46 C 101/2023

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o odklad zrušení spoluvlastnictví

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal odkladu zrušení spoluvlastnictví žalobce a žalované k následujícím nemovitostem: pozemku parc. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, a pozemku parc. [číslo] – zahrada, vše zapsáno v katastru nemovitostí pro katastrální území a [územní celek] na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], na dobu dvou let od právní moci tohoto rozhodnutí, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 9 397,19 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobce se domáhal odkladu zrušení spoluvlastnictví žalobce a žalované k pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], a pozemku parc. [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí pro katastrální území a [územní celek] na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ nemovité věci“). Žalobu odůvodnil zejména tím, že žalobce nabyl do výlučného vlastnictví pozemku parc. [číslo] jehož ideální polovinu na základě darovací smlouvy ze dne [datum] daroval žalované. Společně pak účastníci na tomto pozemku zřídili rodinný dům [adresa] na pozemku parc. č. st. [číslo], který vznikl oddělením od pozemku parc. [číslo]. Výstavbu rodinného domu hradil výhradně žalobce ve výši 4 376 914 Kč, z toho 1 076 914 Kč z vlastních prostředků a 2 000 000 Kč a 1 300 000 Kč ze dvou hypotečního úvěru poskytnutých žalobci [právnická osoba] V reakci na neúspěšné mimosoudní jednání účastníků o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem, především v důsledku opakovaných změn postoje žalované, žalobce podal u [název soudu] žalobu, kterou se po žalované domáhá vydání toho, oč se obohatila zhodnocením nemovité věci z výlučných prostředků žalobce. Žalovaná následně podala k [název soudu] žalobu, kterou se domáhá zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovité věci a navrhuje prodej nemovitých věcí ve veřejné dražbě, vyplacení výlučných dluhů žalobce zajištěných zástavním právem a rozdělení výtěžku rovným dílem mezi účastníky; řízení je vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. Za předpokladu, že by došlo k navrhovanému prodeji nemovitých věcí v dražbě a rozdělení výtěžku mezi účastníky, dostanou se do dispozice žalované prostředky, které jí dílem po právu nepatří a dojde k jejímu bezdůvodnému obohacení. Žalobce má tak za to, že až po rozhodnutí o jeho žalobě podané k [název soudu], které lze očekávat do dvou let, bude nastolen základ pro spravedlivé vypořádání podílového spoluvlastnictví po jeho zrušení v rámci řízení vedeného u [název soudu]. V opačném případě by mu hrozila majetková ztráta, neboť pokud by žalobě nebylo vyhověno, byl by žalobce zavázán v rámci regresu vyplatit žalované jako spoluvlastníkovi nemovitých věcí finanční částku, kterou je však rovněž zavázán plnit na svůj výlučný dluh ve vztahu ke [právnická osoba]

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, neboť po žalované nelze spravedlivě požadovat, aby setrvávala v podílovém spoluvlastnictví s žalobcem za situace, kdy žalobce výlučně sám zadarmo užívá nemovité věci k bydlení se svojí novou přítelkyní, zatímco žalovaná bydlí v nájmu se společnými dětmi. Vyhověním žalobě by bylo žalované fakticky odepřeno právo na vyplacení vypořádacího podílu, což není žádoucí mj. s ohledem na finanční situace, ve které se žalovaná nachází.

3. Z výpisu z katastru nemovitosti ve vztahu k listu vlastnictví [číslo] obec a katastrální území [obec], bylo zjištěno, že žalobce a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí, každý o velikosti spoluvlastnického podílu ½.

4. Z žaloby ze dne [datum] včetně potvrzení o doručení do datové schránky a z platebního rozkazu č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, žalobce se po žalované domáhá zaplacení 2 188 457 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, které mělo na straně žalované vzniknout tím, že se žalovaná finančně nepodílela na zhodnocení pozemku parc. č. st. [číslo], ač se podílet měla a to v rozsahu odpovídajícím výši jejího spoluvlastnického podílu na nemovitých věcech. Řízení je vedeno u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka].

5. Z žaloby ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná se domáhá zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem. Z úřední činnosti soudu je mu známo, že toto řízeno u něj bylo skutečně zahájeno k datu [datum] a je vedeno pod sp. zn. [spisová značka].

