36 C 489/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Dobešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 895 136 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 700 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se do částky 195 136 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z této částky od [datum] do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 141 222,60 Kč do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu Praha – východ na náhradě nákladů řízení částku 6 331 Kč do šedesáti dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu Praha – východ soudní poplatek v částce 35 000 Kč do šedesáti dnů od právní moci rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky jako nemajetkové újmy za ztížení společenského uplatnění. Žalobu odůvodnila tím, že [anonymizováno] [název soudu], [anonymizováno] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] ve spojení s [anonymizováno] [název soudu] [anonymizováno] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] byl žalovaný uznán vinným skutkem, kvalifikovaným jako zvlášť závažný trestný čin znásilnění podle § 185 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, kterého se dopustil tím, že přibližně mezi [anonymizováno] a [údaj o čase] hodin dne [datum] v [obec a číslo] v ulici [ulice], jako řidič vozidla taxi [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], úmyslně nedovezl žalobkyni na místo, které mu udala jako bydliště, přestože měl ve vozidle navigaci, zastavil na málo frekventovaném místě, vypnul motor, zhasl světla vozidla, vytáhl klíček ze zapalování a požadoval po žalobkyni zaplacení finanční částky za odvoz, žalobkyně v rychlosti a zmatku nemohla najít ve své tašce peněženku s hotovostí, požadovala zaplacení zakázky platební kartou, kterou měla při sobě, což žalovaný bezdůvodně odmítl, přestože měl ve vozidle platební terminál, s tím, že chce pouze hotovost a hned, zatímco žalobkyně ve zmatku hledala peněženku, začal opakovaně požadovat okamžité zaplacení zakázky sexem, následně využil šoku a překvapení žalobkyně a dále své zjevné fyzické převahy, přelezl z místa řidiče přes ruční brzdu do zadní části vozidla, kde seděla žalobkyně s pokrčenýma nohama s koleny u brady, v tzv. klubíčku, silou žalobkyni roztáhl nohy, povalil ji na sedadlo do pololehu na zádech, sundal jí spodní kalhotky, žalobkyně byla touto stresovou situací tak paralyzována, že nedokázala adekvátně reagovat ani se bránit, protože v důsledku reakce na stres došlo k jejímu útlumu a znehybnění, čehož žalovaný využil, vyhrnul jí šaty a vykonal na ní nechráněnou vaginální soulož [anonymizována čtyři slova] [role v řízení], které poté sdělil, že její peněženka leží na zemi, žalobkyně v rychlosti posbírala své věci a vyběhla z auta, které vyfotografovala mobilním telefonem, čehož si žalovaný povšiml a rozeběhl se za ní, žalobkyně před ním utekla do neosvětlené uličky, kde se skrývala do příjezdu hlídky policie, přičemž lékařským vyšetřením bylo u žalobkyně zjištěno poranění zevního genitálu — drobná cca 0,5 cm krvácející ragáda. Za uvedený skutek byl žalovaný odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 2 let, podmíněně odložený na zkušební dobu 3 let a bylo mu uloženo zaplatit žalobkyni majetkovou škodu ve výši 41 707,70 Kč a 736,76 EUR a nemajetkovou újmu 200 000 Kč, které uhradil. Se zbytkem svého nároku byla žalobkyně odkázána na civilní řízení. Následkem popsaného činu se u žalobkyně rozvinula stresová reakce s úzkostně depresivní dekompenzací stavu s přetrvávajícími flashbacky traumatické události s dopady do všech oblastí jejího každodenního života. Žalobkyně trpí silnými úzkostmi vázanými na konkrétní situace (jízda autem za řidičem, připomínka vzhledu žalovaného, sezení za řidičem, jízda taxi), přetrvává u ní pocit ohrožení. Žalobkyně podstoupila psychiatrickou léčbu s medikací, dlouhodobě užívá antidepresiva a k normálnímu fungování musí absolvovat individuální psychoterapii. Přesto u ní přetrvávají noční můry, úzkosti se somatickými projevy — stažený žaludek, nechutenství s váhovým úbytkem, vztahovačnost, výkyvy nálad. Lékařskou zprávou [anonymizováno] [příjmení] ze dne [datum] jí byla diagnostikována posttraumatická stresová porucha. Kvůli popsaným psychickým potížím, které žalobkyni omezují v každodenním životě, jí vznikla překážka lepší budoucnosti a uplatnila nárok na ztížení společenského uplatnění vyčísleného v posudku znalce [celé jméno znalce] ze dne [datum], kterým bylo stanoveno ztížení společenského uplatnění v době ustálení zdravotního stavu žalobkyně na částku 1 095 136 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne [datum] k zaplacení částky 895 136 Kč jako ztížení společenského uplatnění do [datum], kdy zohlednila, že částku 200 000 Kč žalovaný zaplatil na základě pravomocného rozsudku v trestním řízení.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Potvrdil své pravomocné odsouzení výše označenými rozsudky i úhradu částky 200 000 Kč žalobkyni jako nemajetkové újmy dle trestního rozsudku. Již v této částce byly zohledněny žalobkyní popisované psychické obtíže, opětovnému přiznání této částky ze stejných důvodů brání překážka věci pravomocně rozsouzené. V rámci trestního řízení bylo znaleckým posudkem znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] prokázáno, že žalobkyně netrpí posttraumatickou stresovou poruchou pouze poruchou přizpůsobení jako reakcí na těžký stres s příznivou prognózou uzdravení, nejedná se o vážnou duševní poruchu. Tato porucha přetrvává v důsledku opakovaného projednávání věci. V poslední lékařské zprávě z [datum] plyne, že žalobkyně přichází po delší době, daří se jí lépe, dokončila školu, pracuje [anonymizována dvě slova]. Důvodem pociťovaného nechutenství a s tím spojeného váhového úbytku je rozchod s přítelem. Zpochybnil znalecký posudek [celé jméno znalce], neboť vychází z chybných diagnóz (posttraumatická stresová porucha, cizí těleso v pochvě), nic z toho nesouvisí s trestným činem. Zpochybnil specializaci znalce (odvětví chirurgie). Žalobkyni nevznikla překážka lepší budoucnosti a není namístě ji přiznávat finanční náhradu za ztížení společenského uplatnění.

