovával v kanceláři. Žalobce byl znovu schopen tuto činnost vykonávat až od 23. 9. 2019. Smluvní odměna činila paušálně částku 2 907 EUR týdně, za šestnáct týdnu pracovní neschopnosti tak žalobce přišel o částku 46 512 EUR. Další majetkové újmy spočívaly v zaplacení startovného v loveckých střeleckých soutěžích, kterých se žalobce z důvodu úrazu nemohl účastnit. V souvislosti s plánovanou účastí v soutěži lovecké střelby „König der Wälder 2018 Jagdparcour 500“ ve dnech 31. 5. 2019 – 2. 6. 2019 žalobce zaplatil startovné 260 EUR, přičemž soutěž v důsledku úrazu nemohl dokončit (účastnil se pouze prvního dne). Dále se měl žalobce ve dnech 20. - 21. 6. 2019 účastnit soutěže , jméno FO, cupi in Freundenstadt, za tím účelem zaplatil startovné 150 EUR, soutěže se však z výše popsaných důvodů také neúčastnil. Žalobce je pojištěný u zdravotní pojišťovny , Anonymizováno, , která hradí jeho náklady na léčení, přičemž spoluúčast žalobce na úhradě léčebných nákladů činí 1 000 EUR ročně, žalobce v souvislosti s úrazem hradil ze svých prostředků spoluúčast ve výši 674,22 EUR. V souvislosti s uzavřeným zdravotním pojištěním má žalobce nárok na bonus, který se zvyšuje každý rok v případě, že není nemocný, nebo poskytnutou zdravotní péči v zanedbatelné výši nepředloží k úhradě pojišťovně. V roce 2019 žalobci náležel bonus ve výši 500 EUR. Následkem úrazu o tento bonus přijde, v následujících letech na něj dosáhne pouze v snížených částkách (1. rok 200 EUR, 2. rok 300 EUR, 3. rok 400 EUR), a až za 4 roky dosáhne opět na bonus ve výši 500 EUR. V důsledku očekávaného snížení bonusu v následujících letech nárokoval částku 1 100 EUR. Předžalobní výzvou ze dne 15. 8. 2019 žalobce žádal po žalované pouze ušlý zisk za 16 týdnů pracovní neschopnosti, byl připraven se dalších nároků vzdát, žalovaná svou odpovědnost zcela odmítla. Úrok z prodlení žalobce požadoval ode dne následujícího po podání žaloby (6. 12. 2019).

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Potvrdila ubytování žalobce ve dnech 30. 5. – 1. 6.2019 v jí provozovaném hotelu, odmítla však, že by podlaha vstupního vestibulu, kde se nachází bezbariérová rampa, byla v žalobcem udávaném čase mokrá nebo v stavebně nevyhovujícím stavu. , adresa, prostor hotelu je prováděn tak, aby prostory byly do doby podávání hotelové snídaně (v 7:30 hodin) suché. Dne 1. 6. 2019 recepční hotelu , jméno FO, uslyšela ránu, poté přiběhl německy mluvící host, který ji sdělil, že žalobce upadl. Recepční přiběhla za žalobcem a nabídla mu první pomoc, žalobce jí sdělil, že ho bolí kotník. Na příjezd rychlé záchranné služby čekala se žalobcem servírka , jméno FO, . Po odvozu žalobce do nemocnice jeho manželka ukončila pobyt v hotelu a odjela. Žalovaná byla informována o údajném úrazu žalobce a jeho finančních nárocích až měsíc a půl po této události. Nesouhlasila s popisem nehodového děje vylíčeném žalobcem a má pochybnosti, že k úrazu došlo v době a způsobem popisovaném žalobcem. K úrazu mohlo dojít na jiném místě (např. při lovecké soutěži), je možné, že pád žalobce byl v hotelu pouze zinscenován. Poukázala na časté pojistné podvody týkající se úrazů. Ačkoliv žalobce tvrdí, že k pádu mělo dojít v 7.40 hodin, na fotografiích pořízených žalobcem je viditelné zapnuté venkovní osvětlení, které se vypíná prostřednictvím centrálního soumrakového spínače nejpozději v 6.45 hodin, z fotografií není zřejmé, že by šlo o osobu žalobce. Podle zaměstnankyň žalované měl žalobce na sobě jiné oblečení, a pokud měl žalobce zlomenou pravou nohu, je nepravděpodobná i jeho pozice na fotografii. Zpochybnila pořízení fotografií v době popisované události. S odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, uvedla, že žalovaná neodpovídá objektivně z titulu odpovědnosti z provozní činnosti, neboť žalovaná provozuje hotel, restaurační a související služby, úklid společných prostor mezi provozní činnost žalované nespadá. Žalovaná nenaplňuje ani předpoklady § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), o obecné odpovědnosti za újmu, neboť neporušila žádnou zákonnou povinnost. I kdyby byla podlaha v době žalobcem tvrzeného pádu mokrá, žalovaná neměla žádnou zákonnou povinnost na to procházející upozornit, navíc byla uvedená skutečnost pro ně na první pohled zřejmá. Podlahová krytina nacházející se ve vestibulu hotelu včetně krytiny bezbariérové rampy splňuje všechna kritéria pro použití do prostor s vyšším výskytem vlhkosti. Na bezbariérové rampě je instalován protiskluzový zátěžový vinyl – FORBO SAFESTEP R11, který splňuje českou normu protiskluznosti ČSN 73 4130 a je použitelný i do míst se zvýšeným rizikem uklouznutí. Po dobu provozování hotelu (od roku 2011) není žalované známo, že by na rampě někdo uklouzl. Navíc je rampa určena pro hůř mobilní osoby nebo osoby vedoucí kočárek. Žalovaná si nechala zpracovat znalecký posudek znalcem , jméno FO, , znalcem z oboru dřevozpracování – specializace dřevěné vrstvené a masivní podlahy, korkové podlahy a chemie – podlahové krytiny (PVC, přírodní linoleum, laminátové, vinylové podlahy) a související doplňkové materiály (lepidla, stěrkové hmoty, penetrace, laky, oleje), který potvrdil, že na rampu použitá krytina splňuje požadavky na krytiny instalované v daném typu provozu a nevykazuje nadměrné poškození nebo opotřebení, které by měnilo její parametry, přičemž znalec otestoval její vlastnosti za mokra i sucha, bosou nohou i v obuvi, nadměrný skluz se neprokázal a znalec vyloučil, že by za běžných podmínek mohlo dojít k uklouznutí. Z fotografie je sice zřejmé, že vstupní vestibul byl vytřen, není zřejmé, zda i rampa byla skutečně vytřena a navíc mýdlovou vodou. K pádu žalobce mohlo dojít také jiným způsobem, jeho nepozorností nebo ovlivnění alkoholem, neboť večer před popsanou událostí žalobce se svojí manželkou požil v hotelové restauraci alkoholické nápoje (víno, cider) a nelze vyloučit, že v požívání pokračoval i po opuštění restaurace. K úrazu by tak mohlo dojít i v případě, že by podlaha byla označena jako mokrá s rizikem uklouznutí a minimálně by zakládala spoluzavinění žalobce jako poškozeného. Žalovaná odmítla jednotlivé finanční nároky žalobce, u bolestného a ztížení společenského uplatnění zpochybnila, že by žalobce byl následkem úrazu omezen ve svém životě, poukázala na předchozí zranění žalobce (zhojená fraktura vnitřního kotníku v roce 2010), který mohl ovlivnit úraz i jeho následky. Zpochybnila i výši nárokovaného ušlého zisku, neboť žalobce nemá k dispozici smlouvu, která by závazek z jeho činnosti dokladovala, pouze objednávku společnosti Vanderlande, vyhotovenou až v průběhu tvrzeného smluvního vztahu. Žalobce mohl zajištěním jiné osoby k výkonu své činnosti namísto sebe po dobu své pracovní neschopnosti výši ušlého zisku snížit, v době své nepřítomnosti byl navíc zastoupen přímo zaměstnancem společnosti Vanderlande panem , jméno FO, a podle názoru žalované mohl žalobce omezeně činnost vykonávat (spočívala v koordinaci prací). Zároveň vyjádřila podezření, že se mohlo jednat pouze o zastřený (pracovněprávní) vztah. Tím, že žalobce do místa výkonu činnosti po dobu pracovní neschopnosti nedojížděl, ušetřil s tím spojené náklady (cestovné, ubytování, pojištění apod.), byla mu hrazena nemocenská, mohl čerpat dovolenou. V případě zaplaceného startovného v lovecké střelecké soutěži König der Wälder 2018 Jagdparcour 500 se žalobce částečně (dne 31. 5. 2019) soutěže účastnil, mohl by požadovat maximálně poměrnou část startovného. V případě zaplaceného startovného na loveckou soutěž , jméno FO, – , jméno FO, cup (20. – 21. 6. 2019) podle přesvědčení žalované žalobce mohl dosáhnout vrácení startovného v případě, že by v předstihu svou účast ze zdravotních důvodů zrušil. Z částky, kterou měl žalobce hradit jako spoluúčast pojišťovně za léčebné výlohy, není zřejmé, zda souvisela s úrazem, a zpochybnila, že žalobce přišel o tvrzený bonus, zároveň se má jednat o budoucí nárok, který žalobci nemusí vzniknout z jiných důvodů nesouvisejících s úrazem. Konečně navrhla snížení náhrady dle § 2953 o. z. s ohledem na osobní a majetkové poměry žalobce (jeho vysoké příjmy), okolnosti úrazu a nepříznivou ekonomickou situaci žalované, způsobenou omezeními provozu v důsledku mimořádných opatření proti šíření onemocnění Covid 19.

3. Vedlejší účastník se ztotožnil s argumentací žalované., právnická osoba, reakci na vyjádření žalované žalobce odmítl, že by nehoda byla zinscenovaná, poukázal na závažnost svého zranění, které mu bránilo v pohybu. Odmítl svou nepozornost, nebo ovlivnění alkoholem, jedná se o ničím nepodložená tvrzení žalované. Žalobce vykonával pro společnost Vanderlande Industries GmbH výše zmíněnou činnost kontinuálně po celou dobu trvání stavby letiště DHL (od roku 2015), neměl standartní písemnou smlouvu a stavba nemohla být přerušena, z tohoto důvodu v době jeho pracovní neschopnosti byla společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, nucena pro činnost žalobce využít jinou osobu (činnost žalobce však s ohledem na jeho zkušenosti a kvalifikaci nemohla být zcela nahrazena). Za projekt stavby nákladního letiště s předpokládanými náklady 13 000 000 EUR byla zodpovědná společnost Vanderlande Indistries GmbH, přičemž v rámci projektu šlo o týmovou práci, činnost jednotlivých osob se překrývala. I přes krátkodobý výpadek žalobce bylo nutno v realizaci projektu pokračovat dále. Žalobce ihned po ukončení léčení opětovně pokračoval ve své činnosti pro společnost Vanderlande Industries GmbH. V paušální částce byly zahrnuty i náklady žalobce na cestovné, ubytování, telefon apod. Pojištění, ubytování i telefon žalobce hradil i nadále. Žalobce měl v místě stavby dlouhodobě pronajatý pokoj, pronájem v době své pracovní neschopnosti nemohl přerušit, vždy na začátku týdne dojížděl do místa výkonu své činnosti a v pátek se vracel domů a zpracovával podklady. Odmítl, že by kromě nákladů souvisejících s popsanou újmou na zdraví uplatnil vůči pojišťovně léčebné výlohy nesouvisející s úrazem. Předchozí úraz žalobce byl již zhojený a neovlivňoval ho v životě. V souvislosti s úrazem žalobce obdržel nemocenskou ve výši 3 600 EUR. Tuto částku v případě přiznání nároku na náhradu škody bude povinen vrátit pojišťovně zpět. Startovné na Browningcup se v případě zrušení účasti z jakýchkoliv důvodů nevracelo. K návrhu na snížení náhrady újmy poukázal na to, že žalovaná je pojištěna u vedlejšího účastníka, po celou dobu neprojevila lítost nad uvedenou událostí nebo snahu o nápravu, navíc vede svou obranu způsobem, kterou žalobce vnímá jako urážlivou, k moderaci by proto nemělo dojít.

