46 C 170/2024

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci osvojitele: Jméno osvojitele A, narozený Datum narození osvojitele A bytem Adresa osvojitele A osvojence: Jméno osvojence A, narozený Datum narození osvojence A bytem Anonymizováno manželky osvojitele: Jméno osvojitele B, narozená Datum narození osvojitele B bytem Adresa osvojitele B syna osvojence: Jméno osvojence B, narozený Datum narození osvojence B bytem Anonymizováno o osvojení zletilého

I. Zletilý Jméno osvojence A, narozený Datum narození osvojence A, syn Jméno osvojitele B, rozené rodné přijmení, narozené Datum narození osvojitele B, a jméno FO, narozeného datum, zemřelého datum, se po právní moci rozsudku stává osvojencem osvojitele jméno FO, narozeného Datum narození osvojitele A.

II. Osvojitel Jméno osvojitele A, narozený Datum narození osvojitele A, narozeného Datum narození osvojence A, namísto jeho otce jméno FO, narozeného datum, zemřelého datum.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Osvojitel se domáhal osvojení zletilého Jméno osvojence A s odůvodněním, že dne datum uzavřel s matkou osvojence, která měla osvojence v péči po rozvodu s jeho biologickém otcem jméno FO, který dne datum zemřel. Osvojenec se svým biologickým otcem nežil od svých dvou let a vídal se s ním velmi sporadicky. Z tohoto důvodu bylo rovněž vyhověno žádosti manželky osvojitele o změnu příjmení osvojence na jméno FO. Osvojitel se přitom vždy k osvojenci choval jako k vlastnímu synovi, trávili spolu dovolené, podílel se na jeho výchově i vzdělání. Osvojitel vlastní děti nemá.

2. Osvojitel s návrhem souhlasil a souhlasil, aby byl osvojitel uveden v jeho rodném listu jako jeho otec. Sám žije s manželkou a jejich společným nezletilým synem jméno FO v Anonymizováno ve adresa.

3. Osvojitel i osvojenec jsou státním příslušníky České republiky, avšak s pobytem mimo území České republiky, proto se soud nejprve zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu k rozhodnutí věci a otázkou rozhodného práva; osvojitel se svojí manželkou se totiž k datu zahájení řízení již delší dobu zdržoval a stále zdržuje v Anonymizováno. Soud na daný případ aplikoval s ohledem na § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen „z.m.p.s.“), a s ohledem na absenci přímo použitelné právní úpravy Evropské unie v oblasti osvojení, úpravu obsaženou právě v z.m.p.s. a dospěl k závěru, že podle jeho § 60 odst. 1 je dána pravomoc a příslušnost k rozhodování věci a podle jeho § 61 odst. 1 je rozhodným právem právní řád České republiky právě s ohledem na státní příslušnost osvojitele a osvojence.

4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Dne Datum narození osvojence A se matce Jméno osvojitele B, rozené rodné přijmení, a otci jméno FO narodil syn Jméno osvojence A (zjištěno z rodného listu vydaného adresa dne datum). Dne datum bylo uzavřeno manželství jméno FO, rozené rodné přijmení, a osvojitele jméno FO (zjištěno z oddacího listu vydaného adresa dne datum). Otec osvojence jméno FO dne datum zemřel jakožto rozvedený (zjištěno z úmrtního listu vydaného adresa). Ode dne datum bylo osvojenci k žádosti jeho matky povoleno užívání příjmení jméno FO místo dosavadního příjmení jméno FO (zjištěno z rozhodnutí právnická osoba ze dne datum sp. zn. Anonymizováno). Dne datum bylo uzavřeno manželství jméno FO, narozené datum, a osvojence Jméno osvojence A (zjištěno z oddacího listu vydaného adresa dne datum). Dne Datum narození osvojence B se matce jméno FO a osvojenci jakožto otci narodil syn Jméno osvojence B (zjištěno z rodného listu vydaného adresa, zvláštní matrika dne datum). Manželka osvojence jméno FO udělila souhlas s osvojením osvojence osvojitelem (zjištěno ze souhlasu s osvojením ze dne datum s úředně ověřeným podpisem). Na základě shodných výpovědí osvojitele, osvojence a manželky osvojitele a matky osvojence v jedné osobě bylo zjištěno, že osvojitel se svojí manželkou a osvojencem dříve žili společně jako jedna rodina. V současné době se s ohledem na bydliště v odlišných zemí všichni vídají zpravidla jednou za rok. Osvojitel zná osvojence asi od jeho čtyř či pěti let a přistupuje k němu jako k vlastnímu synovi. Vztah osvojitele a osvojence označil osvojitel za výborný. Osvojenec jejich vazby označil za výjimečné, osvojitele vnímá osvojenec jako otce, který ho naučil všechno, co by otec měl svého syna naučit včetně základů slušného chování. Manželka osvojitele vnímá jak osvojence, tak osvojitele za členy jedné normálně fungující rodiny a s osvojením jejího syna jejím manželem vyslovila souhlas. Pokud jde o syna osvojence, jedná se o čtrnáctiletého chlapce, který je mentálně na úrovni dítěte mezi věkem devíti měsíců a čtyř let a je pozadu právě v oblasti řeči; osvojitele zná, avšak se s ním nedomluví, neboť stav syna osvojence mu dovolil přijmout pouze jeden jazyk, a to jazyk anglický, který však osvojitel neovládá. Syn osvojence zná slovo „dědeček“, ale jeho význam není schopen zcela pochopit.

