46 C 130/2024

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení neplatnosti notářského zápisu

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že notářský zápis , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 31. ledna 2017 sepsaný notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, , je neplatný, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 8 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného. Žalobce se domáhal určení neplatnosti notářského zápisu NZ , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , N , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 31. 1. 2017 sepsaného notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, , na základě kterého darovali rodiče žalobce a žalovaného , Jméno žalobce, st. a , jméno FO, (dále také „rodiče účastníků řízení“) žalovanému pozemek parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez č. p., nacházející se v obci , adresa, -, Jméno žalovaného B, , katastrální území , Jméno žalovaného B, , zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -východ (dále jen „nemovitosti“). Žalobu odůvodnil žalobce zejména tím, že navzdory tomu, že od roku 1986, kdy emigroval, žil v Rakousku, udržoval se svojí rodinou žijící v České republice vřelé vztahy včetně svého bratra, a sice žalovaného. Jejich vztah byl však narušen právě po sepisu notářského zápisu dne 31. 1. 2017, který inicioval sám žalovaný s tvrzením, že tímto způsobem se žalobce a žalovaný v budoucnu vyhnout placení darovací daně, pokud by byly nemovitosti nabyty v rámci dědického řízení, stejně tak s příslibem, že následně na žalobce spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na nemovitostech převede. Žalovaný však tomuto slibu nikdy nedostál, a to ani při vědomí, že základní zásadou rodičů účastníků řízení bylo vše rozdělovat co nejspravedlivěji. Žalobce považuje notářský zápis za absolutně neplatný hned z několika důvodů, zejména z důvodu nedodržení příslušných právních předpisů při jeho sepisu (k podpisu notářského zápisu nedošlo tak, jak je v něm uvedeno, neboť matka žalobce a žalovaného nemohla z důvodu svého zdravotního stavu a své nepřítomnosti v kanceláři notářky , tituly před jménem, , jméno FO, v kanceláři notářky prohlásit, že je způsobilá k předmětnému právnímu jednání, že souhlasí se zapsáním svého rodného čísla v listině, dále nemohla v úvodu ani v průběhu sepisování notářského zápisu prokázat svoji totožnost a především nebyla přítomna samotného sepisu notářského zápisu ani jeho přečtení, a proto nemohla jeho obsah po jeho přečtení schválit). Žalobce v této souvislosti odkázal na příslušná ustanovení zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářského řádu), především pak na jeho § 63 upravující náležitosti notářského zápisu.Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Navrhl, aby byla zamítnuta, neboť se základ žaloby nezakládá zcela na pravdivých skutečnostech. Žalovaný se vyjádřil jak ke vzájemnému vztahu účastníků řízení jakožto bratrů, stejně tak k vzájemným vztahům v rodině a k pohnutce, která rodiče žalobce a žalovaného vedla k uzavření darovací smlouvy ohledně předmětných nemovitostí, jakož i k následnému odvolání daru pro nevděk. V neposlední řadě žalovaný popřel, že by bylo přáním rodičů nemovitosti po jejich smrti dělit, stejně tak že by notářský zápis, na základě kterého došlo k darování nemovitostí, trpěl některým z žalobcem uváděných nedostatků.Vzhledem k tomu, že předmětná žaloba je žalobou určovací, posuzoval soud v prvé řadě, zda má žalobce na požadovaném určení naléhavý právní zájem, tak jak upravuje § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“).Žalobce svůj naléhavý právní zájem na požadovaném určení, že notářský zápis je neplatný, odůvodnil tím, že žalobce a žalovaný byly jedinými syny zesnulých , jméno FO, st. a , jméno FO, , kteří za dobu svého života neučinili pořízení pro případ smrti o svém majetku. Po zesnulé , jméno FO, tak žalobce a žalovaný dědili v první dědické třídě, stejně tak po následně zesnulém , jméno FO, st. V důsledku notářského zápisu však byla pozůstalost snížena o hodnotu nemovitostí, které jinak měly náležet do pozůstalosti po rodičích účastníků řízení a měly být v rámci pozůstalostního řízení také vypořádány.Naléhavý právní zájem na takovém určení, a tedy aktivně legitimován k podání žaloby na určení neplatnosti právního jednání, má přitom i osoba, která není účastníkem smlouvy, jestliže by vyhovění žalobě mohlo mít příznivý dopad na její právní postavení (srov. s rozsudkem Nejvyššího soudu , spisová značka, ), stejně tak, jak tomu bylo v projednávané věci, neboť sám žalobce nebyl stranou notářského zápisu.Podle § 189 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z.s.