46 C 181/2022

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození 2. celé jméno žalované , datum narození oba bytem adresa žalovaného a žalované o zaplacení 117 546 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni 117 546 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 117 546 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 31 977,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

III. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha-východ náklady ve výši 17 990,28 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 117 546 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu nevrácených přeplatků na zálohách za služby spojené s užíváním bytu uhrazených žalobkyní žalovaným v souvislosti s nájmem bytu ve vlastnictví žalovaných na adrese [adresa] (dále jen„ byt“). Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne [datum] jakožto nájemce uzavřela s žalovanými jakožto pronajímateli nájemní smlouvu, na základě které jí byl do užívání přenechán byt, a to nejprve s dobou trvání nájmu na dobu určitou od [datum] do [datum]. Následně byla dne [datum] uzavřena další nájemní smlouva s dobou trvání nájmu na dobu určitou do [datum] a v neposlední řadě byl dne [datum] uzavřen dodatek [číslo] k nájemní smlouvě ze dne [datum], na základě kterého byla doba trvání nájmu změněna na dobu neurčitou. Žalobkyně se na základě uvedených smluv zavázala žalovaným měsíčně platit částku ve výši 8 900 Kč, z toho 3 500 Kč na nájemné a 5 400 Kč na zálohách za služby spojené s užíváním bytu (dále jen„ zálohy“). Stanovení částky odpovídající nájemnému a zálohám přitom vyplývalo z evidenčního listu a některých vyúčtování zasílaných žalobkyni navzdory tomu, že v nájemních smlouvách byly obě částky uvedeny ve výši 8 900 Kč (čl. 31 a čl. 3 nájemních smluv). Ke změně výše záloh po dobu nájemního vztahu nikdy nedošlo, a za předpokladu, že došlo, nebylo žalobkyni sděleno, že by měla platit nižší zálohy. Po celou dobu trávní nájmu, tj. v období od [datum] do [datum], tak žalobkyně žalovaným měsíčně hradila částku 8 900 Kč s tím, že za rok 2016 na zálohách uhradila 37 800 Kč (7x 5 400 Kč), avšak podle vyúčtování správce domu Stavebního bytového družstva [anonymizováno] (dále jen„ správce domu“) byla na zálohách žalovanými zaplacena pouze částka ve výši 18 612 Kč; při skutečné spotřebě ve výši 13 310 Kč a po vyplacení části přeplatku ve výši 4 124 Kč žalobkyni ze strany žalovaných se proto žalovaní neoprávněně obohatili o částku 20 366 Kč. Za rok 2017 uhradila žalobkyně na zálohách 64 800 Kč (12x 5 400 Kč), avšak podle vyúčtování správce domu byla na zálohách žalovanými zaplacena pouze částka ve výši 34 440 Kč; při skutečné spotřebě ve výši 24 347 Kč a po vyplacení části přeplatku ve výši 10 093 Kč žalobkyni ze strany žalovaných se proto žalovaní neoprávněně obohatili o částku 29 360 Kč. Za rok 2018 uhradila žalobkyně na zálohách 64 800 Kč (12x 5 400 Kč), avšak podle vyúčtování správce domu byla na zálohách žalovanými zaplacena pouze částka ve výši 30 540 Kč; při skutečné spotřebě ve výši 23 194 Kč a po vyplacení části přeplatku ve výši 7 346 Kč žalobkyni ze strany žalovaných se proto žalovaní neoprávněně obohatili o částku 34 260 Kč. Za rok 2019 uhradila žalobkyně na zálohách 43 200 Kč (8x 5 400 Kč), avšak podle vyúčtování správce domu byla na zálohách žalovanými zaplacena pouze částka ve výši 12 235 Kč a podle vyúčtování předloženého žalovanými jen 9 640 Kč; při skutečné spotřebě připadající na žalobkyni ve výši 14 607 Kč a po přičtení žalobkyní zaplaceného nedoplatku žalovaným ve výši 4 967 Kč se proto žalovaní neoprávněně obohatili o částku 33 560 Kč. Vědomost ohledně neoprávněného obohacování se žalovaných nabyla žalobkyně až v důsledku sdělení úřadu práce ohledně nepředložení originálu vyúčtování, nýbrž upravovaného vyúčtování za rok 2018 mu předloženého za účelem čerpání příspěvku na bydlení ode dne [datum], do té doby byla v dobré víře v jednání žalovaných. Žalovaní však na výzvu žalobkyně odmítli neoprávněně ponechanou částku vrátit.

