46 C 116/2023

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 74 183,89 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 59 990 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 29 990 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení 14 193,89 Kč se zákonným úrokem s prodlení ve výši 8,5 % ročně zá částky 3 349,26 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem s prodlení ve výši 8,5 % ročně zá částky 3 444,07 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 14 978,17 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 74 183 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. a II. tohoto rozsudku z titulu smluv o úvěru. Žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru na spotřebitelské zboží (dále jen„ smlouva [číslo]“), kdy byla přesně stanovena výše a počet splátek, a žalovaná byla zařazena do seznamu žadatelů o poskytnutí úvěrového rámce a úvěrové karty. Žádost žalované byla vyhodnocena kladně a žalovaná se na základě zaslaného tzv. Welcome Pack stala držitelem kreditní karty [číslo] s úvěrovým rámcem 30 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byly Obchodní podmínky smlouvy o úvěru a smlouvy o poskytnutí úvěrového rámce a kreditní karty žalobkyně a dále Sazebník poplatků žalobkyně. Vyčerpanou částku měla žalovaná podle čl. 13 obchodních podmínek splácet od okamžiku alespoň částečného čerpání peněžních prostředků z úvěru formou pravidelných měsíčních splátek ve výši dle sazebníku s tím, že splátky jsou vyčísleny ve výpisu zaslaném žalovanému se splatností vždy do 15. dne příslušného kalendářního měsíce. K prvnímu čerpání úvěru prostřednictvím kreditní karty došlo ze strany žalované dne [datum] a celkem byly vyčerpány peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením více jak tří měsíčních splátek, proto žalobkyně v souladu s čl. 5 odst. 5 obchodních podmínek využila svého oprávnění a zesplatnila závazek žalované, o čem byla dopisem ze dne [datum] vyrozuměna. Z titulu smlouvy [číslo] tak žalobkyně požaduje částku ve výši 34 826,79 Kč představující splátky splatné do zesplatnění pohledávky ve výši 7 305 Kč, doplatek jistiny ve výši 25 993,26 Kč, smluvní pokutu ve výši 730,50 Kč (10 % z dlužných splátek), úrok z prodlení ve výši dle sazebníku ve výši 148,03 Kč, poplatek za odeslání upomínky ve výši 3x 150 Kč, poplatek za odeslání sdělení o zesplatnění všech závazků žalované ve výši 200 Kč. Dne [datum] uzavřela žalovaná s žalobkyní smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva [číslo]“), s tím, že k uzavření smlouvy došlo v souladu s čl. 1 odst. 2 obchodních podmínek, které byly její nedílnou součástí, akceptací žádosti ze strany žalobkyně prostřednictvím prodejce a žalované byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 29 990 Kč, které byly dne [datum] převedeny na účet prodejce. Žalovaná byla podle čl. 3 odst. 1 obchodních podmínek povinna načerpanou částku splácet ve 12 měsíčních splátkách po 2 953 Kč (obsahující jistinu i úrok) vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje [datum]. Žalovaná se dostala do prodlení konkrétně se splácením splátek splatných dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum], jakož i dne [datum]. K úhradě dluhu byla vyzývána, avšak bezúspěšně, proto žalobkyně v souladu s čl. 5 odst. 3 a 5 obchodních podmínek využila svého oprávnění a zesplatnila závazek žalované ke dni [datum], o čemž byla dopisem ze dne [datum] vyrozuměna. Z titulu smlouvy [číslo] tak žalobkyně požaduje částku ve výši 39 357,10 Kč představující splátky splatné do zesplatnění ve výši 14 765 Kč, jistinu v důsledku zrušení úvěrové smlouvy ve výši 18 669,07 Kč, smluvní pokutu v důsledku zrušení úvěrové smlouvy ve výši 4 069,03 Kč (0,1 % denně z 18 669,07 Kč), úrok z prodlení ve výši 319 Kč, účelně vynaložené náklady na odeslání upomínky ve výši 450 Kč, účelně vynaložené náklady odeslání oznámení o okamžiku splatnosti úvěru ve výši 200 Kč a smluvní pokutu za prodlení s úhradou jednotlivých splátek ve výši 885 Kč (vypočtena v souladu s čl. 5 odst. 2 obchodních podmínek z celkem tří nezaplacených splátek). Před uzavřením obou smluv byla ze strany žalobkyně prověřena schopnost žalované úvěr splácet především vyhodnocením informací získaných především lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI, Registru rizikových subjektů Komerční banky, insolvenčního rejstříku, interního black listu žalobkyně a dále z údajů o příjmu a výdajích žalované sdělených žalovanou. Žalovaná ničeho neuhradila ani přes zaslání upomínky k úhradě dluhu a s upozorněním na možné soudní vymáhání dluhu.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Žalovaná je státním příslušníkem Bulharska s pobytem na území České republiky, zabýval se soud nejprve otázkou pravomoci a příslušnosti českých soudů a rozhodného práva. Soud na daný případ aplikoval s ohledem § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve spojení s úpravu obsaženou jednak v nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (čl. 66 nařízení č. 1215/2012, tzv.„ Brusel I bis“), jednak nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 593/2008 (tzv.„ Řím I“), a dospěl k závěru, že podle čl. 18 odst. 2 nařízení č. 1215/2012 je dána jeho pravomoc i příslušnost k rozhodnutí věci a podle čl. 6 nařízení č. 593/2008 je rozhodným právem právní řád České republiky.

4. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání za podmínek § 115a o.s.ř.

5. Z úvěrové smlouvy č. [anonymizováno] ze dne [datum], konkrétně z oddílu B – Smlouvy o úvěrovém rámci a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované bezúčelový úvěr prostřednictvím kreditní karty na dobu neurčitou za podmínek stanovených jednak ve smlouvě, jednak Podmínkách [číslo] ze dne [datum], Sazebníku a Rámcové smlouvě. Splatnost měsíčních splátek byla sjednána ke každému 15. dni kalendářního měsíce, ohledně výše měsíční splátky bylo sjednáno, že bude žalované oznámena vždy ve výpisu z účtu a v SMS zprávě. Součástí smlouvy bylo rovněž ujednání o smluvní pokutě ve výši 10 % z dlužné měsíční splátky při jejím prodlení a dále ve výši 0,1 % denně při prodlení s úhradou jiné částky než měsíční splátky. Ve smlouvě žalovaná uvedla, že je občanskou Bulharska s povolením k trvalému pobytu, že je od [datum] zaměstnána u společnosti [právnická osoba] na pozici kvalifikovaný dělník s měsíčním čistým příjmem 23 000 Kč, s výdaji na bydlení ve výši 7 000 Kč v podnájmu/pronajatým bytě (domě). Žalovaná dále uvedla, že je svobodná a bezdětná a že měsíční příjem domácnosti činí 43 000 Kč a splátky ostatních úvěru činí 4 000 Kč a ostatní měsíční výdaje 0 Kč.

6. Z úvěrové smlouvy č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], konkrétně z oddílu A – Smlouvy o úvěru na koupi zboží, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a tabulky umoření, bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr na koupi mobilního telefonu ve výši 29 990 Kč u zprostředkovatele úvěru, společnosti [právnická osoba], sídlem [adresa], za podmínek stanovených jednak ve smlouvě, jednak Podmínkách [číslo] ze dne [datum], Sazebníku. Žalovaná se naopak zavázala poskytnutý úvěr splatit v 12 měsíčních splátkách po 2 953 Kč počínaje [datum] a celkově se společně s úrokem při roční úrokové sazbě 31,25 % zavázala splatit 35 436 Kč Součástí smlouvy bylo rovněž ujednání o smluvní pokutě ve výši 10 % z dlužné měsíční splátky při jejím prodlení a dále ve výši 0,1 % denně při prodlení s úhradou jiné částky než měsíční splátky. Ve smlouvě žalovaná uvedla, že je občanskou Bulharska s povolením k trvalému pobytu, že je od [datum] zaměstnána u společnosti [právnická osoba] na pozici kvalifikovaný dělník s měsíčním čistým příjmem 23 500 Kč, s výdaji na bydlení ve výši 7 000 Kč v podnájmu/pronajatým bytě (domě). Žalovaná dále uvedla, že je svobodná a bezdětná a že měsíční příjem domácnosti činí 40 000 Kč a splátky ostatních úvěru činí 6 000 Kč a ostatní měsíční výdaje 0 Kč.

7. Z úvěrových podmínek žalobkyně [číslo] ze dne [datum] byla zjištěna bližší úprava práv a povinností vyplývající ze smluv o úvěru na koupi zboží, smluv o úvěrovém rámci a smlouvy o podnikatelském úvěru na koupi zboží.

8. Ze smlouvy o obchodním zastoupení [číslo] ze dne [datum] bylo mj. zjištěno, že společnosti [právnická osoba], sídlem [adresa] se zavázala dlouhodobě pro žalobkyni vyvíjet jako nezávislý podnikatel činnosti směřující k poskytování úvěrových produktů žalobkyni zájemcům o úvěrové produkty.

