46 C 31/2023

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 33 947 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 13 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 800 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení 20 147 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 616,16 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 610,41 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 19 997,22 Kč od [datum] do [datum] ve výši 10 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 197,22 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 %, s úrokem ve výši 28,20 % ročně z částky 19 997,22 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 33 947 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. a II. tohoto rozsudku z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), a žalovaným dne [datum]. Žalobu odůvodnila zejména tím, že na základě uzavřené smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, které se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně spolu částkou ve výši 20 147 Kč představující součet kapitalizovaných úroků z půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 7 989 Kč (při úrokové sazbě 28,20 % ročně) a částku za zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka ve výši 12 158 Kč a pojistného, bylo-li sjednáno, to vše v 45 týdenních splátkách v hotovosti po 1 115 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, poslední splátku uhradil dne [datum] a za celou dobu trvání smlouvy uhradila celkem 16 200 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla právním předchůdcem žalobkyně pohledávka ze smlouvy postoupena na žalobkyni s účinností k témuž dni. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje částku 33 947 Kč, z toho dlužnou jistinu ve výši 19 997,22 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 13 949,78 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 6 610,41 Kč (za období od [datum] do [datum] ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 616,16 Kč (za období od [datum] do [datum] ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny), úrok ve výši 28,20 % ročně a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř.

4. Žalovaný je státním příslušníkem Bulharska, proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud na daný případ aplikoval s ohledem na § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém úpravu obsaženou jednak v nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (čl. 66 nařízení č. 1215/2012), jednak nařízení EP a Rady ES č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (tzv. Řím I) a dospěl k závěru, že podle čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1215/2012 je dána pravomoc a příslušnost k rozhodování věci a podle čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení EP a Rady ES č. 593/2008 je rozhodným právem právní řád České republiky.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal žalovanému poskytnout v hotovosti částku 30 000 Kč a žalovaný se zavázal vedle vrácení peněžních prostředků právnímu předchůdci žalobkyně zaplatit úrok ve výši 7 989 Kč a částku za zpracování spotřebitelského úvěru, garanci celkové ceny a péče o zákazníka ve výši 12 158 Kč, vše v 45 týdenních splátkách po 1 115 Kč.

6. Z karty zákazníka ze dne [datum], z pracovní smlouvy ze dne [datum], z výplatní pásky za měsíce listopad a prosinec 2019 a z dokladu o zajištění ubytování ze dne [datum] bylo zjištěno, že při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházel právní předchůdce žalobkyně z žalovaným deklarovaného měsíčního příjmu ve výši 23 76 Kč, který žalovaný doložil jednak pracovní smlouvou zaměstnavatele [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO], jednak výplatními páskami, ze kterých bylo zjištěno, že čistý příjem žalovaného v měsíci listopadu 2019 činil 22 430 Kč a v měsíci prosinci 2019 činil 25 099 Kč. Ve vztahu k měsíčním výdajů žalovaného vycházel právní předchůdce žalobkyně z žalovaným deklarovaných a odhadovaných měsíčních výdajů ve výši 13 000 Kč s tím, že skutečnost, že žalovaný má zajištěno ubytování v období od [datum] do [datum] na ubytovně žalovaný, doložil dokladem o zajištění ubytování v [příjmení] [příjmení] [anonymizováno]. Žalovaný dále uvedl, že je svobodný a že účelem spotřebitelského úvěru jsou běžné výdaje domácnosti.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla s účinností k [datum] postoupena z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému oznámil, že došlo k postoupení pohledávek z uzavřené smlouvy na žalobkyni. Oznámení bylo odesláno poštou dne [datum].

9. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu smlouvy do [datum]. Výzva byla odeslána poštou dne [datum].

10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal vedle vrácení peněžních prostředků právnímu předchůdci žalobkyně zaplatit úrok ve výši 7 989 Kč a částku za zpracování spotřebitelského úvěru, garanci celkové ceny a péče o zákazníka ve výši 12 158 Kč, vše v 45 týdenních splátkách po 1 115 Kč. Právní předchůdce žalobkyně následně s účinnosti od [datum] postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván jednak v rámci oznámení o postoupení pohledávky sdělením se dne [datum] a dále pak výzvou před podáním žaloby ze dne [datum].

