46 C 255/2023

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 17 810,39 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 17 810,39 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 810,39 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 17 810,39 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila zejména tím, že kontrolou číslo prováděnou dne datum bylo zjištěno, že žalovaná odebírá elektřinu od žalobkyně, aniž by k tomu měla právní důvod, neboť smlouva na dodávku elektrické energie na odběrné místo žalované byla ze strany obchodníka ukončena ke dni datum. Demontáž elektroměru číslo nemohla být z důvodu nepřístupnosti odběrného místa provedena. Neoprávněným odběrem elektřiny byla žalobkyni způsobena škoda ve výši 6 391,62 Kč, přičemž množství neoprávněné elektřiny v množství 905 kWh bylo stanoveno rozdílem stavu elektroměru sděleného zákazníkem ve výpovědi smlouva k datu datum a stavu elektroměru při jeho demontáži. V této souvislosti odkázala žalobkyně na mnohočetná rozhodnutí Nejvyššího soudu ohledně odpovědnosti odběratele za neoprávněný odběr jako odpovědnosti objektivní bez možnosti liberace (např. rozsudek Nejvyšší soudu ze dne 30. 8. 2011 sp. zn. 25 Cdo 2412/2009 nebo ze dne 27. 1. 2010 sp. zn. 25 Cdo 229/2000). Současně žalobkyně po žalované požaduje úhradu nákladů souvisejících s provedenou kontrolou o neoprávněnosti odběru, s přerušením odběru a následnou demontáží elektroměru v celkové výši 11 418,77 Kč. Na celkovou dlužnou částku 17 913,46 Kč byla žalované vystavena faktura splatná dne datum. Dobropisem žalobkyně ze dne datum byla dlužná částka následně ponížena o 103,07 Kč. Žalovaná dlužnou částku ve výši 17 810,39 Kč neuhradila ani po zaslání upomínek ze strany žalobkyně, ani po zaslání předžalobní výzvy žalobkyně ze dne datum.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně již v podaném návrhu vyjádřila, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř.

4. Z plné moci udělené žalobkyní dne datum společnosti právnická osoba, IČO, sídlem adresa, bylo zjištěno, že žalobkyně uvedenou společnost zmocnila mimo jiné k provádění kontrol odběrných míst za účelem řešení neoprávněných odběrů elektřiny, instalování a odebírání zařízení žalobkyně sloužících k měření odběru nebo dodávky elektřiny a provádění odpojení kontrolovaného odběrného místa.

5. Z protokolu o kontrole odběrného místa číslo ze dne datum vypracovaného společností právnická osoba bylo zjištěno, že dne datum byla vykonána kontrola odběrného místa číslo na adrese adresa žalované. V rámci kontroly byly vykonány tyto práce: dokumentace původního stavu elektroměrového rozvaděče a elektroměru včetně zajištění proti neoprávněné manipulaci, měření průtoku elektrického proudu u elektroměru, kontrola zapojení a funkčnosti původního elektroměru pomocí simulátoru zátěže při odpojených odchozích vodičích, kontrola neměřených částí elektroměrového rozvaděče, demontáž elektroměru z důvodu ukončené smlouvy na odběr elektřiny, osazení zabezpečovací krabice. V průběhu kontroly byl zjištěn neoprávněný odběr spočívající v odběru elektřiny bez právního důvodu.

6. Z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne datum bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno provedení kontroly společností právnická osoba dne datum na odběrném místě na adrese adresa žalované, v bytě č. anonymizováno uživatelky celé jméno žalované, v rámci níž byl zjištěn odběr elektřiny bez právního důvodu a zároveň došlo k demontáži měřícího zařízení a přerušení dodávky elektřiny v čase údaj o čase hodin. Současně byly zapsány stavy měřidel T1: číslo kWh, T2: číslo kWh.

7. Ze sdělení jméno příjmení, narozené datum, smlouvy o nájmu bytu uzavřené dne datum mezi jméno příjmení, narozenou datum, a Mgr. jméno příjmení, narozeným datum, jako pronajímateli, a žalovanou, jako nájemcem, bylo zjištěno, že na základě uvedené smlouvy byla žalovaná jako nájemce oprávněna užívat byt - jednotku číslo v 2. podlaží budovy adresa, v obci obec, v katastrální uzemí u obec, na dobu určitou od datum do datum. Žalovaná se nájemní smlouvou mimo jiné zavázala sama sjednat odběr elektřiny u právnická osoba, a.s. Dále bylo zjištěno, že nájemní smlouva byla uzavřena následně po náhlém opuštění bytu předchozím nájemcem, jehož nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou v období od datum do datum (zjištěno z nájemní smlouvy ze dne datum mezi shora uvedenými pronajímateli a jméno příjmení, narozeným datum, jako nájemcem).

