46 C 124/2023

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 54 806 Kč s příslušenstvím

I. Změna žaloby, kterou se žalobce domáhal zaplacení 18 000 Kč na nájemném za měsíce [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] a 36 806 Kč na nákladech na služby namísto původně požadovaného zaplacení 6 686 Kč na nájemném za měsíce [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] a 48 120 Kč na nákladech na služby, se připouští.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 18 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 000 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení 36 806 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 36 806 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 3 959,37 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného.

1. Žalobce se domáhal zaplacení 54 806 Kč se úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 54 806 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že jako pronajímatel na základě smlouvy o nájmu bytu uzavřené s žalovaným dne [datum] poskytl žalovanému pro uspokojování bytových potřeb mobilní dům [příjmení] [jméno] s příslušenstvím o dispozici 2+kk včetně parkovacího stání na adrese [adresa] Měsíční nájemné bylo sjednáno ve výši 9 000 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním mobilního domu ve výši 3 000 Kč se splatností vždy do 20. dne předem. Dne [datum] uzavřel žalobce s žalovaným dohodu o ukončení nájmu z důvodu prodlení žalovaného s úhradou nájemného a záloh na službách v celkové výši 54 806 Kč. Tato částka byla vypočítána po započtení jistoty ve výši 12 000 Kč, kterou žalovaný žalobci při uzavření nájemní smlouvy složil. Poslední nájemné a zálohy za služby žalovaný žalobci zaplatit ve výši 12 000 Kč za měsíc [anonymizováno] [rok] a v poměrné části za měsíc [anonymizováno] [rok] ve výši 4 500 Kč za nájem a ve výši 1 500 Kč za zálohy na služby. Stran rozsahu služeb spojených s užíváním mobilního domu bylo mezi žalobcem a žalovaným nad rámec nájemní smlouvy následně k ústní žádosti žalovaného dohodnuto, že žalovaný může využívat internet (wifi připojení), který je zaveden v domě umístěném vedle mobilního domu. V této souvislosti žalobce zajistil zesilovač signálu a s žalovaným se dohodl, že tuto službu budou hradit oba rovným dílem. Žalobce se tak žalobou domáhal zaplacení 6 686 Kč představující dlužné nájemné za měsíc [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] a 48 120 Kč představující náklady na služby.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout s odůvodněním, že nikdy neobdržel řádné vyúčtování služeb, proto nemůže mít žalobce za žalovaným splatnou pohledávku. K žalobě přiložený rozpis plateb nelze za řádné vyúčtování považovat, neboť neobsahuje skutečnou výši nákladů na služby, ani výši měsíčně přijatých záloh na služby, v neposlední řadě obsahuje platby za internet navzdory tomu, že tato služba nebyla mezi účastníky ujednána v nájemní smlouvě s tím, že žalovaný měl vlastní internet, který využíval. Žalovaný současně popřel, že by nájemní vztah mezi účastníky byl ukončen v důsledku prodlení žalovaného s úhradami nájemného a záloh za služby, neboť byl ukončen k žádosti žalovaného. Tvrzení žalobce označil žalovaný za zmatečná, o čemž svědčí jak obsah listiny nazvané jako předžalobní výzva, tak obsah jednání soudu, neboť žalovanému až do dne jednání soudu nebylo zřejmé, jaká část z celkem požadovaných 54 806 Kč je částka na dlužném nájemném a jaká částka na dlužných nákladech na služby. Žalovaný však potvrdil, že nájemné za [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] nebylo uhrazeno.

3. Žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky, proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud na daný případ aplikoval s ohledem na § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, úpravu obsaženou jednak v nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (čl. 66 nařízení č. 1215/2012), jednak nařízení EP a Rady ES č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (tzv. Řím I) a dospěl k závěru, že podle čl. 24 nařízení č. 1215/2012 je dána výlučná pravomoc a příslušnost k rozhodování věci, neboť pod pojem„ nájem nemovitosti“ spadají rovněž řízení, jejichž předmětem je úhrada nájemného (srov. s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 18. 5. 2021 sp. zn. 30 Nd 195/2021) a podle čl. 4 odst. 1 písm. c) nařízení č. 593/2008 je rozhodným právem právní řád České republiky, neboť mobilní dům, který byl předmětem nájmu se nachází na jejím území, se stejným výsledkem však lze analogicky aplikovat rovněž čl. 4 odst. 2 nařízení č. 593/2008 podle obvyklého bydliště žalobce jako poskytovatele plnění charakteristické pro nájemní smlouvu.