2. Žalovaní navrhli žalobu zamítnout, uvedli, že v nájemních smlouvách byla sjednána celková částka 8 900 Kč, aniž by bylo stanoveno, kolik z této částky tvoří jednotlivé položky. Za částku odpovídající měsíční zálohám žalovaní považovali částku uvedenou v řádném vyúčtování předkládaném správcem domu pod položkou předepsaných záloh/12 měsíců. V souladu s čl. 3 nájemních smluv žalovaní předkládali žalobkyni vyúčtování služeb vystavené správcem domu ve formátu, který žalobkyně po žalovaných požadovala. Přeplatek za roky 2016 a 2017 žalovaní žalobkyni vrátili a žalobkyně je přijala, aniž by jejich výši či samotné vyúčtování reklamovala navzdory tomu, že byla upozorněna, že případnou reklamaci je nutno uplatnit do jednoho měsíce od obdržení vyúčtování. Žádnou reklamaci žalobkyně nepodala ani ve vztahu k vyúčtování za roky 2018 a 2019, pouze bylo z podnětu žalobkyně ohledně evidovaného dluhu zjištěno, že žalovaným byl omylem ze strany správce domu neoprávněně účtován úrok z prodlení ve výši 641 Kč. K žádosti žalobkyně pak žalovaní, potažmo 1. žalovaný podepsal potvrzení o struktuře nákladů spojených s nájmem, které potřebovala pro„ sociálku“, s tím, že konkrétní čísla si napsala sama, současně žalobkyni potvrzovat čtvrtletní platby. Žalovaní však vyloučili, že by jim z nájemní smlouvy taková povinnost plynula a že tak činili pouze v rámci budování dobrých vztahů k prosbě žalobkyně. Ve vztahu k předpisu záloh žalovaní uvedli, že u nového majitele správce domu z důvodu tzv. předběžné opatrnosti předimenzovává zálohy, rozhodující je přitom počet osob, který byl v daném případě v počtu čtyř, a správce domu neumožní pokles výše předepsaných záloh pod odpovídající úroveň. Nicméně z důvodu opakujících se vysokých přeplatků byla po dohodě se správcem domu výše záloh postupně snižována, o čemž byla žalobkyně informována např. ve vyúčtování za rok 2018, navzdory tomu, že by informační povinnost ohledně snížení předpisu záloh žalovaným vyplývala z nájemních smluv.

3. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaní jakožto pronajímatelé přenechali k užívání byt žalobkyni jakožto nájemci. Výše nájemného byla ujednána v čl. 3 ve výši 8 900 Kč, ve stejné výši byla v čl. 3 ujednána výše záloh za úhradu nákladů spojených s bytem. Mezi účastníky bylo dále ujednáno, že v případě zvýšení služeb spojených s užíváním bytu, bude změna ceny ze strany pronajímatelů nájemci oznámena a nájemce je povinen hradit příslušné poplatky v nové výši. Případné přeplatky na měsíčních zálohových platbách na služby podle čl. 3 zaplacených nad rámec skutečné potřeby byli pronajímatelé povinní vrátit nájemci; tuto povinnost pronajímatel neměl, byl-li nájemce v prodlení s placením nájemného, záloh na úhradu nákladů spojených s užíváním bytu nebo s jinými závazky vzniklými dle dotčené smlouvy. Případné nedoplatky pak byl povinen pronajímatelům uhradit nájemce. V závěrečných ustanoveních nájemní smlouvy bylo konstatováno, že případné změny smlouvy mohou být pouze projevem dohody obou smluvních stran a musí mít písemnou formu. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to do [datum].