5. Podáním ze dne 4. 5. 2022 vzal žalobce žalobu zpět o částku 4 700 EUR (1 100 EUR představoval nárokovaný ušlý bonus na zdravotním pojištění u zdravotní pojišťovny Hanse Merkur Krankenversicherung AG, v částce 3 600 EUR z důvodu zdravotní pojišťovnou vyplacené nemocenské v této výši), soud proto postupoval podle § 96 o. s. ř. a řízení zastavil, když žalovaná ani vedlejší účastník nic proti částečnému zpětvzetí žaloby nenamítali.

6. Žalobce je státním příslušníkem Spolkové republiky Německo s bydlištěm v Německu a podal žalobu u českého soudu, proto se soud zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud na daný vztah – podle ust. § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém - aplikoval úpravu obsaženou v nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I bis) a po ověření věcné (jedná o občanskou, obchodní věc podle čl. 1 odst. 1 nařízení mimo stanovené výjimky v odst. 2), teritoriální (žaloba byla podána u soudu členského státu EU dle čl. 4 nařízení) a časové působnosti (čl. 66 nařízení) nařízení, shledal svou pravomoc k projednání věci podle čl. 4 odst. 1 nařízení (podle sídla žalované). Podle čl. 1 ve spojení s čl. 4 bod 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 564/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (tzv. Řím II.), je pak rozhodným právem právní řád České republiky podle místa vzniku škody. , adresa, ukazatel - místo vzniku škody je podle citovaného článku i újma na zdraví jako přímý následek škodného jednání či události, vznik dalších navazujících škod (např. náklady na léčení, ušlý zisk, bolestné apod.) není z hlediska určení rozhodného práva podstatný (srov. Tichý, L. Nařízení č. 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II). Komentář. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2018).

7. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalovaná provozuje hotel , adresa, ani pobyt žalobce v hotelu ve dnech 30. 5. 2019 – 1. 6. 2019. Z žalobcem předložené fotodokumentace z hotelové haly bylo zjištěno, že zachycuje ležící postavu na rampě pro vozíčkáře, umístěné na schodišti v hale, na dlažbě i rampě jsou viditelné mokré fleky, působící dojmem vytřené podlahy (tahy mopem), místo není označeno jako místo se zvýšeným rizikem uklouznutí (uvedená okolnost nebyla mezi účastníky sporná). Na fotografii vlevo od žalobce je zřejmé silné světlo (pronikající pravděpodobně skrz otevřené dveře), na fotografii vpravo od žalobce jsou prosklené dveře. Na stejných fotografiích z mobilního telefonu je uvedeno datum pořízení 1. 6. 2019 v 7:47 hodin. Fotografie datovaná 1. 6. 2019 (9:08 hod) zachycuje zasádrovanou nohu v lékařské ambulanci. Fotografiemi šroubů a dlah vyjmutých při operaci v prosinci 2020 z nohy žalobce, žalobce prokazoval závažnost svého úrazu.

8. Projektem vstupní haly žalovaná dokládala umístění rampy a orientaci podle světových stran (kdy prosklené dveře vpravo od rampy jsou orientovány na západ, silné světlo bylo viditelné vlevo od rampy na východ).

9. V rámci svého účastnického výslechu žalobce vypověděl, že v 7:30 hodin byl na snídani a poté se rychlou chůzí vracel k pokoji. Aby se dostal do pokoje, musel projít východem, který je oproti rampě a cestu po rampě vyhodnotil jako nejkratší cestu. Nevšiml si, že je podlaha mokrá. Ihned po pádu věděl, že se nebude jednat o lehké zranění, proto žádal přivolání rychlé záchranné služby. Bolest se dostavila postupně. Svědek , jméno FO, se také vracel ze snídaně, kromě něj nebyl nikdo pádu přítomen, požádal ho o pořízení fotodokumentace celé situace.

10. Svědek , jméno FO, vypověděl, že zná žalobce z vidění ze střeleckých závodů, kterých se oba účastní, jinak se nevídají. Svědek byl také ubytován v hotelu žalované za účelem účasti na střelecké soutěži. V den, kdy došlo k popisované události, odcházel z hotelové snídaně, zaznamenal nějaký pohyb a poté uslyšel výkřik žalobce. Samotný pád žalobce neviděl. Žalobce křičel bolestí, sděloval, že ho bolí noha a bude požadovat náhradu. Žalobce ho požádal, aby udělal fotografie, jak to v místě vypadalo, že to bylo mokré a aby bylo vidět rampu. Potvrdil, že fotografie z místa pořizoval on, i že podlaha byla mokrá, čerstvě vytřená a nebyla označena. Po pořízení fotografií šel oznámit událost na recepci. Po oznámení pádu žalobce na recepci šel ještě za žalobcem, vyměnili si telefonní čísla a svědek pak odešel. Potvrdil, že žalobcem předložené fotografie pořídil on. Den před uvedenou událostí žalobce viděl, nevšiml si na něm nic zvláštního. Nikdy nebyl svědkem úrazu na střelecké soutěži, neměl žádné poznatky o nějakém úrazu před uvedenou událostí.

11. Svědkyně , jméno FO, uvedla, že je bývalou zaměstnankyní žalované na pozici recepční. O výslechu mluvila se svědkyní , jméno FO, a jednatelem žalované, když spolu jeli k jednání. V den popisované události přišla do práce před sedmou, kolem sedmé bylo vytřeno. Poté byla na recepci. Německy mluvící host jí před osmou hodinou oznámil, že žalobce upadl. Žalobce viděla den předtím, pohyboval se normálně. Na žádost žalobce zavolala záchrannou službu. Žalobce byl oblečen v loveckém oblečení. Záchranná služba sdělovala, že se jedná o naražený kotník. Svědkyně , jméno FO, vypověděla, že v den události byla přítomna podávání snídaně v hotelové restauraci, žalobce podle jejího názoru na snídani nebyl (byla tam pouze jedna česká rodina), našla ho samotného sedět na zemi. Recepční jí sdělila, že upadl a že volala záchranku. Čekala u něj do příjezdu rychlé záchranné služby. Žalobce si stěžoval na bolest kotníku, ale nechtěl si od ní nechat pomoct. Podlaha byla suchá. O nehodě nebyl vyhotoven žádný záznam. V prohlášení pokojské hotelu , jméno FO, ze dne 3. 10. 2019 je uvedeno, že 1. 6. 2019 přišla v 6 hodin do práce a do 7 hodin bylo vše vytřeno. Podle časového rozvrhu práce pokojské ze dne 1. 5. 2014 měl být mokrý úklid proveden každý den do 6:45 hodin.

12. Vyjádřením , tituly před jménem, , jméno FO, , autorizovaného inženýra pro pozemní stavby, žalovaná dokládala, že rampa v hale hotelu splňuje požadavky na protiskluznost podle českých norem i podle německé normy za sucha i mokra, obdobně kamenná dlažba umístěna v hale hotelu je z žulových desek zdrsněných pomocí křemičitého písku. Ze zkušebního protokolu akreditované laboratoře, číslo jednací 412600816/3 vyplynulo, že STEP – protiskluzový zátěžový vinyl, verze SAFESTEP , právnická osoba, , splňuje podmínky protiskluznosti za sucha i mokra normy ČSN 74 4505. Podle popisu využití protiskluzného vinylu Forbo step z webových stránek www.forbo.com je tato krytina vhodná v trvale mokrých prostorách k použití se zvýšeným rizikem uklouznutí. Z obsahu znaleckého posudku znalce , jméno FO, číslo 133/15/21 bylo zjištěno, že krytina rampy je vhodná do vstupních prostor a nájezdové rampy hotelu, kde se předpokládá suchý i mokrý provoz, má protiskluzové vlastnosti, krytina nevykazuje žádné nadměrné poškození nebo opotřebení a otestování chůze znalcem po krytině za mokra (voda bez příměsi) ani sucha bosou nohou či v obuvi neprokázalo žádný nadměrný skluz, který by mohl být považován za nebezpečný. Podle závěrů znalce za běžných podmínek (mokra i sucha) a při běžném způsobu užití nemůže dojít k uklouznutí.

13. Potvrzením Záchranné služby Plzeňského kraje ze dne 1. 6. 2019 byly vyúčtovány náklady za poskytnutí zdravotní péče. Ze zprávy nemocnice , adresa, , individuálního účtu vystaveného 1. 6. 2019 v 9:14 hodin, vyúčtování nákladů a léčby bylo zjištěno, že žalobce byl po pádu dovezen rychlou záchrannou službou do nemocnice , adresa, s podezřením na zhmoždění kotníku, byl ošetřen v chirurgické ambulanci s diagnózou zlomenina dolního konce holenní kosti.

14. Potvrzením o pracovní neschopnosti vydaným , tituly za jménem, med. , jméno FO, Bähnischem byla potvrzena pracovní neschopnost žalobce od 1. 6. 2019 do 27. 9. 2019. V konečné lékařské zprávě ze dne 7. 6. 2019 Lausitzer Seenland Klinikum byl popsán úraz ze dne 1. 6. 2019 (kompletní distální fraktura holeně vpravo), byla zmíněna předchozí zlomenina z roku 2010 (nacházely se v noze šrouby), dne 3. 6. 2019 byla provedena operace – otevřená repozice fraktury, osteosyntéza fibuly pomocí úhlově stabilní dlahy adistální tibia pomocí mediálně úhlově stabilní dlahy a samostatného sešroubování. Ze zprávy je zřejmé plánování další operace za účelem odstranění šroubů.

