Okresní soud Praha-východ · Rozsudek

37 T 148/2023

č. j. 37 T 148/2023-111

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-01-04 · UZNANI_VINY

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud Praha – východ vysvětlil, že obžalovaný byl vinný z přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 trestního zákoníku a zločinu podplacení podle § 332 odst. 1 al. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku. Soud se opřel o nahrávku z kontroly, ve které obžalovaný opakovaně nabízel úplatek policistům, kteří byli při výkonu své práce úředními osobami. Rozhodnutí vyloučilo návrh na způsobení účinku návykové látky jako důvod k neschopnosti rozpoznat své jednání. Soud uložil úhrnný trest odnětí svobody na 20 měsíců s podmíněným odkladem na 32 měsíců, zákaz řízení motorových vozidel na 30 měsíců a povinnost se zdržet požívání alkoholu a podrobit se léčbě závislosti.

Plný text

Okresní soud Praha – východ rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Lamplotové a přísedících JUDr. Ity Klabíkové a Bc. Soni Berkové v hlavním líčení konaném dne 4. ledna 2024 v Praze, obžalovaný Jméno zainteresované osoby 0/0, narozen Datum narození zainteresované osoby 0/0 v adresa, trv. bytem adresa, je vinen, že dne datum v 15:40 hodin řídil po vědomém požití blíže neurčeného množství alkoholických nápojů osobní motorové vozidlo VOLKSWAGEN PASSAT VARIANT, rz Anonymizováno, v obci adresa, kde byl u jméno FO adresa jakožto řidič zastaven hlídkou PČR, Oddělením hlídkové služby, adresa venkov – Východ, a na výzvu se dobrovolně podrobil odbornému měření na přítomnost alkoholu v dechu přístrojem Dräger ARRL-0153, kdy mu dne datum v 15:43 hodin byla naměřena hodnota 2,69‰ alkoholu v dechu, dne datum v 16:00 hodin hodnota 2,84‰ alkoholu v dechu a dne datum v 16:06 hodin hodnota hodnota‰ alkoholu v dechu, tedy vykonával ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, jinou činnost, při které by mohl ohrozit život, nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku, dne datum poté, co v 15:40 hodin řídil osobní motorové vozidlo VOLKSWAGEN PASSAT VARIANT, rz 7S03591 v obci adresa, kde byl u jméno FO adresa jakožto řidič zastaven hlídkou PČR, Oddělením hlídkové služby, adresa venkov – Východ, a na výzvu se dobrovolně podrobil odbornému měření na přítomnost alkoholu v dechu přístrojem Dräger ARRL-0153, kdy mu dne datum v 15:43 hodin byla naměřena hodnota 2,69‰ alkoholu v dechu, po poučení o dalším postupu opakovaně nabízel zakročujícím policistům úplatek, kdy neuvedl přesnou částku, ale opakovaně výslovně uvedl, že nabízí úplatek policistům, tedy jinému v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu sám nabídnul úplatek a spáchal takový čin vůči úřední osobě, čímž spáchal pod bodem I. přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku, pod bodem II. zločin podplacení podle § 332 odst. 1 al. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, a odsuzuje se podle § 332 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 20 (dvaceti) měsíců. Podle § 84; § 85 odst. 1 tr. zákoníku se výkon tohoto trestu za současného vyslovení dohledu nad obžalovaným podmíněně odkládá na zkušební dobu 32 (třiceti dvou) měsíců. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 30 (třiceti) měsíců. Podle § 85 odst. 3 tr. zákoníku a § 48 odst. 4 písm. c, h) tr. zákoníku se obžalovanému ukládá, aby v průběhu zkušební doby se zdržel požívání alkoholických nápojů nebo jiných návykových látek a podrobil se léčení závislosti na alkoholu, které není ochranným léčením.

1. Okresní státní zastupitelství adresa – východ podalo na L. jméno FO obžalobu pro zločin podplacení podle § 332 odst. 1 al. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku a pro přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku.