3. Z obsahu trestního spisu vedeného u [název soudu] [anonymizována dvě slova] [spisová značka] bylo zjištěno, že žalovaný byl rozsudkem [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] ve spojení s usnesením [název soudu] [anonymizována dvě slova] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] uznán vinným skutkem popsaným v bodě 1. rozsudku, kvalifikovaném jako zločin znásilnění podle § 185 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let s podmíněným odkladem na tři roky a byla mu uložena povinnost zaplatit žalobkyni majetkovou škodu ve výši 41 707,70 Kč a 736,76 EUR a nemajetkovou újmu za duševní útrapy v částce 200 000 Kč, se zbytkem nároku byla odkázána na řízní ve věcech občanskoprávních. Uvedené rozhodnutí byly vydány po zrušení předchozích rozhodnutí usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí] [anonymizováno] [číslo jednací]. Dovolání žalovaného bylo následně odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací] a ústavní stížnost žalovaného byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], [anonymizováno] [ústavní nález]. Žalobkyně svůj nárok na náhradu újmy uplatnila v trestním řízení návrhem na uložení povinnosti obžalovanému k náhradě škody ze dne [datum], v rámci kterého žádala za nemajetkovou újmu částku 41 383,50 Kč jako bolestné a za duševní útrapy a ztížení společenského uplatnění (dohromady) částku 500 000 Kč (tehdy ještě z důvodu neustáleného zdravotního stavu neměla k dispozici znalecký posudek), následně po zrušení původních odsuzujících rozsudků výše označeným usnesením Nejvyššího soudu uplatnila nárok na ztížení společenského uplatnění podle posudku znalce [celé jméno znalce] v částce 1 095 136 Kč (z důvodu zákazu reformace in peius nebylo o něm v trestním řízení rozhodnuto). Součástí trestního spisu byly lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum], podle kterého ji žalobkyně navštívila z důvodu stavů úzkosti, nespavosti a vracející se vzpomínky vázané na znásilnění v prosinci 2017, byla jí doporučena individuální terapeutická konzultace. Podle lékařských zpráv MUDr. [jméno] [příjmení] a MUDr. [jméno] [příjmení] (ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum], [datum]) je žalobkyně v psychiatrické péči od června 2018 (předtím navštěvovala terapie v rámci bílého kruhu bezpečí), u žalobkyně se rozvinula stresová reakce s úzkostně depresivní dekompenzací stavu, přetrvávají flashbacky traumatické události (hlavně v noci), problémy se spánkem, úzkostné stavy během dne, výkyvy nálad, vyhýbací strategie, váhový úbytek, byla zavedena medikace. Psychický stav žalobkyně je handicapující. Obtíže jsou výraznější během soudního řízení. Byla jí diagnostikována porucha přizpůsobení s rizikem rozvinutí posttraumatické stresové poruchy, v pozdějších zprávách posttraumatická stresová porucha. V rámci trestního řízení byly vypracovány dva znalecké posudky z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinické psychologie MUDr. [jméno] [příjmení] a PhDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. ze dne [datum] a z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] o duševním stavu žalobkyně (znalkyně byly i vyslechnuty), v kterých bylo uzavřeno, že v důsledku skutku se u žalobkyně rozvinula porucha přizpůsobení nedosahující forenzně významné hloubky, projevuje se úzkostným prožíváním, poklesem nálady, sebeúcty, pocity napětí, narušením spánku, zhoršení výkonu v denní činnosti. Žalobkyně je emočně labilnější. Nebyla zjištěna posttraumatická stresová porucha. Dále byl v řízení vyslechnut znalec [příjmení]. PhDr. [jméno] [příjmení] [jméno] (znalec z oboru psychologie), který mimo jiné reagoval i na v trestním řízení žalovaným předložené fotografie žalobkyně ze společenských akcí a dovolené (datované po skutku), kdy uvedl, že to není v rozporu se znaleckými závěry o duševním stavu žalobkyně, neboť se nejedná o posttraumatickou stresovou poruchu ale poruchu přizpůsobení, kdy poškození žijí navenek normálním životem.