15. Znaleckým posudkem znalce , tituly před jménem, , jméno FO, č. 971/21/2021 ze dne 19. 3. 2021 bylo stanoveno bolestné a ztížení společenského uplatnění žalobce podle Metodiky Nejvyššího soudu ČR k náhradě nemajetkové újmy na zdraví. Znalec vycházel ze zpráv nemocnic a prohlášení žalobce i vlastního vyšetření (znalec vykonává znaleckou činnost v oboru imateriální újmy a současně v oboru ortopedie), že v důsledku pádu žalobce došlo k tříštivé, dislokované zlomenině dolní třetiny pravé kosti holenní, dislokované zlomenině dolního konce kosti lýtkové a k porušení senzitivního surálního nervu vpravo s výpadkem čití v predilekci nervu. Dne 3. 6 2019 byla provedena operace: krvavá repozice zlomenin a osteosyntéza úhlově stabilními dlahami a šrouby obou kostí pravého bérce a dne 23. 11. 2020 pak extrakce všech kovů z bérce a hlezna vpravo. Byla zmíněna zlomenina s následnou osteosyntézou vnitřního kotníku pravého hlezna 9. 3. 2010, kdy žalobce subjektivně nevnímal žádná omezení po této zlomenině. Součástí znaleckého posudku byl pohovor žalobce se znalcem, kdy žalobce popisoval svůj fyzicky aktivní život (práce stavbyvedoucího na velkých projektech předpokládající dlouhou chůzí i jinou fyzickou námahu (lezení, ohýbání apod.), volnočasové aktivity spočívající v pěší turistice (25 km), lyžování, kolo, lov a osobní péče o vlastní lesní pozemky. , právnická osoba, je schopen ujít maximálně 5-6 km, byla nutná speciální úprava pracovních bot kvůli šroubům v noze, došlo k ztrátě citu v nártu od druhého prstu až ke kotníku, trpí každodenními otoky po dlouhé chůzi, sezení apod., je omezen v pohybu (dřep, skákání, lyžování, kolo) a v dosavadních aktivitách (ztížená chůze v nerovném terénu, ztížení možnosti pečovat o zahradu, hospodařit na svých lesních pozemcích). Znalec vyloučil, že by se na mechanismu vzniku úrazu podílel stav po úrazu kotníku v roce 2010. Bodové hodnocení bolestného vycházelo z diagnóz tříštivá, dislokovaná zlomenina dolní třetiny pravé kosti holenní (s8223), dislokovaná zlomenina dolního konce kosti lýtkové (s825), porušení surálního nervu vpravo (s842), za diagnózy bylo stanoveno 280 bodů, dále za operace a zákroky v roce 2019 celkem , hodnota, bodů a následná operace a zákroky v roce 2020 celkem , hodnota, bodů. Znalec provedl výpočet bolestného ve výši 237 800 Kč. Ztížení společenského uplatnění znalec stanovil na částku 615 225 Kč, přičemž přihlédl ke korekci (10 %) v důsledku předchozího zranění. Znalec stanovil procentuálně ztížení společenského uplatnění na 5,01 %, zohlednil přitom limity pravé dolní končetiny při každodenních činnostech, omezení pohybu, v běžných činnostech (délka stání, sezení, chůze), bolesti při přemísťování těžkých předmětů, zejména na nerovných terénech, limity v činnostech, které před úrazem prováděl běžně (činnosti v domácnosti, při obhospodařování svých lesních pozemků, zahrady, volnočasové sportovní aktivity např. horská turistika, myslivost, kynologie).

16. Nabídkou ze dne 1. září 2016 adresovanou společnosti Vanderlande GmbH žalobce sdělil požadavky spolupráce k poptávanému projektu DHL Lipsko Lacs s tím, že požadoval týdenní paušál 2 907 EUR, v němž byly zahrnuty ztráta času, přeprava motorovým vozidlem, let, pojištění, ubytování, náklady na telefon/internet a 45 pracovních hodin.

17. Objednávkou 40032620 OP ze dne 6. prosince 2018 společnost Vanderlande Industries GmbH objednala služby žalobce – vedení stavby na místě staveniště „DHL LACS“ v Lipsku dle nabídky z 1. 9. 2016 v termínu od 29. 10. 2018 do 29. 3. 2019. Na objednávce je i podpis žalobce. Mělo se jednat o doplňující objednávku k předchozí PO 40024138 ze dne 30. 1. 2017, byl zmíněn paušál 2 907 EUR týdně. Objednávkou 40036012 OP ze dne 20. září 2019 společnost Vanderlande Industries GmbH objednala služby žalobce – vedení stavby na místě staveniště „DHL LACS“ v Lipsku dle nabídky z 1. 9. 2019 v termínu od 1. 4. 2019 do 31. 12. 2019. Mělo se jednat o opět o dodatek k hlavní objednávce 40024138 ze dne 30. 1. 2017, opět byl zmíněn paušál 2 907 EUR. V dopise ze dne 16. 10. 2019 společnost , Anonymizováno, sdělila, že s žalobcem spolupracuje již 5 let na různých projektech. K 1. 6. 2015 byl pověřen vedením stavby v rámci projektu DHL Schkeuditz. Ukončení je plánováno na prosinec 2019. Z důvodu úrazu byli nuceni ho nechat zastoupit svým zaměstnancem , jméno FO, , s tím, že nebylo možné ho plnohodnotně nahradit. K 23. 9. 2019 opět nastoupil na svou pozici ke koordinaci závěrečných prací.

18. Z písemné odpovědi na dotazy soudu a účastníků společnosti Vanderlande Industries GmbH bylo zjištěno, že žalobce pro ně vykonával činnost stavebního a projektového manažera stavby nákladního letiště DHL v Lipsku v letech 2015-2019 jako stavbyvedoucí, dohlížel na projekt v rámci technické a termínové zodpovědnosti. Činnost vykonával osobně (bez zaměstnanců) na vlastní zodpovědnost na základě smlouvy o poskytování služeb. Byl oprávněn koordinovat subdodavatele, nebyl oprávněn koordinovat vlastní zaměstnance společnosti. Z důvodu náročnosti a rozsáhlosti projektu se vedení projektu nacházelo většinou na staveništi, pro tento účel měl žalobce k dispozici na staveništi kancelář a přístup k IT infrastruktuře patřící společnosti. O svojí činnosti pak informoval tým , Anonymizováno, na pravidelných mítincích. Své služby poskytoval jako podnikatel. Odměna byla dohodnuta paušálně týdně (45 hodin), zvlášť byly účtovány vícepráce a dodatečné vícenáklady po jejich akceptaci společností. Jinak byly všechny služby a náklady obsaženy v paušální sazbě. V paušálu nebyly zahrnuty např. náklady na cestovné k jinému místu než místu výkonu činnosti. V době pracovní neschopnosti žalobce mu nebyla vyplácena odměna a jeho výpadek byl řešen reorganizací a nasazením různých spolupracovníků (např. panem , jméno FO, ). Nemají poznatky o dovolené žalobce, v minulosti s ním ale mělo být několikrát koordinováno přerušení činnosti, které nebylo hrazeno. Společnost nehradila za žalobce žádné pojištění nebo odvody. Plánované skončení projektu bylo v prosinci 2019.

19. Předloženými fakturami žalobce příkladmo dokládal, že sjednaný paušál společnosti Vanderlande Industries GmbH účtoval v průběhu roku 2019 (před i po úrazu). Fakturou č. VLPZ201994 ze dne 17. 3. 2019 byl žalobcem společnosti Vanderlande Industries GmbH vyúčtován 1 x paušál 2 907 EUR + DPH 19% za 10. kalendářní týden (4. 3. 2019 – 10. 3. 2019), fakturou č. VLPZ201995 ze dne 31. 3. 2019 byl žalobcem společnosti Vanderlande Industries GmbH vyúčtován 2 x paušál 2 907 EUR + DPH 19% za období 18. 3. 2019 – 31. 3. 2019), fakturou č. VLPZ201996 ze dne 14. 4. 2019 byl žalobcem společnosti Vanderlande Industries GmbH vyúčtován 2 x paušál 2 907 EUR + DPH 19% za 14. a 15. týden (1. 4. 2019 – 14. 4. 2019), fakturou č. VLPZ201998 ze dne 12. 5. 2019 byl žalobcem společnosti Vanderlande Industries GmbH vyúčtován 1 x paušál 2 907 EUR + DPH 19% za 19. týden (6. 5. 2019 – 12. 5. 2019), fakturou č. VLPZ201999 ze dne 26. 5. 2019 byl žalobcem společnosti Vanderlande Industries GmbH vyúčtován 2 x paušál 2 907 EUR + DPH 19% za 20. a 21. týden (13. 5. 2019 – 26. 5. 2019), fakturou č. VLPZ2019101 ze dne 4. 10. 2019 byl žalobcem společnosti Vanderlande Industries GmbH mimo další položky vyúčtován 1 x paušál 2 907 EUR + DPH 19% za 39. týden, fakturou č. VLPZ2019102 ze dne 15. 10. 2019 byl žalobcem společnosti Vanderlande Industries GmbH vyúčtován mimo další položky 1 x paušál 2 907 EUR + DPH 19% za 42. týden. Faktury č. VILPZ201502 ze dne 19. 6. 2015 je zřejmé, že žalobce účtoval v rámci projektu Vanderlandeprojekt DHL LPZ nad rámec sjednaného paušálu také paušál za kilometr v částce 0,44 EUR a přesčas 50 EUR/hodina. Výpisy z června 2019, srpna 2019, listopadu 2019 číslo účtu , IBAN, 00 u , jméno FO, byly prokázány platby společnosti Vanderlande Industries GmbH žalobci (5. 6. 2019 v částce 5 014 EUR, 18. 6. 2019 v částce 6 918,66 EUR, 21. 8. 2019 v částce 2 332,28 EUR, 13. 11. 2019 v částce 456 EUR, 1. 11. 2019 450 EUR a 10 780,28 EUR, 25. 11. 2019 v částce 5 026,74 EUR.

20. Z potvrzení rezervace a faktury společnosti Schkeuditzer Wohnungsbau und Verwaltungsgesellschaft mbH ze dne 2. 1. 2019 bylo zjištěno, že žalobci byla potvrzena rezervace jednolůžkového pokoje na období 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 za částku 450 EUR měsíčně.

21. Technickým průkazem vozidla Mercedes – Benz bylo doloženo, že jeho provozovatelem je žalobce, vozidlo jezdí na naftu, podle technických dat Mercedesu E 350 (zjištěno z www.auto-motor-und-sport.de), má vozidlo spotřebu 6,40 litrů/100 km (spotřeba ve městě), 4,70 litrů/100 km (spotřeba mimo město), 5,30 litrů/100 km spotřeba celková. Z webových stránek www.adac.de byla zjištěná průměrná cena pohonných hmot za rok 2019 s tím, že cena motorové nafty (dieselu) v červnu 2019 činila 1,261 EUR/litr, za červenec 1,252 EUR/litr, srpen 1,241 EUR/litr a září 1,26 EUR/litr. Vzdálenost trasy z bydliště žalobce (Dorfstrasse 38, Weidnitz, Německo) na místo výkonu činnosti DHL Leipzig, zjištěná z webových stránek www.mapy.cz, je 167 km (jako nejrychlejší trasa).

22. Listinou ze dne 26. 11. 2019 nazvanou „Potvrzení o zaplacení startovného ze závodu Král Šumavy, konaného dne 31. 5. 2019 – 2. 6. 2019, vydanou ČSS, z.s. sportovně střeleckým klubem má soud za prokázané konání soutěže v uvedených dnech a úhradu startovného ve výši 260 EUR v hotovosti (potvrzení vydal předseda sportovně střeleckého klubu , tituly před jménem, , jméno FO, ). Listinou týkající se , jméno FO, 2019 pak žalobce prokazoval uskutečnění lovecké soutěže 22. – 23. 6. 2019, vyplývá z ní výše startovného 150 EUR. Potvrzením o úhradě , jméno FO, Pgk Kamenz a výpisem z účtu žalobce za období dubna 2019 číslo účtu , IBAN, byla doložena úhrada startovného dne 23. 4. 2019 Markusovi Grammelovi v částce 150 EUR s označením „, jméno FO, 2019“. Obsahem emailu Markuse Grammela ze dne 9. 8. 2021 s odkazem na , jméno FO, black forest cup 2019 bylo sdělení, že startovné se při nenastoupení na start zásadně nevrací.