2. Při hlavním líčení obžalovaný prohlásil ve smyslu § 206c odst. 1 trestního řádu, že je vinen spácháním skutku uvedeného v obžalobě pod bodem I. Soud po kladném stanovisku státního zástupce ve vztahu k tomuto jednání kladeného obžalovanému za vinu, vyhlásil usnesení dle podle § 206c odst. 1, odst. 4, odst. 6 trestního řádu a přijal prohlášení viny obžalovaného, dokazování v rozsahu tohoto prohlášení neprováděl, přičemž provedl dokazování pouze ve zbývajícím rozsahu, tj. k jednání pod bodem II.

3. Obžalovaný u hlavního líčení vypověděl, že svého chování lituje, nepamatuje si přesně, co se stalo. Stydí se, vše začal rozkrývat studiem spisu. Pod vlivem alkoholu se chová arogantně, pohrdavě, lže. Otec říkával, že je jako Jekyll&Hyde. Je pak nezvladatelný. V době, kdy nabízel úplatek, měl v peněžence 500Kč a exekuce. V rámci léčby se snažil dělat kalkulaci dluhů, jde asi o 1,3mil Kč. Peněžitý trest je pro něj nereálný. Nyní si vyřizuje příspěvek na hmotnou nouzi. Pod vlivem alkoholu lže, aby vypadal lépe. V minulosti se již léčil ze závislosti na alkoholu, nedodržoval řádně doléčovací režim. Nyní je v PN adresa. Do budoucna nechce opakovat porušení abstinence, musí dodržovat doléčovací režim. Po jedné z léčeb vydržel dva roky abstinovat, ale nedoléčoval se. Druhá léčba byla v adresa, chtěl zachránit manželství, ale následovala krátká abstinence. Následně v PN adresa podepsal revers. Pak následovaly adresa v době Covidu, doléčování chvíli držel, pak zase přestal. Teď 2,5 roku abstinoval, zhruba mezi roky 2021-2023. Pak zkrachovalo podnikání, vrátil se do závislostního chování. Propadl alkoholu zase asi 2 týdny před skutkem. V protokolu obviněného uvedl, že má příjem 70 000Kč, ale byla to lež. Doplnil, že na úřadu práce evidován není. Snaží se řešit již nyní z léčení práci, pohovory, situaci. K částce uvedené v přípravném řízení 70 000Kč uvedl, že šlo o brigádu, která mu nebyla zaplacená. Nemá momentálně kde bydlet. Neví, proč nabízel úplatek, na který reálně neměl. Byl to nějaký výkřik o pomoc, jednal zkratkovitě. Nikdy neměl opice po alkoholu, ale jeho chování je divné, přeskočí mu v hlavě. Má pocit, že se dostal na dno a přeje si, aby se to neopakovalo. Děti nemá. Pokud by jej policie nezastavila, asi by pil tak dlouho než by padl vyčerpáním. K dluhům doplnil, že jde o zdravotní, sociální, skrz vozidlo a leasing, telefon, půjčky, asi i dluhy z podnikání. Součet podle jeho výpočtů je k 1,1 mil Kč. Jeho manželství prodělalo dvě léčby, pití odrazuje jeho blízké, strašně dlouho pak dává věci dohromady, v abstinenci funguje zcela jinak. Obžalovaný zopakoval, že jeho úmysl nebyl podplatit policisty, nedovede si vysvětlit, co jej k tomu vedlo.

4. Svědek jméno FO a jméno FO vypověděli ve shodě, že s kolegou měli hlídku, kdy spatřili vozidlo, které nebylo v adekvátním technickém stavu a řidič nebyl připoután. Po zastavení jim řidič sdělil, že požil návykové látky a že se je pokusí uplatit. Neuváděl částku, bylo mu to jakoby jedno. Doporučili mu, aby to nedělal, pak to utichlo, ale on zase znovu, že trvá na tom samém, že jim dá úplatek. Zaznělo to 2-3x. Řidiče – obžalovaného oba poznali v soudní síni. Svědek jméno FO doplnil, že vozidlo, které obžalovaný řídil mělo rozbité páté dveře – výplň. Upřesnil, že k nabídce úplatku došlo tak, že po prvotních úkonech, když vystoupil řidič z vozidla, se jich zeptal jak to vyřeší, jestli mu dají pouta anebo se to vyřeší finančně. Poučili jej, že by šlo o uplácení a že za to nechce být souzen. Upozornění zaznělo několikrát. Nabídka úplatku mohla zaznít i až 4x dle svědka jméno FO. Zpočátku by neřekl, že je opilý, až když vylezl z auta, šlapal si na jazyk, motal se. V nabízení úplatku pokračoval i po zapnutí nahrávání.