4. Z evidenčního listu ze dne [datum] bylo zjištěno, že evidenční list obsahoval předpis nájemného a služeb spojených s užíváním bytu s platností od [datum], z toho nájemné ve výši 3 500 Kč a služby spojené s užíváním bytu ve výši 5 400 Kč (studená voda, vodné a stočné ve výši 1 000 Kč, teplá užitková voda, vodné a stočné ve výši 1 100 Kč, ohřev TUV ve výši 1 500 Kč, teplo – topení ve výši 1 800 Kč), celkem 8 900 Kč. Evidenční list byl podepsán oběma žalovanými.

5. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaní jakožto pronajímatelé přenechali k užívání byt žalobkyni jakožto nájemci. Znění smlouvy, především pak ve vztahu ke sjednané výše nájemného, jakož i ve vztahu k výši záloh za úhradu nákladů spojených s bytem se shodovalo s nájemní smlouvou ze dne [datum], naproti tomu doba trvání nájmu byla nově sjednána na dobu určitou, a to do [datum] Smlouva rovněž obsahovala identifikaci osob užívajících byt společně s nájemcem, dále byly stanoveny práva a povinnosti pronajímatele, jakož i nájemce. Mezi účastníky nebylo sporné, že druhé vyhotovení smlouvy bylo datováno již dne [datum].

6. Z dodatku [číslo] ze dne [datum] ke smlouvě ze dne [datum] bylo zjištěno, nájemní smlouva ze dne [datum] byla prodloužena na dobu neurčitou.

7. Z dodatku [číslo] ke smlouvě o nájmu bytu ze dne [datum] bylo zjištěno, že se jednalo o návrh žalovaných na zvýšení nájemného na částku 9 800 Kč s platností od [datum], který nebyl ze strany žalobkyně přijat.

8. Z výpovědi smlouvy nájmu bytu ze dne [datum] včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně téhož dne 1. žalovanému odeslala výpověď z nájmu bytu.

9. Z dopisu Úřadu práce ČR ze dne [datum] adresovaného žalobkyni bylo zjištěno, že žalobkyni bylo sděleno, že řádné vyúčtování zálohových plateb za rok 2018 vystavené správcem domu doručené mu dne [datum] bylo viditelně upravované, s viditelnými zásahy do originálu, a v důsledku toho pro účely přiznání příspěvku na bydlení nepřijatelné.

10. Z řádného vyúčtování zálohových plateb za období od dubna 2016 do prosince 2016 vystaveného správcem domu dne [datum] bylo zjištěno, že za předmětné období roku 2016 byly zaplaceny zálohy na služby ve výši 18 612 Kč, přičemž náklady na skutečnou spotřebu činily 13 310 Kč, tedy na úhradě za služby vznikl přeplatek ve výši 5 302 Kč.

11. Z prohlášení 1. žalovaného ze dne [datum] bylo zjištěno, že bylo potvrzeno vrácení přeplatku žalobkyni za část roku 2016 ve výši 4 124 Kč.

12. Z řádného vyúčtování zálohových plateb za období od ledna 2017 do prosince 2017 vystaveného správcem domu dne [datum] bylo zjištěno, že za období roku 2017 byly zaplaceny zálohy na služby ve výši 34 440 Kč, přičemž náklady na skutečnou spotřebu činily 24 347 Kč, tedy na úhradě za služby vznikl přeplatek ve výši 10 093 Kč.

13. Z e-mailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že 1. žalovaný potvrdil úhradu nájmu ze strany žalobkyně částkou 8 900 Kč měsíčně za celý rok 2017.

14. Z řádného vyúčtování zálohových plateb za období od ledna 2018 do prosince 2018 vystaveného správcem domu dne [datum] bylo zjištěno, že za období roku 2018 byly zaplaceny zálohy na služby ve výši 30 540 Kč, přičemž náklady na skutečnou spotřebu činily 23 194 Kč, tedy na úhradě za služby vznikl přeplatek ve výši 7 346 Kč.

15. Z vyúčtování zálohových plateb za období leden – prosinec 2018 ze dne [datum] byl zjištěn rozpis nákladů a spotřeby odpovídající údajům uvedeným v řádném vyúčtování zálohových plateb za období od ledna 2018 do prosince 2018. V poznámce bylo uvedeno, že od [datum] činí součet proměnlivých složek sníženou částku, a to 1 545 Kč, z důvodu opakovaných vysokých přeplatků v minulých letech.