23. Vyúčtováním pojišťovny HanseMerkur Krankenversicherung AG ze dne 25. září 2019 pojišťovna žalobci vyúčtovala plnění v částce 162,26 EUR, které mu poskytla (po odečtení spoluúčasti 545,30 Kč), dále sdělila, že bude hradit léčebné pomůcky pouze v rozsahu 90 %, vyúčtováním plnění z 21. října 2019 pak od plnění odečetla další spoluúčast 128,92 EUR. Dopisem ze dne 6. 6. 2019 sdělovala pojišťovna HanseMerkur Krankenversicherung AG postup při požadavku na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s úrazem (vůči škůdci, jeho pojišťovně případně vůči nim). Dopisem ze dne 13. 11. 2020 sdělila pojišťovna HanseMerkur Krankenversicherung AG, že v souvislosti s úrazem ze dne 1. 6. 2019 bylo doposud uhrazeno 1 303,53 EUR (ambulantní ošetření), 6 156,07 EUR (náklady na pobyt v zdravotnickém zařízení). Zároveň sdělili, že v souladu s podmínkami odečetli z uvedeného plnění spoluúčast 771,19 EUR a poskytli nemocenskou dávku 3 600 EUR.

24. Z daňových přiznání žalované za rok 2019, 2020 a 2021, včetně příloh, tedy rozvahy, výkazu zisku a ztrát bylo zjištěno, že výsledek hospodaření a základ daně v roce 2019 činil 13 748 Kč, úhrn čistého obratu činil 17 875 594 Kč, v roce 2020 činil výsledek hospodaření a základ daně minus 1 636 971 Kč, roční úhrn čistého obratu 10 270 000 Kč a v roce 2021 činil výsledek hospodaření a základ daně 38 184 Kč a roční úhrn čistého obratu 11 524 000 Kč.

25. Z pojistné smlouvy č. , hodnota, -28 nazvané Pojištění odpovědnosti podnikatele a právnických osob, včetně všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku a odpovědnosti bylo zjištěno, že žalovaná je pojištěna u vedlejšího účastníka pro případ povinnosti hradit škodu či újmu při ublížení na zdraví nebo usmrcení vzniklou v souvislosti s činnostmi zapsanými v obchodním rejstříku (výpis z obchodního rejstříku byl součástí smlouvy – mimo jiné je v něm i hostinská činnost) s limitem pojistného plnění 5 000 000 Kč.

26. Předžalobní výzvou ze dne 15. 8. 2019 žalobce prostřednictvím své zástupkyni vyzval žalovanou k úhradě 46 400 EUR za ušlý výdělek, o který přišel v důsledku úrazu, do 30. 8. 2019, podle podacího lístku byl dopis odeslán 15. 5. 2019. Dopisem ze dne 30. 8. 2019 žalovaná sdělila, že předžalobní výzvu obdržela 19. 8. 2019 a žádala o doplnění a doložení skutečností a okolností nehody a ušlého výdělku žalobce. Dopisem nazvaným odpověď na e-mail ze dne 26. 9. 2019 sdělila žalovaná zástupkyni žalobce, že nároky žalobce odmítá, neboť nemá za doložené tvrzené události.

27. Pro rozhodnutí nebyla podstatná účtenka z hotelové restaurace ze dne 31. 5. 2019, neboť nevypovídala nic o stavu žalobce druhý den ani kolik osob se na uvedený účet konzumovalo (bylo z ní zřejmé pouze to, že byla provedena úhrada tří jídel, láhve vína, jednoho rozlévaného vína a 3 x Kingswood), ani písemné prohlášení , jméno FO, ze dne 5. 10. 2019 a , jméno FO, ze dne 5. 10. 2019 s ohledem na jejich následnou svědeckou výpověď. Nebyl proveden důkaz výslechem svědkyně , jméno FO, , neboť skutkový stav v době úrazu žalobce byl dostatečně prokázán. Nebyl podstatný důkaz „Posouzení světelných podmínek na předložených snímcích“ provedené , tituly před jménem, , jméno FO, (autorizovaným inženýrem pro techniku prostředí stavby), neboť jmenovaný vycházel z domněnek a jeho vnímání fotografií, které nebylo průkazné (z fotografie nebylo seznatelné, že by vpravo od rampy za prosklenými dveřmi bylo zapnuté venkovní osvětlení, naopak je z fotografie zřejmé výrazné světlo proudící zleva z části orientované na východ. Z důvodu částečného zpětvzetí žaloby co do neposkytnutých bonusů nebylo pro rozhodnutí podstatné oznámení o navrácení částek pojistného za rok 2019 z prosince 2018. Nebyl podstatný ani profil žalobce na linked in, neboť nevypovídal nic o závazkovém vztahu mezi ním a společnosti Vanderlande Industries GmbH) Nebyl proveden výslech jednatele žalované, neboť nebyl přítomen relevantním událostem.

28. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že dne 1. 6. 2019 kolem 7:40 hodin v hotelu , adresa, , provozovaném žalovanou, žalobce v hotelové hale upadl na mokré (čerstvě vytřené) podlaze (rampě) hotelu, která nebyla označena jako mokrá s rizikem uklouznutí. Prohlášení , jméno FO, i výpověď , jméno FO, , že mokrý úklid v hale hotelu byl ukončen v 7 hodin, byly vyvráceny dalšími důkazy (fotodokumentací, shodnými výpověďmi žalobce a svědka , jméno FO, , který fotografie pořizoval), ze kterých jednoznačně vyplynulo, že prostory byly v uvedený čas čerstvě vytřené (na podlaze byly po celé délce viditelné mokré pásy odpovídající tahu mopem). Výpovědi svědkyň , jméno FO, a , jméno FO, o stavu prostor v době poskytnutí pomoci žalobci pak nejsou v rozporu s ostatními důkazy, neboť s ohledem na roční období (červen) a časovou prodlevu mezi pádem žalobce, pořízením fotografií a příchodem svědkyň, mohly být prostory v době jejich příchodu již převážně suché. V důsledku pádu utrpěl žalobce tříštivou, dislokovanou zlomeninu dolní třetiny pravé kosti holenní, dislokovanou zlomeninu dolního konce kosti lýtkové a došlo k porušení senzitivního surálního nervu vpravo s výpadkem čití v predilekci nervu. Žalobce podstoupil dne 3. 6. 2019 operaci krvavou repozici zlomenin a osteosyntézu úhlově stabilními dlahami a šrouby obou kostí pravého bérce a následně dne 23. 11. 2020 došlo k vyjmutí všech kovů z bérce a hlezna vpravo. Žalobce byl v období od 1. 6. 2019 do 22. 9. 2019 (16 týdnů) v pracovní neschopnosti. V roce 2019 vykonával žalobce jako samostatný podnikatel činnost stavbyvedoucího pro společnost Vanderlande Industries GmbH na projektu stavby nákladního letiště DHL za týdenní paušál 2 907 EUR bez DPH, smlouvu měl uzavřenou na rok 2019, spolupráce trvala kontinuálně od roku 2015, byla opakovaně prodlužována po dobu výstavby nákladního letiště (plánovaný konec byl stanoven na prosinec 2019). V paušálu byly zahrnuty odměna, doprava na místo výkonu činnosti, ubytování, náklady na telefon a 45 hodin práce týdně. Žalobce dojížděl jednou týdně ze svého bydliště (Dorfstrasse 38, Weidnitz, Německo) na místo výkonu činnosti DHL Leipzig svým vozidlem tov. zn. Mercedes, v místě výkonu činnosti měl pronajatý jednolůžkový pokoj (na rok 2019), v souvislosti s pracovní neschopností mu byla vyplacena nemocenská ve výši 3 600 EUR. V rámci výplaty plnění na úhradu nákladu léčení v souvislosti s úrazem z 1. 6. 2019 pojišťovna odečetla žalobci z poskytnutého plnění jeho spoluúčast pojištěnce ve výši 771,19 EUR. Žalobce vynaložil náklady na startovné na střelecké soutěže, kterých se v důsledku újmy na zdraví neúčastnil nebo se jich účastnil pouze omezeně, ve výši 260 EUR a 150 EUR. Znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, bylo stanoveno bodové ohodnocení bolestného na 730 bodů a procentuální ztížení společenského uplatnění na 5,01 % (podrobně viz body 39. – 43. rozsudku). Žalovaná je pojištěna u vedlejšího účastníka pro případ povinnosti hradit škodu či újmu při ublížení na zdraví nebo usmrcení vzniklou v souvislosti s činnostmi zapsanými v obchodním rejstříku do výše 5 000 000 Kč.

29. Podle § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

30. Podle § 2910 o. z., škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle § 2911 o. z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

31. Ustanovení § 2900 o. z. zakládá obecnou prevenční povinnost každé osoby předcházet vzniku škod. Citované ustanovení výslovně předpokládá nástup prevenční povinnosti pouze v případech, kdy to vyžadují konkrétní okolnosti případu či zvyklosti soukromého života, a chrání odlišně vymezené právní statky náležející jinému. Nadále již nepočítá s dosahem obecné prevence na případy způsobení škody opomenutím škůdce, nýbrž je postihováno výhradně konání, tj. aktivní jednání osob [obdobně srov. např. Melzer, F., Tégl, P. a kol. Občanský zákoník – velký komentář. Svazek IX. § 2894-3081. , adresa, : Leges, 2018, s. 86 – 88, či Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). Komentář. 1. vyd. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2014, s. 1512]. Jinými slovy, toto ustanovení dopadá jen na případy aktivního počínání, které je požadavkem generální prevence limitováno tak, že při něm musí konající osoba dbát práv jiných osob, aby do zákonem vyjmenovaných statků nebylo neopodstatněně zasaženo vzhledem ke konkrétním poměrům a souvislostem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 6. 2021, sp. zn. , spisová značka, ). Ustanovení § 2900 o. z. poruší i vlastník věci, který při její správě a při nakládání s ní tak činí způsobem, jenž vyvolá újmu třetí osoby. Utrpí-li poškozený újmu v budově, pak za ni její vlastník bude odpovídat v případě, že jeho konání při správě budovy nebylo dostatečné a nevyhovělo zvyklostem soukromého života, jež vyžadují, aby si vlastník při nakládání s věcí a při její správě počínal tak, aby nedocházelo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného, případně tehdy, pokud vytvořil (či toleroval) v budově nebezpečnou situaci, aniž by učinil dostatečná opatření k odvrácení hrozící újmy, a to s přihlédnutím k povaze prostoru, v němž se překážka nachází, a k účelu, jemuž interiérová komunikace slouží (srov. citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 6. 2021, sp. zn. , spisová značka, ). Nejvyšší soud přitom již v minulosti uzavřel, že zaviněným protiprávním jednáním třetí osoby, které zakládá nárok na náhradu škody, může být i porušení povinnosti předcházet škodám ze strany provozovatele prodejny, který věděl o nebezpečí pádu zákazníka na mokré podlaze, avšak nepřijal opatření způsobilá takovému zranění účinně předejít (srov. usnesení ze dne 5. 9. 2012, sp. zn. , spisová značka, ). Při naplnění předpokladů odpovědnosti pak v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR za škodu způsobenou zákazníkovi úrazem v areálu provozovny odpovídá její provozovatel bez ohledu na to, zda je či není vlastníkem pozemku, na němž se jeho provozovna nachází (srov. usnesení NS ČR ze den 25. 7. 2016 sp. zn. , spisová značka, ). Porušení prevenční povinnosti (dříve podle ustanovení § 415 obč. zák. č. 40/1964 Sb. od 1. 1. 2014 podle § 2900 o. z.) představuje současně porušení právní povinnosti dle ustanovení § 420 obč. zák. (dnes § 2910 o. z.), tj. je jedním ze základních předpokladů obecné odpovědnosti za škodu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , ze dne 27. 1. 2011).

