39 C 205/2024

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Kouřilovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno s.r.o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 29 175 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do kapitalizovaného úroku ve výši 5 850 Kč a co do smluvní pokuty ve výši 4 175 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15% p. a. z částky 25 000 Kč od 9. 1. 2024 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 715,75 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 309,50 Kč, a to do tří dnů k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 23. 5. 2024 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 29 175 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že dne 20. 6. 2023 její právní předchůdkyně - společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, (dále jen „smlouva o úvěru“), na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 25 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit částku 30 750 Kč spolu s příslušenstvím do 20. 7. 2023. Na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 11. 2023 ve spojení s dílčí smlouvu o postoupení pohledávek byla pohledávka ze smlouvy o úvěru postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Ke dni postoupení pohledávky činila hodnota pohledávky částku v celkové výši 35 050 Kč, z čehož nesplacená jistina činila 25 000 Kč, nesplacený úrok činil 5 750 Kč, nesplacená smluvní pokuta činila 4 200 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání činily 100 Kč. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 9. 1. 2024, z jistiny, kapitalizovaného úroku ve výši 5 850 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. 21. 7. 2023 do 4. 1. 2024 v kapitalizované 4 175 Kč. Žalovaný dluh nezaplatil ani přes předžalobní výzvu ze dne 29. 4. 2024.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Podáním doručeným soudu dne 24. 9. 2024, v reakci na výzvu soudu učiněnou usnesením ze dne 19. 9. 2024, č.j. , spisová značka, , kdy soud vyzval žalobkyni, aby doplnila tvrzení a označila důkazy ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru, vzala žalobkyně podanou žalobu částečně zpět v rozsahu kapitalizovaného úroku ve výši 5 850 Kč a smluvní pokuty ve výši 4 175 Kč, když uvedla, že nedisponuje důkazy o posuzování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru.

4. Podle ustanovení § 96 odst. 1 až 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání., právnická osoba, ohledem na skutečnost, že žalobkyně vzala svou žalobu částečně zpět před jednáním, rozhodl soud podle ustanovení § 96 odst. 2 o. s. ř. nezkoumaje souhlas žalovaného s částečným zpětvzetím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

6. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.

7. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 20. 6. 2023 smlouvu o úvěru, a to v elektronické podobě, kdy žalovaný smlouvu akceptoval verifikační platbou na účet právní předchůdkyně žalobkyně (prokázáno smlouvou o úvěru ve spojení s výpisem z účtu o verifikační platbě). Na základě smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 16 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal do 20. 7. 2023 vrátit celkovou částku ve výši 19 680 Kč (prokázáno smlouvou o úvěru). Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně (prokázáno smlouvou o úvěru a obchodními podmínkami předchůdkyně žalobkyně). Na základě smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 16 000 Kč dne 20. 6. 2023 (prokázáno výpisem z účtu právní předchůdkyně žalobkyně). Dne 20. 6. 2023 uzavřeli právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dodatek k úvěrové smlouvě, na základě kterého právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 9 000 Kč, a tedy celková částka poskytnutá žalovanému na základě smlouvy o úvěru činila 25 000 Kč, s tím, že žalovaný se zavázal do data splatnosti vrátit celkovou částku ve výši 30 750 Kč (prokázáno dodatkem ze dne 20. 6. 2023). Na základě dodatku ke smlouvě o úvěru pak právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 20. 6. 2023 částku ve výši 9 000 Kč (prokázáno výpisem z účtu právní předchůdkyně žalobkyně). Na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 11. 2022 ve spojení s Dílčí smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 5. 1. 2024 uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla pohledávka ze smlouvy o úvěru ve spojení s jejím dodatek postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 11. 1. 2024 (prokázáno Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 11. 2022, společným prohlášením smluvních stran o uzavření dílčí smlouvě ze dne 5. 1. 2024 včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 11. 1. 2024 včetně podacího lístku). Před podáním žaloby byl žalovaný opakovaně vyzýván k zaplacení dluhu, naposledy předžalobní výzvou ze dne 29. 4. 2024 (prokázáno upomínkou ze dne 11. 1. 2024 a ze dne 29. 4. 2024 včetně kopie podacího archu).

8. Další žalobkyní navržené důkazy nebyly pro rozhodnutí ve věci relevantní.

9. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

10. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dle svého obsahu smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z“), kdy smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Dle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Dle ustanovení § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Dle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.

15. Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen zákona č. 257/2016 Sb.), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že v právním vztahu vystupoval žalovaný jako spotřebitel, řídí se smlouva i příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb.

18. Otázka, zda v případě absence řádného posouzení úvěruschopnosti nastává absolutní nebo relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru již byla řešena Soudním dvorem Evropské unie v rozsudku ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C679/18. Soudní dvůr shledal, že: „články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23.

19. S odkazem na citované rozhodnutí Soudního dvora, § 86 zákona č. 257/2016 Sb. a § 588 o. z. a na to, že sama žalobkyně uvedla, že nedisponuje důkazy o posuzování úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyní žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru, resp. jejího dodatku, v důsledku čehož sama učinila částečné zpětvzetí žaloby, o kterém bylo rozhodnuto ve výroku č. I. tohoto rozsudku, tak soud z úřední povinnosti shledal, že uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná a žalovaný je povinen žalobkyni vrátit poskytnutou jistinu ve výši 25 000 Kč, a to v souladu s ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. Aktivní věcná legitimace žalobkyně k podání žaloby je dána na základě postoupení pohledávky podle § 1879 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že je žalovaný se splněním svého dluhu v prodlení a ze zjištěného skutkového stavu nevyplývá, že by za své prodlení nebyl odpovědný, přiznal soud žalobkyni i úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády (§ 1970 o. z., § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), a to od 21. 7. 2023, tedy ode dne následujícího po splatnosti dluhu. S ohledem na výše uvedené soud tedy žalobě vyhověl v rozsahu nesplacené jistiny s úrokem z prodlení podle § 1968 a 1970 o. z. ve spojení s § 1958 o. z. (výrok II.).

20. Pokud jde o náklady řízení, soud posoudil, že se žalobkyně domáhala zaplacení celkem částky 39 617,46 Kč (součet žalované jistiny 25 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 850 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 715,75 Kč, zákonného úroku z prodlení uplatněného od 9. 1. 2024 do zaplacení ve výši 15 % ročně z částky 25 000 Kč kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 2 876,71 Kč a smluvní pokuty ve výši 4 175 Kč); úspěšná pak byla v částce 29 592,46 Kč (součet žalované jistiny 25 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 715,75 Kč a zákonného úroku z prodlení uplatněného od 9. 1. 2024 do zaplacení ve výši 15 % ročně z částky 25 000 Kč kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 2 876,71 Kč ), kdy úspěch ve věci je třeba posuzovat i s přihlédnutím k příslušenství pohledávky a nikoliv pouze k jistině, přičemž částečné zastavení řízení taktéž zavinila žalobkyně částečným zpětvzetím žaloby nikoliv pro chování žalovaného. Úspěch žalobkyně tak představuje 75%, neúspěch 25%, a proto jí soud přiznal dle § 142 odst. 2 o. s. ř. náhradu nákladů řízení, který jí v řízení vznikly, v rozsahu 50% (rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem). Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 167 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“) náleží odměna ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT) a náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 252 Kč, celkem tedy částka 2 619 Kč, z čehož polovina pak činí částku 1 309,50 Kč.

21. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.), náhrada nákladů řízení na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).