46 C 331/2023

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci manžela: osobní údaje manžela a manželky: osobní údaje manželky o rozvod manželství

I. Manželství [celé jméno manželky], rozené [příjmení], a [celé jméno manžela], uzavřené dne [datum] před [stát. instituce], se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Manželka se domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že jejich manželství, které bylo uzavřeno dne [datum], zpočátku fungovalo dobře, avšak postupem času začalo mezi manželi docházet ke konfliktům vyplývajícím především z rozdílnosti jejich povah. V současné době je manželství účastníků natolik rozvráceno, že nelze očekávat obnovení vzájemné citové vazby ani společného soužití. Účastnici spolu jako manželé nežijí nejméně od počátku [anonymizováno] [rok] a od [anonymizováno] [rok] bydlí odděleně, kdy se manžel z místa poslední společné domácnosti odstěhoval. Před uzavřením manželství se účastníkům dne [datum] narodila nezletilá dcera [jméno]. K návrhu na rozvod manželství byla připojena dohoda týkající se vypořádání majetkových poměrů a bydlení manželů pro dobu po rozvodu manželství. Manžel se k návrhu na rozvod připojil. Po provedeném dokazování a na základě shodných tvrzení účastníků učinil soud následující skutková zjištění: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] (zjištěno z oddacího listu vydaného [stát. instituce] dne [datum]). Před uzavřením manželství se účastníkům narodilo jedno dítě, a to k dnešnímu dni nezletilá [jméno], [datum narození], přičemž poměry k nezletilé pro dobu po rozvodu manželství byly soudem upraveny tak, že na základě dohody rodičů, byla nezletilá svěřená do péče matky a otec se zavázal přispívat na jejich výživu. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum] (zjištěno z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací]). Manželství považují účastníci za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno bez možnosti jeho obnovy. Příčinu rozvratu manželství spatřují v rozdílnosti povah a ve vzájemném citovém odcizení (účastnický výslech manželů). Po právní stránce soud věc hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), kdy podle § 755 odst. 1 o.z. může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 2 o.z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle § 755 odst. 3 o.z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Podle § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Podle § 758 o.z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. Soud v daném případě nepostupoval při rozhodování o návrhu na rozvod manželství podle § 757 o.z., tedy aniž by zjišťoval příčiny rozvratu manželství, a to zejména s ohledem na neurčitost a obecnost dohody předložené manželi ve smyslu § 757 odst. 1 písm. c) o.z. Předložená dohoda totiž neobsahovala žádnou položku, která by tvořila společné jmění manželů a která by byla učiněna předmětem jejich vypořádání, nýbrž obsahovala obecná pravidla, odlišná od úpravy obsažené v o.z., k následnému vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Kvalifikovanost rozvratu manželství je dána nejen jeho délkou a intenzitou, ale i skutečností, že v důsledku tohoto rozvratu nelze očekávat obnovení soužití manželů. Skutečnost, zda manželé spolu žijí či nikoliv, není vázána na existenci společného bydliště; společné žití manželů je otázkou jejich osobního (včetně intimního), ale i majetkového společenství, tj. společné sdílení radostí, problémů, společné trávení volného času, osobní péče o druhého manžela, společné nakládání s finančními prostředky apod. Z vyjádření obou účastníků vyplynulo, že své manželství považují za trvale rozvrácené. Oba deklarovali, že možnost obnovy manželského soužití je vyloučena. Pokud jde o příčinu rozvratu manželství, vycházel soud ze shodných tvrzení účastníků, kteří jako příčinu rozvratu manželství označili rozdílnost povah a vzájemné citové odcizení. O úpravě poměrů k nezletilé dceři [jméno] pro dobu po rozvodu manželství bylo pravomocně soudem rozhodnuto. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny zákonné podmínky pro rozvod manželství, soud manželství rozvedl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s.“).