32. V souzené věci došlo k pádu žalobce na mokrém (čerstvě vytřeném) povrchu rampy v prostorách hotelu, kterými hoteloví hosté procházeli za účelem dostavení se do prostor, kde se podávala hotelová snídaně, a to v době jejího podávání. Žalovaná jako provozovatel hotelu, poskytující ubytovací i stravovací služby, je povinna dbát bezpečnosti ubytovaných hostů a dalších osob, pohybujících se v prostorách hotelu a nevytvářet při jeho provozu situaci, která by mohla představovat zvýšené riziko úrazu, aniž by navíc na toto riziko dotčené osoby upozornila. V případě podávání snídaně hotelovým hostům v žalovanou předem určených hodinách, žalovaná mohla předvídat zvýšenou frekvenci pohybu v části vstupní haly před prostory, kde se podává hotelová snídaně. Žalovaná si toho byla vědoma, neboť sama nastavila údržbu (úklid) těchto (víc využívaných) prostor hotelu v časovém rozvrhu úklidu tak, aby byl mokrý úklid proveden do 6:45 hodin (tedy tři čtvrtě hodiny před začátkem snídaně). Prevenční povinnost žalované zahrnuje nejen nastavení těchto pravidel, ale i jejich důsledné dodržování. Pokud došlo přesto v době očekávané zvýšené frekvence pohybu hotelových hostů k tomu, že je provedena údržba prostor způsobem, kdy je potřeba dbát zvýšené opatrnosti (neboť hrozí zvýšené riziko uklouznutí), zahrnovala prevenční povinnost žalované i povinnost na tuto situaci účinným způsobem upozornit. Označení mokré podlahy informuje především o zvýšeném nebezpečí pádu nebo uklouznutí. Osobu, která se k danému místu blíží, nabádá, aby byla obezřetná a aby se pohybovala pomaleji, než obvykle. Ze znaleckého posudku znalce , jméno FO, (a dalších důkazů předložených žalovanou) mohl být učiněn maximálně závěr o obecné vhodnosti použitého materiálu do vnitřních prostor splňujících normu (i z hlediska skluznosti), nebyl však vypovídající ohledně změny vlastností povrchu v případě mokrého úklidu rampy. Tomu nakonec nasvědčuje i způsob, jakým znalec posudek zpracoval, neboť v případě posouzení odlišných vlastností mokrého a suchého povrchu učinil „pokus“ vstupu na (suchou i mokrou) rampu svou nohou a na základě toho konstatoval absenci nadměrného skluzu. Okolnosti tohoto vstupu však byly u znalce odlišné než v případě žalobce, neboť znalec předvídal a byl předem připraven na změnu vlastností povrchu v důsledku nanesení vody na rampu. Tohoto stavu mohlo být dosaženo i v případě žalobce, pokud by byl účinným způsobem upozorněn na mokrou podlahu a s tím spojené zvýšené riziko uklouznutí. Je obecně známou skutečností, že mokrý povrch (navíc pokud je vytřen vodou s příměsí saponátu, což lze v případě účinného úklidu předpokládat) je náchylnější k nestabilitě a uklouznutí osob se po něm pohybujících. Argumentaci žalované, že se žalobci úraz stal na jiném místě a v jiné době a pouze ze zištných důvodů byl v uvedeném čase a místě zinscenován, soud považuje za spekulaci, neboť svědci, kteří žalobce den před úrazem viděli (včetně svědků žalované), si nevšimli na něm ničeho zvláštního, žalobce podle tvrzení žalované ještě večer před úrazem navštívil hotelovou restauraci, přičemž povaha a závažnost jeho zranění (tříštivá zlomenina spodní holeně) vylučovala normální pohyb. Poukaz žalované na konzumaci alkoholu večer před úrazem taktéž nelze bez dalšího spojovat s pádem žalobce, neboť z účtenky nevyplývá, kolik osob se konzumace účastnilo, ani po jak dlouhou dobu se žalobce v restauraci žalované vyskytoval. Zcela nepodložené je pak tvrzení žalované o možnosti pokračování požívání alkoholu po opuštění restaurace na hotelovém pokoji. Žalovaná byla na ústním jednání konaném dne 12. 8. 2022 poučena podle § 118a o. s. ř. o její povinnosti prokázat jiný důvod pádu žalobce (nepozornost, ovlivnění alkoholem), neboť nic takového ani v řízení nevyšlo najevo, žalovaná však nic nenavrhla. Argumentace žalované, že rampa slouží pro vozíčkáře a kočárky na její odpovědnosti nic nemění, neboť její využití jinými osobami není zakázané. Spoluzavinění žalobce na popisované události soud v řízení neshledal.

33. Z těchto důvodů soud uzavřel, že žalovaná porušila svou prevenční povinnost chovat se tak, aby nezpůsobila nebezpečnou situaci s rizikem uklouznutí v jí provozovaném hotelu, a odpovídá za újmu, která v důsledku toho žalobci vznikla. V řízení bylo prokázáno, že žalobce v důsledku pádu utrpěl újmu na zdraví - závažné poranění nohy - tříštivou, dislokovanou zlomeninu dolní třetiny pravé kosti holenní, dislokovanou zlomeninu dolního konce kosti lýtkové a porušení senzitivního surálního nervu vpravo s výpadkem čití v predilekci nervu. V této souvislosti žalobce absolvoval v časovém období roku a půl dvě operace (v červnu 2019 za účelem umístění a následně v listopadu 2019 za účelem vyjmutí šroubů).

34. Podle § 2951 o. z. se škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle odst. 2 nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

35. Podle § 2952 hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

36. Podle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

37. Podle § 2960 o. z. škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu.

38. Žalobce uplatnil v řízení nárok na nemajetkovou újmu představovanou bolestným a ztížením společenského uplatnění a majetkovou újmu (škodu) v podobě ušlého výdělku, úhrady spoluúčasti na nákladech léčení, hrazených ze zdravotního pojištění a nevyužitého startovného za plánovanou a registrovanou účast v střeleckých soutěžích.

39. V § 2958 o. z. je nastaven zákonný rámec pro poskytování náhrady za nemajetkové újmy spojené s takovým zásahem do duševní a tělesné integrity, kdy dochází k nepříznivému zdravotnímu dopadu (ublížení na zdraví). Předpokladem jeho aplikace je poškození zdraví jako následek diagnostikovatelný z hlediska lékařské vědy, tj. újma popsaná medicínskými postupy, prostředky a zkušenostmi. Povinnost náhrady je zakotvena ve vztahu ke třem samostatně pojmenovaným nárokům. Jde o a) vytrpěné bolesti, b) další nemajetkové újmy a c) ztížení společenského uplatnění. V případě ztížení společenského uplatnění se vyžaduje, aby poškození zdraví vystavilo poškozenému tzv. překážku lepší budoucnosti. Odškodňování těchto újem neplní reparační, nýbrž kompenzační funkci, neboť poškození těchto hodnot nelze napravit a nahradit, pouze zmírnit či kompenzovat peněžitým plněním (srov. Občanský zákoník, Komentář svazek VI. , jméno FO, , , jméno FO, , , právnická osoba, , Wolters Kluwer 2021)

40. Smyslem náhrady za bolest je odškodnit nejen utrpení tělesného a duševního rázu (samotný bolestivý stav), nýbrž i některé související průvodní stavy, jako je diskomfort, stres či obtíže spojené s utrpěnou zdravotní újmou (srov. též obavu ze ztráty života či vážného poškození zdraví ve smyslu § 2957 věty třetí), a to v rozsahu, v němž tyto zásahy do osobnostní sféry poškozeného z povahy věci souvisejí s bolestí obvykle doprovázející stavy popsané v jednotlivých položkách bolestného (tzv. bolest v širším smyslu či ještě jinými slovy tzv. tíže poranění). Vznik bolesti se váže k akutní fázi bolestivého stavu s tím, že výši nároku lze vyčíslit až v době stabilizace bolesti. Bolest může vznikat jak při samotné škodné události, tak při léčení či odstraňování následků újmy na zdraví. Není-li pak bolest možno léčbou odstranit, stane se chronickou (trvalou), a tehdy se již neodškodňují opakovaně její jednotlivé ataky, nýbrž se taková bolest jako trvalý následek omezující poškozeného v zapojení do společenského života zohledňuje v rámci náhrady za ztížení společenského uplatnění. Způsob hodnocení bolesti stanoví Metodika Nejvyššího soudu k odškodňování nemajetkových újem podle § 2958 o. z., publikovaná jako sjednocující stanovisko Nejvyššího soudu publikovaná pod č. Rc 63/2014 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek.

41. V znaleckém posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, (znalce z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví a ortopedie) bylo stanoveno bodové ohodnocení bolestného podle Metodiky Nejvyššího soudu (znalec bodově hodnotil každý bolestivý stav a samostatně výsledné hodnoty sčítal). Podle lékařských zpráv znalec provedl klasifikaci poškození zdraví (s8223 – tříštivá, dislokovaná zlomenina dolní třetiny pravé kosti holenní, dislokovaná zlomenina dolního konce kosti lýtkové, porušení surálního nervu vpravo) a toto podle stanovených diagnóz bodově ohodnotil celkem , hodnota, body, za první operaci v roce 2019 (otevřená repozice a osteosyntéza úhlově stabilními dlahami) stanovil 225 bodů a za operaci v roce 2020 (extrakce kovů z bérce a hlezna vpravo) také 225 bodů, celkem , hodnota, bodů. Pro určení výše náhrady je třeba výsledný bodový součet vynásobit částkou odpovídající hodnotě jednoho bodu, jejíž výše se podle Metodiky doporučuje odvozovat od jednoho procenta hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející roku, v němž vznikl nárok/vznikla bolest. Podle údajů zjistitelných například na webových stránkách , právnická osoba, ; za rok 2018 činila uvedená průměrná mzda 31 885 Kč, hodnota jednoho bodu je pak 318,85 Kč pro rok 2019, za rok 2019 činila 34 125 Kč a hodnota jednoho bodu je pak 341,25 Kč pro rok 2020. V případě bolestného za utrpěné bolesti v roce 2019 (poškození zdraví a první operace) tak bylo vypočteno bolestné v částce 161 019 Kč a v případě bolesti v roce 2020 (druhá operace) pak 76 781 Kč. Výše náhrady za bolest tak činí celkem 237 800 Kč.