6. Ze smlouvy o hypotečním úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že mezi společností [právnická osoba], a žalobcem byla uzavřena smlouva, na základě které se jmenovaná společnost zavázala žalobci poskytnout spotřebitelský úvěr na bydlení ve výši 2 000 000 Kč, konkrétně na výstavbu nemovitosti na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec] a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet měsíčně částkou 8 069 Kč a splnit další ve smlouvě sjednané odkládací podmínky poskytnutí úvěru. Doba trvání úvěru byla sjednána na 359 měsíců a jeho splatnost na [datum].

7. Ze smlouvy o hypotečním úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že mezi společností [právnická osoba], a žalobcem byla uzavřena smlouva, na základě které se jmenovaná společnost zavázala žalobci poskytnout spotřebitelský úvěr na bydlení ve výši 1 300 000 Kč, konkrétně na dostavbu rodinného domu na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec] a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet měsíčně částkou 5 183 Kč a splnit další ve smlouvě sjednané odkládací podmínky poskytnutí úvěru. Doba trvání úvěru byla sjednána na 358 měsíců a jeho splatnost na [datum].

8. Z rozsudku [název soudu] č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že byla schválena dohoda žalobce a žalované, jako otce a matky nezletilých [celé jméno žalobce], narozeného [datum], a [jméno] [příjmení], narozené [datum], na základě které byly nezletilí svěřeni do péče žalované a žalobce se zavázal přispívat měsíčně na jejich výživu.

9. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] včetně její přílohy [číslo] bylo zjištěno, že žalovaná užívá k zajištění své bytové potřeby bytovou jednotku [číslo] ve [obec] a od [datum] na nájemném a zálohách na služby hradí měsíčně celkem 17 300 Kč.

10. Ze mzdového výměru žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná je zaměstnána u společnosti [právnická osoba], na pozici referent MTZ se základní měsíční mzdou ve výši 20 800 Kč a měsíční pohyblivou částí mzdy ve výši 3 500 Kč.

11. Další důkazní návrhy byly pro nadbytečnost zamítnuty, zejména e-mailová komunikace zástupců účastníků a jednotlivá podání související s řízením vedeným u [název soudu], neboť navržené důkazy se vztahují ke skutečnostem, které jsou podle hmotného práva pro rozhodnutí o věci bezvýznamné.

12. Na základě provedeného dokazování vycházel soud při rozhodování věci z následujícího skutkového stavu: Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí, každý s velikosti spoluvlastnického podílu ½. Žalobce je výlučně zavázán z uzavřených smluv o hypotečním úvěru, které byly uzavřeny za účelem financování výstavby a dostavby rodinného domu [adresa], který stojí na pozemku parc. č. st. [číslo], s tím, že celková výše měsíční splátky z obou smluv činí 13 252 Kč. Nemovité věci v současné době užívá k bydlení žalobce a žalovaná bydlí i se společnými dětmi účastníků, které má svěřeny do své péče, v pronajatém bytě ve [obec] při měsíčním nájmu 17 300 Kč a jejím měsíčním příjmu ve výši 20 800 Kč a měsíční pohyblivé části mzdy ve výši 3 500 Kč na pozici referenta MTZ. U [název soudu] je pod sp. zn. [spisová značka] k návrhu žalobce vedeno řízení, ve kterém se žalobce po žalovaného domáhá vydání bezdůvodného obohacení, které mělo na straně žalované vzniknout v důsledku nepodílení se na splácení hypotečních úvěrů. U [název soudu] je pod sp. zn. [spisová značka] k návrhu žalované vedeno řízení, ve kterém se žalovaná domáhá zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem.

13. Po právní stránce byla věc posouzena podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), zejména podle § 1155 odst. 1, podle kterého na návrh spoluvlastníka může soud zrušení spoluvlastnictví odložit, má-li tím být zabráněno majetkové ztrátě nebo vážnému ohrožení oprávněného zájmu některého spoluvlastníka, a prodloužit tak trvání spoluvlastnictví, nejdéle však o dva roky.

14. Smyslem § 1155 o.z. je umožnit časové prodloužení existence spoluvlastnictví. Jedná se však o výjimku z pravidla zakotveného v § 1140 o.z., že se každý ze spoluvlastníků může kdykoliv domáhat zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, a citované ustanovení § 1155 o.z. je proto třeba vykládat restriktivně. Námitky spoluvlastníka, který navrhuje odklad zrušení spoluvlastnictví, tak musejí být zásadního charakteru, a současně je nutno zohlednit skutečnost, nakolik lze po ostatních spoluvlastnících spravedlivě požadovat setrvání ve spoluvlastnictví, jakož i stav, který by po jeho zrušení nastal, či naopak nastal, pokud by ke zrušení nedošlo (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2016 sp. zn. 22 Cdo 4755/2015).