4. V prohlášení oběti o dopadu trestného činu na život žalobkyně ze dne [datum] a ze dne [datum] žalobkyně popisovala svoje psychické a fyzické problémy po předmětné události, zejména nechutenství, výkyvy váhy, poruchy spánku, flashbacky, úzkosti, absence pocitu bezpečí, psychické problémy spojené s jízdou a sezením v autě) a poukazovala na další chování žalovaného po činu (sledování žalobkyně na sociálních sítích, dehonestující označení žalobkyně v rámci poukazovaných plateb dle pravomocného rozsudku).

5. Lékařskými zprávami ze dne [datum], ze dne [datum] a [datum] MUDr. [jméno] [příjmení] a MUDr. [jméno] [příjmení] pak prokazovala dosud přetrvávající psychické problémy (výkyvy nálad, úzkostné stavy, noční můry, nechutenství spojené s váhovým úbytkem, pocit ohrožení, vztahovačnost.

6. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] vyplynulo, že byl v letech 2019 – 2021 partnerem žalobkyně, od té doby s ní není v kontaktu. Žalobkyně ho informovala, že byla znásilněna v taxíku a bere antidepresiva. Bavili se i o průběhu trestního řízení a finančních náhradách, které v této souvislosti obdržela. V důsledku braní léků kompenzujících její psychický stav byla žalobkyně unavená, spala i přes den. Stávalo se, že žalobkyně v noci křičela ze spaní, byla vyplašená. [příjmení] ji probudil, aby ten stav přerušil. Když někam šla, nechtěla být sama, jel ji vyzvednout. Měla problém se večer dopravovat UBERem nebo taxíkem. V závislosti na tom, jak pravidelně brala prášky a na dalších životních událostech, byly její stavy někdy lepší a někdy horší. Její reakce na stres byla výraznější než reakce normálního člověka, projevoval se u ní úbytkem váhy, nechutenstvím. V rámci intimního života nepociťoval vliv této události, ale od počátku s touto vědomostí pracoval. Potvrdil, že žalobkyně cestuje i se účastní společenských akcí.

7. Svědkyně [celé jméno svědkyně] vypověděla, že žalobkyni zná asi rok a půl, jsou kolegyně. Asi po dvou měsících se jí žalobkyně svěřila, co se jí stalo. Žalobkyně jí sdělovala, že trpí panickými ataky, svědkyně tomu byla přítomna pouze jednou, týden před svým výslechem, když ji našla na pracovišti v kuchyňce. Žalobkyně nebyla schopna mluvit, třásla se, plakala, chtěla uklidnit. Sdělovala jí, že i zvracela. Nepůsobila, že by to jenom hrála. Stávalo se, že jí žalobkyně napsala, že se necítí ve své kůži, že nepřijde do práce a bude pracovat mezi přáteli. Je jim umožněno pracovat částečně na home office. V důsledku soudního řízení se stavy žalobkyně zhoršily a aktuálně stále častěji chodí pracovat mimo pracoviště. Všimla si i váhových výkyvů žalobkyně, v současné době zejména v důsledku soudního řízení. Pracovní stres žalobkyně dokázala vždy vykomunikovat s nadřízeným. [příjmení] tyto stavy se žalobkyně snaží být velmi pozitivní a nad věcí.