42. V případě náhrady za ztížení společenského uplatnění je tato náhrada chápána výlučně jako odčinění nemajetkové újmy spojené s trvalým poškozením zdraví. Má pokrývat útrapy spojené s přetrvávajícím narušením tělesné integrity, ztrátu životních příležitostí a možností, ztrátu schopností, obtíže a nepohodlí spojené s překonáváním zdravotních následků. Odškodňuje se tzv. překážka lepšího života. V souladu s Metodikou pak znalec při stanovení ztížení společenského uplatnění vycházel z Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (MKF), vypracované Světovou zdravotnickou organizací a určil stupně omezení funkčních schopností postiženého žalobce s přihlédnutím k jeho osobním poměrům tak, aby bylo zohledněno zhoršení oproti předchozímu stavu. Funkční potíže žalobce v jednotlivých oblastech života znalec v souladu s metodikou procentuálně vyjádřil. Procentní podíl (odpovídající zjištěnému stupni omezení poškozeného) z výchozí rámcové částky představuje základní ohodnocení náhrady nemateriální újmy při trvalých zdravotních následcích a je proporcionálním vyjádřením ztráty průměrného potenciálu pro určitý typ postižení; není ovšem náhradou škody (majetkové újmy), která je hrazena zejména prostřednictvím ztráty na výdělku či nákladů péče o zdraví, osobu či domácnost poškozeného. V rámci stanovení procentuální výše bylo zohledněno trvalé omezení hybnosti pravé dolní končetiny (dřep, vstávání), po ukončení léčby přetrvávající bolesti a otoky, limity v běžných činnostech (delší chůze, stání, chůze do kopce, zvedání a přenášení těžkých předmětů, nastupování a vystupování z prostředků hromadné dopravy, eskalátorů, potíže v sebeobsluze – oblékání, obouvání), v domácnosti (nevystoupí na žebřík, schůdky), z důvodu omezení hybnosti pociťované limity při obhospodařování svých lesních pozemků, při výkonu činnosti stavbyvedoucícho (vykonává dosavadní činnost ale s větší námahou zejména pokud jde o terénní práci), omezení ve volnočasových aktivitách oproti stavu před úrazem (zejména sportovní aktivity). Znalec uvedené omezení v jednotlivých oblastech života procentuálně vyjádřil hodnotou , hodnota, % (100% vyjadřuje úplné vyřazení poškozeného ze všech oblastí života). Korekce z hlediska věku žalobce (v době ustálení zdravotního stavu mu byl 53 let) soud neprovedl, neboť podle odborné literatury se vrcholu sil i intenzity společenského zapojení obvykle dosahuje ve věku od 45 do 55 let, až mimo tento rámec pak dochází k procentuální korekci (viz. Občanský zákoník, Komentář svazek VI. , jméno FO, , , jméno FO, , , právnická osoba, , Wolters Kluwer 2021, komentář k § 2958 o. z.). Žalobce je činorodý člověk s nadstandartními sportovními zájmy volnočasovými i pracovními, zvyklý na fyzickou zátěž, kdy je zřejmé, že i přes přetrvávající handicap v důsledku poškození zdraví a s tím souvisejícími limity v sportovních aktivitách je schopen adaptace (nedošlo k snížení jeho výdělku nebo omezení výdělečné činnosti přes zvýšené obtíže s jejím výkonem), obhospodařování svých lesních pozemků zajišťuje v míře, v jaké to není schopen zajistit ze zdravotních důvodů sám (zajištěním třetí osoby). Za tohoto stavu soud nedospěl k závěru o nutnosti další korekce. Výchozí rámcová částka, vyjadřující pomyslné 100 % vyřazení poškozeného ze společenského života, se vyjadřuje pomocí 400násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející roku, v němž se ustálil zdravotní stav poškozeného, tj. kdy je možno přistoupit k vyčíslení náhrady. Znalec stanovil datum ustálení zdravotního stavu na prosinec 2020 (stav po rekonvalescenci po druhé operaci) uvedenému výpočtu odpovídá 13 650 000 Kč (průměrná hrubá měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok 2019 činila 34 125 Kč – viz webové stránky , právnická osoba, www.czso.cz). Základní výpočet ztížení společenského uplatnění tak činil 683 583 Kč. Uvedená částka pak byla (ještě znalcem) korigována snížením o 10 % (na částku 615 225 Kč) z důvodu předchozího zranění žalobce v roce 2010 (i přesto, že žalobce popíral, že by ho uvedené zranění v životě omezovalo) a soud neshledal důvod se od uvedeného odchýlit.

43. Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného se podle § 2962 o. z. se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu. Jde o majetkovou újmou spočívající v tom, že v důsledku pracovní neschopnosti vyvolané poškozením zdraví, které mu brání vykonávat výdělečnou činnost, přichází poškozený o výdělek, kterého by jinak dosáhl. Od tohoto výdělku je pak nutné odečíst to, co poškozený v souvislosti s nevykonáním práce ušetřil. Žalobce v řízení doložil, že dlouhodobě a kontinuálně před poškozením zdraví i po skončení jeho pracovní neschopnosti vykonával činnost pro společnost Vanderlande Industries GmbH za týdenní paušál 2 907 EUR, v němž byly zahrnuty obvyklé náklady (ztráta času, cestovné, ubytování, náklady na telefon). V řízení bylo zjištěno, že žalobce se na místo výkonu činnosti (DHL Leipzig) dostával z místa svého bydliště (Dorfstrasse 38, Weidnitz, Německo) v délce 167 km/jedna cesta vlastním vozidlem Mercedes E 350 Blue s průměrnou spotřebou 5,3 litrů/100 km. Do místa výkonu práce jezdil na začátku týdne (tam měl zabezpečeno dlouhodobé ubytování) a na konci pracovního týdne se vracel do místa bydliště. Cena pohonných hmot (motorové nafty) v Spolkové republice Německo v červnu 2019 činila 1,261 EUR/litr, za červenec 1,252 EUR/litr, srpen 1,241 EUR/litr a září 1,26 EUR/litr. V období šestnácti pracovních týdnů by žalobce jel vozidlem do místa výkonu práce 16 x zpáteční jízdu (činnost nevykonával od 3. 6. 2019 do 23. 9. 2019), z toho v červnu 2019 by absolvoval 8 jízd (čtyři zpáteční) v ceně 11,16 EUR (jedna cesta 5,3 : 100 x 167 x 1,261 EUR), celkem za 8 jízd 89,28 EUR. Náhrada za opotřebení vozidla by pak podle vyhlášky č. 333/2018 Sb. (účinné pro rok 2019) činila 4,1 Kč/km (násobeno počtem 167 km by opotřebení činilo 684,70 Kč). V přepočtu na eura (pro účely odečtu od požadovaného ušlého výdělku) byl zvolen kurz eura (www.cnb.cz) ke dni, kdy měla být jízda absolvována (pondělí a pátek konkrétního týdne), ke dni 3. 6. 2019 byl kurz 25,830 Kč/EUR, opotřebení ve výši 684,70 Kč bylo stanoveno na 26,51 EUR, ke dni 6. 6. 2019 byl kurz 25,660 Kč/EUR, opotřebení ve výši 684,70 Kč bylo stanoveno na 26,68 EUR, ke dni 10. 6. 2019 byl kurz 25,625 Kč/EUR, opotřebení ve výši 684,70 Kč bylo stanoveno na 26,72 EUR, ke dni 13. 6. 2019 byl kurz 25,580 Kč/EUR, opotřebení ve výši 684,70 Kč bylo stanoveno na 26,77 EUR, ke dni 17. 6. 2019 byl kurz 25,560 Kč/EUR, opotřebení ve výši 684,70 Kč bylo stanoveno na 26,77 EUR, ke dni 20. 6. 2019 byl kurz 25,620 Kč/EUR, opotřebení ve výši 684,70 Kč bylo stanoveno na 26,73 EUR, ke dni 24. 6. 2019 byl kurz 25,6 Kč/EUR, opotřebení ve výši 684,70 Kč bylo stanoveno na 26,75 EUR, ke dni 27. 6. 2019 byl kurz 25,435 Kč/EUR, opotřebení ve výši 684,70 Kč bylo stanoveno na 26,92 EUR, celkem činilo opotřebení za červen 2019 částku 213,85 EUR. V červenci 2019 by žalobce absolvoval 9 jízd po 11,08 EUR (cena motorové nafty činila 1,252 EUR/litr), celkem za 9 jízd 99,72 EUR. V případě opotřebení byl kurz eura ke dni 1. 7. 2019 25,480 Kč/EUR, opotřebení ve výši 684,70 Kč bylo stanoveno na 26,87 EUR, ke dni 4. 7. 2019 byl kurz 25,435 Kč/EUR, opotřebení ve výši 684,70 Kč bylo stanoveno na 26,92 EUR, ke dni 8. 7. 2019 byl kurz 25,510 Kč/EUR, opotřebení ve výši 684,70 Kč bylo stanoveno na 26,84 EUR, ke dni 11. 7. 2019 byl kurz 25,605 Kč/EUR, opotřebení ve výši 684,70 Kč bylo stanoveno na 26,74 EUR, ke dni 15. 7. 2019 byl kurz 25,575 Kč/EUR, opotřebení ve výši 684,70 Kč bylo stanoveno na 26,77 EUR, ke dni 18. 7. 2019 byl kurz 25,585 Kč/EUR, opotřebení ve výši 684,70 Kč bylo stanoveno na 26,76 EUR, ke dni 22. 7. 2019 byl kurz 25,535 Kč/EUR, opotřebení ve výši 684,70 Kč bylo stanoveno na 26,81 EUR, ke dni 25. 7. 2019 byl kurz 25,520 Kč/EUR, opotřebení ve výši 684,70 Kč bylo stanoveno na 26,83 EUR, ke dni 29. 7. 2019 byl kurz 25,610 Kč/EUR, opotřebení ve výši 684,70 Kč bylo stanoveno na 26,74 EUR, celkem činilo opotřebení za červenec 2019 částku 241,28 EUR. V srpnu 2019 by žalobce absolvoval 9 jízd po 10,98 EUR (cena motorové nafty činila 1,241 EUR/litr), celkem , hodnota, jízd 98,82 EUR. V případě opotřebení byl kurz eura ke dni 1.8.2019 25,740 Kč/EUR, opotřebení ve výši 684,70 Kč bylo stanoveno na 26,60 EUR, ke dni 5. 8. 2019 byl kurz 25,775 Kč/EUR, opotřebení ve výši 684,70 Kč bylo stanoveno na 26,56 EUR, ke dni 8. 8. 2019 byl kurz 25,790 Kč/EUR, opotřebení ve výši 684,70 Kč bylo stanoveno na 26,55 EUR, ke dni 12. 8. 2019 byl kurz 25,830 Kč/EUR, opotřebení ve výši 684,70 Kč bylo stanoveno na 26,51 EUR, ke dni 15. 8. 2019 byl kurz 25,880 Kč/EUR, opotřebení ve výši 684,70 Kč bylo stanoveno na 26,46 EUR, ke dni 19. 8. 2019 byl kurz 25,780 Kč/EUR, opotřebení ve výši 684,70 Kč bylo stanoveno na 26,56 EUR, ke dni 22. 8. 2019 byl kurz 25,785 Kč/EUR, opotřebení ve výši 684,70 Kč bylo stanoveno na 26,55 EUR, ke dni 26. 8. 2019 byl kurz 25,790 Kč/EUR, opotřebení ve výši 684,70 Kč bylo stanoveno na 26,55 EUR, ke dni 29. 8. 2019 byl kurz 25,850 Kč/EUR, opotřebení ve výši 684,70 Kč bylo stanoveno na 26,49 EUR, celkem činilo opotřebení za srpen 2019 částku 238,83 EUR. V září 2019 by žalobce absolvoval 6 jízd po 11,15 EUR (cena motorové nafty činila 1,26 EUR/litr), celkem , hodnota, jízd v částce 66,90 EUR. V případě opotřebení byl kurz eura ke dni 2. 9. 2019 25,920 Kč/EUR, opotřebení ve výši 684,70 Kč bylo stanoveno na 26,42 EUR, ke dni 5. 9. 2019 byl kurz 25,850 Kč/EUR, opotřebení ve výši 684,70 Kč bylo stanoveno na 26,49 EUR, ke dni 9. 9. 2019 byl kurz 25,855 Kč/EUR, opotřebení ve výši 684,70 Kč bylo stanoveno na 26,48 EUR, ke dni 12. 9. 2019 byl kurz 25,830 Kč/EUR, opotřebení ve výši 684,70 Kč bylo stanoveno na 26,51 EUR, ke dni 16. 9. 2019 byl kurz 25,880 Kč/EUR, opotřebení ve výši 684,70 Kč bylo stanoveno na 26,46 EUR, ke dni 19. 9. 2019 byl kurz 25,895 Kč/EUR, opotřebení ve výši 684,70 Kč bylo stanoveno na 26,44 EUR, celkem za září činilo opotřebení částku 158,80 EUR.