16. Z řádného vyúčtování zálohových plateb za období od ledna 2019 do prosince 2019 vystaveného správcem domu dne [datum] bylo zjištěno, že za období roku 2019 byly zaplaceny zálohy na služby ve výši 12 235 Kč, přičemž náklady na skutečnou spotřebu činily 33 020 Kč, tedy na úhradě za služby vznikl nedoplatek ve výši 20 785 Kč.

17. Z vyúčtování zálohových plateb za období leden – prosinec 2019 dne [datum] byl zjištěn rozpis nákladů a spotřeby odpovídající údajům uvedeným v řádném vyúčtování zálohových plateb za období od ledna 2019 do prosince 2019 s tím, že vypočtené náklady žalobkyně v poměru k části roku, ve které byt užívala, činily 14 607 Kč, zaplacené zálohy žalobkyně 8 733 Kč a nedoplatek žalobkyně 5 874 Kč.

18. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně žalované před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky.

19. Z výzvy ke smírnému řešení sporu – předžalobní výzvy k zaplacení dluhu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně žalované vyzvala k úhradě dlužné částky.

20. Z výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že v pořadí první nájemní smlouvu uzavírala prostřednictvím realitní kanceláře v reakci na inzerát, žalovaní tomu nebyli přítomni, byt žalobkyni ani nepředávali. Žalobkyni byla předložena nájemní smlouva včetně rozpisu užívání vody a tepla s tím, že tyto částky se shodovaly s částkami uvedenými v evidenčním listu. Bylo tedy sjednáno, že žalobkyně bude na nájemném platit 3 500 Kč a na zálohách 5 400 Kč. Již od počátku se vědělo, že je žalobkyně samoživitelkou se třemi dětmi a že bude vyžadovat každé tři měsíce potvrzení pro„ sociálku“. Pro účely uzavření v pořadí druhé nájemní smlouvy již žalobkyně dostala kontakt na 1. žalovaného, se kterým již další záležitosti týkající se nájmu řešila. Rovněž první řádné vyúčtování vystavené správcem domu jí bylo zasláno následný rok po uzavření nájemních smluv, a to přímo ze strany 1. žalovaného. Žalobkyně potvrdila, že přeplatky stanovené ve vyúčtováních jí byly vždy ze strany 1. žalovaného vráceny. Podezření ohledně nesrovnalostí ve vyúčtováních žalobkyně pojala až v reakci na dopis úřadu práce z května 2019, kdy jí bylo sděleno, že předložené vyúčtování správce domu bylo pozměněno, jelikož nesouhlasila nahlášená výše předepsaných záloh s výší předepsaných záloh uvedených v předloženém vyúčtování. Do té doby jí úřad práce podobný dopis nezaslal, do té doby žalobkyně 1. žalovanému ohledně správnosti předkládaných vyúčtování důvěřovala. Žalobkyně potvrdila, že formulář určený pro„ sociálku“ sama před podpisem 1. žalovaného vyplnila, částky opisovala z evidenčního listu. Evidenční list jí byl předložen ze strany 1. žalovaného současně s další nájemní smlouvou, částky v něm uvedené se oproti evidenčnímu listu předloženému ze strany realitní kanceláře nezměnily.

21. Z výslechu 1. žalovaného bylo zjištěno, že nájem bytu byl inzerován na [webová adresa] a celou záležitost za žalované vyřizovala paní [příjmení] z realitní kanceláře [příjmení] [příjmení], která rovněž s žalobkyní jednala. Inzerována výše nájemného, jak byli žalovaní s realitní kanceláří domluveni, byla 8 900 Kč. Sám 1. žalovaný nebyl schopen říci, zda měla být dohodnutá částka 8 900 Kč rozdělena na nájemné a zálohy. S realitní kanceláří však byli dohodnuti, že v případě dotazu zájemce o nájem bytu ohledně výše záloh, bude poskytnut evidenční list. 1. žalovaný potvrdil, že žalobkyně po celou dobu trvání nájmu každý měsíc řádně hradila 8 900 Kč a že správci domu poukazoval částky předepsané z jeho strany v řádných vyúčtováních, nikoliv ve výši 5 400 Kč.

22. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaní, jakožto vlastníci bytu, uzavřeli dne [datum] s žalobkyní smlouvu, na základě které se žalovaní zavázali přenechat žalobkyni k užívání byt na dobu určitou do [datum] Uzavření smlouvy řešila žalovaná skrze realitní kancelář, při kterém jí vedle znění smlouvy byl rovněž předložen evidenční list obsahující jak předpis nájemného ve výši 3 500 Kč, tak předpis služeb spojených s užíváním bytu ve výši 5 400 Kč při počtu čtyř osob, platný od [datum]. Žalovaní nebyli přítomni podpisu smlouvy ze strany žalobkyně. Dne [datum] (již bez účastni realitní kanceláře) uzavřeli účastníci novou smlouvu, kterou se žalovaní opětovně zavázali žalobkyni přenechat k užívání byt na dobu určitou do [datum]. K této smlouvě uzavřeli dne [datum] dodatek, kterým prodloužili dobu trvání nájmu na dobu neurčitou. Žalobkyně se naproti tomu na základě obou uvedených smluv zavázala měsíčně žalovaným hradit částku 8 900 Kč. Žalobkyně tak byt užívala v období od června 2016 do srpna 2019 a za každý měsíc v uvedeném období žalovaným uhradila částku 8 900 Kč. Žalovaní pravidelně žalobkyni předkládali řádné vyúčtování zálohových plateb vystavené správcem domu a vzniklé přeplatky v něm uvedené výši žalobkyni vraceli kromě roku 2019, kdy vznikl nedoplatek, který žalobkyně zaplatila žalovaným. Za rok 2016 činil přeplatek 5 302 Kč (při nákladech na skutečnou spotřebu ve výši 13 310 Kč a zálohách zaplacených žalovanými správci domu ve výši 18 612 Kč), za rok 2017 činil přeplatek 10 093 Kč (při nákladech na skutečnou spotřebu ve výši 24 347 Kč a zálohách zaplacených žalovanými správci domu ve výši 34 440 Kč), za rok 2018 činil přeplatek 7 346 Kč (při nákladech na skutečnou spotřebu ve výši 23 194 Kč a zálohách zaplacenými žalovaných správci domu ve výši 30 540 Kč) a za rok 2019 činil nedoplatek 20 785 Kč (při nákladech na skutečnou spotřebu ve výši 33 020 Kč a zálohách zaplacených žalovanými správci domu ve výši 12 235 Kč) s tím, že skutečná spotřeba připadající na žalobkyni za část roku 2019, po kterou užívala byt, činila 14 607 Kč, nedoplatek pak 5 874 Kč. V reakci na žádost žalobkyně o příspěvek na bydlení bylo žalobkyně ze strany úřadu práce sděleno, že řádné vyúčtování za rok 2018 vystavené správcem domu bylo upravováno a pro účely poskytnutí příspěvku není přijatelné. Smluvní vtah účastníků byl ukončen výpovědí žalobkyně ke dni [datum]. K výzvě žalobkyně na vrácení dlužné částky představující žalovanými nevracené a žalobkyní zaplacené zálohy nad rámec skutečných nákladů spotřebovaných služeb žalovaní ničeho neuhradili, a to ani na výzvu před podáním žaloby.

23. Po právní stránce byla věc posouzena podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a podle zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen„ zákon č. 67/2013 Sb.“), neboť všechny rozhodné skutečnosti nastaly za jejich účinnosti.

24. Podle § 2201 o.z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

25. Podle § 2246 odst. 1 o.z. platí, že strany si ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Podle odst. 2 ujednají-li strany výši nájemného, vznikne pronajímateli právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem obdobného bytu za obdobných smluvních podmínek.

26. Podle § 2247 odst. 1 o.z. si strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2, dle kterého pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Podle odst. 3 způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Podle odst. 4 strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.

27. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. platí, že poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství. Podle odst. 4 má poskytovatel služeb právo změnit v průběhu roku měsíční zálohu v míře odpovídající změně ceny služby nebo z dalších oprávněných důvodů, zejména změny rozsahu nebo kvality služby. Změněná měsíční záloha může být požadována nejdříve od prvního dne měsíce následujícího po doručení písemného oznámení nové výše zálohy. Změna výše měsíční zálohy musí být v oznámení řádně odůvodněna, jinak ke zvýšení zálohy nedojde.

