46 C 114/2023

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 22 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 22 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 22 000 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 22 000 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 7 720 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 22 000 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu smlouvy o úvěru číslo 2017 číslo (dále jen„ smlouva“), kterou uzavřela společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa. Žalobu odůvodnila zejména tím, že na základě smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit spolu s úrokem ve 13 měsíčních splátkách s tím, že poslední splátka byla splatná ke dni datum. Peněžní prostředky byly žalované poskytnuty dne datum, avšak žalovaná na svůj závazek ničeho neuhradila. Pohledávku za žalovanou následně nabyla na základě smlouvy o prodeji části závodu ze dne datum společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa. Jmenovaná společnost postoupila pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum na společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa. V neposlední řadě byla pohledávka za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Právní předchůdce s postupem soudu vyslovil souhlas, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř.

4. Z formuláře pro s standardní informace o spotřebitelském úvěru a ze smlouvy o úvěru číslo 2017 číslo bylo zjištěno, že společnost právnická osoba, IČO, a žalovaná uzavřely dne datum, na jejímž základě se jmenovaná společnost zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit ve 13 měsíčních splátkách pod 2 860 Kč spolu s náklady spotřebitelského úvěru ve výši 15 180 Kč (poplatek za správu úvěru ve výši 4 840 Kč, poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 4 180 Kč a úrok ve výši 25,85 % ročně). Peněžní prostředky byly žalované ve výši 22 000 Kč poskytnuty v hotovosti při podpisu smlouvy.

5. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne datum, z finanční analýzy, z credit scoringu, z čestného prohlášení ze dne datum, ze změny pracovní smlouvy ze dne datum a z výplatních pásek z měsíce prosinec 2016, březen a duben 2017 soud zjistil, že při zkoumání úvěruschopnosti žalované vycházela společnost právnická osoba, IČO, z žalovanou deklarovaného a výplatními páskami doloženého měsíčního příjmu 13 500 Kč u zaměstnavatele společnost právnická osoba, u kterého byla žalovaná zaměstnána od datum a od datum na dobu neurčitou. Pokud jde o výdaje, vycházela jmenovaná společnost z deklarovaných a čestným prohlášením doložených měsíčních výdajů ve výši 3 000 Kč představující náklady na bydlení u matky žalované.

6. Ze smlouvy o prodeji části závodu ze dne datum bylo zjištěno, že došlo k převodu vlastnického práva k části závodu ze společnosti právnická osoba, IČO, na společnost právnická osoba, IČO.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy ke smlouvě a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum včetně potvrzení o odeslání zásilky ze dne datum bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla ze společnosti právnická osoba, IČO, postoupena na společnost právnická osoba a že postoupení pohledávky bylo žalované ze strany společnosti právnická osoba, oznámeno.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena ze společnosti právnická osoba, IČO, na žalobkyni.

9. Z předžalobní upomínky ze dne datum včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaná byla prostřednictvím zástupce žalobkyně vyzvána před podáním návrhu vyzvána k úhradě dluhu.

10. Z výpisu ze systému příjmení bylo zjištěno, že v měsíci květnu 2017 činila roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami 9,38 % u úvěrů poskytovaným domácnostem na spotřebu (UK2) a 8,85 % u úvěru nad 1 rok do 5 let poskytovaným domácnostem na spotřebu (UK4).

11. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Dne datum uzavřeli společnost právnická osoba, IČO, a žalovaná smlouvu, na základě které se jmenovaná společnost zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, které byly žalované předány v hotovosti při podpisu smlouvy, a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit ve 13 měsíčních splátkách pod 2 860 Kč spolu s náklady spotřebitelského úvěru ve výši 15 180 Kč (poplatek za správu úvěru ve výši 4 840 Kč, poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 4 180 Kč a úrok ve výši 25,85 % ročně). Věřitelem pohledávky za žalovanou se na základě smlouvy o prodeji části závodu ze dne datum stala společnost právnická osoba, IČO, která následně pohledávku za žalovanou postoupila na společnost právnická osoba, IČO, na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum. Na žalobkyni pak byla pohledávka za žalovanou postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaná ani přes opakované upomínky i výzvu před podáním žaloby ničeho neuhradila.

12. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. K povaze uzavřené smlouvy soud podotýká, že smlouva o zápůjčce má na rozdíl od smlouvy o úvěru reálnou (nikoli jen konsensuální) povahu a vznik zápůjčky předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu půjčky, přičemž při peněžité půjčce může dojít k předání půjčené částky i bezhotovostním převodem na účet dlužníka. Naproti tomu ze smlouvy o úvěru vzniká věřiteli povinnost rezervovat a na žádost dlužníka poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do sjednané výše a dlužníkovi vzniká právo (nikoliv povinnost) úvěr čerpat a povinnost poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky. Reálné povaze smlouvy o zápůjčce přitom nebrání skutečnost, že o předmětu půjčky je mezi dlužníkem a věřitelem učiněna dohoda (a to i písemná), byť by tato dohoda případně bezprostředně časově předcházela reálnému poskytnutí smluvené částky peněz (srov. s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2008 sp. zn. 29 Odo 1386/2006).

14. Podle § 513 o.z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

15. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

16. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

17. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

19. Podle § 2175 odst. 1 o.z. koupí závodu nabývá kupující vše, co k závodu jako celku náleží. O koupi závodu se jedná i v případě, že strany z koupě jednotlivou položku vyloučí, aniž tím celek ztratí vlastnost závodu.

20. Podle § 2177 odst. 1 o.z. koupí závodu se kupující stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které k závodu náleží; z dluhů však kupující přejímá jen ty, o jejichž existenci věděl nebo ji alespoň musel rozumně předpokládat. Neudělil-li věřitel souhlas k převzetí dluhu kupujícím, ručí prodávající za splnění dluhu. Nabytí pohledávek kupujícím se jinak řídí ustanoveními o postoupení pohledávek.

21. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi společností právnická osoba, IČO, jako právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu shora citovaného ustanovení o.z. s tím, že před uzavřením smlouvy byla s odbornou péči posouzena schopnost žalované splácet zápůjčku ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť byly na základě předložených listin ze strany žalované zkoumány jak příjmy, tak výdaje žalované. Tato povinnost jmenované společnosti vznikla z toho důvodu, neboť žalovaná v předmětném vztahu vystupovala jako spotřebitel. Na základě smlouvy pak žalované vznikla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky formou měsíčních splátek. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy nesplnila řádně a včas, neboť neuhradila ničeho.

22. Soud tedy žalobě vyhověl v plném rozsahu včetně požadovaného příslušenství a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou jistinu včetně příslušenství specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku, neboť se žalovaná se dlužné částky dostala do prodlení, čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o výši smluvního úroku ve výši 25,85 % ročně, neshledal soud jeho výši nepřiměřenou, neboť nepřekročila trojnásobek úrokové míry poskytované bankami (srov. s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007 sp. zn. 33 Odo 236/2005). Žalobkyně přitom žalobou požadovala úrok pouze ve výši 15 % ročně. Aktivní legitimace žalobkyně pak byla prokázána na základě předložené smlouvy o koupi podniku a smluv o postoupení pohledávek.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 720 Kč Náklady řízení představují částku 880 Kč za uhrazení soudního poplatku a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6, § 8 a § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši 22 000 Kč sestávající z částky 1 980 Kč za každý ze tří úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a.t. (příprava a převzetí zastoupení, výzva před podáním návrhu, návrh ve věci samé) včetně tří náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 a.t.

24. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákonem č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.