4 C 320/2018

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem titul Hanou Zdeňkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou údaje o zástupci pro: výživné na manželku <b>I. Žalovanému se ukládá povinnost platit žalobkyni výživné ve výši [částka] měsíčně, počínaje dnem [datum], konče dnem [datum], se splatností vždy k 15. dni měsíce, na který je výživné placeno.</b> <b>II. Ve zbytku, tedy co do částky [částka] měsíčně, se návrh žalobkyně zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost platit žalobkyni výživné [částka] [anonymizováno] Kč/měsíčn až do rozvodu manželství, následně svůj návrh vzala co do částky [anonymizována dvě slova] Kč/měsíčn zpět. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným manželství dne [datum], z manželství se narodily dvě nezletilé děti, dne [datum] [jméno] a dne [datum] [jméno]. Žalobkyně se po celou dobu manželství starala o domácnost a nezletilé děti. V lednu 2018 vyvrcholily neshody účastníků a manžel – žalovaný ji vyzval, aby i s dětmi opustila společnou domácnost. Žalobkyně je na mateřské dovolené, pobírá rodičovský příspěvek ve výši [částka]. Podáním doručeným soudu dne [datum] doplnila žalobkyně svoje tvrzení, uvedla, že je studentkou [obec] školy [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a v akademických letech 2018 2019 a 2019 2020 uhradila školné ve výši [částka]. Dále uvedla, že měsíční náklady na provoz její domácnosti činí cca [anonymizována dvě slova] měsíčně, dne [datum] uhradila částku [částka] za zubní ošetření a dále dne [datum] uhradila částku [částka] za zubní ošetření nezletilého syna [jméno].

2. Žalovaný nárok žalobkyně neuznal. Uvedl, že v roce 2017 mezi nimi vyvrcholily rozpory ohledně názorů na výchovu nezletilého [jméno], neboť žalobkyně odmítala, aby navštěvoval předškolní zařízení, byla s ním v domácnosti a nechtěla nastoupit do zaměstnání, v té době otěhotněla a zůstala nadále doma s nezletilým [jméno]. Žalovaný dále uvedl, že manželka se dopustila v průběhu manželství nevěry a dále doložil rozhodnutí Okresního sodu v [obec] o předběžném opatření, ze kterého je zřejmé, že žalobkyně dlouhodobě odpírá žalovanému styk s dětmi. Výživní na děti manželce platit, navíc v lednu 2018 jí poslal částku [částka]. Výživné poukazoval žalobkyni na bankovní účet, nicméně poté, co si účet zrušila, jej platit poštovními poukázkami.

3. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], kterým bylo změněno usnesení Okresního soudu Praha – východ ze dne [datum rozhodnutí], č.j.: [číslo jednací], byla žalovanému uložena povinnost platit žalobkyni výživné ve výši [anonymizována dvě slova] Kč/měsíčn počínaje lednem 2019.

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že na základě usnesení Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], kterým bylo změněno usnesení Okresního soudu Praha – východ ze dne [datum rozhodnutí], č.j.: [číslo jednací], zaplatil žalovaný žalobkyni za období od ledna 2019 do [datum] na výživném částku ve výši [částka]. <i>5. Soud provedl k prokázání tvrzených skutečností následující důkazy:</i> 6. Z oddacího listu účastníků bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] na státním zámku [obec].

7. Rozsudkem Okresního sodu [okres], ze dne [datum rozhodnutí], č.j.: [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], bylo manželství účastníků rozvedeno.

8. Dne [datum] oznámil Úřad práce – Krajská [pobočka] [anonymizováno] žalobkyni, že rodičovský příspěvek na dítě [jméno] [celé jméno žalovaného] se snížil z [částka] na [částka].

9. Žalobkyně soudu předložila při jednání dne [datum] nájemní smlouvu ze dne [datum] a dodatek [číslo] kterým došlo k prodloužení doby nájmu do [datum], předmět nájmu, identifikační údaje pronajímatele i podpis pronajímatele jsou ve smlouvě i v dodatku začerněné.

10. Z potvrzení o studiu ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně je studentkou 3. ročníku [obec] školy [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova]. Z potvrzení ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně uhradila za kademické roky 2018 2019 a 2019 2020 školné ve výši [částka].

11. Z potvrzení [anonymizována čtyři slova] ze dne [datum] vyplývá cena za ošetření [jméno] [celé jméno žalovaného] ve výši [částka].

