Okresní soud Praha-východ · Rozsudek

46 C 313/2024

č. j. 46 C 313/2024-35

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-03-14 · ECLI:CZ:OSPY:2025:46.C.313.2024.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud Praha-východ rozhodl o osvojení zletilé osvojenkyně osvojitelem, který spolu s její matkou a manželkou žil jako jedna rodina od jejího útlého věku. Soud dospěl k závěru, že mezi osvojitelem a osvojenkyní existuje faktický vztah otce a dcery, který je v souladu s dobrými mravami a zájmem osvojenkyně. Osvojení bylo považováno za vhodné i bez souhlasu biologického otce, jehož pobyt nebyl zjištěn a který o dítě neprojevil zájem. Soud rozhodl podle § 847 odst. 1 písm. c) a d) o.z., že osvojení je v souladu s zájmem osvojenkyně a rozhodnutí bylo vyhověno.

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci osvojitele: Jméno osvojitele, narozený Datum narození osvojitele bytem Adresa osvojitele zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta osvojenkyně: Jméno osvojenkyně, narozená Datum narození osvojenkyně bytem Adresa osvojenkyně o osvojení zletilého

I. Zletilá Jméno osvojenkyně, narozená Datum narození osvojenkyně, dcera jméno FO, rozené jméno FO, narozené datum, a jméno FO, narozeného datum, se po právní moci rozsudku stává osvojenkyní osvojitele Jméno osvojitele, narozeného Datum narození osvojitele.

II. Osvojitel Jméno osvojitele, narozený datum, bude uveden v matrice jako otec osvojenkyně Jméno osvojenkyně, narozené Datum narození osvojenkyně, narozeného datum.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Osvojitel se domáhal osvojení zletilé Jméno osvojenkyně s odůvodněním, že dne datum uzavřel s matkou osvojenkyně manželství a na výchově osvojenkyně, stejně tak na jejím hmotném zabezpečení se podílel ve společné domácnosti nepřetržitě od jejího věku čtyř let. V době nezletilosti osvojenkyně trávili všichni společně rovněž volný čas a veškeré dovolené, stejně tak po dosažení její zletilosti se intenzivně navštěvují a bydlí v jednom domě na shodné adrese, navzájem si pomáhají. Mezi osvojitelem a osvojenkyní se tak vytvořily pevné rodinné vazby, o čemž svědčí rovněž skutečnost, že osvojenkyně přijala krátce po dosažení zletilosti příjmení osvojitele, a tyto vazby mají rovněž zájem upevnit formou osvojení. Osvojenkyně s návrhem souhlasila a k návrhu se připojila. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Dne Datum narození osvojenkyně se matce jméno FO a otci jméno FO narodila dcera jméno FO, které byla pravomocně ode dne datum schválena změna příjmení na jméno FO (zjištěno z rodného listu jméno FO vydaného adresa dne datum). Dne datum bylo uzavřeno manželství jméno FO a Jméno osvojitele (zjištěno z oddacího listu vydaného adresa dne datum). Na základě shodných výpovědí účastníků řízení a svědkyně jméno FO, manželky osvojitele a matky osvojenkyně, soud zjistil, že osvojitel se svojí manželkou, matkou osvojenkyně, a osvojenkyní žijí jako jedna rodina od útlého věku osvojenkyně. Osvojenkyně vnímá osvojitele jako svého otce, z tohoto důvodu si rovněž ve zletilosti změnila příjmení na jméno FO, stejně tak osvojitel vnímá osvojenkyni jako svoji dceru. Biologický otec osvojenkyně o ni nejeví žádný zájem, ani osvojenkyně, ani její matka o něm nemají žádné informace, neví, kde se zdržuje, a nejsou s ním dlouhodobě v žádném kontaktu. Osvojenkyně není vdaná a nemá žádné děti. Po právní stránce byla věc posouzena podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), především pak podle § 846 a násl. o.z. upravující osvojení zletilého, které je obdobou osvojení nezletilého. Podle § 796 odst. 2 o.z. o osvojení zletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, k němuž se připojil zletilý, který má být osvojen. Podle § 846 o.z. lze zletilého osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy. Podle § 847 odst. 1 písm. c) a d) o.z. lze zletilého osvojit, jestliže osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Podle odst. 2 nelze zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. Podle odst. 3 se ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojení, použijí, s výjimkou § 838 a 839, obdobně. Podle § 795 o.z. předpokladem osvojení je takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodičem a dítětem, nebo že tu jsou alespoň základy takového vztahu. Osvojení nezletilého musí být v souladu s jeho zájmy. Podle § 803 o.z. mezi osvojitelem a osvojovaným dítětem musí být přiměřený věkový rozdíl, zpravidla ne menší než šestnáct let; jen souhlasí-li s osvojením opatrovník zastupující dítě v řízení a je-li osvojení v souladu se zájmy dítěte, může být věkový rozdíl mezi osvojitelem a osvojovaným dítětem výjimečně menší než šestnáct let. Podle § 805 o.z. o osvojení nemůže být rozhodnuto bez souhlasu dítěte, rodičů dítěte nebo osob, které jsou oprávněny dát souhlas za rodiče, popřípadě manžela osvojitele. To platí i v případě, že byl souhlas vzat zpět. Podle § 797 o.z. na základě rozhodnutí soudu o osvojení se osvojitel, popřípadě osvojitelé, zapíší do matriky jako rodič, popřípadě rodiče dítěte. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že ze strany účastníků byly splněny podmínky pro osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého, a to ve smyslu § 847 odst. 1 písm. c) a d) o.z., jelikož bylo prokázáno, že osvojitel hodlá osvojit dítě své manželky, o které pečoval od jeho útlého věku. V řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by osvojení bylo v rozporu s dobrými mravy. Bylo prokázáno, že mezi osvojitelem a osvojenkyní již fakticky vztah otce a dcery existuje, neboť osvojenkyně žila od svého útlého věku ve společné domácnosti s osvojitelem a svojí matkou, manželkou osvojitele, přičemž o hezkých rodinných vztazích svědčí i to, že se osvojenkyně po dosažení zletilosti rozhodla nést osvojitelovo příjmení, o jehož změnu skutečně zažádala a která jí byla povolena. Je tedy zřejmé, že rozhodnutím o osvojení dojde k formálnímu potvrzení již fakticky fungujících rodinných vztahů. Soud rovněž neshledal, že by zde byly dány překážky pro rozhodnutí o osvojení osvojenkyně osvojitelem navzdory tomu, že nebylo zjištěno stanovisko biologického otce osvojenkyně. Soud však dospěl k závěru, že jeho souhlasu nebylo pro rozhodnutí třeba, a to jednak z toho důvodu, že se ve smyslu § 818 odst. 1 písm. c) o.z. přes veškeré rozumné úsilí soudu nepodařilo zjistit jeho pobyt, jednak z toho důvodu, že bylo v řízení prokázáno, a to na základě výpovědí osvojenkyně a její matky, potažmo manželky osvojitele, že biologický otec osvojenkyně o ni již několik let ve smyslu § 820 o.z. nejeví žádný zájem. Stejně tak nebylo v řízení zapotřebí souhlasu manžela osvojenkyně ve smyslu § 850 odst. 2 o.z., neboť osvojenkyně je v současně době svobodná. Soud proto rozhodl tak, že návrhu osvojitele zcela vyhověl, neboť je přesvědčen, že rozhodnutí o osvojení je v zájmu osvojenkyně i celé rodiny. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle něhož účastníci tohoto druhu řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.