39 C 214/2024

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Kouřilovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 22 848,38 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 19 068,12 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 19 068,12 Kč od 23. 2. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 3 780,26 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 902,92 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 455,21 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 780,26 Kč od 23. 2. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 19 068,12 Kč od 23. 2. 2024 do zaplacení a s úrokem ve výši 22,99 % ročně z částky 19 068,12 Kč od 15. 6. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 583,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u nadepsaného soudu dne 15. 7. 2024 domáhala zaplacení částky 22 848,38 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. a II. tohoto rozsudku, a to z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně - společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaným dne 22. 5. 2020 (dále jen „smlouva“). Žalobu odůvodnila tak, že na základě smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč, současně byla žalovanému poskytnuta kreditní karta MoneyCard Smart, jejímž prostřednictvím byl žalovaný oprávněn peněžní prostředky do výše úvěrového rámce čerpat. Žalovaný se zavázal, že úvěr bude splácet v měsíčních minimálních splátkách sestávajících ze sjednané procentuální výše 2 % z částky, která byla vyčerpána v předcházejícím měsíci spolu s vyúčtovanými poplatky a částkou která byla z úvěrového rámce přečerpána. Žalovaný byl povinen nepřekročit sjednaný úvěrový rámec a vyčerpaný úvěr včetně poplatků a úroků. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek právní předchůdkyně žalobkyně dne 14. 6. 2023 smlouvu ukončila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 2. 2024 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku ze smlouvy žalobkyni. Žalobkyně se žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 22 848,38 Kč (z čehož dlužná jistina činila částku ve výši 19 068,12 Kč a dlužný poplatek částku ve výši 3 780,26 Kč), dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný úrok ve výši 1 455,21 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 902,92 Kč, úrok ve výši 22,99 % ročně z dlužné jistiny ve výši 19 068,12 Kč od 15. 6. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné částky ve výši 22 848,38 Kč od 23. 2. 2024 do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil, a to ani na základě předžalobní výzvy.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim bylo předmětné usnesení řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.

4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 22. 5. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 % ze sjednané výše úvěrového limitu a dále spolu s poplatky. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, všeobecné produktové podmínky a sazebník. V čl. 6.2 smlouvy si strany sjednaly právo právní předchůdkyně žalobkyně prohlásit dluh za ihned splatný v případě, že žalovaný poruší podmínky smlouvy (prokázáno smlouvou o revolvingovém úvěru, všeobecnými obchodními podmínkami, všeobecnými produktové podmínkami a sazebníkem). Právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek se smlouvy splnila, když žalovanému umožnila čerpat úvěrový rámec prostřednictvím kreditní karty, kterou mu poskytla (prokázáno výpisy z účtu). Žalovaný nesplnil svou povinnost, když poskytnuté finanční prostředky řádně a včas nesplácel, proto právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celého dluhu, což žalovanému oznámila dopisem (prokázáno výpisy z účtu a rozhodnutím o zesplatnění a žádostí o splacení dluhů z úvěru). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 2. 2024 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně žalobkyni pohledávku ze smlouvy (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek, včetně seznamu postoupených pohledávek, dohodou o úplatě a potvrzením o postoupení pohledávek). Postoupení pohledávky ze smlouvy žalobkyni oznámila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dopisem ze dne 27. 2. 2024 (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky včetně kopie podacího lístku). Dlužná částka nebyla uhrazena ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne 21. 5. 2024 (prokázáno předžalobní výzvou včetně kopie podacího lístku). Žalovaný zůstal žalobkyni dlužen celkem 22 848,38 Kč (z čehož dlužná jistina činila částku ve výši 19 068,12 Kč a dlužný poplatek částku ve výši 3 780,26 Kč), kapitalizovaný úrok ve výši 1 455,21 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 902,92 Kč, úrok ve výši 22,99 % ročně z dlužné jistiny ve výši 19 068,12 Kč od 15. 6. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné částky ve výši 22 848,38 Kč od 23. 2. 2024 do zaplacení (prokázáno výpisy z účtu). Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného tak, že vyšla z příjmu žalovaného ve výši 38 124 Kč, deklarovaného příjmu jeho domácnosti ve výši 50 000 Kč, jeho dosavadních interních splátek ve výši 5 976,85 Kč a dosavadních externích splátek ve výši 2 000 Kč (viz vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti).