12. Z potvrzení NoKa dental klinik spol. s.r.o. ze dne [datum] vyplývá cena za ošetření žalobkyně ve výši [částka].

13. Žalovaný byl na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] zaměstnán u [právnická osoba] [anonymizováno] na pozici [anonymizována dvě slova] s měsíční mzdou ve výši [anonymizována dvě slova] EUR/měsíčn, dodatkem [číslo] ze dne [datum] byla mzda žalovaného zvýšena na [anonymizována dvě slova] EUR/měsíčn.

14. Z přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2013 vyplývá, že úhrn hrubých příjmů od všech zaměstnavatelů ve výši [částka]. Z přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2014 vyplývá, že úhrn hrubých příjmů od všech zaměstnavatelů ve výši [částka]. Z přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2015 vyplývá, že úhrn hrubých příjmů od všech zaměstnavatelů ve výši [částka]. Z přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016 vyplývá, že úhrn hrubých příjmů od všech zaměstnavatelů ve výši [částka]. Z přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2018 711 vyplývá, že úhrn hrubých příjmů od všech zaměstnavatelů ve výši [částka]. Z přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 vyplývá, že úhrn hrubých příjmů od všech zaměstnavatelů ve výši [částka].

15. Z protokolu o jednání Okresního sodu v [obec] ze dne [datum], ve věci sp. zn.: [spisová značka], vyplývá, že žalobkyně při svém účastnickém výslechu uváděla, že se od dětí odlučuje pouze, je-li to nutné v souvislosti např. s vyřizováním úředních záležitostí, policie apod..

16. Usnesením [název soudu], [pobočka], ze dne [datum rozhodnutí], č.j.: [číslo jednací], bylo potvrzené rozhodnutí soudu 1. stupně, kterým byla žalobkyni uložena pořádková pokuta ve výši [částka], neboť nerespektovala rozhodnutí soudu 1. stupně a v období od [datum] do [datum] ve stanovených termínech neumožnila otci – žalovanému styk s nezletilými dětmi.

17. Z úředního záznamu ze dne [datum] PČR, Obvodní oddělení [obec] vyplývá, že žalovaný se uvedeného dne v budově OSPODu v [obec] setkal s žalobkyní a jejím otce, otec žalobkyně začal žalovaného slovně napadat, oba jej verbálně uráželi, otec žalobkyně jej následně netlačil na zábradlí a napadl jej i fyzicky, poté vyšla z kanceláře paní [jméno] [příjmení] a situaci uklidnila. Když šel následně z úřadu ke svému autu, opět ho napadl otec žalobkyně, došlo k potyčce. Celou situaci viděly paní [příjmení] a [příjmení], úřednice OSPOD, o čemž sepsaly zprávu (č.l. 63-64).

18. Z lékařské zprávy [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný zvracel, měl bolesti hlavy, včera napaden, údery do hlavy, kopnutí, kopnutí do genitálu, bolesti podbřišku, otok přirození. Bylo mu doporučeno dodržovat klidový režim, analgetika a myorelaxatia, ke kontrole byl doporučen [datum].

19. Rozhodnutím Krajského úřadu [územní celek] ze dne [datum], č.j.: [anonymizováno] [číslo] 2019, bylo potvrzení rozhodnuté [stát. instituce], Odboru organizačního a správy majetku, přestupkového oddělení, ze dne [datum rozhodnutí], č.j.: [spisová značka], jímž byla žalobkyně a její otec [jméno] [příjmení] uznáni vinnými ze spáchání přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 zákona š. 251/2016 Sb.. <i>20. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci:</i> 21. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli manželství dne [datum] na státním zámku [obec]. Následně se jim narodily dvě nezletilé děti, a to [datum] [jméno] a dne [datum] [jméno]. Žalobkyně se po celou dobu manželství starala o domácnost a nezletilé děti, nebyla nijak výdělečně činná. V lednu 2018 vyvrcholily neshody účastníků a žalobkyně opustila společnou domácnost. Žalobkyně je do současné doby na mateřské dovolené s mladším synem [jméno], pobírá rodičovský příspěvek a syna [jméno] ve výši [částka], jiné příjmy nemá, syn [jméno] nenavštěvuje předškolní zařízení. Žalobkyně je studentkou 3. ročníku [obec] školy [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova], za akademické roky 2018 2019 a 2019 2020 uhradila školné ve výši [částka]. Mezi účastníky probíhal spor o péči o nezletilé děti, žalobkyně nerespektovala rozhodnutí rozhodnut í sodu 1. stupně a v období od [datum] do [datum] ve stanovených termínech neumožnila otci – žalovanému styk s nezletilými dětmi, za což jí byla uložena usnesením [název soudu], [pobočka], ze dne [datum rozhodnutí], č.j.: [číslo jednací], kterým bylo potvrzené rozhodnutí soudu 1. stupně, uložena pořádková pokuta ve výši [částka]. Následně byla žalobkyně uznána rozhodnutím Krajského úřadu [územní celek] ze dne [datum], č.j.: [anonymizováno] [číslo] 2019, jímž bylo potvrzení rozhodnuté [stát. instituce], Odboru organizačního a správy majetku, přestupkového oddělení, ze dne [datum rozhodnutí], č.j.: [spisová značka], spolu s otcem žalobkyně [jméno] [příjmení] uznáni vinnými ze spáchání přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 zákona š. 251/2016 Sb., kterého se dopustili fyzickým napadením žalovaného.