15. Žalobce při odůvodnění svého návrhu vycházel z předpokladu, že v rámci řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastníků k nemovitým věcem bude k návrhu žalované rozhodnuto o prodeji nemovitých věcí ve veřejné dražbě, čímž se žalované do dispozice dostanou prostředky, které jí podle tvrzení žalobce dílem nenáleží. Řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je však řízením, ve kterém soud konstitutivně upravuje právní vztahy spoluvlastníků ke společné věci do budoucna a ve kterém není vázán návrhy účastníků, neboť z právního předpisu (§ 1144 až § 1147 o.z.) vyplývá určitý způsob vypořádání vztahů účastníků (viz § 153 odst. 2 o.s.ř.). O.z. stanoví tři způsoby vypořádání: reálné rozdělení věci, přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků za náhradu a konečně nařízení prodeje věci s tím, že v zákoně uvedená posloupnost způsobů vypořádání je pro soud závazná a soud nemůže jednotlivé způsoby libovolně upřednostňovat.

16. Nutno tedy podotknout, že nelze předjímat rozhodnutí soudu v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, tedy nelze předjímat, zda situace nastíněná žalobcem skutečně nastane. Institut odkladu zrušení spoluvlastnictví přitom míří na jiné situace, pokud jde o hrozbu majetkové ztráty (např. na situace, kdy se„ (s ) polečná věc může dotýkat majetkových zájmů spoluvlastníka např. tím, že generuje zisk z pronájmu, čímž může sloužit spoluvlastníku k získání obživy či k zaplacení úvěru, nebo tím, že spoluvlastník společnou věc užívá k podnikání“, viz P. Coufalík, Občanský zákoník, 2. vydání (2. aktualizace, 2023), komentář k § 1155, dostupný na www.beck-online.cz), nikoliv k řešení vzájemných majetkových nároků mezi spoluvlastníky nebo k zajištění si výhodnějšího postavení oproti zbylým spoluvlastníkům při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalovaná má jako jeden ze spoluvlastníků (stejně jako žalobce) právo žádat zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, pokud již nadále ve spoluvlastnictví s žalobcem nechce setrvávat, a stejně tak má právo na přiměřenou náhradu (vypořádací podíl), pokud by došlo k přikázání nemovitých věcí do výlučného vlastnictví žalobce, nebo na výtěžek odpovídající výši jejího spoluvlastnického podílu, pokud by došlo k prodeji nemovitých věcí ve veřejné dražbě.

17. S ohledem na uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť neshledal, že by námitky žalobce odůvodňovaly postup podle § 1155 o.z.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalované, která byla ve věci plně úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 9 397,19 Kč Náklady žalované představují náklady za zastupování advokátem, kterému náleží odměna podle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 bodu 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč (ke stanovení tarifní hodnoty srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 4. 2022 sp. zn. III. ÚS 646/22) sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a.t. (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu dne 15. 9. 2023) včetně tří náhrad hotových výdajů podle § 13 odst. 1 a 4 a.t. po 300 Kč za jeden úkon právní služby. Dále byly přiznány hotové výdaje představující cestovné vypočítané podle § 157 a § 158 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve výši 1 966,27 Kč (za cestu z [obec] do [obec] a zpět, celkem 240 km, při spotřebě 8,7 l/km a ceně pohonných hmot 34,40 Kč) a náhradu za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a), 3 a 4 a.t. ve výši 400 Kč za čtyři půlhodiny po 100 Kč, neboť za další dvě půlhodiny strávené na cestě (vyúčtované zástupcem žalované) náleží již přiznaná odměna za účast u jednání soudu, neboť tato náleží za každé započaté dvě hodiny a jednání soudu dne [datum] trvalo pouze jednu hodinu. Odměna a hotové výdaje advokáta byly zvýšeny podle § 14a odst. 1 a.t. ve spojení s § 137 odst. 3 o.s.ř. o 21% daň z přidané hodnoty, tj. ve výši 1 630,92 Kč, neboť zástupce žalované je jejím plátcem.

19. Povinnost k plnění náhrady nákladů řízení byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).