5. Důkaz byl proveden přehráním části nahrávky – z kontroly řidiče, pana obžalovaného. Klíčovou (ve vztahu k jednání pod bodem II. kladené obžalovanému za vinu obžalobou) je zejména pasáž v čase nahrávky 15:43 – 15:47, která obsahuje způsob komunikace pana obžalovaného s policisty, nabízení úplatku, vysvětlení policistů, že si situaci komplikuje, zda to myslí vážně, zopakování obžalovaného, že ano, že tak to chce.

6. Soudem byly provedeny i listinné důkazy. Lékařské zprávy k osobě obžalovaného demonstrují jím tvrzené skutečnosti o opakovaných hospitalizacích skrz závislost na alkoholu. V některých případech, podepsáním reversu ukončen pobyt, jak sám obžalovaný uvedl (rok 2019 PN adresa). Pobyt v PN adresa absolvoval od 13/8/2019 – 15/12/2019. V roce 2021 dokončena léčba v PN adresa (1/2/2021 – 3/5/2021). Aktuální zpráva PN adresa dokládá, že obžalovaný je zde hospitalizován od 21/11/2023 (léčba dosud probíhá).

7. Listiny, podklady doložené obhajobou, se vztahují k tvrzeným dluhům obžalovaného. Tabulkově sepsané dluhy činí v celkové výši 1,124 mil Kč (největší částky se týkají auta leasingu ve výši 330 000Kč, dluh Moneta 450 000Kč a směnka půjčka na 200 000Kč). Jako podklad k těmto dluhům byl předložen exekuční příkaz – nedoplatek na daních ve výši 26 760 Kč. Dále dluh vůči zdravotní pojišťovně a to nedoplatek ve výši 25 773 Kč. Dále předžalobní upomínka B4B Inkaso jako pověřené společnosti řešením dluhu pro společnost právnická osoba – výzva k úhradě dlužné částky ve výši 8968,07 Kč. Doložena byla komunikace s bankou Moneta a dokument České podnikatelské pojišťovny týkající se opět neuhrazené částky po zániku pojištění vozidla ve výši 2788 Kč.

8. Centrální evidence exekucí ke dni 20.11.2023 neobsahuje žádný záznam.

9. Opis rejstříku trestů obžalovaného, evidence přestupků dokládají, že obžalovaný je dosud osobou trestně i společensky bezúhonnou.