44. Výši ušetřeného cestovného v částce 1 207,48 EUR tak soud určil výše popsaným způsobem svou úvahou (§ 2955 o. z. a § 136 o. s. ř.) a o tyto ušetřené náklady ponížil částku ušlého výdělku žalobce. Částka ušlého výdělku pak byla snížena i o vyplacenou nemocenskou dávku, o kterou vzal žalobce žalobu zpět.

45. Další oprávněné majetkové nároky žalobce pak představují náklady na léčení v rozsahu, v jakém nebyly proplaceny zdravotní pojišťovnou žalobce z důvodu spoluúčasti žalobce na nákladech léčení (uvedený nárok byl potvrzen sdělením pojišťovny HanseMerkur Krankenversicherung AG ze dne 13. 11. 2020 o aktuálním rozsahu spoluúčasti žalobce v částce 771,19 EUR na nákladech léčení, které pojišťovna vyčíslila celkovou částkou 7 459,60 EUR (ošetření a pobyt v zdravotnickém zařízení). Důvodným shledal soud i požadavek na nahrazení nákladů startovného v střeleckých soutěžích „Král Šumavy“ konaného dne 31. 5. 2019 – 2. 6. 2019 v částce 260 EUR a „, jméno FO, 2019“ v částce 150 EUR, neboť žalobce se soutěže Král Šumavy účastnil pouze jeden den (před svým zraněním) a z hlediska účelu jeho účasti (soutěž) neměla pro něj částečná účast význam. V případě druhé soutěže se z důvodu svého zranění žalobce soutěže neúčastnil a startovné mu nebylo vráceno.

46. Z výše uvedených důvodů soud nárokům žalobce (v rozsahu zpětvzetí žaloby) vyhověl, v případě nároku na ušlý výdělek v částce snížené o ušetřené cestovné a vyplacenou nemocenskou, v rozsahu ušetřeného cestovného pak byla žaloba zamítnuta.

47. V případě všech nároků žalobce se jedná o nároky, kde není doba plnění stanovena právním předpisem a z povahy věci ani dohodou účastníků, splatnost těchto nároků nastává podle § 1958 odst. 2 o. z. na výzvu věřitele po uplynutí lhůty „bez zbytečného odkladu“. K povaze lhůty bez zbytečného odkladu se vyjádřil Nejvyšší soud v rozhodnutí , spisová značka, (byť v mírně jiném kontextu), kdy má jít o „velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu.“ Za lhůtu bez zbytečného odkladu soud považoval sedm dní od doručení výzvy k plnění (případně dalších okolností viz dále) s ohledem na výši a mimosmluvní důvoou). Předžalobní výzva žalobce ze dne 15. 8. 2019, doručená žalované podle jejího potvrzení dne 19. 8. 2019, se týkala pouze částky ušlého výdělku ve výši 46 400 EUR, pokud žalobce z této částky úrok z prodlení požadoval až od 6. 12. 2019, soud ho v rozsahu, v jakém byl požadován z oprávněného (přiznaného) nároku žalobce, shledal důvodným a to i z částky, která byla následně kompenzována vyplacenou nemocenskou (ke které došlo až v průběhu řízení do doby vyplacení). Dne 13. 11. 2020 oznámila zdravotní pojišťovna vyplacení částky nemocenské ve výši 3 600 EUR, ode dne následujícího (14. 11. 2020) pak už není opodstatněným ani úrok z prodlení z částky 3 600 EUR. Úrok z prodlení z nemajetkové újmy bolestného (požadovaný pouze z částky 30 000 Kč) byl žalobci přiznán až od uplynutí lhůty 7 dnů od výzvy k plnění, kterou může představovat i doručená žaloba (např. rozsudek NS ČR sp.zn. , spisová značka, ze dne 28.5.2009), neboť v předžalobní výzvě nebyl obsažen požadavek na bolestné. Žaloba byla žalovanému doručena dne 16. 7. 2020. Ode dne následujícího počala běžet lhůta 7 dní, která skončila 23. 7. 2020. Ode dne následujícího je pak žalovaná s úhradou tohoto nároku v prodlení. V případě nároku na ztížení společenského uplatnění v původně uplatněné výši 20 000 Kč byl přiznán nárok na úrok z prodlení až od 23. 12. 2020. Žalobce sice nárokoval ztížení společenského uplatnění v této částce již v žalobě, avšak zdravotní stav žalobce se ustálil až po druhé operaci, při které došlo k vyjmutí šroubů z pravé dolní končetiny a po uplynutí přiměřené doby rekonvalescence po operaci v souladu se sdělením znalce , tituly před jménem, , jméno FO, v znaleckém posudku (ke dni 15. 12. 2020). Až k tomuto datu nárok na ztížení společenského uplatnění vznikl. Úrok z prodlení tak byl přiznán od 23. 12. 2020 po uplynutí lhůty 7 dnů (lhůta k plnění uplynula 22. 12. 2020. V případě úroků z prodlení z dalších majetkových nároků (startovného a nákladů na léčení) celkem v částce 1 084,22 EUR pak vzhledem k jejich absenci v předžalobní výzvě mohlo dojít k prodlení s jejich úhradou až po uplynutí lhůty k plnění po doručení žaloby tedy k datu 24. 7. 2020. Žaloba pak byla zamítnuta co do úroku z prodlení z částky 1 207,48 EUR, která představovala cestovné, které žalobce ušetřil a o co se snížila částka ušlého výdělku a původně uplatněného nároku na bonus 1 100 EUR, který sice žalobce vzal zpět ale bez příslušenství a důvodnost tohoto nároku v řízení neprokázal, v případě nároků na bolestné a ztížení společenského uplatnění, nákladů za léčení, startovného pak za dobu předcházející výše popsaným skutečnostem.

48. Žalovaná v řízení navrhla moderaci podle § 2953 o. z. s poukazem na okolnosti vzniku újmy, vysoké výdělky žalobce a ekonomickou situaci žalované po omezeních souvisejících s pandemií covid 19.

49. Podle § 2953 odst. 2 o. z., z důvodů zvláštního zřetele hodných soud náhradu škody přiměřeně sníží. Vezme přitom zřetel zejména na to, jak ke škodě došlo, k osobním a majetkovým poměrům člověka, který škodu způsobil a odpovídá za ni, jakož i k poměrům poškozeného. Náhradu nelze snížit, byla-li škoda způsobena úmyslně.

50. Smyslem tzv. moderačního práva soudu zakotveného v § 2953 o. z. je zmírnění dopadu povinnosti nahradit škodu na škůdce tam, kde by uložení povinnosti v plném rozsahu představovalo s přihlédnutím ke všem okolnostem přílišnou tvrdost. Východiskem tohoto ustanovení je úvaha, že v některých případech zvláštního zřetele hodných, byla-li škoda způsobena neúmyslně, by uložení povinnosti nahradit ji v plném rozsahu bylo v rozporu s preventivními i reparačními účinky odpovědnosti za škodu a principy spravedlnosti. Využití moderačního oprávnění soudu je výjimkou z principu plné náhrady škody a rovněž zásahem do práva poškozeného vlastnit majetek podle čl. 11 usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod. Soud k němu proto smí přistoupit pouze výjimečně. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 8. 2020, sp. zn. , spisová značka, ). Citované zákonné ustanovení demonstrativně vyjmenovává důvody, které soud posuzuje při své úvaze o moderaci. Pod kritériem jak ke škodě došlo, jsou zahrnuty všechny okolnosti, které se vyskytly v souvislosti se škodní událostí, posouzení poměrů zahrnuje veškeré, i majetkové poměry všech zúčastněných osob. V případě majetkových poměrů škůdce přitom nejsou podstatné pouze jeho poměry v době rozhodování, ale i perspektiva jejich potenciálního vývoje v budoucnosti (srov. NS ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. , spisová značka, , Rc 85/2019, bod 22). Soud může z důvodů zvláštního zřetele hodných snížit přiměřeně náhradu škody podle § 2953 odst. 1 o. z. i v případě, že škůdcem je právnická osoba (srov. již citovaný rozsudek NS ČR sp. zn. , spisová značka, ). Vzhledem k demonstrativnímu výčtu zákonných kritérií moderace je pak namístě hodnotit i další významné okolnosti, které zákon výslovně nezmiňuje. Moderace podle § 2953 o. z. v případě náhrady nemajetkové újmy u bolestného a ztížení společenského uplatnění stanoveného podle § 2958 obč. zák. sice není v obecné rovině vyloučena, bude však přicházet do úvahy výjimečně vzhledem k hodnotově vyššímu zájmu na ochraně zdraví oproti finančním poměrům obviněného, protože zásah do zdraví poškozeného je nesouměřitelně závažnější než zásah do majetku škůdce (srov. obdobně (srov. Občanský zákoník, Komentář svazek VI. , jméno FO, , , jméno FO, , , právnická osoba, , Wolters Kluwer 2021).