5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

6. Žalovaný uzavřel dne 22. 5. 2020 s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč. Současně byla žalovanému poskytnuta i kreditní karta MoneyCard Smart, jejímž prostřednictvím byl žalovaný oprávněn peněžní prostředky do výše úvěrového rámce čerpat, a to i opakovaně. Žalovaný se zavázal, že úvěr bude splácet v měsíčních minimálních splátkách sestávajících ze sjednané procentuální výše 2 % z částky, která byla vyčerpána v předcházejícím měsíci spolu s vyúčtovanými poplatky a částkou která byla z úvěrového rámce přečerpána. Žalovaný poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas, a proto žalobkyně ke dni 28. 6. 2023 svou pohledávku ze smlouvy zesplatnila. Právní předchůdkyně žalobkyně dne 13. 2. 2024 postoupila pohledávku ze smlouvy na žalobkyni. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dne 27. 2. 2024. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván jednak upomínkou a rozhodnutím o zesplatnění pohledávky ze dne 14. 6. 2023, dále v rámci oznámení o postoupení pohledávky sdělením ze dne 27. 2. 2024 a dále pak výzvou před podáním žaloby ze dne 21. 5. 2024, odeslanou následujícího dne, ani přes tyto výzvy však žalovaný ničeho nezaplatil.

7. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 2395 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. S ohledem na skutečnost, že žalovaný vystupoval v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc rovněž podle zákona č. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotř. úvěru“). Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Soudní dvůr Evropské unie přitom ve svém rozhodnutí ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 účastníků OPR-, právnická osoba, . v. GK dovodil, že se jedná o neplatnost nikoliv relativní, ale absolutní, a soudy jsou tak povinny z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

14. V posuzovaném případě je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy a poskytnutím peněžních prostředků žalovanému řádně neposoudila jeho úvěruschopnost. Právní předchůdkyně žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházela toliko pouze z žalovaným deklarovaného měsíčního příjmů ve výši 38 124 Kč, který nikterak neověřila, a zároveň nikterak nezkoumala výdaje žalovaného. Žalobkyně nemusela mít doloženy veškeré výdaje žalovaného, ale předpokladem řádného posouzení úvěruschopnosti je mít doloženy alespoň hlavní výdaje žalovaného, což se však v daném případě stran výdajů žalovaného vůbec nestalo. Na základě těchto informací dospěl soud k závěru, že žalobkyně nemohla disponovat dostatkem informací od žalovaného, aby mohla řádně vyhodnotit jeho majetkové poměry pro účely jeho schopnosti splácet zápůjčku. Důsledkem nedodržení této zákonné povinnosti věřitele pak byla absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce.

15. Žalobkyni, jejíž aktivní legitimace je odůvodněna na základě § 1879 o. z., tak náleží ve smyslu § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotř. úvěru právní předchůdkyní poskytnutá, avšak žalovaným nevrácená jistina, tedy částka ve výši 19 068,12 Kč. Dále žalobkyni náleží úrok z prodlení podle § 1968 o. z. K prodlení žalovaného přitom s ohledem na neplatnost uzavřené smlouvy došlo ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. dne 29. 6. 2023, tedy den následující po uplynutí lhůty k plnění, která byla stanovená v upomínce a rozhodnutí o zesplatnění dluhu. Žalobkyně úrok z prodlení požadovala od data pozdějšího, přičemž soud je pozdějším datem, od kterého žalobkyně požadovala úrok z prodlení vázán. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož má-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně měla ve věci úspěch z 83,46 % (19 068,12 Kč s příslušenstvím), žalovaný pak z 16,54 % (3 780,26 Kč s příslušenstvím), a proto rozhodl soud o tom, že má žalobkyně nárok na náhradu 66,92% svých účelně vynaložených nákladů, které se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 914 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „AT“) náleží odměna ve výši 300 Kč, a dle § 14b odst. 5 AT náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění, písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT) a dále náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 252 Kč. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b AT soud přistoupil, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč. Žalovanému tak byla ve výroku III. tohoto rozsudku uložena povinnost nahradit žalobkyni náhradu nákladů ve výši 1 583,30 Kč, která odpovídá 66,92 % z částky 2 366 Kč.

17. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).