11. Za dobu trvání smlouvy žalovaný podle žalobkyně uhradil 16 200 Kč, další úhrady dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

12. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

14. Podle § 513 o.z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

15. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

16. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

18. K povaze uzavřené smlouvy soud podotýká, že smlouva o zápůjčce má na rozdíl od smlouvy o úvěru reálnou (nikoli jen konsensuální) povahu a vznik zápůjčky předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu půjčky, přičemž při peněžité půjčce může dojít k předání půjčené částky i bezhotovostním převodem na účet dlužníka. Naproti tomu ze smlouvy o úvěru vzniká věřiteli povinnost rezervovat a na žádost dlužníka poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do sjednané výše a dlužníkovi vzniká právo (nikoliv povinnost) úvěr čerpat a povinnost poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky. Reálné povaze smlouvy o zápůjčce přitom nebrání skutečnost, že o předmětu půjčky je mezi dlužníkem a věřitelem učiněna dohoda (a to i písemná), byť by tato dohoda případně bezprostředně časově předcházela reálnému poskytnutí smluvené částky peněz (srov. s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2008 sp. zn. 29 Odo 1386/2006).

19. S ohledem na skutečnost, že žalovaný vystupoval v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc rovněž podle zákona č. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotř. úvěru“). Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Soudní dvůr Evropské unie přitom ve svém rozhodnutí ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 účastníků OPR- Finance s.r.o. v. GK dovodil, že se jedná o neplatnost nikoliv relativní, ale absolutní, a soudy jsou tak povinny z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

21. V posuzovaném případě je zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru a poskytnutím peněžních prostředků žalovanému řádně neposoudil jeho úvěruschopnost. Právní předchůdce žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházel z žalovaným deklarovaného měsíčního příjmu, který byl ze strany žalovaného řádně doložen, nicméně pokud jde o výdaje žalovaného, vycházel právní předchůdce žalobkyně pouze z žalovaným deklarovaných měsíčních výdajů ve výši 13 000 Kč, aniž by tyto jakkoliv ověřoval navzdory tomu, že žalovaný současně doložil potvrzení o zajištěném ubytování, ze kterého lze však ověřit pouze údaje o bydlení žalovaného, nikoliv částku, kterou žalovaný měsíčně za bydlení vydal, s tím, že z předloženého potvrzení se ani nepodává, že bydlení v [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] by bylo zajišťováno bezplatně. Žalobkyně nemusela mít doloženy veškeré výdaje žalovaného, ale předpokladem řádného posouzení úvěruschopnosti je mít doloženy alespoň podstatné příjmy a výdaje žalovaného, což se však v daném případě stran výdajů žalovaného vůbec nestalo. Na základě těchto informací dospěl soud k závěru, že žalobkyně nemohla disponovat dostatkem informací od žalovaného, aby mohla řádně vyhodnotit jeho majetkové poměry pro účely jeho schopnosti splácet zápůjčku, což se ukázalo záhy, když žalovaný na svůj závazek přestal splácet. Důsledkem nedodržení této zákonné povinnosti věřitele pak byla absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce.

22. Žalobkyni, jejíž aktivní legitimace je odůvodněna na základě § 1879 o.z., tak náleží ve smyslu § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotř. úvěru nesplacená jistina spotřebitelského úvěru ve výši 13 800 Kč (bez smluvních úroků a poplatků). Dále žalobkyni náleží úrok z prodlení podle § 1968 o.z., přičemž výše požadovaná žalobkyní nepřekračuje úrok z prodlení stanovený v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. K prodlení žalovaného přitom s ohledem na neplatnost uzavřené smlouvy došlo ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z. ode dne následujícího poté, co se dozvěděl o svém dluhu a k jeho úhradě byl žalobkyní vyzván. V daném případě se tak stalo oznámením o postoupení pohledávky. Úrok z prodlení tak soud přiznal ode dne následujícího po dni doručení oznámení o postoupení pohledávky ve smyslu § 573 o.z. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož žalovanému, který byl z převážné části úspěšný, žádné náklady nevznikly (byla zohledněna jistina a kapitalizovaný úrok, jakož i úrok požadovaný do budoucna, soudem kapitalizovaný k datu vyhlášení rozsudku).

24. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.).