46 C 299/2022

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 4 305 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 305 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 305 Kč od 5. 4. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení pouze zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném ke dni podání žaloby (dále jen„ o.s.ř.“). Předmětem řízení bylo zaplacení 4 305 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu pojistné smlouvy číslo – pojištění motorových vozidel – uzavřené mezi žalovaným a právnická osoba anonymizována dvě slova, IČO, sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), dne 2. 3. 2017 představující neuhrazené pojistné za období od 2. 1. 2021 do 4. 4. 2021 za pojištění vozidla značka automobilu registrační značka. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř. Žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky s pobytem na území České republiky, proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud na daný případ aplikoval - s ohledem na § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém - úpravu obsaženou jednak v nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (čl. 66 nařízení č. 1215/2012), jednak nařízení EP a Rady ES č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (tzv. Řím I) a dospěl k závěru, že podle čl. 14 nařízení č. 1215/2012 je dána pravomoc a příslušnost k rozhodování věci a podle čl. 7 odst. 2 nařízení EP a Rady ES č. 593/2008 je rozhodným právem právní řád České republiky. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně uzavřena dne 1. 3. 2017 smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a další doplňkové pojištění (havarijní pojištění, pojištění skel aj.). Pojistné období bylo sjednáno jako roční s počátkem pojištění ke dni 2. 3. 2017 s tím, že celkové roční pojistné činilo 16 381 Kč, pojistné byl splatné měsíčně splátkami ve výši 1 365 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly příslušné všeobecné pojistné podmínky (zjištěno z návrhu smlouvy číslo pojistky a ze všeobecných pojistných podmínek spisová značka). Pojistné bylo počínaje 2. 3. 2021 navýšeno na 16 995 Kč, výše měsíčně splátky tak nově činila 1 416 Kč (zjištěno z dopisu ze dne 30. 12. 2020). Žalovaný byl upozorněn, že žalobkyně u něj eviduje dluh na pojistném za období od 2. 1. 2021 do 2. 3. 2021 a byl vyzván k jeho úhradě; současně byl upozorněn na zánik pojištění, nebude-li dluh uhrazen do 4. 4. 2021 (zjištěno z upomínky platby ze dne 18. 2. 2021 včetně dodejky). Zánik pojištění byl žalovanému oznámen sdělením ze dne 15. 4. 2021 a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužného pojistného ve výši 4 305 Kč (zjištěno z oznámení ze dne 15. 4. 2021). Žalovaný ničeho neuhradil, a to ani přes výzvu před podáním návrhu ze dne 28. 2. 2022 zaslanou žalobkyní dne 1. 3. 2022 (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 28. 2. 2022 a poštovního podacího archu). Pohledávka za žalovaným byla postoupena z právního předchůdce na žalobkyni (zjištěno z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 12. 2018 a dodatku ze dne 16. 12. 2021 včetně přílohy). Po právní stránce byla věc posouzena tak, že žalovaný nesplnil závazek mu plynoucí z uzavřené pojistné smlouvy ve smyslu § 2758 a § 2779 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“), a dále podle § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), jelikož neuhradil pojistné za pojistnou dobu, i přesto, že byl žalobkyní na možnost zániku pojištění z důvodu nezaplacení pojistného v souladu § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. upozorněn. Žalobkyni, jejíž aktivní legitimace byla odvozena od § 1879 a násl. o.z., tak vznikl nárok na pojistné v poměrné výši 4 305 Kč za období od 2. 1. 2021 do 4. 4. 2021, respektive do konce kalendářního měsíce, ve kterém došlo k zániku pojištění v souladu s § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužné pojistné ani ve lhůtě stanovené pro úhradu pojistného neuhradil, dostal se tím do prodlení (§ 1968 o.z.), čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o.z.) ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a od data následujícího po zániku smlouvy. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, jež byla ve věci plně úspěšná, náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši 4 305 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí zastoupení, výzva před podáním návrhu, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč, tj. ve výši 189 Kč. K výpočtu nákladů řízení soud přistoupil podle § 14b a.t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč (viz např. řízení vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 6 C 178/2021, 6 C 45/2021, 6 C 27/2021 nebo 21 C 114/2021). Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákonem č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.