10. Soudem byly provedeny všechny nezbytné důkazy, které mohly přispět k objasnění skutečného stavu věci ve směru k dokazování jednání kladeného obžalovanému za vinu pod bodem II. obžaloby a nyní promítnuté pod bodem II. výroku rozsudku. Ve vztahu k jednání pod bodem I. prohlásil obžalovaný svoji vinu. Důkazy byly hodnoceny jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti ve smyslu § 2 odst. 6 trestního řádu. Obžalovaný svoji obhajobu vede způsobem, že ano, situace se stala, seznámil se s ní z videa a ze studia spisu, ale nepamatuje si ji. Nedokáže si toto jednání vysvětlit. K předmětnému jednání byli vyslechnuti policisté, kteří byli přímo účastni uvedeného vytěžení řidiče – obžalovaného. Jejich projev u soudu byl zřetelný, ničeho nepřikrašlovali, nezveličovali, obžalovanému rozhodně neměli úmysl situaci zhoršit či jinak zkomplikovat. Postupovali dle pravidel, která jsou jasně nastavená. Zazněla nabídka úplatku, jak dokládají nejen výslechy policistů, ale uvedené jednání pod bodem II. bez pochyb prokazuje předmětná nahrávka z kontroly pana obžalovaného. Policista jméno FO, který byl bezprostředně nablízko obžalovanému, popsal situaci shodně jako na nahrávce. Policista jméno FO též (v části nahrávky ale i telefonoval s kolegy, blíže obžalovanému a po delší čas v inkriminované době byl policista jméno FO). Obhajoba argumentuje chybějící subjektivní stránkou a chybějící společenskou nebezpečností (škodlivostí). Soud by v tomto případě uvedl, že i okem běžného člověka je zřejmé, že ano, chování obžalovaného (na které evidentně není pyšný), bylo arogantní, povýšené, ale rozhodně obžalovaný nebyl ve stavu, kdy by nemohl rozpoznat, ovládnout to co dělá. Soudu je zřejmé, že obžalovaný má problémy s alkoholem, je též notorietou, že alkohol na každého působí jinak, ovšem z provedeného záznamu, shlédnutím a vnímáním nahrávky, nedospěl soud k bodu, kdy by měl vůbec sebemenší pochybnost o rozpoznávacích a ovládacích schopnostech obžalovaného v inkriminovanou chvíli. Soud situaci spíše z provedeného dokazování vnímá jako nešťastný, nepovedený pokus obžalovaného o vyřešení nastalé situace. Možná veden myšlenkou, že komunikuje s mladými policisty a „třeba“ to nějak dopadne. Naopak je soud přesvědčen, že kdyby se v zápětí obžalovaný policistům omluvil, že to přehnal, že se omlouvá, nemusel být nyní před soudem pro právní kvalifikaci pod bodem II. Obžalovaný sice nesmyslně uváděl ustanovení, která neodpovídají realitě, ale jinak komunikoval, odpovídal, nebyl ve stavu, kdy by soud vyhodnotil, že by jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti měly být např předmětem znaleckého zkoumání.

11. Z hlediska právní kvalifikace soud dospěl k závěru, že jednání obžalovaného je dostatečně prokázáno a naplňuje všechny znaky jednak tedy přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 trestního zákoníku, které nebylo předmětem dokazování, ale i zločinu podplacení podle § 332 odst. 1 al. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, když obžalovaný sám policistům, tedy úředním osobám při výkonu jejich práce – obstarávání věcí veřejného zájmu - nabídnul úplatek. Nenabízel konkrétní částku, úplatek nabídl opakovaně. Tento trestný čin je dokonán nejen poskytnutím úplatku, ale právě též jeho nabídnutím nebo slíbením. Je nerozhodné v jaké době (fázi) k nabídnutí úplatku dojde a na trestní odpovědnost nemá vliv, že dotyčná osoba úplatek nepřijme. Aby byla naplněna právní kvalifikace dle § 332 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku je podstatné, že policista je s jistotou při výkonu své činnosti úřední osobou, plnil úkoly státu a společnosti a používal přitom pravomoci svěřené mu při plnění těchto úkolů. S ohledem na provedené dokazování soud dospěl k závěru, že jednání obžalovaného bylo vedeno formou přímého úmyslu dle § 15 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, když obžalovaný chtěl porušit, ohrozit zájem chráněný trestním zákoníkem. Poté co byl policistou upozorněn, že si situaci komplikuje, odpověděl, že „lepší už to nebude“, „že tak to chce“.