22. K důkazu, kterým žalobkyně prokazovala výši úhrady za zubní ošetření nezletilého syna [jméno], soud nepřihlížel, neboť předmětem řízení je výživné manželky, nikoliv nezletilého.

23. Ohledně majetkových poměrů žalovaného soud zjistil, že v roce 2013 činil úhrn hrubých příjmů od všech zaměstnavatelů částku [částka], v roce 2014 činil úhrn hrubých příjmů od všech zaměstnavatelů částku [částka], v roce 2015 činil úhrn hrubých příjmů od všech zaměstnavatelů částku [částka], v roce 2016 činil úhrn hrubých příjmů od všech zaměstnavatelů částku [částka], v roce 2018 činil úhrn hrubých příjmů od všech zaměstnavatelů částku [částka] a roce 2019 činil úhrn hrubých příjmů od všech zaměstnavatelů částku [částka]. <i>24. Na základě shora uvedeného závěru skutkového stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:</i> <i>25. Podle ustanovení § 697 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen NOZ) s účinností od [datum] platí, že manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. Pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném.</i> <i>26. Podle ustanovení § 911 NOZ platí, že výživné lze přiznat, jestli-že oprávněný není schopen sám se živit. Podle ustanovení § 913 platí, že pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopnosti, možnosti a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popř. zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje a k míře, v jaké tak činí, přihlédne se popř. i k péči o rodinnou domácnost. Podle ustanovení § 921 se výživné plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, leda-že soud rozhodl jinak nebo osoba výživou povinná se dohodla s osobou oprávněnou jinak. Podle ustanovení § 922 lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za období nejdéle tří let zpět od tohoto dne.</i> <i>27. Podle ustanovení § 760 NOZ platí, že není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů.</i> <i>28. Podle ustanovení § 760 odst. 2 NOZ platí, že při rozhodování o výživném nebo o jeho výši vezme soud zřetel, jak dlouho rozvedené manželství trvalo a jak dlouho je rozvedeno, jakož i zda si rozvedený manžel neopatřil přiměřené zaměstnání i přesto, že mu v tom nebránila závažná překážka, si rozvedený manžel mohl výživu zajistit řádným hospodařením s vlastním majetkem, se rozvedený manžel podílel za trvání manželství na péči o rodinou domácnost, se rozvedený manžel dopustil vůči bývalému manželu nebo osobě mu blízké činu povahy trestného činu nebo je dán jiný obdobně závažný důvod.</i> <i>29. Podle ustanovení § 761 odst. 2 NOZ platí, že nedojde-li k dohodě rozvedených manželů o výživném, může potřebný bývalý manžel navrhnout, aby o vyživovací povinnosti druhého manžela rozhodl soud.</i> <i>30. Podle ustanovení § 762 NOZ platí, že dohodnou-li se manželé nebo rozvedení manželé o výživném, může manžel, který rozvrat manželství převážně nezapříčinil, nebo s rozvodem nesouhlasil a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma navrhnout, aby soud stanovil vyživovací povinnost bývalého manžela i v takovém rozsahu, který zajistí, aby rozvedení manželé měli zásadně stejnou životní úroveň. Právo rozvedeného manžela na výživné lze v tomto případě považovat za důvodné jen po dobu okolnostem přiměřenou. Nejdéle však po dobu tří let.</i> 31. V dané věci vzal soud za prokázané shora uvedené skutečnosti, na které v plném rozsahu odkazuje a dále uvádí následující: Žalobkyně ke svým osobním a majetkovým poměrům prokázala toliko, že je dosud na rodičovské dovolené s mladším synem [jméno], pobírá rodičovský příspěvek nejdříve ve výši [částka], aktuálně ve výši [částka], není nijak výdělečně činná a je studentkou [obec] školy [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova], když za akademické roky 2018 2019 a 2019 2020 uhradila školné ve výši [částka]. Ohledně toho, jakým způsobem uspokojuje žalobkyně svoje bytové potřeby, předložila sice žalobkyně nájemní smlouvu ze dne [datum] ve znění dodatku [číslo] kterým došlo k prodloužení doby nájmu do [datum], avšak předmět nájmu, identifikační údaje pronajímatele i podpis pronajímatele jsou ve smlouvě i v dodatku začerněné, žalobkyně dále nijak nedoložila, že by skutečně hradila nájemné a nejednalo se o účelově vytvořenou smlouvu, jak namítal žalovaný. Žalobkyně navíc uvedenou smlouvu předložila až při jednání dne [datum], byť měla být údajně uzavřena již v roce 2018. Uvedené dle názoru soudu budí značné pochybnosti ohledně pravosti nájemní smlouvy. Další zarážející skutečností pak je, že přestože při jednání [název soudu] ve věci [anonymizována dvě slova] [rok] dne [datum] žalobkyně tvrdila, že se od dětí vzdaluje jen výjimečně kvůli jednání s úřady nebo PČR, při jednání dne [datum] soudu předložila potvrzení o studiu, ze kterého vyplývá, že již v akademickém roce 2018 2019 a následně i v akademickém roce 2019 2020 byla a stále je studentkou [obec] školy [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova]. Stejně tak potvrzení o úhradě za zubní ošetření žalobkyně ze dne [datum] předložila žalobkyně soudu opět až při jednání soudu dne [datum], byť řízení bylo zahájeno již [datum] a koncentrováno ve smyslu ustan. § 118b) o.s.ř. při prvním jednání ve věci samé dne [datum]. S ohledem na shora uvedené proto soud považuje důkazy, které mu byly předloženy žalobkyní až při jednání dne [datum] za nedůvěryhodné a při stanovení vyživovací povinnosti žalovaného k žalobkyni vycházel toliko ze sdělení úřad práce o výši rodičovského příspěvku vypláceného žalobkyni v částce [částka] a z důkazů předložených žalovaným. Při posouzení majetkových poměrů žalovaného pak soud zohlednil skutečnost, že žalobkyně účelově předložila soudu pouze přiznání k dani z příjmů fyzických osob žalovaného za rok 2016, když pouze v tomto roce dosáhl žalovaný hrubého příjmu ve výši [částka], nikdy před tím ani v dalších letech již žalovaný takto vysokého příjmu nedosáhl a nedosahuje ani v současnosti, jak je patrné z daňových přiznání k dani z příjmů za období 2013 - 2015 a dále za období 2017 2019.

