39 C 71/2024

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Kouřilovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 16 731,56 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 8 262,56 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 262,56 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 8 469 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 446,87 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 807,55 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 492,41 Kč od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 229,85 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 18,23% ročně z částky 9 492,41 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou došlou nadepsanému soudu dne datum domáhala zaplacení částky 16 731,56 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. a II. tohoto rozsudku, z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO IČO, sídlem adresa (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovanou dne datum (dále též jen „smlouva č. hodnota“). Žalobu odůvodnila zejména tím, že na základě smlouvy č. hodnota právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, kterou se žalovaná zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 971 Kč při úrokové sazbě 18,23 % ročně, s odměnou za zpracování půjčky ve výši 1 500 Kč a s náklady za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 1 998 Kč, to vše v 52 týdenních splátkách po 356 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas, když poslední splátku uhradila dne datum. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla právní předchůdkyní žalobkyně pohledávka ze smlouvy č. hodnota postoupena žalobkyni. Žalobkyně se žalobou po žalované domáhala částky 16 731,56 Kč (z čehož dlužná jistina činila částku ve výši 9 492,41 Kč a dlužného poplatek částku ve výši 7 239,15 Kč), dále kapitalizovaného úroku ve výši 807,55 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 446,87 Kč, úroku ve výši 18,23 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9 492,41 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9 492,41 Kč od datum do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila, a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne datum, kterou žalobkyně žalované zaslala stejného dne.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v samotném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jí bylo předmětné usnesení řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.

4. Ze smlouvy č. hodnota včetně smluvních podmínek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se žalobkyně poskytla v hotovosti částku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala vedle vrácení poskytnuté částky právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit poplatek za zápůjčku ve výši 8 469 Kč, z čehož částka 4 971 Kč představovala úrok, částka 1 500 Kč představovala částku za zpracování spotřebitelského úvěru a částka 1 998 Kč za komfortní a flexibilní splácení, to vše měla žalovaná splatit v 52 týdenních splátkách ve výši 356 Kč.

5. Ze zákaznické karty (žádosti o spotřebitelský úvěr) ze dne datum bylo zjištěno, že při zkoumání úvěruschopnosti žalované vycházela právní předchůdkyně žalobkyně z čistého měsíčního příjmu žalované ve výši 12 782 Kč, který měla žalovaná doložit výpisem z bankovního účtu. Dále vycházela právní předchůdkyně žalobkyně z žalovanou odhadovaných měsíčních výdajů ve výši 4 000 Kč. Žalovaná v žádosti uvedla, že nemá žádné další půjčky, zdroj jejích finančních prostředků je mateřská/rodičovská dovolená, je svobodná a žije na ubytovně. Žalovaná dále uvedla, že sdílí domácnost s 1 další osobou, jejíž příjmy jsou 17 000 Kč měsíčně. Žalovaná v žádosti uvedla, že finanční prostředky mají sloužit k úhradě neočekávaných výdajů.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum ve spojení se seznamem postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. hodnota byla s účinností k datum postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum včetně podacího lístku bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy č. hodnota z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni a vyzvala žalovanou k úhradě celého dluhu do deseti dnů od data doručení této výzvy. Oznámení bylo odesláno poštou dne datum.

8. Z tabulky umoření byly zjištěny platby žalované na pohledávku ze smlouvy č. hodnota v celkové výši 1 200 Kč (dne datum částka 400 Kč, dne datum částka 400 Kč, dne datum částka 200 Kč a dne datum částka 200 Kč).

9. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby žalovanou vyzvala k úhradě dluhu do datum. Výzva byla odeslána poštou dne datum.

10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

11. Žalovaná uzavřela dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala vedle vrácení peněžních prostředků právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit poplatek za půjčku ve výši 8 469 Kč, z čehož částka 4 971 Kč představovala úrok, částka 1 500 Kč představovala částku za zpracování spotřebitelského úvěru a částku 1 998 Kč za komfortní a flexibilní splácení, to vše měla žalovaná splatit v 52 týdenních splátkách ve výši 356 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně dne datum postoupila pohledávku za žalovanou ze smlouvy č. hodnota na žalobkyni. Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána jednak v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, odeslaným dne datum, a dále pak výzvou před podáním žaloby ze dne datum, odeslanou téhož dne.

12. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

14. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

15. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

18. S ohledem na skutečnost, že žalovaná vystupovala v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc rovněž podle zákona č. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotř. úvěru“). Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Soudní dvůr Evropské unie přitom ve svém rozhodnutí ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 účastníků OPR-Finance s.r.o. v. GK dovodil, že se jedná o neplatnost nikoliv relativní, ale absolutní, a soudy jsou tak povinny z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

20. V posuzovaném případě je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru a poskytnutím peněžních prostředků žalované řádně neposoudila její úvěruschopnost. Právní předchůdkyně žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalované vycházela pouze z žalovanou deklarovaných měsíčních výdajů ve výši 4 000 Kč, aniž by tyto výdaje, jakkoliv ověřovala. Nadto se právní předchůdkyně žalobkyně při zkoumání příjmů žalované spokojila jen s příjmem pocházejícím z mateřského/rodičovského příspěvku a rezignovala na ověření příjmu dalšího člena domácnosti, ačkoliv se ve své podstatě jedná o hlavní příjem domácnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně nemusela mít doloženy veškeré příjmy a výdaje žalované, ale předpokladem řádného posouzení úvěruschopnosti je mít doloženy alespoň podstatné příjmy a výdaje žalované, což se však v daném případě stran výdajů žalované vůbec nestalo. Na základě těchto informací dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nemohla disponovat dostatkem informací od žalované, aby mohla řádně vyhodnotit její majetkové poměry pro účely její schopnosti splácet úvěr. Důsledkem nedodržení této zákonné povinnosti věřitele pak byla absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce.

21. Žalobkyni, jejíž aktivní legitimace je odůvodněna na základě § 1879 o. z., tak náleží ve smyslu § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotř. úvěru právní předchůdkyní poskytnutá, avšak žalovanou nevrácená jistina, kdy žalobkyně tvrdila, že žalované byla poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč, přičemž dlužná jistina ke dni datum činila 9 492,41 Kč (tedy na tuto žalovaná zaplatila částku 507,59 Kč), dále žalobkyně tvrdila, že žalovaná se zavázala ve smlouvě č. hodnota zaplatit poplatek ve výši 8 469 Kč, přičemž dlužný poplatek ke dni datum činil 7 239,15 Kč (a tedy na tento žalovaná zaplatila částku 1 229,85 Kč), a tedy žalovaná (dle tvrzení žalobkyně) zaplatila na pohledávku celkem částku 1 737,44 Kč. Žalobkyni tak náleží pouze nesplacená jistina ve výši 8 262,56 Kč. Dále žalobkyni náleží úrok z prodlení podle § 1968 o. z. K prodlení žalované přitom s ohledem na neplatnost uzavřené smlouvy došlo ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. ode dne následujícího poté, co uplynula 10denní lhůta k plnění stanovená v dopise o oznámení postoupení pohledávky, ve kterém byla žalovaná k úhradě dluhu vyzvána. Úrok z prodlení tak soud přiznal ode dne následujícího po marném uplynutí 10denní lhůty k plnění počítané ode dne doručení oznámení o postoupení pohledávky ve smyslu § 573 o. z., když oznámení o postoupení pohledávky se dostalo do dispozice žalované dne datum, desátý den tedy uplynul dne datum, přičemž tento žalobkyně požadovala ve výši 11,75 % ročně, soud je tedy v tomto rozsahu žalobou vázán. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož žalované, která byla z převážné části úspěšná, žádné náklady nevznikly (byla zohledněna jistina a kapitalizované úroky, jakož i úrok požadovaný do budoucna, soudem kapitalizovaný k datu vyhlášení rozsudku).

23. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Nesplní-li žalovaná dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.