51. V souzené věci soud důvody k moderaci náhrady škody neshledal. K závažnému poškození zdraví žalobce došlo v důsledku jeho pádu na čerstvě vytřené podlaze (rampě) před snídaňovým sálem v době, kdy žalovaná mohla očekávat zvýšený pohyb hotelových hostů, neboť sama nastavila rozvrh podávání hotelové snídaně od 7:30 hodin. Přes tuto skutečnost nebylo v místě údržby umístěno žádné upozornění na provedenou mokrou údržbu a s tím související zvýšené riziko uklouznutí. Následek byl závažný a pro žalobce po všech stránkách (zdravotní i finanční) citelný. Okolnosti způsobení újmy a následek porušení povinnosti žalované tak neodůvodňují moderaci. Žalovaná by splňovala maximálně předpoklad majetkových poměrů (i vzhledem k majetkovým poměrům žalobce), podstatnou část z žalovaného nároku (cca jednu třetinu) však představují nároky z nemajetkové újmy (bolestné a ztížení společenského uplatnění) celkem v částce 853 025 Kč, které jsou významem a ochranou hodnotově (zdraví) nad hodnotou (majetek), které by měla být moderací poskytnuta ochrana ve prospěch žalovaného. Z tohoto důvodu by tak v této části moderace nepřipadala v úvahu. V případě další majetkové škody by pak nebyl důvod k výraznější moderaci ve větším rozsahu i z důvodu respektu práva žalobce na svůj majetek, výsledný přiznaný nárok by tak byl pro žalovanou (vzhledem k jejím doloženým majetkovým poměrům) i tak finančně likvidační. Žalovaná má však svou odpovědnost za újmu (včetně újmy na zdraví) krytou pojištěním u vedlejšího účastníka (a to právě z důvodu nedostatku vlastních finančních prostředků), přičemž limit pojistného plnění činí 5 000 000 Kč a nároky žalobce tak nepochybně pokrývá.

52. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 a 146 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl v řízení převážně úspěšný, zároveň procesně zavinil svým zpětvzetím žaloby částečné zastavení řízení nikoliv z důvodů na straně žalované, náleží mu tak nárok na zaplacení náhrady účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 85,83 % nákladů řízení. Náklady řízení žalobce tvoří podle § 137 o. s. ř. náklady právního zastoupení spočívající v odměně advokáta za 14 úkonů právní služby podle dle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1 a § 1 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Žalobní nárok byl částečně požadován v cizí měně (EUR), proto soud podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu ČR (srov. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, a dále např. rozsudek Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. , spisová značka, ), pro stanovení výše tarifní hodnoty použil přepočet kurzu vyhlášeného Českou národní bankou ke dni započetí každého úkonu právní pomoci učiněného zástupkyní žalobce v řízení. Zástupkyně žalobce učinila dne 9. 11. 2019 úkon převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu) podle data předložené plné moci, a tarifní hodnota tak činila částku 1 316 508 Kč (přepočet 49 696,22 EUR na Kč při kurzu 25,485 Kč/1 EUR ke dni 9. 11. 2019 + 50 000 Kč), neboť s ohledem na bezprostředně poté podanou žalobu je zřejmé, že se převzetí zastoupení týkalo celé původně žalované částky, sazba za 1 tento úkon právní pomoci činila částku 13 580 Kč. V případě jednoduché předžalobní výzvy k plnění ze dne 15. 8. 2019 (§ 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu) soud vycházel z tarifní hodnoty 1 200 832 Kč (přepočet 46 400 EUR na Kč při kurzu 25,880 Kč/1 EUR ke dni 15. 8. 2019, neboť předžalobní upomínka se vztahovala pouze k požadavku na ušlý výdělek v částce 46 400 EUR nikoliv k částce uplatněné žalobou), sazba za 1 tento úkon právní pomoci činila 1/2 částky 13 140 Kč tedy 6 570 Kč, u úkonu sepis žaloby ze dne 5. 12. 2019 (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), činila tarifní hodnota 1 318 496 Kč (úkon se týkal částky 49 696,22 EUR při kurzu 25,525 Kč/1 EUR k 5. 12 2019 + 50 000 Kč), sazba odměny za úkon činila částku 13 580 Kč, za úkon námitky ze dne 2. 3. 2020 proti usnesení č.j. , spisová značka, (§ 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu) soud vycházel z tarifní hodnoty 1 318 496 Kč (přepočet částky 49 696,22 EUR při kurzu 25,525 Kč/1 EUR ke 2. 3. 2020 + 50 000 Kč), sazba za 1 tento úkon právní pomoci činila 1/2 částky 13 580 Kč tedy 6 790 Kč. Za úkon sepis vyjádření žalobce k vyjádření žalované ze dne 25. 11. 2020 (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), činila tarifní hodnota 1 350 799 Kč (úkon se týkal částky 49 696,22 EUR při kurzu 26,175 Kč/1 EUR k 25. 11. 2020 + 50 000 Kč), sazba odměny za úkon činila částku 13 740 Kč. Za úkon účast na ústním jednání konaném dne 7. 12. 2020 (§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu) byla přiznána odměna za dva úkony z důvodu délky jednání přesahující dvě hodiny tedy 2 x 13 780 Kč (tarifní hodnota 1 365 956 Kč činila přepočet částky 49 696,22 EUR při kurzu 26,480 Kč/1 EUR k 7. 12. 2020 + 50 000 Kč). Za úkon účast na ústním jednání konaném dne 22. 2. 2021 (§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu) byla přiznána odměna za dva úkony z důvodu délky jednání přesahující dvě hodiny tedy 2 x 13 660 Kč (tarifní hodnota 1 339 865 Kč činila přepočet částky 49 696,22 EUR při kurzu 25,955 Kč/1 EUR k 22. 2. 2021 + 50 000 Kč). Za úkon změna (rozšíření) žaloby ze dne 20. 9. 2021 (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), činila tarifní hodnota 803 025 Kč, neboť úkon se týkal pouze této částky (za podání ze dne 19. 10. 2021 nebyla odměna přiznána, neboť jím byla opravena písařská chyba předchozího podání) a sazba úkonu činí 11 540 Kč. Usnesením Okresního soudu , adresa, – východ ze dne 8. 11. 2021 č. j. , spisová značka, byla změna žaloby připuštěna, předmět řízení tak činil 49 696,22 EUR a 853 025 Kč. Za úkon účast na ústním jednání konaném dne 14. 2. 2022 (§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu) byla přiznána odměna 16 620 Kč (tarifní hodnota činila částku 2 072 322 Kč při zohlednění kurzu eura k 14. 2. 2022 ve výši 24,535 Kč/1 EUR), za úkon částečné zpětvzetí žaloby ze dne 4. 5. 2022 (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu) byla přiznána odměna 5 740 Kč (tarifní hodnota činila částku 115 808 Kč při zohlednění kurzu eura k 4. 5. 2022 ve výši 24,640 Kč/1 EUR, přičemž úkon se týkal pouze částky 4 700 EUR), Za úkon účasti na ústním jednání konaném dne 4. 8. 2022 (§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu) byla přiznána odměna 16 620 Kč (tarifní hodnota činila částku 2 078 533 Kč při zohlednění kurzu eura k 4. 8. 2022 ve výši 24,660 Kč/1 EUR), Za úkon účasti na ústním jednání konaném dne 12. 8. 2022 (§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu) byla přiznána odměna 16 580 Kč (tarifní hodnota činila částku 2 064 619 Kč při zohlednění kurzu eura k 12. 8. 2022 ve výši 24,380 Kč/1 EUR). Dále náklady řízení tvoří náhrada hotových výdajů advokáta za 14 úkonů právní služby po 300 Kč ve výši 4 200 Kč dle § 13 odst. 1, 3 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a, d), g) advokátního tarifu, celkem tedy náhrada nákladů za právní zastoupení činí výši 180 440 Kč. Náklady řízení dále tvoří hotové náklady důkazů v celkové výši 37 443,76 Kč, zejména za překlady žalobcem předložených důkazů (doložených fakturou č. , hodnota, v částce 12 372 Kč za 22,5 normostran překladu v sazbě 390 Kč/NS a revize korektura a ověření v sazbě 290 Kč/NS za důkazy předložené žalobcem v žalobě, fakturou č. , hodnota, v částce 1162 Kč za 3 normostrany v sazbě po 320 Kč vztahující se k vyjádření pro účely znaleckého posudku, fakturou č. , hodnota, v částce 2 995 Kč za 5,5 normostran v sazbě 450 Kč/NS za překlad následně v řízení předložených důkazů a výpisy z účtu prokazující jejich úhradu, náklady za znalecký posudek znalce , tituly před jménem, , jméno FO, v částce 20 000 Kč vyúčtována dne 19. 3. 2021 a rentgenový snímek postižené nohy žalobce pro účely posudku v částce 914,76 Kč (vynaložení těchto nákladů bylo doloženo fakturami a výpisy z účtu prokazujícími platby, přičemž náklady překladů ani znaleckého posudku se významně nelišily od výše nákladů za tyto služby v rámci soudních řízení). Celkem činí náklady řízení žalobce částku 217 883,76 Kč. Povinnost k náhradě poměrné části nákladů řízení žalobce v přiznané výši 187 009,63 Kč byla stanovena solidárně žalované a vedlejšímu účastníku, neboť vedlejší účastník má stejná procesní práva a povinnosti jako jím podporovaný účastník (§ 93 o. s. ř.), v případě povinnosti k náhradě nákladů řízení vystupují v postavení solidárních dlužníků. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce.

53. O nákladech státu bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o. s. ř., když poměr úspěchu a neúspěchu žalobce a žalované byl (po zaokrouhlení) 92,91 % k 7,08 %. Žalobce jako poškozený v řízení o náhradě újmy na zdraví je podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, osvobozen od soudních poplatků, toto osvobození se však nevztahuje na náklady důkazů. Ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. předpokládá individuální osvobození z důvodu majetkových poměrů podle § 138 o. s. ř. Tyto předpoklady ale žalobce nenaplňuje a není tak zbaven povinnosti náklady státu hradit. Náklady státu spočívají v nákladech vynaložených na odměnu za tlumočné zaplacené státem za překlad důkazů (překlad předvolání svědka Johannese , jméno FO, , tlumočné bylo přiznáno usnesením ze dne 5. 10. 2022 č. j. , spisová značka, v částce 2 700 Kč, překlad čestného prohlášení svědka , jméno FO, pro účely svědečného, tlumočné bylo přiznáno usnesením ze dne 26. 5. 2021 č. j. , spisová značka, v částce 450 Kč, překlad dotazů na společnost Vanderlande Industries GmbH a následné vyhotovení dalších stejnopisů, tlumočné bylo přiznáno usnesením ze dne 26. 8. 2021 č. j. , spisová značka, v částce 1 441Kč a usnesením ze dne 8. 11. 2021 č. j. , spisová značka, v částce 1 001 Kč a překlad odpovědí společnosti Vanderlande Industries GmbH, tlumočné bylo přiznáno usnesením ze dne 5. 1. 2022 č. j. , spisová značka, v částce 2 353 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že v nákladech státu, u nichž byla stanovena povinnost k jejich náhradě, nebylo zohledněno tlumočné uhrazené státem za tlumočení žalobci na ústním jednání, neboť se jedná o právo účastníka řízení jednat ve svém mateřském jazyce (§ 18 o. s. ř.), za tyto náklady tak státu nepřísluší jejich náhrada. Náklady státu představují dále náklady svědečného přiznané svědku Johannesi , jméno FO, za podání svědecké výpovědi dne 22. 2. 2021, přiznané usnesením ze dne 18. 5. 2021 č.j. , spisová značka, v částce 9 389,33 Kč. Celkem činí náklady státu částku 17 334,33 Kč. Žalobci byla uložena povinnost zaplatit státu částku 1 230,73 Kč a žalované a vedlejšímu účastníku solidárně částku 16 105,60 Kč.

54. Lhůta k plnění byla stanovena v délce dvou měsíců (§ 160 odst. 1 o.s.ř).