ř.“), se v řízení nepřihlíží a při rozhodování o pozůstalosti k majetku nebo dluhům zůstavitele v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé (tzv. sporný majetek) nebo § 173 věty druhé, mohou se účastníci domáhat svých práv žalobou.Podle § 193 odst. 1 z.ř.s objeví-li se po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti majetek, který tvoří aktivum pozůstalosti, popřípadě též pasivum pozůstalosti, soud o ně doplní v dosavadním řízení vyhotovený soupis nebo seznam o aktivech a pasivech pozůstalosti; to neplatí, jde-li o aktiva nebo pasiva, k nimž se v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé nepřihlíží.Žaloba zmíněná v § 189 z.ř.s. pak může znít na vydání věci, vyklizení věci či vydání bezdůvodného obohacení, přitom jde-li o nemovitosti, které se zapisují do veřejného seznamu, katastru nemovitostí, může žaloba nepochybně znít na určení práva dědice, ať již vlastnického či spoluvlastnického k této nemovité věci, která jako aktivum dědictví nebyla v řízení o pozůstalosti projednána.Právní úprava řízení o pozůstalosti účinná od 1. 1. 2014, i s poukazem na ustanovení § 193 odst. 1 věty za středníkem z.ř.s., tak zásadně vylučuje, aby sporná aktiva pozůstalosti, ohledně kterých nepanuje mezi dědici shoda, zda patří či nepatří do pozůstalosti, byla následně po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti dodatečně projednána. Práva k tomuto spornému majetku, je proto třeba uplatit žalobou předpokládanou § 189 odst. 1 z.ř.s., o které nalézací soud, právě s ohledem na pravomocné konečné rozhodnutí o pozůstalosti, rozhodne s konečnou platností ve vztahu k účastníkům tohoto sporného řízení bez toho, aby bylo následně nutné tato aktiva projednávat v řízení o dodatečném projednání pozůstalosti (srov. s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 17. 9. 2019 č. j. , spisová značka, a viz také Pirk, T., Zákon o zvláštních řízeních soudních: Komentář, 2. vydání, 2020, s. 437 – 437, komentář k § 189).Nezní-li tedy v tomto řízení žalobcem uplatněný žalobní petit na určení jeho spoluvlastnického práva a spoluvlastnického práva žalovaného k nemovitostem, ale na určení, že notářský zápis, na základě kterého došlo k darování nemovitostí z rodičů účastníků řízení na žalovaného, je neplatný, tak na požadovaném určení ve světle výše uvedeného žalobce naléhavý právní zájem nemá, neboť jde o sporné aktivum pozůstalosti po rodičích účastníků řízení. Tato skutečnost byla přitom zjištěna z usnesení Okresního soudu , adresa, -východ ze dne 2. 2. 2024 sp. zn. , spisová značka, , na základě kterého byla schválena dohoda o rozdělení pozůstalosti uzavřená dědici (tj. účastníky tohoto řízení), avšak do pozůstalosti aktiv nebyly nemovitosti zařazeny, tedy ani nebyly předmětem uvedené dohody.S ohledem na shora uvedené nezbylo soudu nic jiného, než žalobu v plném rozsahu zamítnout z důvodu nedostatku naléhavého právního zájmu na určení neplatnosti notářského zápisu NZ , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , N , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, sepsaného notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, , aniž by se soud blíže zabýval jeho ze strany žalobce tvrzenými nedostatky. Skutečnost, že darovací smlouva vtělená do notářského zápisu byla rodiči účastníků řízení a žalovaným uzavřena nebyla ostatně mezi účastníků řízení sporná, stejně tak byla zjištěna z provedeného dokazování.Nad rámec uvedeného soud dodává, že jeho rozhodnutí nezakládá překážku věci rozhodnuté ve smyslu § 159a odst. 4 o.s.ř., a žalobce se může i nadále domáhat určení svého spoluvlastnického práva k nemovitostem novou žalobou.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalovanému, který byl v řízení plně úspěšný, přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 8 400 Kč. Náklady žalovaného představují odměnu za zastupování advokátem, kterému náleží odměna podle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a.t. (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření a účast na jednání před soudem) včetně tří náhrad hotových výdajů podle § 13 odst. 1 a 4 a.t. po 300 Kč za jeden úkon právní služby.Náhrada nákladů řízení nebyla přiznána za žalovaným vyúčtovaný úkon v podobě odměny za návrh na provedení důkazu ze dne 22. 11. 2024, neboť tento důkazní návrh byl obsažen již ve vyjádření k žalobě a následující podání obsahovalo pouze adresu k důkazu navržené svědkyně.Povinnost k plnění náhrady nákladů řízení byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a dále pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).