12. Při stanovení druhu a výměry trestu postupoval soud ve smyslu § 39 odst. 1, 2 trestního zákoníku, podle kterého soud přihlédne k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu, k osobním, rodinným, majetkovým a jiným poměrům pachatele a k jeho dosavadnímu způsobu života a možnosti nápravy. Na tomto místě musí soud uvést, že v případě obžalovaného s ohledem na rozpětí zákonné trestní sazby u § 332 odst. 2 trestního zákoníku 1rok až šest let trestu odnětí svobody, soud výrazně zhodnotil celkově poslední roky života obžalovaného. Navíc obžalovaný je společensky i trestně dosud bezúhonnou osobou. Svoje potíže s alkoholem řeší, byť prozatím ne zcela s výsledkem, kdy pravděpodobně půjde o dlouhou a trnitou cestu. Byť obžalovaný vinu klasicky nedoznal, uznal, že po shlédnutí videa se stydí. Před soudem si poměrně nasypal popel na hlavu. Zhodnotil soudu jeho pohledem poslední roky života, kdy se zmítá minimálně od roku 2017 ovládán démonem alkoholu. Současně ale ví, že léčby ne vždy řádně dovykonal, ne vždy postupoval řádně dle doléčovacích plánů. V zásadě doléčovací procedury asi nikdy zcela nedodržoval, veden pravděpodobně myšlenkou vlastní síly situaci kontrolovat. Obžalovaný je mladým, perspektivním člověkem, pokud se postaví na nohy, bude dodržovat vše co má a to zejména z lékařského hlediska, lze si představit, že má dostatek prostoru vybudovat si svůj pracovní i osobní život tak, aby i jeho okolí na něj bylo pyšné. Jasné je, že spoustu vazeb již zpřetrhal či vážně poškodil. Rodinné poměry popsal jako nedobré. Majetkové poměry byly soudem řešeny. Ač obžalovaný doložil podklady k některým svým dluhům, nikde jednoznačně dlužná částka přes 1mil Kč zcela srozumitelně nevyplývá, ale je jasné, že dluhy zatížen obžalovaný je a pravděpodobně ne v malé výši, ale v řádů statisíců. Z důvodů, že je vnímatelné, byť ne zcela srozumitelně doložené, že obžalovaný skutečně nepřekypuje finančními přebytky, soud peněžitý trest nakonec neukládal. Nyní v této fázi je soud přesvědčen, že pro obžalovaného je podstatné, aby dovykonal obžalovaný započatou léčbu, důsledně dodržoval doléčovací režim, vyhnul se svodům, našel si práci a zaměstnal hlavu i tělo jinými aktivitami a soustředil se na vybudování bydlení a práce. S ohledem na shora uvedené, i celkový průběh provedeného dokazování, náhled obžalovaného, jeho dosavadní bezúhonnost, soud považuje za dostatečný trest uložený téměř na spodní hranici zákonné trestní sazby § 332 odst. 2 trestního zákoníku. Je nezbytné nezapomenout, že trest je ukládán jako trest úhrnný dle § 43 odst. 1 trestního zákoníku za dva trestné činy a že je projednávána závažná trestná činnost. Trest odnětí svobody v trvání 20 měsíců s podmíněným odkladem na 32 měsíců, považuje soud za trest adekvátní. Dohled se soudu jeví jako paradoxně ne zpřísňující uložený trest, ale soud jej vnímá spíše jako podpůrný dodatek pro obžalovaného. Jelikož obžalovaný bude potřebovat pomoc, radu a Probační a mediační služba dokáže odsouzeným pomoct a poradit, pokud chtějí a spolupracují (bydlení, dluhy, práce, léčení). Uložená povinnost absolvovat léčení závislosti na alkoholu a zdržet se jeho požívání, je s ohledem na osobní poměry obžalovaného a jeho dosavadní boj, povinnost logická a jdoucí ruku v ruce s uloženým trestem. S ohledem na naplnění skutkové podstaty pod bodem I. je naprosto obligatorním trestem zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel. Délka trvání 30 měsíců je soudem volena s ohledem na vysokou hladinu alkoholu v dechu obžalovaného a potřebu chránit společnost (nejen) před řidiči, kteří sedají za volant pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek a vystavují okolí nebezpečí zranění či vážné újmy. Soud bude doufat, že takto uložený a vyměřený trest, poskytne obžalovanému dostatečné zrcadlo k tomu, aby žil řádně, zvládal úspěšně svůj letitý boj, dostal motivaci nedostat se znovu před soud a ukázat, že vyvine maximální úsilí k tomu, že projednávané skutky byly pouze životním excesem. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do osmi dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha východ. Rozsudek může odvoláním napadnout státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoliv výroku, obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká. Poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, pro nesprávnost výroku o náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo o vydání bezdůvodného obohacení. Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku, může jej napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný, nebo že chybí. Odvolání musí být ve lhůtě osmi dnů ode dne doručení rozsudku, případně ve lhůtě stanovené předsedou senátu soudu prvního stupně, podle § 251 tr. řádu odůvodněno tak, aby bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda je podává, byť i zčásti, ve prospěch nebo v neprospěch obžalovaného. Odvolání lze opřít o nové skutečnosti a důkazy.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.