46 C 341/2022

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 402 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení 402 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 402 000 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 %, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 30 720 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobce se domáhal zaplacení 402 000 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu smluvní pokuty. Žalobu odůvodnil zejména tím, že dne 24. 6. 2019 právní předchůdkyně žalobce, [jméno] [příjmení] – [právnická osoba], [IČO], místem podnikání [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobce“), uzavřela s žalovanou zprostředkovatelskou smlouvu o výhradním poskytování realitních služeb při zprostředkování prodeje (dále jen„ zprostředkovatelská smlouva“), jejímž předmětem bylo zprostředkování prodeje pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], a pozemku parc. [číslo] vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] v obci a v [katastrální uzemí] (dále jen„ nemovitá věc“). Žalovaná při uzavírání zprostředkovatelské smlouvy v rozporu s jejím čl. IV uvedla v jejím čl. I odst. 2 neúplné a nepravdivé informace ohledně právních vad váznoucích na nemovité věci k datu uzavření zprostředkovatelské smlouvy. Navzdory tomu, že na nemovité věci ke dni uzavření zprostředkovatelské smlouvy vázlo zástavní právo zřízené ve prospěch společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (následně vymazané ke dni 12. 11. 2019) a věcné břemeno ve prospěch společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], žalovaná uvedla pouze váznoucí zástavní právo ve prospěch [právnická osoba], sídlem [ulice a číslo], [obec a číslo] a zástavní právo ve prospěch [anonymizováno] [jméno] [příjmení], bytem [adresa]. Nadto rovněž žalovaná nepravdivě prohlásila, že k datu uzavření zprostředkovatelské smlouvy byla výlučným vlastníkem nemovité věci, navzdory tomu, že výlučným vlastníkem byl [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalované proto vznikla povinnost uhradit právní předchůdkyni žalobce smluvní pokutu ve výši 6 % ze sjednané kupní ceny v čl. II odst. 1, tj. z 6 700 000 Kč. Nárok právní předchůdkyně žalobce byl smlouvou o postoupení pohledávky postoupen na žalobce.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Uvedla, že není pravdou, že by žalovaná nebyla k datu uzavření zprostředkovatelské smlouvy vlastníkem nemovité [anonymizováno] [jméno] [příjmení], původní kupující, totiž odstoupil od kupní smlouvy, o čemž bylo dne 17. 6. 2019 sepsáno souhlasné prohlášení a čímž došlo ke zrušení kupní smlouvy s účinky ex tunc. Na základě souhlasného prohlášení probíhalo v době podpisu zprostředkovatelské smlouvy u příslušného katastrálního úřadu řízení o vkladu vlastnického práva k nemovité věci zpět žalované, přičemž právní předchůdkyně žalobce byla s touto skutečností obeznámena. Důvodem uzavření zprostředkovatelské smlouvy bylo právě odstoupení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] od kupní smlouvy, vznik dluhu vůči jeho osobě a řešení této situace. Právní předchůdkyně žalobce rovněž musela vědět o zástavním právu zřízeném ve prospěch společnosti [právnická osoba], jelikož jejím jednatelem byl od roku 2011 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kterého právní předchůdkyně žalobce pověřila k plnění povinností jí plynoucí ze zprostředkovatelské smlouvy. Zprostředkovatelskou smlouvu přitom připravovali advokáti vystupující na straně právní předchůdkyně žalobce, kteří o všech právních vadách nemovité věci věděli přinejmenším z výpisu z katastru nemovitostí, a žalovaná pouze podepsala připravenou smlouvu, avšak nepředpokládala, že by v takto připravené smlouvě mohli být některé údaje záměrně vynechány. Na žalovanou je přitom nutno nahlížet jako na spotřebitele, tj. slabší stranu, a z tohoto důvodu je nutno ujednání o smluvní pokutě považovat za absolutně neplatné pro rozpor s ustanoveními o ochraně spotřebitele a současně právní jednání spočívající v uzavření zprostředkovatelské smlouvy je nutno posoudit jako zdánlivé právní jednání z důvodu absence vážnosti vůle právní předchůdkyně žalobce smlouvu uzavřít; v této souvislosti žalovaná poukázala na historické souvislosti uzavírání zprostředkovatelské smlouvy, jakož i na závěry Okresního soudu Praha-východ ve věci vedené pod sp. zn. 36 C 135/2020. V neposlední řadě s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019 sp. zn. 33 ICdo 116/2018 namítla, že prohlášení žalované ve zprostředkovatelské smlouvě nelze považovat za povinnost, kterou by bylo možno sankcionovat smluvní pokutou.