28. Podle § 7 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Podle odst. 3 finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Vady vyúčtování neovlivňují splatnost přeplatku. Splatnost nedoplatku neovlivňují takové vady vyúčtování, které nemají vliv na vypočtenou výši nedoplatku.

29. Dle § 8 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. do 30 dnů od doručení vyúčtování může příjemce služeb písemně požádat poskytovatele služeb, aby příjemci služeb doložil náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a aby umožnil příjemci služeb pořízení kopie podkladů. Této žádosti poskytovatel služeb vyhoví do 30 dnů od jejího doručení. Podle ods. 2 případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb do 30 dnů od doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1. Nepředloží-li příjemce služeb námitky v této lhůtě, platí, že se způsobem a obsahem vyúčtování souhlasí. Včas uplatněné námitky musí poskytovatel služeb vyřídit do 30 dnů od jejich předložení.

30. Podle § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

31. Podle § 1868 odst. 1 o.z. zaváže-li se několik dlužníků k témuž plnění, nebo zaváže-li se dlužník několika věřitelům k témuž plnění, spravují se společný dluh i společná pohledávka podle zásad o spoluvlastnictví.

32. Podle § 713 odst. 3 o.z. platí, že z právních jednání týkajících se společného jmění nebo jeho součástí jsou manželů zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně.

33. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

34. Podle § 1970 o.z. může věřitel, který řádně splnil své zákonné a smluvní povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se ujednanou výše takto stanovená.

35. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně na základě nájemních smluv, tedy postupně na základě nájemní smlouvy ze dne [datum], dále ze dne [datum] a v neposlední řadě na základě dodatku [číslo] ze dne [datum], užívala byt ve vlastnictví žalovaných, a to v období od [datum] do [datum]. Současně nebylo mezi účastníky sporu o tom, že měsíčně měla žalobkyně žalovaným hradit celkově částku 8 900 Kč a že tuto částku skutečně po celou dobu trávní nájmu měsíčně hradila.

36. Sporné však zůstalo, zda bylo mezi účastníky rovněž ujednáno, zda měla být měsíční celkově uhrazená částka hrazena, aniž by bylo dále stanoveno, jaká část z ní bude určena výhradně na nájemné a jaká část bude určena výhradně na zálohy, či nikoliv, tedy zda rozvržení částek určených na nájemné a na zálohy stanoveno bylo.

37. Z výkladu textu jak v pořadí první, tak i druhé nájemní smlouvy je zřejmé, že mezi účastníky nebylo sjednáno hrazení tzv. paušální částky ve smyslu § 9 zákona č. 67/2013 Sb., tj. ve formě sloučení plateb nájemného a záloh do samostatné částky bez následné nutnosti vyúčtovávání případných přeplatků či nedoplatků, navzdory tomu, že byla v nájemních smlouvách v čl. 3 (upravující výši nájemného) i v čl. 3 (upravující výši záloh) uvedena totožná částka, tj. 8 900 Kč. Jak bylo již uvedeno výše, mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně byla povinna měsíčně hradit, nikoliv dvakrát částku 8 900 Kč, ale pouze jednou. Dále byla v nájemních smlouvách v čl. 3 ujednána povinnost vyúčtovávat veškeré přijaté zálohy a skutečné náklady za ceny služeb, stejně tak byla v čl. 3 a čl. 3 ujednána povinnost pronajímatele (žalovaných) vracet vzniklé přeplatky, jakož i povinnost nájemce (žalobkyně) uhradit vzniklé nedoplatky. K tomuto vyúčtovávání, jeho předkládání žalobkyni, jakož i k vracení přeplatků ze strany žalovaných či hrazení nedoplatků ze strany žalobkyně přitom skutečně bez pochyby docházelo.

