46 C 111/2023

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 23 422 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 5 096,74 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 5 979,96 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 5 096,74 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí a 6 373,26 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 7 620,79 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 6 373,26 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení 5 312 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 018,35 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 5 312 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí a zaplacení 6 640 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 6 414,48 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 7 662,01 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 10 408,74 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 10 998,31 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 9 380,97 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí z titulu smlouvy o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva [číslo]“) uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), a dále zaplacení 13 013,26 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 14 035,27 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 11 746,50 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí z titulu smlouvy o smlouvy o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva [číslo]“) uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně. Žalobu odůvodnila zejména tím, že na základě smlouvy [číslo] právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 312 Kč sestávající z úroku za poskytnutou půjčku ve smyslu § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), ve výši 1 314,44 Kč (za období od uzavření smlouvy dne [datum] do data poslední řádné splátky dle sjednaného splátkového kalendáře dne [datum]) a ze souhrnné úplaty za administrativní činnost a za hotovostní osobně výběr splátek obchodním zástupcem nebo pracovníkem právního předchůdce žalobkyně každý týden v paušální výši 3 997,56 Kč, a to vše v 52 týdenních splátkách po 256 Kč. Žalovaná celkem uhradila částku 2 903,26 Kč, z čehož 1 158,51 Kč byla použita na částečnou úhradu souhrnného poplatku a 1 744,75 Kč na částečnou úhradu jistiny. Žalobkyně se tak z titulu smlouvy [číslo] domáhala zaplacení 10 408,74 Kč představující součet neuhrazené jistiny a souhrnného poplatku a částku ve výši 10 998,31 Kč představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení k datu [datum] a zákonný úrok z prodlení z částky 9 380,97 Kč od [datum] do zaplacení. Na základě smlouvy [číslo] právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 640 Kč sestávající z úroku za poskytnutou půjčku ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák. ve výši 1 619,80 Kč (za období od uzavření smlouvy dne [datum] do data poslední řádné splátky dle sjednaného splátkového kalendáře dne [datum]) a ze souhrnné úplaty za administrativní činnost a za hotovostní osobně výběr splátek obchodním zástupcem nebo pracovníkem právního předchůdce žalobkyně každý týden v paušální výši 5 020,20 Kč, a to vše v 52 týdenních splátkách po 320 Kč. Žalovaná celkem uhradila částku 3 626,74 Kč, z čehož 1 447,21 Kč byla použita na částečnou úhradu souhrnného poplatku a 2 179,53 Kč na částečnou úhradu jistiny. Žalobkyně se tak z titulu smlouvy [číslo] domáhala zaplacení 13 013,26 Kč představující součet neuhrazené jistiny a souhrnného poplatku a částku ve výši 14 035,27 Kč představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení k datu [datum] a zákonný úrok z prodlení z částky 11 746,50 Kč od [datum] do zaplacení. Pohledávky za žalovanou vyplývající z obou uvedených smluv byly z právního předchůdce žalobkyně postoupeny na žalobkyni s účinností od [datum].

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání za podmínek § 115a o.s.ř.

4. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že na jejím základě právní předchůdce žalobkyně poskytla téhož dne v hotovosti peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaná se je zavázala zaplatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 312 Kč, celkem tedy částku 13 312 Kč v 52 týdenních splátkách po 256 Kč při RPSN ve výši 199,4 %.

5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že na jejím základě právní předchůdce žalobkyně poskytla téhož dne v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se je zavázala zaplatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 640 Kč, celkem tedy částku 16 640 Kč v 52 týdenních splátkách po 320 Kč při RPSN ve výši 199,4 %.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní byla uzavřena smlouva, na základě které došlo s účinností od [datum] mj. k postoupení pohledávek za žalovanou plynoucích ze smlouvy [číslo] ze smlouvy [číslo] na žalobkyni.

7. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně podacího lístku s podacím č. [anonymizováno] bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávek.

8. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] včetně podacího lístku s podacím č. [anonymizováno] bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby žalovanou vyzvala k úhradě dluhu plynoucího z obou shora uvedených smluv.

9. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o půjčce, na jejímž základě byly žalované v den podpisu smlouvy poskytnuty hotovostně peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaná se je zavázala právnímu předchůdci žalobkyně splácet spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 312 Kč v 52 týdenních splátkách po 256 Kč. Žalovaná však uhradila pouze 2 903,26 Kč. Dne [datum] uzavřel právním předchůdce žalobkyně s žalovanou smlouvu o půjčce, na jejímž základě byly žalované v den podpisu smlouvy poskytnuty hotovostně peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se je zavázala právnímu předchůdci žalobkyně splácet spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 640 Kč v 52 týdenních splátkách po 320 Kč. Žalovaná však uhradila pouze 3 626,74 Kč. Pohledávky za žalovanou právní předchůdce žalobkyně postoupil s účinky k [datum] na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna. Žalovaná, přestože byla k úhradě svého dluhu před podáním žaloby vyzvána, již dále ničeho neuhradila.

10. Po právní stránce byla věc včetně následného postoupení pohledávek za žalovanou (viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1908/2018 ze dne 26. 9. 2019) s ohledem na datum uzavření obou shora uvedených smluv posouzena ve smyslu § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014, podle právní úpravy obsažené v obč. zák.

11. Podle § 657 a násl. obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

12. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

13. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Podle odst. 2 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

14. Podle § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Podle odst. 2 s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

15. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

16. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

17. Podle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

18. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byly postupně uzavřeny dvě smlouvy o úročené peněžité půjčce ve smyslu § 657 a § 658 odst. 1 obč. zák., které s ohledem na postavení stran smluv soud posuzoval rovněž podle zákona č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/2018 Sb., podle jehož § 2 písm. a) se spotřebitelským úvěrem rozumí poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit.

19. Souhrnný poplatek, který se žalovaná zavázala uhradit spolu s poskytnutými peněžními prostředky, lze po právní stránce hodnotit jako kapitalizovaný úrok (srov. např. s rozsudkem Krajského soudu v Praze sp. zn. 28 Co 33/2003 ze dne 18. 2. 2003). Na rozdíl od tvrzení žalobkyně ohledně jednotlivých složek souhrnného poplatku, tj. úroku za poskytnutí půjčky ve smyslu § 658 obč. zák. a souhrnné úplaty za administrativní činnost a za hotovostní osobně výběr splátek, doložená listinná podoba smluv o půjčkách jeho skladbu nijak blíže nevymezovala. Za daného stavu věci se tak soud dále zabýval otázkou, nakolik lze částku souhrnného poplatku, co do jeho výše, hodnotit jako souladnou s dobrými mravy, ve smyslu § 3 ve spojení s 39 obč. zák., přičemž dle zavedené praxe (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004) nelze jako souladný s dobrými mravy hodnotit úrok převyšující čtyřnásobek obvyklé úrokové sazby uplatňované bankami u korunových úvěrů poskytovaným domácnostem s tím, že k datu podpisu smlouvy [číslo] tato činila 11,23 % a k datu podpisu smlouvy [číslo] tato činila 13,72 %. Oproti tomu v posuzovaném případě činila sjednaná úroková sazba 66,40 % ročně, obvyklou úrokovou sazbu uplatňovanou bankami tedy převyšovala téměř šestinásobě, a soud proto ve smyslu § 41 obč. zák. shledal dílčí ujednání smluv o souhrnném poplatku jako rozporné s dobrými mravy, a tedy absolutně neplatné, ve smyslu § 39 obč. zák. od samého počátku uzavřen smluv.

20. Jako důvodný tak byl soudem posouzen pouze nárok žalobkyně odpovídající rozdílu částky odpovídající výši poskytnutých peněžních prostředků žalované a již splaceného plnění, tj. ve výši 5 096,74 Kč ve vztahu ke smlouvě [číslo] ve výši 6 373,26 Kč ve vztahu ke smlouvě [číslo] s nímž se žalovaná ve smyslu § 517 obč. zák., dostala do prodlení. Nárok žalobkyni, jejíž aktivní legitimace byla posouzena podle § 524 obč. zák., vznikl rovněž na zaplacení zákonného úroku z prodlení, který soud přiznal ve výši souladné s § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroku z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 28. 4. 2005 do [datum], a to s ohledem na § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Kapitalizovaný zákonným úrok z prodlení pak byl přiznán od data marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do data uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, tj. za období od [datum] do [datum] z přiznané jistiny ve vztahu ke smlouvě [číslo] za období od [datum] do [datum] z přiznané jistiny ve vztahu ke smlouvě [číslo]. Ve zbývajícím rozsahu pak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 146 odst. 2 věty první ve spojení s § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť v rozsahu, ve kterém nebylo řízení zastaveno v důsledku částečného zpětvzetí žaloby, byl úspěch obou účastníků v řízení téměř totožný (zohledněna byla požadovaná jistiny bez příslušenství).

22. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.).