46 C 122/2022

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 4 500 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 000 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 434,79 Kč, částky ve výši 762 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 000 Kč od datum do datum, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení pouze zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném ke dni podání žaloby (dále jen„ o.s.ř.“). Předmětem řízení bylo zaplacení částky 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 000 Kč od datum do zaplacení, částky 1 500 Kč představující smluvní pokutu, částku 762 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 434,79 Kč z titulu nesplněné povinnosti žalovaného mu vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO číslo, sídlem adresa (dále také„ právní předchůdce žalobkyně“), a žalovaným dne datum. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu částečně zpět ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč. Soud tak řízení postupem podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř., aniž by zjišťoval stanovisko žalovaného, jelikož ke zpětvzetí žaloby došlo dříve, než začalo jednání. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: anonymizována tři slova, IČO číslo, a žalovaný dne datum uzavřeli smlouvu, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč v hotovosti v prodejnách (tzv. trafikách) právnická osoba a.s. při podpisu smlouvy, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky do 30 dnů od poskytnutí peněžních prostředků s možností prodloužení splatnosti, tj. do datum. Peněžní prostředky byly poskytnuty bezúročně. Pro případ prodlení byla sjednání smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky (zjištěno ze smlouvy o úvěru číslo z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru Z bankovní účet a z obchodních podmínek platných k datum). Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě svého dluhu a současně byl upozorněn na možnost vymáhání dluhu soudní cestou (zjištěno z upomínky ze dne datum, z opakované výzvy k úhradě ze dne datum a z předžalobní výzvy k okamžité úhradě ze dne datum). Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno právním předchůdcem žalobkyně za současného uvedení výše pohledávky sdělením ze dne datum, které bylo na poštu podáno dne datum a do jeho dispozice se dostalo dne datum, a žalobkyní sdělením ze dne datum; do dispozice (zjištěno z dohody o postoupení pohledávek ze dne datum, z oznámení o postoupení ze dne datum včetně podacího archu, z detailních informací k zásilkám a ze sdělení ze dne datum). Žalovaný byl následně vyzýván k úhradě svého dluhu rovněž ze strany žalobkyně (zjištěno z výzvy před podáním žaloby ze dne datum včetně podacího archu). K povaze uzavřené smlouvy soud podotýká, že smlouva o zápůjčce má na rozdíl od smlouvy o úvěru reálnou (nikoli jen konsensuální) povahu a vznik zápůjčky předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu půjčky, přičemž při peněžité půjčce může dojít k předání půjčené částky i bezhotovostním převodem na účet dlužníka. Naproti tomu ze smlouvy o úvěru vzniká věřiteli povinnost rezervovat a na žádost dlužníka poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do sjednané výše a dlužníkovi vzniká právo (nikoliv povinnost) úvěr čerpat a povinnost poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky (srov. s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2008 sp. zn. 29 Odo 1386/2006). Po právní stránce tak byl věc posouzena tak, že mezi účastníky nebyla ve smyslu § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), platně uzavřena smlouva o zápůjčce, jelikož žalobkyně před uzavřením smlouvy nedostála své povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet peněžitou zápůjčku ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Jelikož však bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému skutečně poskytla peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč, náleží tak žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení (finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o.z.) pouze nesplacená jistina úvěru ve výši 3 000 Kč (bez smluvních úroků, pokut a poplatků). Dále žalobkyni náleží úrok z prodlení podle § 1968 o.z. a § 1970 o.z. ve spojení s § 1958 o.z. ve výši úroku z prodlení stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud však úrok z prodlení přiznal až ode dne následujícího poté, co byl žalovaný obeznámen s postoupením pohledávky, respektive ode dne následujícího poté, co se toto oznámení dostalo do jeho dispozice. Aktivní legitimace žalobkyně je odůvodněna § 1879 a násl. o.z. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož žalovanému, který měl ve věci převažující úspěch, žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákonem č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.