38. K okolnostem uzavírání v pořadí první nájemní smlouvy byla vyslechnuta jak žalobkyně, tak 1. žalovaný, oba se shodli na tom, že hledání nájemce do bytu bylo zajišťováno prostřednictvím realitní kanceláře a že žalovaní tomuto procesu, stejně tak samotnému podpisu nájemní smlouvy ze strany žalobkyně nebyli přítomni. Žalobkyně přitom uvedla, že ze strany realitní kanceláře jí byla předložena jednak nájemní smlouva datovaná dne [datum], jednak evidenční list, který obsahoval předpis výše nájemného a výše záloh zohledňující počet osob, které měly byt obývat, a sice tak, že nájemné bylo stanoveno v částce 3 500 Kč a zálohy byly stanoveny v částce 5 400 Kč. Naproti tomu 1. žalovaný uvedl, že byla sjednána pouze jednotná částka 8 900 Kč, aniž by bylo specifikováno, jaká část bude určena výhradně na nájemné a jaká část výhradně na zálohy. 1. žalovaný nebyl schopen vysvětlit, jak by se žalobkyně k evidenčnímu listu dostala, sám však potvrdil, že byl s realitní kanceláří dohodnut, že na dotaz zájemce o nájem bytu ohledně výše záloh evidenční list předloží.

39. Skutečnost, že evidenční list součástí v pořadí první nájemní smlouvy byl, potvrzuje také to, že v evidenčním listu byl specifikován byt uvedením adresy, tak jeho dispozicí a rozměry, byla v něm rovněž označena žalobkyně a smlouva ze dne [datum], jakož i shodné datum splatnosti plateb nájemného a záloh, jaké bylo stanoveno v nájemní smlouvě. Obě listiny byly navíc vedle podpisu žalovaných datovány téhož dne, a sice [datum]. Sám 1. žalovaný přitom nepopřel, že by se skutečně nejednalo o jeho písmo či podpis.

40. Soud tak dospěl k závěru, že mezi účastníky byla pevně ujednána jak výše nájemného, tak výše záloh, které měla žalobkyně za užívání bytu měsíčně žalovaným hradit. Pokud by totiž soud na věc nahlížel optikou žalovaných, znamenalo by to, že výše nájemného nebyla mezi účastníky ujednána pevnou částkou, tedy v rozporu s § 2246 odst. 1 o.z, nýbrž měla být proměnlivá a odvislá od výše nákladů skutečné měsíční spotřeby služeb.

41. V dané věci současně soud nedospěl k závěru, že by v průběhu celého nájemního vztahu došlo k úpravě výše nájemného či záloh, ať už jejím snížením či zvýšením. Podle 1. žalovaného bylo žalobkyni snížení záloh na částku 1 545 Kč od [datum] oznámeno ve vyúčtování zálohových plateb za období leden – prosinec 2018. Proces hrazení záloh v nové (vyšší) výši byl přitom upraven v čl. 3 nájemních smluv a upravoval pouze situaci zvýšení záloh v důsledku zvýšení cen dodávaných medií ze strany jejich dodavatelů, nikoliv však situaci snížení záloh, a to navíc v důsledku opakovaných vzniknuvších přeplatků. Změna nové (vyšší) ceny měla být přitom podle nájemní smlouvy nájemci pronajímatelem oznámena neprodleně. Oznámení o změně výše záloh uvedené ve vyúčtování zálohových plateb za období leden – prosinec 2018 však bylo žalobkyni oznámeno zpětně s nejméně půlročním odstupem od okamžiku, kdy mělo ke změně dojít, a oznamovalo nikoliv zvýšení, nýbrž snížení výše záloh. Pokud tak žalovaní zamýšleli výši záloh, které měla žalobkyně měsíčně hradit, skutečně snížit, muselo by k tomu dojít postupem sjednaným ve smlouvě v čl. 7, tj. dohodou obou smluvních stran v písemné podobě.

42. Neobstojí ani argumentace žalovaných, že nárok uplatněný žalobou je nedůvodný, jelikož žalobkyně nikdy proti předkládaným vyúčtováním nevznesla žádné námitky, ačkoliv byla upozorněna, že je možné námitky vznést ve lhůtě jednoho měsíce od obdržení vyúčtování, neboť ani absence námitek vznesených proti vyúčtování nemůže zhojit jeho případné nesprávnosti (srov. s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2020 sp. zn. 26 Cdo 1528/2020).