4. V důsledku změny skutkových tvrzení při jednání soudu ohledně částek představující dlužné nájemné za měsíc [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] ve výši 18 000 Kč a náklady na služby ve výši 36 806 Kč připustil soud postupem podle § 95 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), změnu žaloby, neboť výsledky dosavadního řízení mohly být podkladem rovněž pro řízení o takto změněném návrhu. Jelikož soud o změně žaloby nerozhodl přímo při jednání soudu, rozhodl tak při vyhlášení rozsudku.

5. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce v postavení pronajímatele přenechal žalovanému v postavení nájemce k užívání mobilní dům [příjmení] [jméno] s příslušenstvím o dispozici 2+kk nacházející se na adrese [adresa], včetně parkovacího státní jako jeho součásti, a to na dobu neurčitou od [datum]. Ve smlouvě bylo rovněž dohodnuto, že společně s žalovaným budou mobilní dům užívat další tři osoby včetně dvou dětí. Nájemné bylo sjednáno ve výši 9 000 Kč měsíčně a poplatek za služby spojené s užíváním mobilního domu, z toho elektrická energie, vodné a stočné, odvoz odpadu ve výši 3 000 Kč měsíčně se splatností do 20. dne předchozího měsíce. Ohledně případných přeplatků nebo nedoplatků z vyúčtování bylo sjednáno, že tyto budou pronajímatelem vráceny nebo nájemcem uhrazeny do 15 dnů od předložení vyúčtování pronajímatelem. Při podpisu smlouvy byla žalovaným žalobci uhrazena vedle platby prvního nájemného též jistota ve výši 12 000 Kč. Podle nájemní smlouvy měla být tato částka po skončení nájmu vrácena nájemci poté, co pronajímatel obdrží vyúčtování veškerých plateb spojených s předmětem nájmu, nebo měla být použita na nedoplatky či náhradu škod, pokud během nájemního vztahu ze strany nájemci vzniknou a nebudou vyrovnány.

6. Z rozpisu plateb a nákladů byl zjištěn rozpis jednotlivých plateb na nájemné, které byly uhrazeny v období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] a za měsíc [anonymizováno] [rok] v poměrné výši, dále byl zjištěn rozpis nákladů, a to ať už za popelnice, plyn, elektřinu, vodu a internet, jakož i další náklady na rozbitý konvektor [anonymizováno] ve výši 686 Kč. V rozpisu byly dále uvedeny položky jako je el. radiátor, montáž sporáku či oprava podlahy, které měl hradit žalovaný.

7. Z SMS zpráv ze dne [anonymizováno] a [anonymizováno] bylo zjištěno, že žalovaný žalobci nejprve sdělil, že nájem uhradí v [anonymizováno] a v [anonymizováno] energie, následně žalobci sdělil, že vše včetně záloh na energie a vodu uhradí poté, co mu přijdou peníze na děti z úřadu.

8. Z dohody o skončení nájmu bytu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce a žalovaný se dohodli na ukončení nájmu mobilního domu [příjmení] [jméno] s příslušenstvím o dispozici 2+kk nacházející se na adrese [adresa].

9. Z předžalobní výzvy k úhradě dlužné částky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě 54 806 Kč sestávající z 12 001 Kč za nájemné a z 42 805 Kč za služby dodávané do mobilního domu (spotřebu elektřiny, vodné a stočné, plyn, internet, komunální odpad) a současně zohledňující zápočet složené jistoty ve výši 12 000 Kč. Žalovaný byl současně upozorněn na možnost vymáhání dluhu soudní cestou a výzvu osobně převzal proti podpisu.