8. Svědek [jméno] [příjmení] sdělil, že je zhruba rok nadřízeným žalobkyně v [právnická osoba] [jméno]. Žalobkyně pracuje na pozici [anonymizováno], na základě její [anonymizováno] se vyrábějí v agentuře [příjmení] materiály. Pozice žalobkyně vyžaduje speciální znalosti a vzdělání. Všiml si, že u žalobkyně dochází k pracovním výkyvům, zejména pokud se blížil deadline, nedokázala se soustředit. Žalobkyně ho v této souvislosti informovala o znásilnění i o tom, že výkyvy u ní nastávají poté, co se věc začne znovu řešit a vybavuje si další věci z této události, ukazovala mu i medikaci, kterou bere. Výkyvy nálad mají vliv na její práci. Svědek se jí snažil vyjít vstříc, snaží se načasovat její práci tak, aby byla schopna zvládat deadline a umožňuje jí víc pracovat na home office než je běžné u jiných zaměstnanců. Někdy žalobkyně přijde do zaměstnání, ale je na ní vidět, že nedokáže pořádně pracovat, tak jde domů a posílá věci pak večer, řeší to s ní individuálně. Pokud nemá stav úzkosti, není s ní žádný problém.

9. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] vyplynulo, že je kamarádka žalobkyně od roku 2016, do června 2017 spolu bydlely. Poté se rok neviděly. Před předmětnou událostí byla žalobkyně v pohodě, usměvavá, pozitivní, hrozně akční, měla spoustu přátel. V té době zažila u žalobkyně pouze stres ze zkoušek, ale zvládala ho dobře. Poté se potkaly v létě 2018, žalobkyně jí vyprávěla, co se jí stalo. Bavily se o trestech za násilné trestné činy v České republice. Žalobkyně ji někdy kontaktuje přes sociální sítě s tím, že není v dobrém stavu, pociťuje stres a žádá ji o pomoc. [příjmení] ji způsobovala i práce nebo vztah, z pohledu svědkyně často i banální věci. Žalobkyně, kterou znala před touto událostí, by se tím rozhodně nestresovala. Kvůli této události se chtěla odstěhovat z [obec].

10. Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že žalobkyni zná od roku 2016, mají blízký vztah. Byla vždy veselá, měli společný zájem o hudbu a výtvarné umění. Pak ho žalobkyně informovala, že byla znásilněna. Po té události strávila nějaký čas na Slovensku, v době covidu i ve Španělsku. Přerušila studium, byla ve stresu, že nestíhá. Začala se omlouvat z různých akcí, i když se jednalo o koncert její oblíbené kapely. Přemýšlela o odstěhování z České republiky, protože se necítila bezpečně. I v souvislosti s tímto řízením žalobkyně svědkovi často volá, necítí se dobře. Svědek si všiml u žalobkyně váhových výkyvů, padání vlasů, brala antidepresiva. Práce žalobkyni naplňuje, chce mít vyplněnou každou část dne, být mezi lidmi, nechce být sama. Když jela UBERem, sdílela se svědkem polohu právě kvůli této události.