5. Po právní stránce byla věc posouzena podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), především pak podle § 846 a násl. o.z. upravující osvojení zletilého, které je obdobou osvojení nezletilého.

6. Podle § 796 odst. 2 o.z. o osvojení zletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, k němuž se připojil zletilý, který má být osvojen.

7. Podle § 846 o.z. lze zletilého osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.

8. Podle § 847 odst. 1 písm. c) a d) o.z. lze zletilého osvojit, jestliže osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Podle odst. 2 nelze zletilého osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. Podle odst. 3 se ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojení, použijí, s výjimkou § 838 a 839, obdobně.

9. Podle § 795 o.z. předpokladem osvojení je takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodičem a dítětem, nebo že tu jsou alespoň základy takového vztahu. Osvojení nezletilého musí být v souladu s jeho zájmy.

10. Podle § 803 o.z. mezi osvojitelem a osvojovaným dítětem musí být přiměřený věkový rozdíl, zpravidla ne menší než šestnáct let; jen souhlasí-li s osvojením opatrovník zastupující dítě v řízení a je-li osvojení v souladu se zájmy dítěte, může být věkový rozdíl mezi osvojitelem a osvojovaným dítětem výjimečně menší než šestnáct let.

11. Podle § 805 o.z. o osvojení nemůže být rozhodnuto bez souhlasu dítěte, rodičů dítěte nebo osob, které jsou oprávněny dát souhlas za rodiče, popřípadě manžela osvojitele. To platí i v případě, že byl souhlas vzat zpět.

12. Podle § 797 o.z. na základě rozhodnutí soudu o osvojení se osvojitel, popřípadě osvojitelé, zapíší do matriky jako rodič, popřípadě rodiče dítěte.

13. Podle § 850 odst. 2 o.z. trvá-li manželství osvojovaného, může být osvojen jen se souhlasem svého manžela. Nemůže-li manžel dát souhlas proto, že není plně svéprávný, nebo je-li opatření jeho souhlasu spojeno s těžko překonatelnou překážkou, soud zvlášť posoudí, zda osvojení není v rozporu s oprávněnými zájmy tohoto manžela, popřípadě dalších členů rodiny.

14. Podle § 852 o.z. osvojení má právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené potomky osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas.

15. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že ze strany účastníků byly splněny podmínky pro osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého, a to ve smyslu § 847 odst. 1 písm. c) a d) o.z., jelikož bylo prokázáno, že osvojitel hodlá osvojit dítě své manželky, o které pečoval od jeho útlého věku. V řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by osvojení bylo v rozporu s dobrými mravy. Bylo prokázáno, že mezi osvojitelem a osvojencem již fakticky vztah otce a syna existuje, neboť osvojenec žil od svého útlého věku ve společné domácnosti s osvojitelem a svojí matkou, manželkou osvojitele, všichni se přitom navzájem vnímají, že jsou jedna rodina s hezkými vztahy, o čemž svědčí rovněž skutečnost, že navzdory tomu, že se osvojitel se svojí manželkou zdržují v Anonymizováno a osvojenec se svojí rodinou ve adresa, pravidelně se navštěvují a vztahy mezi sebou udržují. Soud rovněž neshledal, že by zde byly dány překážky pro rozhodnutí o osvojení osvojence osvojitelem, neboť manželka osvojence s jeho osvojením udělila souhlas ve smyslu § 850 odst. 2 o.z.

16. Naproti tomu nemohla být překážkou, která by bránila rozhodnutí soudu, skutečnost, že nebyl dán souhlas s osvojením rovněž ze strany nezletilého syna osvojence, kterému jeho rozumová a volní vyspělost ovlivněná jeho zdravotním stavem udělení souhlasu ani neumožňuje. V řízení však bylo prokázáno, že faktický vztah prarodiče a vnuka mezi osvojitelem a synem osvojence prakticky neexistuje, neboť oba hovoří jinou řečí a nejsou spolu schopni komunikovat navzdory tomu, že se pravidelně zpravidla jednou ročně vídají. Z tohoto důvodu soud zvláštním výrokem nerozhodoval o právních následcích osvojení rovněž pro potomka osvojence ve smyslu § 852 o.z.

17. Soud proto rozhodl tak, že návrhu osvojitele zcela vyhověl, neboť je přesvědčen, že rozhodnutí o osvojení je v zájmu osvojence i celé rodiny.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle něhož účastníci tohoto druhu řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.