46 C 114/2023

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 22 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 22 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 22 000 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 22 000 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 7 720 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 22 000 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu smlouvy o úvěru [číslo] 2017 [číslo] (dále jen„ smlouva“), kterou uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]. Žalobu odůvodnila zejména tím, že na základě smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit spolu s úrokem ve 13 měsíčních splátkách s tím, že poslední splátka byla splatná ke dni [datum]. Peněžní prostředky byly žalované poskytnuty dne [datum], avšak žalovaná na svůj závazek ničeho neuhradila. Pohledávku za žalovanou následně nabyla na základě smlouvy o prodeji části závodu ze dne [datum] společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]. Jmenovaná společnost postoupila pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]. V neposlední řadě byla pohledávka za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Právní předchůdce s postupem soudu vyslovil souhlas, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř.

4. Z formuláře pro s standardní informace o spotřebitelském úvěru a ze smlouvy o úvěru [číslo] 2017 [číslo] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba], [IČO], a žalovaná uzavřely dne [datum], na jejímž základě se jmenovaná společnost zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit ve 13 měsíčních splátkách pod 2 860 Kč spolu s náklady spotřebitelského úvěru ve výši 15 180 Kč (poplatek za správu úvěru ve výši 4 840 Kč, poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 4 180 Kč a úrok ve výši 25,85 % ročně). Peněžní prostředky byly žalované ve výši 22 000 Kč poskytnuty v hotovosti při podpisu smlouvy.

5. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum], z finanční analýzy, z credit scoringu, z čestného prohlášení ze dne [datum], ze změny pracovní smlouvy ze dne [datum] a z výplatních pásek z měsíce prosinec 2016, březen a duben 2017 soud zjistil, že při zkoumání úvěruschopnosti žalované vycházela společnost [právnická osoba], [IČO], z žalovanou deklarovaného a výplatními páskami doloženého měsíčního příjmu 13 500 Kč u zaměstnavatele společnost [právnická osoba], u kterého byla žalovaná zaměstnána od [datum] a od [datum] na dobu neurčitou. Pokud jde o výdaje, vycházela jmenovaná společnost z deklarovaných a čestným prohlášením doložených měsíčních výdajů ve výši 3 000 Kč představující náklady na bydlení u matky žalované.

6. Ze smlouvy o prodeji části závodu ze dne [datum] bylo zjištěno, že došlo k převodu vlastnického práva k části závodu ze společnosti [právnická osoba], [IČO], na společnost [právnická osoba], [IČO].

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy ke smlouvě a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně potvrzení o odeslání zásilky ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla ze společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena na společnost [právnická osoba] a že postoupení pohledávky bylo žalované ze strany společnosti [právnická osoba], oznámeno.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena ze společnosti [právnická osoba], [IČO], na žalobkyni.

9. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaná byla prostřednictvím zástupce žalobkyně vyzvána před podáním návrhu vyzvána k úhradě dluhu.

10. Z výpisu ze systému [příjmení] bylo zjištěno, že v měsíci květnu 2017 činila roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami 9,38 % u úvěrů poskytovaným domácnostem na spotřebu (UK2) a 8,85 % u úvěru nad 1 rok do 5 let poskytovaným domácnostem na spotřebu (UK4).

11. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Dne [datum] uzavřeli společnost [právnická osoba], [IČO], a žalovaná smlouvu, na základě které se jmenovaná společnost zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, které byly žalované předány v hotovosti při podpisu smlouvy, a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit ve 13 měsíčních splátkách pod 2 860 Kč spolu s náklady spotřebitelského úvěru ve výši 15 180 Kč (poplatek za správu úvěru ve výši 4 840 Kč, poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 4 180 Kč a úrok ve výši 25,85 % ročně). Věřitelem pohledávky za žalovanou se na základě smlouvy o prodeji části závodu ze dne [datum] stala společnost [právnická osoba], [IČO], která následně pohledávku za žalovanou postoupila na společnost [právnická osoba], [IČO], na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Na žalobkyni pak byla pohledávka za žalovanou postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná ani přes opakované upomínky i výzvu před podáním žaloby ničeho neuhradila.

12. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. K povaze uzavřené smlouvy soud podotýká, že smlouva o zápůjčce má na rozdíl od smlouvy o úvěru reálnou (nikoli jen konsensuální) povahu a vznik zápůjčky předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu půjčky, přičemž při peněžité půjčce může dojít k předání půjčené částky i bezhotovostním převodem na účet dlužníka. Naproti tomu ze smlouvy o úvěru vzniká věřiteli povinnost rezervovat a na žádost dlužníka poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do sjednané výše a dlužníkovi vzniká právo (nikoliv povinnost) úvěr čerpat a povinnost poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky. Reálné povaze smlouvy o zápůjčce přitom nebrání skutečnost, že o předmětu půjčky je mezi dlužníkem a věřitelem učiněna dohoda (a to i písemná), byť by tato dohoda případně bezprostředně časově předcházela reálnému poskytnutí smluvené částky peněz (srov. s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2008 sp. zn. 29 Odo 1386/2006).

14. Podle § 513 o.z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

15. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

16. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

17. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

19. Podle § 2175 odst. 1 o.z. koupí závodu nabývá kupující vše, co k závodu jako celku náleží. O koupi závodu se jedná i v případě, že strany z koupě jednotlivou položku vyloučí, aniž tím celek ztratí vlastnost závodu.

20. Podle § 2177 odst. 1 o.z. koupí závodu se kupující stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které k závodu náleží; z dluhů však kupující přejímá jen ty, o jejichž existenci věděl nebo ji alespoň musel rozumně předpokládat. Neudělil-li věřitel souhlas k převzetí dluhu kupujícím, ručí prodávající za splnění dluhu. Nabytí pohledávek kupujícím se jinak řídí ustanoveními o postoupení pohledávek.

21. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi společností [právnická osoba], [IČO], jako právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu shora citovaného ustanovení o.z. s tím, že před uzavřením smlouvy byla s odbornou péči posouzena schopnost žalované splácet zápůjčku ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť byly na základě předložených listin ze strany žalované zkoumány jak příjmy, tak výdaje žalované. Tato povinnost jmenované společnosti vznikla z toho důvodu, neboť žalovaná v předmětném vztahu vystupovala jako spotřebitel. Na základě smlouvy pak žalované vznikla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky formou měsíčních splátek. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy nesplnila řádně a včas, neboť neuhradila ničeho.

22. Soud tedy žalobě vyhověl v plném rozsahu včetně požadovaného příslušenství a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou jistinu včetně příslušenství specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku, neboť se žalovaná se dlužné částky dostala do prodlení, čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o výši smluvního úroku ve výši 25,85 % ročně, neshledal soud jeho výši nepřiměřenou, neboť nepřekročila trojnásobek úrokové míry poskytované bankami (srov. s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007 sp. zn. 33 Odo 236/2005). Žalobkyně přitom žalobou požadovala úrok pouze ve výši 15 % ročně. Aktivní legitimace žalobkyně pak byla prokázána na základě předložené smlouvy o koupi podniku a smluv o postoupení pohledávek.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 720 Kč Náklady řízení představují částku 880 Kč za uhrazení soudního poplatku a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6, § 8 a § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši 22 000 Kč sestávající z částky 1 980 Kč za každý ze tří úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a.t. (příprava a převzetí zastoupení, výzva před podáním návrhu, návrh ve věci samé) včetně tří náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 a.t.

24. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).