8. Z výpočtu náhrady za neoprávněný odběr elektřiny ze dne datum bylo zjištěno, že na základě kontroly číslo provedené u zákazníka celé jméno žalované na adrese adresa žalované, došlo dle stavu elektroměru k výpočtu spotřebované energie za období od datum do datum, a to při spotřebě anonymizováno kWh na částku částka včetně DPH, a dále byly vypočteny celkové náklady za přerušení neoprávněného odběru elektřiny žalované na částku 11 418,77 Kč včetně DPH.

9. Z faktury vystavené žalobkyní dne datum bylo zjištěno, že žalované byla vyčíslena celková náhrada škody za neoprávněný odběr elektřiny v částce 17 913,46 Kč včetně DPH, skládající se z částky 4 828,51 Kč za neoprávněně spotřebovanou energii, 513,39 Kč jako stálý měsíční plat za příkon, 9 437 Kč za náklady na zjišťování neoprávněného odběru, 25,61 Kč na daň z elektřiny a ve zbývajícím rozsahu z daně z přidané hodnoty. Splatnost faktury byla stanovena na den datum.

10. Z upomínky vystavené žalobkyní dne datum bylo zjištěno, že žalovaná byla upozorněna na evidovanou pohledávku po splatnosti ve výši 17 913,46 Kč a současně vyzvána, aby dlužnou částku uhradila do datum.

11. Z opravného daňového dokladu (dobropisu) žalobkyně ze dne datum bylo zjištěno, že dluh žalované byl snížen o 103,07 Kč.

12. Z předžalobní upomínky ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě svého dluhu a upozorněna na možnost vymáhání dluhu soudní cestou.

13. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Kontrolou prováděnou pro žalobkyni společností právnická osoba bylo zjištěno, že žalovaná, jakožto uživatel odběrného místa s adresou adresa žalované, odebírala v období od datum do datum na tomto odběrném místě elektřinu od žalobkyně, aniž by měla s žalobkyní sjednanou smlouvu o jejím odběru. Žalované byla náhrada škody za neoprávněný odběr energie včetně nákladů souvisejících s demontáží elektroměru vyúčtována na celkovou částku 17 913,46 Kč fakturou ze dne datum, která byla splatná dne datum. Po snížení dlužné částky o 103,07 Kč na základě dobropisu adresovaného žalobkyní, činí dlužná částka za neoprávněně odebranou elektřinu včetně nákladů na zjišťování tohoto neoprávněného odběru 17 810,39 Kč. Žalovaná dlužnou částku žalobkyni neuhradila, a to ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne datum.

14. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 2894 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle kterého povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Dle § 2910 škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

15. Dle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

16. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Dle § 513 o.z. jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

18. Podle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen„ energetický zákon“), v účinném znění do 30. 11. 2022, je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Dle odst. 2 téhož ustanovení se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje. Dle odst. 3 téhož ustanovení je při neoprávněném odběru elektřiny osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

19. Dle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, si při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.

20. Na základě uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaná byla na základě nájemní smlouvy nájemcem bytu - odběrného místa, při jehož užívání odebírala v období od datum do datum elektrickou energii od žalobkyně, aniž by měla s žalobkyní sjednanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dopouštěla v daném období neoprávněného odběru energie, byla jí v souladu s výše citovanými ustanoveními zákona uložena povinnost k náhradě škody, kterou tímto svým chováním způsobila žalobkyni. Fakturou žalobkyně byla škoda vyúčtována na částku zahrnující náhradu ceny neoprávněně odebírané elektřiny a náklady na zjišťování neoprávněnosti odběru a jeho řešení. Žalovaná dlužnou částku žalobkyni ani po zaslání předžalobní výzvy neuhradila. Pokud jde o období, za které žalobkyně požaduje po žalované náhradu škodu, vycházel soud ze zjištěného skutkového stavu, neboť na základě předložených listin bylo zjištěno, že byt v odběrném místě na adrese adresa žalované byl pronajat žalované na základě smlouvy uzavřené dne datum (byť na dobu určitou počínaje až od datum) poté, co předchozí nájemce náhle byt opustil, přestože jeho nájemní smlouva byla uzavřena až do datum.

21. Soud tedy žalobě vyhověl v plném rozsahu včetně příslušenství, jelikož se žalovaná neuhrazením faktury současně dostala do prodlení (§ 1968 o.z.), čímž žalobkyni vznikl rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o.z.) ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti předmětné faktury.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Náklady řízení představují částku 800 Kč za uhrazení soudního poplatku a dále částku 200 Kč jako paušální náhradu hotových výdajů za dva úkony nezastoupeného účastníka (návrh ve věci samé a výzva k plnění) po 100 Kč za jeden úkon dle ustanovení § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

23. Soud postupoval dle ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč (viz např. řízení vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 7 C 92/2022, 8 C 251/2022, 36 C 117/2021).

24. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákonem č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.