32. Soud se dále zabýval námitkou žalovaného ohledně toho, že placení výživného žalobkyni je v rozporu s dobrými mravy s odkazem na fyzické napadení žalovaného žalobkyní a jejím otcem. K tomu soud uvádí následující: Je sice pravdou, že žalobkyně se spolu se svým otcem dopustila na žalovaném násilného jednání, které bylo příslušnými orgány státní správy následně posouzeno jako přestupek proti občanskému soužití, nicméně s ohledem na skutečnost, že se jednalo o zcela ojedinělý exces, který se již následně neopakoval a ke kterému došlo v důsledku zjevně abnormálně vyhrocených vztahů účastníků způsobených jejich přetrvávajícími spory ohledně styku otce s nezletilými dětmi, soud žalobkyni nárok na výživné přiznal, nicméně shora uvedené okolnosti podstatně promítnul do výše stanoveného výživného a přiznal žalobkyni nárok na výživné ve výši toliko [částka] měsíčně, počínaje dnem [datum] (podání návrhu) a konče dnem [datum] (právní moc rozsudku o rozvodu manželství účastníků). Ve zbytku návrh žalobkyně zamítnul. Pokud tedy žalovaný žalobkyni za období od ledna 2019 do ledna 2020 na základě usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] o předběžném opatření zaplatil na výživném částku ve výši [částka], vzniknul žalobkyni za období od podání návrhu do dne právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků přeplatek na výživném ve výši [částka], který je žalobkyně povinna dle usta. § 923, odst. 2 NOZ žalovanému vrátit.

33. Ohledně nákladů řízení soud rozhodnul dle ustan. § 142, odst. 2, věta druhá NOZ, neboť žalobkyně byla úspěšná pouze z části.