11. Znaleckým posudkem [celé jméno znalce] ze dne [datum] a jeho doplněním ze dne [datum] (znalec vykonává znaleckou činnost v oboru imateriální újmy a současně v oboru chirurgie) bylo stanoveno ztížení společenského uplatnění žalobkyně podle Metodiky Nejvyššího soudu ČR k náhradě nemajetkové újmy na zdraví. Znalec vycházel z lékařských zpráv, znaleckého posudku vypracovaného v trestním řízení, i vlastního pohovoru se žalobkyní. K ustálení zdravotního stavu žalobkyně došlo ke dni [datum]. Pro účely ohodnocení ztížení společenského uplatnění vycházel z mezinárodní klasifikace nemocí posttraumatické stresové poruchy (původní posudek) i poruchy přizpůsobení (dodatek znaleckého posudku). Vycházel z toho, že žalobkyně je po uvedené události dlouhodobě v péči psychiatra. Žalobkyně v důsledku činu přerušila studium, opakovala ročník, měla problémy s učením, soustředěním, měla těkavé myšlení, v době posudku nebyla schopna se pravidelně dostavovat do práce, brala léky, trpěla poruchami spánku, pocity úzkosti, propady nálad, emočně byla labilnější, vracely se jí vzpomínky na prožité násilí, trpěla zvýšeným stresem, nechutenstvím a s tím spojeným váhovým úbytkem, nevolností. Naplánovanou činnost odkládá pro psychickou únavu, pocity ohrožení, strach z cizích lidí, omezila společenský život, došlo k narušení jejího intimního života (po činu). V důsledku omezení v jednotlivých posuzovaných oblastech života žalobkyně stanovil znalec ztížení společenského uplatnění znalec procentuálně na 7,14 %. V rámci dodatku k znaleckému posudku znalec zohlednil diagnózu poruchu přizpůsobení, kdy procentuálně zhodnotil zjištěné a popisované obtíže žalobkyně stejným procentem. Výslovně uvedl, že pro procentuální výsledek není podstatná klasifikace nemoci žalobkyně jako poruchy přizpůsobení nebo posttraumatické stresové poruchy, neboť nižší míru potíží žalobkyně stanovil nižším procentem. V rámci svého výslechu pak znalec setrval na závěrech svého znaleckého posudku, pouze upřesnil, že vyjádřil procentuální omezení žalobkyně v devíti oblastech života, přičemž předmětem odškodnění je i určité nepohodlí, stres a obtíže. Výslednou procentuální částku stanovil na 7,14 %, kdy zohlednil nižší obtíže, než se standardně u znásilnění vyskytují (a procentuální ohodnocení bývá kolem 10 %). Hodnocení bylo provedeno po ustálení zdravotního stavu žalobkyně, kdy byl schopen posoudit trvalé následky, což je zhruba rok maximálně dva po činu. Upřesnil, že v rámci mezinárodní klasifikaci nemocí vycházel z klasifikace posttraumatické stresové poruchy, která byla obsažena v podkladech – lékařských zprávách. Porucha přizpůsobení je v mezinárodní klasifikaci uvedena sice také jako samostatná položka, je však možné ji zohlednit i v rámci klasifikace posttraumatické stresové poruchy v případě nižší intenzity psychických potíží. [ulice] procentuálního vyjádření omezení samotná klasifikace nemá vliv, neboť procentuální vyjádření vycházelo z popisu psychických potíží, například úzkosti, poklesu nálady, pocitů napětí, narušení spánku, narušení sebeúcty, zvýšení hladiny úzkosti, problémy s koncentrací, usínáním a nočním buzením, váhový úbytek, které vyplývaly z podkladů a vyhodnotil je jako méně intenzivní, než pokud by psychické potíže žalobkyně dosahovaly intenzity posttraumatické stresové poruchy. K námitce žalovaného co do specializace znalce je potřeba uvést, že k podání znaleckého posudku podle Metodiky Nejvyššího soudu k nemajetkové újmě na zdraví, který je pro soud základem pro určení náhrady za ztížení společenského uplatnění (§ 2958 o. z.), je odborně způsobilý znalec z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, aniž by byla vyžadována jeho kmenová odbornost pro dané postižení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]). Znalec [celé jméno znalce] je znalcem v oboru imateriální újmy a bez ohledu na svou další znaleckou odbornost (chirurgie), je tak odborně způsobilý podat znalecký posudek na procentuální ohodnocení ztížení společenského uplatnění.

12. Žalovaný byl vyzván k úhradě žalované částky dopisem ze dne [datum], doručeným [datum].

13. Nebyly provedeny důkazy fotografiemi ze společenských akcí nebo dovolené žalobkyně (podle znalce [příjmení] při diagnóze porucha přizpůsobení je poškozený schopen vést navenek normální život), ani doklady o zaplacení částek, které měl žalovaný hradit podle trestního rozsudku s hanlivými výrazy ve zprávě pro příjemce, neboť neměly vliv na rozhodnutí soudu.

14. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

15. Podle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

16. V řízení bylo prokázáno, že se žalovaný dopustil skutku popsaného v bodě 1. rozsudku, kvalifikovaném jako zločin znásilnění podle § 185 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, za co byl odsouzen v trestním řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. [spisová značka], soud je podle § 135 o. s. ř. tímto rozhodnutím vázán. Znaleckými posudky vypracovanými v rámci trestního řízení pak bylo prokázáno, že v důsledku uvedeného činu se u žalobkyně rozvinula porucha přizpůsobení, projevující se úzkostným prožíváním, poklesem nálady, sebeúcty, pocity napětí, narušením spánku, zhoršení výkonu v denní činnosti, přičemž uvedené psychické potíže se u žalobkyně vyskytují s měnící se intenzitou a v závislosti i na dalších životních situacích dosud. Prvky odpovědnostního vztahu spočívající v zaviněném (úmyslném) jednání žalovaného, vznik újmy i příčinná souvislost mezi jednáním a vznikem újmy na zdraví žalobkyně jsou nepochybně naplněny.

17. Žalobkyně uplatnila v řízení nárok na nemajetkovou újmu ztížení společenského uplatnění podle posudku znalce [celé jméno znalce].

18. V § 2958 o. z. je nastaven zákonný rámec pro poskytování náhrady za nemajetkové újmy spojené s takovým zásahem do duševní a tělesné integrity, kdy dochází k nepříznivému zdravotnímu dopadu (ublížení na zdraví). Předpokladem jeho aplikace je poškození zdraví jako následek diagnostikovatelný z hlediska lékařské vědy, tj. újma popsaná medicínskými postupy, prostředky a zkušenostmi. Povinnost náhrady je zakotvena ve vztahu ke třem samostatně pojmenovaným nárokům. Jde o a) vytrpěné bolesti, b) další nemajetkové újmy a c) ztížení společenského uplatnění. V případě ztížení společenského uplatnění se vyžaduje, aby poškození zdraví vystavilo poškozenému tzv. překážku lepší budoucnosti. Odškodňování těchto újem plní kompenzační funkci, neboť poškození těchto hodnot nelze napravit a nahradit, pouze zmírnit či kompenzovat peněžitým plněním (srov. Občanský zákoník, Komentář svazek VI. Jiří Švestka, Jan Dvořák, Josef Fiala, Wolters Kluwer 2021). V případě náhrady za ztížení společenského uplatnění je tato náhrada chápána výlučně jako odčinění nemajetkové újmy spojené s trvalým poškozením zdraví. Má pokrývat útrapy spojené s přetrvávajícím narušením tělesné integrity, ztrátu životních příležitostí a možností, ztrátu schopností, obtíže a nepohodlí spojené s překonáváním zdravotních následků. Odškodňuje se tzv. překážka lepšího života. Způsob hodnocení ztížení společenského uplatnění stanoví Metodika Nejvyššího soudu k odškodňování nemajetkových újem podle § 2958 o. z., publikovaná jako sjednocující stanovisko Nejvyššího soudu publikovaná pod č. Rc 63/2014 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek. V znaleckém posudku znalce [celé jméno znalce] (znalce z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví) bylo stanoveno procentuální ohodnocení obtíží žalobkyně podle Metodiky Nejvyššího soudu. Podle lékařských zpráv a znaleckých posudků znalec provedl klasifikaci poškození zdraví (f 431– postatraumatická stresová porucha, f 432 porucha přizpůsobení). V souladu s Metodikou pak znalec při stanovení ztížení společenského uplatnění vycházel z Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (MKF), vypracované Světovou zdravotnickou organizací a určil stupně omezení funkčních schopností postižené žalobkyně s přihlédnutím k jejím osobním poměrům tak, aby bylo zohledněno zhoršení oproti předchozímu stavu. Funkční potíže žalobkyně v jednotlivých (devíti) oblastech života znalec v souladu s metodikou procentuálně vyjádřil. V rámci stanovení procentuální výše byly zohledněny přetrvávající psychické následky žalobkyně po činu, omezující ji v každodenním (pracovním, společenském i osobním) životě, spočívající v potížích se soustředěním, projevující se v učení i plnění pracovních úkolů, problémy s pravidelným docházením do práce, pocitech úzkosti, vracejících se vzpomínek na prožité násilí, zvýšený stres při normálních činnostech, ukončení plánované činnosti pro psychickou únavu, přetrvávající pocit ohrožení v běžných situacích (jízda MHD) a vyhýbání se do té doby běžným situacím (jízda vozidlem taxi služby), potřebou fyzického odstupu od cizích lidí, obtíže v komunikaci, ztráta pocitu bezpečí, sebeúcty, navazování vztahů. Znalec uvedené omezení v jednotlivých oblastech života oproti stavu před pospanou událostí procentuálně vyjádřil konečnou hodnotou 7,14% (100% vyjadřuje úplné vyřazení poškozeného ze všech oblastí života). Znalec stanovil datum ustálení zdravotního stavu na leden 2019 (více než rok po popsané události). Pro účely stanovení výše náhrady byla výchozí částka 12 754 000 Kč (400násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející ustálení zdravotního stavu žalobkyně, kdy za rok 2018 činila tato výše 31 885 Kč – viz webové stránky Českého statistického úřadu [webová adresa]). Základní výpočet ztížení společenského uplatnění tak činil 910 635,60 Kč. Uvedená částka pak byla korigována zvýšením o [anonymizováno] (na částku [částka]) z důvodu věku žalobkyně (v době ustálení zdravotního stavu jí bylo [anonymizováno] let), neboť podle odborné literatury je namístě procentuální zvýšení [anonymizována dvě slova] u poškozeného ve věku [číslo] let (viz. Občanský zákoník, Komentář svazek VI. Jiří Švestka, Jan Dvořák, Josef Fiala, Wolters Kluwer 2021, komentář k § 2958 o. z.). V rámci individualizace částky za ztížení společenského uplatnění však bylo přihlédnuto k tomu, že žalobkyně je otevřená, cílevědomá a schopna překonávat překážky, je zřejmé, že i přes přetrvávající psychické potíže je schopna dosáhnout svých cílů a začlenit se do normálního (pracovního i osobního) života (byť s vyvinutím vyššího psychického úsilí a určitého diskomfortu), a to zejména v důsledku nadstandartní podpory svých přátel a vstřícnosti svého zaměstnavatele (individuální úpravou pracovních podmínek), bez kterých by psychické dopady znatelněji ovlivňovaly její život. Své cíle nakonec dokáže naplnit, úspěšně ukončila studium (byť v důsledku popisované události došlo k jeho přerušení a opakování ročníku) a uplatnila se v zaměstnání na pozici odpovídající jejímu vzdělání, měla funkční partnerský vztah. Tím však současně nelze relativizovat omezení žalobkyně, které se projevují zejména v její psychické (vnitřní) sféře, v jejím prožívání, pocitu bezpečí a nutnosti vynaložit vyšší námahu při plnění pracovních i dalších životních povinností oproti stavu před činem a nemusí být pro ostatní (nezasvěcené osoby) dobře seznatelné (ale je přesto omezující), je proto těžší je navenek objektivizovat (zejména když psychické onemocnění nedosahuje intenzity posttraumatické stresové poruchy). Z trestního rozsudku [název soudu] [anonymizováno] [spisová značka] je zřejmé, že částka 200 000 Kč byla přiznána za duševní útrapy nikoliv za ztížení společenského uplatnění, což je nárok zcela odlišný a nezakládá překážku věci rozhodnuté, jak se mylně domnívá žalovaný. S ohledem na výše popsané poměry žalobkyně soud vypočtenou částku snížil na 700 000 Kč, která podle názoru soudu lépe zohledňuje s ohledem žalobkyně spravedlivou výši náhrady (oproti částce 1 183 826,28 Kč, která se v poměrech žalobkyně jeví příliš vysoká). Pro úplnost je pak potřeba zmínit, že moderace náhrady újmy je v případě nemajetkové újmy za ztížení společenského uplatnění je zcela výjimečná, neboť právo na život a zdraví má přednost např. před finančními poměry žalovaného. V případě úmyslného trestného čin je navíc moderace podle § 2953 o. z. zcela vyloučena.