9. Z výpisů ve vztahu k smlouvě o úvěru [číslo] ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná výběry z bankomatů dne [datum], dne [datum] a dne [datum] načerpala celkem 30 000 Kč vždy po 10 000 Kč a že splátka k datu [datum] činila částku 1 535 Kč, k datu [datum] částku 1 405 Kč, k datu [datum] částku 1 455 Kč, k datu [datum] částku 1 455 Kč a k datu [datum] částku 1 455 Kč a že žalovaná za celou dobu od čerpání úvěru neuhradila ničeho.

10. Z potvrzení o poskytnutí úvěru bylo zjištěno, že dne [datum] byla ze strany žalobkyně na účet společnosti [právnická osoba] [bankovní účet] zaslána platba ve výši 29 990 Kč pod variabilním symbolem [číslo].

11. Z dopisu ze dne [datum] včetně vrácené zásilky bylo zjištěno, že žalobkyně žalované oznámila zesplatnění pohledávky vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] to k datu [datum] a vyzvala žalovanou k úhradě svého dluhu ve výši 34 793,17 Kč do 20 kalendářních dnů od vystavení dopisu.

12. Z dopisu ze dne [datum] včetně vrácené zásilky bylo zjištěno, že žalobkyně žalované oznámila zesplatnění pohledávky vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] to k datu [datum] a vyzvala žalovanou k úhradě svého dluhu ve výši 35 181,07 Kč do [datum].

13. Z předžalobních upomínek ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení svého dluhu plynoucího jak ze smlouvy [číslo] smlouvy [číslo] upozornila ji na možnost jeho vymáhání před soudem.

14. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalobkyně s žalovanou uzavřela nejprve dne [datum] úvěrovou smlouvu, na základě které se žalobkyně mj. zavázala poskytnout žalované bezúčelový úvěr prostřednictvím kreditní karty, který se žalovaná zavázala splácet měsíčními splátkami, jejich výše byla žalované uvedena vždy ve výpisu k účtu. Žalovaná na základě poskytnuté kreditní karty vyčerpala výběry z bankomatů dne [datum], dne [datum] a dne [datum] celkem peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, avšak na dohodnutých splátkách žalobkyni ničeho neuhradila i přesto, že byla k úhradě svého dluhu upomenuta. Žalobkyně proto závazek ze smlouvy zesplatnila ke dni [datum], o čemž žalovanou písemně vyrozuměla. Žalobkyně současně s žalovanou dne [datum] uzavřela úvěrovou smlouvu, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 29 990 Kč na koupi mobilního telefonu u prodejce, společnosti [právnická osoba], a žalovaná se peněžní prostředky zavázala splácet v 12 měsíčních splátkách po 2 953 Kč počínaje [datum]. Žalovaná však neuhradila žádnou splátku i přesto, že byla k úhradě svého dluhu upomenuta. Žalobkyně proto závazek ze smlouvy zesplatnila ke dni [datum], o čemž žalovanou písemně vyrozuměla, a to ani přes výzvy zaslané žalované ze strany žalobkyně před podáním žaloby.

15. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

16. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

17. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 513 o.z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

19. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

20. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. K povaze uzavřených smluv soud podotýká, že smlouva o zápůjčce má na rozdíl od smlouvy o úvěru reálnou (nikoli jen konsensuální) povahu a vznik zápůjčky předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu půjčky, přičemž při peněžité půjčce může dojít k předání půjčené částky i bezhotovostním převodem na účet dlužníka. Naproti tomu ze smlouvy o úvěru vzniká věřiteli povinnost rezervovat a na žádost dlužníka poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do sjednané výše a dlužníkovi vzniká právo (nikoliv povinnost) úvěr čerpat a povinnost poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky. Reálné povaze smlouvy o zápůjčce přitom nebrání skutečnost, že o předmětu půjčky je mezi dlužníkem a věřitelem učiněna dohoda (a to i písemná), byť by tato dohoda případně bezprostředně časově předcházela reálnému poskytnutí smluvené částky peněz (srov. s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2008 sp. zn. 29 Odo 1386/2006).