43. Vzhledem k výše uvedenému proto soud žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně po celou dobu trvání nájmu, tj. od [datum] do [datum], žalovaným měsíčně hradila částku 8 900 Kč, z toho 3 500 Kč na nájemné a 5 400 Kč na zálohy, současně že skutečné náklady spotřebovaných služeb nedosahovaly výše hrazených záloh, a takto vzniklé přeplatky nebyly žalobkyni ze strany žalovaných vraceny v plné výši. Na straně žalovaných proto ve smyslu § 2991 o.z. došlo k bezdůvodnému obohacení, které za rok 2016 činilo částku 20 366 Kč (při zaplacených zálohách žalobkyní ve výši 37 800 Kč, skutečných nákladech ve výši 13 310 Kč a vráceném přeplatku žalobkyni ve výši 4 124 Kč), za rok 2017 částku 29 360 Kč (při zaplacených zálohách žalobkyní ve výši 64 800 Kč, skutečných nákladech ve výši 24 347 Kč a vráceném přeplatku žalobkyni ve výši 10 093 Kč), za rok 2018 částku 34 260 Kč (při zaplacených zálohách žalobkyní ve výši 64 800 Kč, skutečných nákladech ve výši 23 194 Kč a vráceném přeplatku žalobkyni ve výši 7 346 Kč) a za rok 2019 částku 33 560 Kč (při zaplacených zálohách žalobkyní ve výši 43 200 Kč a zaplaceného nedoplatku žalobkyní ve výši 4 967 Kč a skutečných nákladech ve výši 14 607 Kč), celkem částku 117 546 Kč. Žalobkyně současně vznikl podle § 1968 o.z. nárok na zaplacení úroků z prodlení, jakožto příslušenství dlužné částky, neboť žalovaní svůj dluh řádně a včas nezaplatili, čímž se dostali do prodlení, a to ode dne následujícího po dni, ve kterém byli k plnění vyzváni ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z. Procentní sazba úroků z prodlení požadovaná žalobkyní přitom odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Povinnost k plnění pak byla žalovaným uložena společně a nerozdílně v souladu s § 1868 odst. 1 o.z. ve spojení s § 713 odst. 3 o.z.

44. Nad rámec uvedeného soud dodává, že zákon č. 67/2013 Sb. zakotvuje v § 9 odst. 3 rovněž povinnost poskytovatele služeb na žádost příjemce služeb vystavit pro účely sociálních dávek poskytovaných v oblasti bydlení podrobný rozpis paušální platby s vyčíslením jednotlivých položek za zúčtovatelné služby. Požadavky žalobkyně na vystavení takového potvrzení v průběhu trávní nájemního vztahu tak byly zcela po právu, argumentace žalovaných, že tak činili pouze z důvodu budování dobrých vztahů, aniž by je nájemní smlouva či zákon k takové povinnosti zavazoval, proto neobstojí.

45. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákon č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 31 977,70 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 878 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši 117 546 Kč sestávající z částky 5 820 Kč za každý ze tří úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 a.t. (písemné vyjádření ze dne [datum], účast na ústním jednání dne [datum] přesahujícím dvě hodiny), dále pak za jeden právní úkon podle § 11 odst. 2 a.t. ve výši jedné poloviny (účast na jednání dne [datum], u kterého došlo pouze k vyhlášení rozsudku) sestávající z částky 2 910 Kč, včetně čtyř náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 a.t. Odměna advokáta a náhrada hotových výdajů byly dále podle § 14a odst. 1 a.t. ve spojení s § 137 odst. 3 o.s.ř. zvýšeny o daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. ve výši 4 529,70 Kč.

46. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů na zastoupení advokátem pouze za úkony právní služby činěné na základě plné moci ze dne [datum], neboť za úkony právní služby činěné (týmž avšak ustanoveným právním zástupcem) na základě rozhodnutí soudu byla odměna již přiznána a vyplacena.

47. O náhradě nákladů řízení státu rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o.s.ř. Tyto náklady představují právě již přiznanou a vyplacenou odměnu ustanoveného zástupce žalobkyni ve výši 17 990,28 Kč, které soud podle výsledku řízení uložil zaplatit v řízení neúspěšným žalovaným.

48. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.), náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 a 2 o.s.ř.).