10. Z tabulky bylo zjištěno, že žalovaný uhradil nájemné za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] ve výši 9 000 Kč mimo měsíc [anonymizováno] [rok], kdy bylo zaplaceno 8 000 Kč, měsíc [anonymizováno] [rok], kdy byly zaplaceny 4 000 K a měsíc [anonymizováno] [rok], kdy bylo zaplaceno 7 000 Kč, za měsíc [anonymizováno] [rok] a [anonymizováno] [rok] bylo nájemné zaplaceno v poměrné výši vzhledem k trávní nájemního vztahu. Zálohy za služby byly zaplaceny ve výši 3 000 Kč v období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] mimo měsíce [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok], kdy byly zaplaceny ve výši 2 000 Kč, za měsíc [anonymizováno] [rok] a [anonymizováno] [rok] byly zálohy za služby zaplaceny v poměrné výši vzhledem k trávní nájemního vztahu. Po odečtení 686 Kč za rozbitý konvektor [anonymizováno] ze složené jistoty 12 000 Kč a započtení její zbývající části ve výši 11 314 Kč zbývalo doplatit na nájemném 6 686 Kč a na službách dle vyúčtování služeb na základě faktur od dodavatelů 48 120 Kč.

11. Další důkazní návrhy, především výslechem svědků k prokázání tvrzení ohledně využívání internetu ze strany žalovaného a odeslání vyúčtování, byly soudem zamítnuty pro nadbytečnost s ohledem na níže vyjádřený právní názor soudu.

12. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne [datum] užíval žalovaný pro účely bydlení společně s dalšími třemi lidmi včetně dvou dětí mobilní dům včetně parkovacího státní na adrese [adresa], a to až do [datum], kdy se účastníci dohodli na ukončení nájemní smlouvy. Při jejím podpisu složil žalovaný žalobci jistotu ve výši 12 000 Kč, která měla být podle nájemní smlouvy žalovanému vrácena poté, co žalobce obdrží vyúčtování veškerých plateb spojených s nájmem mobilního domu, nebo měla být použita na nedoplatky či náhradu škod, pokud během nájemního vztahu ze strany žalovaného vzniknou a nebudou jím nahrazeny. Žalovaný měsíčně za užívání mobilního domu žalobci hradil částku v celkové výši 12 000 Kč, z toho na nájemném 9 000 Kč a na zálohách na služby 3 000 Kč, jejichž rozsah byl sjednán v nájemní smlouvě, a sice elektrická energie, vodné a stočné, odvoz odpadu. Žalovaný ani po skončení nájemní smlouvy nezaplatil nájemné za měsíc [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] a část záloh za služby.

13. Po právní stránce byla věc posouzena podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), neboť všechny rozhodné skutečnosti nastaly za jeho účinnosti.

14. Podle § 2201 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

15. Podle § 2 odst. 1 písm. f) zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen„ zákon č. 67/2013 Sb.“), se pro účely tohoto zákona rozumí vyúčtováním vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období a podle odst. 1 písm. d) náklady na služby cena služeb ujednaná s dodavatelem nebo celkové náklady na poskytování služeb; nákladem na služby podle tohoto zákona nejsou revize zařízení a součástí domu a odpisy domu, popřípadě další podobné položky.

16. Podle § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Podle odst. 2 poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

17. Podle § 513 o.z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

18. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

19. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Mezi účastníky tak byla platně uzavřena nájemní smlouva ve smyslu § 2201 o.z., na základě které žalovaný užíval pro potřeby bydlení mobilní dům, a to v období od [datum] do [datum] a za jeho užívaní se zavázal hradit žalobci měsíčně nájemné ve výši 9 000 Kč a zálohy za služby ve výši 3 000 Kč. Žalobce se přitom v nájemní smlouvě zavázal žalovanému vyúčtovat skutečnou výši nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období. Nejprve ze všeho se proto soud zabýval otázkou, zda vyúčtování služeb bylo provedeno řádně a stalo se splatným. Ve světle závěrů uvedených v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 6. 6. 2023 sp. zn. 26 Cdo 3841/2022 dospěl soud k závěru, že vyúčtování žalobcem nazvané jako rozpis plateb a nákladů nebylo provedeno řádně, neboť obsahovalo mj. položky, které nepředstavují náklady na služby ve smyslu § 2 odst. 1 písm. d) věty za středníkem zákona č. 67/2013 Sb. (el. radiátor, montáž sporáku, oprava podlahy nebo rozbitý konvektor [anonymizováno]) nebo obsahovalo položky, které nebyly v nájemní smlouvě sjednány (plyn), tedy celková výsledná cena za poskytnuté služby (výše nedoplatku) nebyla ve vyúčtování uvedena ve správné výši. Nadto nebyla ve vyúčtování uvedena ani výše nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá. S ohledem na tento závěr soudu nebylo dále zkoumáno, zda byl skutečně mezi účastníky následně ústně sjednán dodatek nájemní smlouvy stran rozsahu poskytovaných služeb spojených s užívání mobilního domu, které měly nově zahrnovat službu internetu, či nikoliv, nebo zda bylo vyúčtování žalovanému skutečně doručeno (žalovaný doručení vyúčtování popřel a žalobce nedisponoval žádným potvrzením o jeho odeslání). Nikoliv řádné vyúčtování se tak nemohlo stát splatným a žalobci nemohl vzniknout nárok na úhradu nedoplatku ve vyúčtování uvedeného.

