Okresní soud Praha-východ · Rozsudek

46 C 230/2023

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-12-05 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPY:2023:46.C.230.2023.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud Praha-východ rozhodl o rozvodu manželství, které bylo uzavřeno před více než třemi lety a je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Soud se opřel o § 755 odst. 1 a 2 o.z., který umožňuje rozvod i bez souhlasu druhého manžela, pokud není v zájmu dětí a neexistují mimořádné okolnosti. I přes neúčast manžela na jednáních, která byla v souladu s § 389 odst. 1 z.ř.s. nezákonná, soud vzhledem k jeho dlouhodobému odstupu a neúčasti na životě manželství rozhodl o rozvodu. Rozvod byl potvrzen i na základě vyjádření manželky, která prohlásila, že manželství již nelze obnovit, a manžel se k rozvodu připojil.

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa a manžela: osobní údaje manžela o rozvod manželství

I. Manželství příjmení celé jméno manželky, rozené příjmení, a celé jméno manžela, uzavřené dne datum před stát. instituce, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka se domáhala rozvodu manželství, které bylo uzavřeno dne datum, s odůvodněním, že v důsledku hlubokého a vzájemného citového odcizení mezi manželi je manželství účastníků hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a manželství je v současné době pouze formálním svazkem, který neplní svoji funkci. Již před dlouhou dobou se manžel z místa poslední společné domácnosti odstěhoval a manželé jsou v kontaktu velmi sporadicky prostřednictvím občasných telefonátů z důvodu společných dětí, které se z manželství narodily. Dne datum se manželům narodil syn jméno a dne datum dcera jméno, o jejichž úpravě poměrů po dobu po rozvodu manželství bylo rozhodnuto rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací.

2. Manžel se ve svém vyjádření k návrhu na rozvod manželství připojil a důvody rozvratu manželství v něm uvedené prohlásil za pravdivé.

3. Manželka je státním příslušníkem Slovenské republiky s pobytem na území České republiky, proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českých soudů a otázkou rozhodného práva. Soud na daný případ aplikoval s ohledem na § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, (dále jen„ z.m.p.s.“), úpravu obsaženou jednak ve Smlouvě mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech vyhlášené ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 209/1993, jednak v z.m.p.s. a dospěl k závěru, že podle čl. I Závěrečného protokolu citované mezinárodní smlouvy je dána pravomoc a příslušnost k rozhodnutí věci a podle § 49 a § 50 z.m.p.s. je rozhodným právem právní řád České republiky.

4. Z oddacího listu vydaného stát. instituce dne datum bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum.

5. Z rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací bylo zjištěno, že děti manželů, a sice nezletilý jméno, datum narození, a nezletilá jméno, datum narození, byli pro dobu po rozvodu manželství rodičů svěřeni do péče matky a otec se zavázal přispívat na jejich výživu. Rozsudek nabyl právní moci dne datum.

6. Z výslechu manželky bylo zjištěno, že manželství účastníků nefunguje už čtyři či pět let, co spolu manželé nežijí, a manželka si nedokáže představit jakékoliv obnovení manželského soužití. Jisté problémy v manželství začala pociťovat již po narození syna, které se dále prohlubovaly po narození dcery. V současné době je manžel pro manželku prakticky cizím člověkem, ke kterému ztratila důvěru z důvodu zatajování věcí z jeho strany, z důvodu jeho zadlužování a nepodílení se téměř na ničem. Občasný kontakt mezi manželi je omezen pouze na téma společných dětí.

7. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum. Z jejich vztahu se narodily dvě děti, a sice nezletilý jméno, který se narodil dne datum, a nezletilá jméno, která se narodila datum. Oba nezletilí jsou pro dobu pro rozvodu manželství svěřeni do péče manželky a manžel se zavázal měsíčně přispívat na jejich výživu. Manželé spolu více než čtyři roky nesdílejí společnou domácnosti a jejich (telefonický) kontakt probíhá velmi sporadicky a je omezen pouze na téma společných dětí.