22. S ohledem na skutečnost, že žalovaná vystupovala v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotř. úvěru“). Podle § 2 odst. 1 zákon o spotř. úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Soudní dvůr Evropské unie přitom ve svém rozhodnutí ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 účastníků OPR- Finance s.r.o. v. GK dovodil, že se jedná o neplatnost nikoliv relativní, ale absolutní, a soudy jsou tak povinny z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Soud se s ohledem na uvedené neztotožnil s argumentací žalobkyně, že porušení povinnosti je stiženo pouze relativní neplatností smlouvy.

24. V posuzovaném případě je zřejmé, že žalobkyně před uzavřením obou smluv s žalovanou, ať už se v případě smlouvy [číslo] jedná o smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o.z. a v případě smlouvy [číslo] o smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. o.z., řádně neposoudila její úvěruschopnost, tedy schopnost žalované splácet poskytnuté peněžní prostředky. Žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalované však vycházela pouze z žalovanou deklarovaného měsíčního příjmu ve výši 23 000 Kč, potažmo ve výši 23 500 Kč uvedené v pořadí druhé uzavřené smlouvě a deklarovaného příjmu ostatních členů domácnosti ve výši 43 000 Kč, potažmo ve výši 40 000 Kč uvedené v pořadí druhé uzavřené smlouvě. Měsíční výdaje žalované žalobkyně zjišťovala pouze ve vztahu k bydlení a ve vztahu ke splátkám ostatních úvěrů žalované, aniž by měla doloženo, kde žalovaná skutečně žije a s jakými měsíčními náklady a spokojila se pouze s jejím sdělením, že žalovaná žije v „ podnájmu/pronajatém bytě (domě)“ za 7 000 Kč měsíčně. S ohledem na skutečnost, že žalovaná žalobkyni ani neuváděla, že by se o tyto náklady dělila s nějakou další osobou, jeví se žalovanou uvedená výše měsíčních výdajů na bydlení jako zjevně podhodnocený údaj, stejně tak jako údaj, že ostatní měsíční výdaje žalované činily 0 Kč. Jinými slovy řečeno, v tomto ohledu mělo být žalobkyni zřejmé to, že výdaje domácnosti žalované, které jí sama sdělila, jsou nepřiměřeně nízké, což ji mělo vést k jejich ověřování, což se ani v minimálním rozsahu nestalo. Zjištění, že žalobkyně vycházela při zjišťování výše jejích příjmů a výdajů pouze z deklarace žalované, aniž by tyto od žalované současně vyžadovala doložit, je přitom zřejmá už jen z tvrzení žalobkyně uvedeného v doplnění žaloby ohledně procesu zkoumání úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně nemusela mít doloženy veškeré příjmy a výdaje žalovaného, ale předpokladem řádného posouzení úvěruschopnosti je mít doloženy alespoň příjmy a výdaje podstatné, k čemuž v daném případě vůbec nedošlo. Na základě těchto informací dospěl soud k závěru, že žalobkyně nemohla disponovat dostatkem informací od žalované, aby mohla řádně vyhodnotit její majetkové poměry pro účely její schopnosti splácet úvěr. Důsledkem nedodržení zákonné povinnosti vyplývající z § 86 zákona o spotř. úvěru věřitele proto byla absolutní neplatnost obou uzavřených smluv, k níž soud přihlédl i bez návrhu.

25. S ohledem na výše uvedené tak žalobkyni náleží ve smyslu § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotř. úvěru nesplacená jistina spotřebitelského úvěru v celkové výši 59 990 Kč (30 000 Kč + 29 990 Kč) (bez smluvních úroků, pokut a poplatků). Dále žalobkyni náleží úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o.z., který soud přiznal ve výši a od data požadovaného žalobkyní, jelikož tato je zcela v souladu s výší stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., a přiznal žalobkyni, jež byla částečně neúspěšná (byla zohledněna jistina bez příslušenství), poměrnou náhradu nákladů řízení v rozsahu 61,73 % (žalobkyně byla úspěšná co do převážné části požadované jistiny; co do části požadované jistiny, byla žaloba zamítnuta). Náklady řízení žalobkyni vznikly v celkové výši 24 264 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 2 968 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši 74 183,89 Kč sestávající z částky 4 100 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a.t. (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé, vyjádření ze dne [datum] k výzvy soudu) včetně čtyř náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 a.t. Odměna advokáta a náhrada hotových výdajů byly dále podle § 14a odst. 1 a.t. ve spojení s § 137 odst. 3 o.s.ř. zvýšeny o daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. ve výši 3 696 Kč. Žalobkyni náleží jejich poměrná část v částce 14 978,17 Kč.

27. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.), náhrada nákladů řízení na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).