21. Mezi účastníky přitom nebylo sporu o tom, že nájemné za měsíc [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] žalovaný neuhradil. Žalobce současně tvrdil, že složená jistota ve výši 12 000 Kč byla použita neboli započtena na úhradu elektrické energie, nikoliv na úhradu dlužného nájemného.

22. Započtení pronajímatel realizuje jednostranným právním jednáním, z něhož by nájemci mělo být patrné, proč mu není jistota (zcela či zčásti) při skončení nájmu vrácena. Pronajímatel by tedy měl nájemci specifikovat, na jaké dluhy (které vznikly do skončení nájmu např. dlužné nájemné, nedoplatek úhrady za plnění spojená s užívání předmětu nájmu, škoda na předmětu nájmu apod.) a v jaké výši jistotu použil. Forma prohlášení pronajímatele o započtení dluhů z nájmu na složenou jistotu při skončení nájmu není zákonem stanovena, nebude-li v nájemní smlouvě stanoveno jinak, nemusí být jednání pronajímatele písemné. Nájemci, který bude mít za to, že z nájmu nic nedlužil (případně dlužil méně) a pronajímatel mu jistotu (celou či její část) nevrátil neoprávněně, nezbývá, než se po pronajímateli domáhat jejího vrácení u soudu; z vypořádání jistoty provedené pronajímatelem bude vědět, které dluhy jsou mu kladeny k tíži, a bude moci tvrdit skutečnosti významné pro závěr, že dluhy z nájmu, na něž pronajímatel jistotu použil, nemá (zanikly, případně ani nevznikly), (srov. s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2020 sp. zn. 26 Cdo 2267/2019).

23. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení dlužného nájemného za měsíc [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] v celkové výši 18 000 Kč včetně úroku z prodlení, neboť žalovaný se neuhrazením nájemného do data splatnosti sjednaného v nájemní smlouvě dostal rovněž do prodlení, a žalobci tak náleží i příslušenství dlužného nájemného, které žalobce požadoval až ode dne následujícího po ukončení nájemní smlouvy. Procentní sazba úroků z prodlení požadovaná žalobcem přitom odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tedy zákonné výši, která byla žalobci přiznána, neboť mezi účastníky nebyla její výše ujednána. Ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal žalovanému, jenž byl v převažující části úspěšný (byla zohledněna jistina bez příslušenství), poměrnou náhradu nákladů řízení po odečtení úspěchu žalobkyně od úspěchu žalovaného v rozsahu 34,31 % (žalobce byl úspěšný co do části jistiny; co do převažující části jistiny byla žaloba zamítnuta). Náklady řízení žalovanému vznikly v celkové výši 11 540 Kč, která sestává z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1 a § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“), za tři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a.t. (příprava a převzetí zastoupení, odpor a účast u ústního jednání soudu za každé započaté dvě hodiny) podle tarifní hodnoty 54 806 Kč po 3 300 Kč za jeden úkon právní služby včetně 900 Kč představují náhradu hotových výdajů po 300 Kč za každý ze tří shora uvedených úkonů právní služby podle § 13 odst. 1, 4 a.t., dále z hotových výdajů v podobě cesty vlakem z [obec] do [obec] a zpět ve výši 240 Kč (podle předloženého jízdního dokladu) a v neposlední řadě z hotových výdajů představující náhradu za čas promeškaný na cestě po 100 Kč za každou z pěti i jen započatých půlhodin při délce jedné cesty do 90 minut. Žalovanému náleží jejich poměrná část v částce 3 959,37 Kč.

25. Náhrada nákladů řízení nebyla s odkazem na § 14 odst. 4 a.t. přiznána za zástupkyní žalovaného vyúčtovanou jednu půlhodinu promeškanou na cestě, neboť za stejné časové období jí byla přiznána odměna za účast u ústním jednání soudu, které trvalo od 13:02 do 14:26 hodin.

26. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.), náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).