8. Po právní stránce soud věc hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), kdy podle § 755 odst. 1 o.z. může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

9. Podle § 755 odst. 2 o.z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.

10. Podle § 755 odst. 3 o.z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

11. Podle § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

12. Podle § 758 o.z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

13. Věc byla rozhodnuta bez přítomnosti manžela a bez provedení jeho výslechu navzdory § 389 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s.“), který stanoví obligatorní výslech obou manželů v rámci řízení o rozvodu manželství, přičemž možnost upuštění od výslechu manžela připouští pouze v případě, že by jeho provedení bylo spojeno s velkými obtížemi. Manžel byl k jednání soudu předvolán celkem dvakrát, avšak ani k jednomu z nařízených jednání se nedostavil a svoji neúčast u jednání neomluvil. Manželka k jeho neúčasti uvedla, že rovněž opatrovnické řízení ohledně úpravy poměrů k nezletilým dětem proběhlo bez přítomnosti manžela, který se k jednání nedostavoval. Podle jejích informací je manžel v několika věcech trestně stíhán, je v insolvenci (vedení insolvenčního řízení soudem zjištěno rovněž z odůvodnění opatrovnického rozsudku) a jeho zdravotní stav by snad neměl být v současné době zcela příznivý.

14. Soud proto za těchto okolností při rozhodování o návrhu na rozvod manželství přihlédl k vyjádření manžela ze dne datum, ve kterém manžel vyjádřil souhlas s rozvodem manželství a veškeré důvody vedoucí k rozvratu manželství uvedené manželkou označil za pravdivé.

15. Kvalifikovanost rozvratu manželství je přitom dána nejen jeho délkou a intenzitou, ale i skutečností, že v důsledku tohoto rozvratu nelze očekávat obnovení soužití manželů. Skutečnost, zda manželé spolu žijí či nikoliv, není vázána na existenci společného bydliště; společné žití manželů je otázkou jejich osobního (včetně intimního), ale i majetkového společenství, tj. společného sdílení radostí, problémů, společného trávení volného času, osobní péče o druhého manžela, společného nakládání s finančními prostředky apod.

16. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Z výslechu manželky vyplynulo, že manželé již několik let společně nežijí a prakticky spolu vůbec nekomunikují mimo sporadický telefonický kontakt, který se týká jejich společných dětí. Lze tedy uzavřít, že v daném případě je dána existence rozvratu manželství, který podporuje i skutečnost, že manželé společně nesdílí domácnost, manželka k manželovi ztratila důvěru a její manžel se pro ni stal prakticky cizí osobou, se kterou jí pojí pouze společné děti. Manželka současně deklarovala, že již nadále nechce setrvávat v manželství, a vyloučila jakoukoliv možnost obnovení manželského soužití. Příčinu rozvratu manželství tak soud spatřuje přinejmenším v absolutním vzájemném citovém odcizení manželů.

17. O úpravě poměrů k nezletilým dětem manželů jméno a jméno bylo soudem pravomocně rozhodnuto. V neposledně řadě v řízení nebyly tvrzeny a prokazovány žádné mimořádné okolnosti, které by svědčily ve prospěch zachování manželství ve smyslu § 755 odst. 2 o.z., nicméně i při zachování tohoto závěru soudu je nutno poukázat na skutečnost, že manželé spolu více než tři roky nežijí (§ 755 odst. 2 písm. b) o.z.), tedy ani existence případných mimořádných okolností by na závěru soudu o rozvodu manželství účastníků ničeho nezměnila. Soud proto návrhu manželky na rozvod manželství vyhověl a manželství rozvedl.

18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 z.ř.s., neboť soudem nebyly shledány okolnosti odůvodňující jejich přiznání některému z manželů. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Platnost občanského průkazu, v němž je uveden rodinný stav, skončí uplynutím 45 dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství. O vydání nového občanského průkazu jsou manželé povinni požádat do 15 dnů ode dne, ve kterém došlo ke skončení platnosti jejich dosavadního průkazu (§ 11 písm. b) zákona č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech ve spojení s § 34 odst. 3 písm. c) bod 1. tohoto zákona). Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.