19. S ohledem na uvedené soud přiznal žalobkyni náhradu za ztížení společenského uplatnění v částce 700 000 Kč. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1958 odst. 2 ve spojení s § 1968 a § 1970 o. z., ode dne následujícího po dni splatnosti ([datum]) určeném ve výzvě k plnění ze dne [datum], ve zbytku požadovaného nároku 195 136 Kč včetně akcesorického úroku z prodlení soud žalobu zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, neboť v případě nároku na ztížení společenského uplatnění záviselo rozhodnutí o výši plnění na úvaze soudu. Náklady řízení jsou tvořeny náklady za právní zastoupení žalobkyně advokátem s tím, že tarifní hodnotou je přisouzená částka 700 000 Kč podle § 7 bodu 6 a § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 9. 2016, sp. zn. 25 Cdo 3974/2015, publikované pod č. 121/ 2017 Sbírky), sazba za jeden úkon právní pomoci činí 11 100 Kč. Zástupce žalobkyně učinil v daném období úkon příprava a převzetí zastoupení (podle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu), předžalobní výzva, návrh ve věci samé, účast na jednání soudu přesahující dvě hodiny dne [datum], tedy počítáno za dva úkony (§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu), porada s klientem za účelem reakce na výzvu soudu a doplnění důkazů (§ 11 odst. 1 písm. c) advokátního tarifu), účast na jednání soudu přesahující tři hodiny dne [datum], tedy počítáno za tři úkony (§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu). Za podání ze dne [datum] nebyla odměna přiznána, neboť uvedeným podáním pouze zástupce žalobkyně specifikoval svůj nárok jako podmínku projednatelnosti žaloby (což mohl učinit již v žalobě). Za podání ze dne [datum], kterým byly doplněny důkazy taktéž nebyla odměna přiznána, neboť se nejedná o úkon podle § 11 advokátního tarifu, za který mu náleží odměna. Soud dále přiznal náhradu hotových výdajů advokáta ve výši 2 700 Kč za 9 úkonů právní služby po [číslo] podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu. Dále k nákladům řízení náleží cestovné za účelem dostavení se k jednání konanému dne [datum] a [datum] na trase [obec] – [obec] a zpět v rozsahu 180 km jedna zpáteční cesta. K jednáním bylo použito vozidlo tov. zn. SUBARU BRZ, [registrační značka] s průměrnou spotřebou 7,8 litrů na 100 km a cenou benzinu dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., 40,50 [spisová značka] v případě jednání konaného dne [datum] (celkem 568,62 Kč) a 51,40 [spisová značka] za jednání konané dne [datum] (celkem 721,66 Kč) a náhradou za opotřebení 4,70 [spisová značka] dle stejné vyhlášky (2 x 180 x 4,70 Kč = 1 692 Kč), celkem činí cestovné 2 982,30 Kč. Dále náleží náhrada za ztrátu času v rozsahu 4 půlhodin za jednu zpáteční cestu po 100 Kč dle § 14 advokátního tarifu (celkem za dvě zpáteční cesty 8 x 100 Kč) a náhrada za daň z přidané hodnoty 21% z odměny a náhrad ve výši 22 340,30 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s 14a odst. 1 advokátního tarifu, jelikož zástupce žalobkyně je jejím plátcem. K nákladům řízení také patří náklady za vypracovaný znalecký posudek znalce [celé jméno znalce] v částce 12 500 Kč, které žalobkyně uhradila za vypracování znaleckého posudku na ztížení společenského uplatnění, jenž byl základem pro stanovení výše nároku. Celkem činí náklady řízení žalobkyně částku 141 222,60 Kč.

21. O náhradě nákladů státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř. a uložil žalovanému povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu Praha – východ náhradu nákladů řízení ve výši 6 331 Kč, spočívající v nákladech vyplacené odměny znalce [celé jméno znalce], konkrétně za výslech znalce provedený při jednání konaném dne [datum], přiznanou usnesením Okresního soudu Praha – východ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] v částce 2 200 Kč a za vypracování dodatku znaleckého posudku přiznanou usnesením Okresního soudu Praha – východ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] v částce 4 131 Kč.

22. Soud dále doplnil rozsudek o výrok V. (viz § 166 odst. 1 o. s. ř.), ve kterém uložil žalovanému povinnost zaplatit České republice soudní poplatek v částce 35 000 Kč (položka [číslo] bod 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků, počítáno z částky 700 000 Kč) podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobkyně byla v řízení osvobozena od soudních poplatků podle § 11 odst. 2 písm. q) zákona o soudních poplatcích.

23. Povinnost k splnění uložených povinností byla stanovena v pariční lhůtě šedesáti dnů vzhledem k výši částky (§ 160 o. s. ř.) a ve vztahu k náhradě nákladů řízení dále na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).