3. Ze zprostředkovatelské smlouvy ze dne 24. 6. 2019 uzavřené mezi žalovanou na straně zájemce, která byla označena svým datem narození, a [jméno] [příjmení] – [právnická osoba] na straně realitní kanceláře, která bylo označena identifikačním číslem osoby, bylo zjištěno, že realitní kancelář se zavázala pro zájemce obstarat příležitost uzavřít kupní smlouvy o převodu nemovité věci se 3. osobou, přičemž žalovaná v čl. I odst. 1 a 2 prohlásila, že je jediným vlastníkem nemovité věci a že na nemovité věci neváznou žádné právní vady mimo zástavního práva smluvního a souvisejících závazků ve prospěch [právnická osoba], sídlem [adresa], další dluhy vznikající ze smlouvy o úvěru reg. [číslo] ze dne 27. 3. 2014 a zástavní smlouvy v období ode dne uzavření těchto smluv do celkové výši 6 000 000 Kč a mimo zástavního práva ve prospěch [anonymizováno] [jméno] [příjmení], narozeného [datum], bytem [adresa], ve výši 484 000 Kč. V čl. IV smlouvy byla pro případ porušení povinností uvedených v čl. III odst. 1 smlouvy a uvedeních nepravdivých informací ze strany zájemce ve smlouvě stanovena smluvní pokuta ve výši 6 % z kupní ceny.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí, listu vlastnictví [číslo] prokazující stav evidovaný k datu 25. 6. 2019 bylo zjištěno, že vlastníkem nemovité věci byl [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na základě kupní smlouvy ze dne 15. 4. 2019 a vázlo na ní věcné břemeno ve prospěch společnosti [právnická osoba], [ulice a číslo], [PSČ] [obec] podle smlouvy o zřízení věcného břemen ze dne 26. 3. 2010, zástavní právo smluvní ve prospěch společnosti [právnická osoba], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] na základě smlouvy o zřízení zástavního práva podle obč. z. [číslo] ze dne 27. 3. 2014 a zástavní právo smluvní ve prospěch společnosti [právnická osoba], sídlem [adresa] z. ze dne 28. 3. 2019. Právo k nemovité věci bylo současně dotčeno změnou (V [číslo]).

5. Z informace o řízení [anonymizováno] [číslo] bylo zjištěno, že řízení, jehož předmětem bylo vlastnictví a zástavní právo, bylo založeno dne 18. 6. 2019 a k témuž dni došlo rovněž k zaplombování. Účastníky řízení byli v postavení navrhovatele, nabyvatele a zástavce žalovaná a v postavení navrhovatele, převodce a zástavního věřitele [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Vklad byl povolen dne 23. 7. 2019.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí, listu vlastnictví [číslo] prokazující stav evidovaný k datu 1. 9. 2019 bylo zjištěno, že vlastníkem nemovité věci byla žalovaná na základě souhlasného prohlášení o odstoupení od smlouvy ze dne 17. 6. 2019 s právními účinky zápisu k datu 18. 6. 2019 a vázlo na ní věcné břemeno ve prospěch společnosti [právnická osoba], [ulice a číslo], [PSČ] [obec] podle smlouvy o zřízení věcného břemen ze dne 26. 3. 2010, zástavní právo smluvní ve prospěch společnosti [právnická osoba], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] na základě smlouvy o zřízení zástavního práva podle obč. z. [číslo] ze dne 27. 3. 2014, zástavní právo smluvní ve prospěch společnosti [právnická osoba], sídlem [adresa] z. ze dne 28. 3. 2019 a zástavní právo smluvní ve prospěch [anonymizováno] [jméno] [příjmení], bytem [adresa] z. ze dne 17. 6. 2019 s právními účinky zápisu k datu 18. 6. 2019.

7. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba], [IČO], bylo zjištěno, že jejím jednatelem je od 11. 4. 2011 [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 17. 2. 2020 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobce zastoupená [anonymizováno] [jméno] [příjmení] postoupila pohledávky za žalovanou (včetně nároku uplatněného žalobou) na žalobce zastoupeného [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

9. Z výzvy k plnění a oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě žalované částky.

10. Ze sdělení stavu exekuce ze dne 12. 12. 2022 [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] vedené proti povinnému (žalobci) ve prospěch oprávněné (žalované) bylo zjištěno, že se nepodařilo zjistit rodné číslo povinného, které je třeba k učinění dotazů za účelem zjištění jeho majetku.

11. Z výpisu ze živnostenského rejstříku ve vztahu k žalované, [IČO], bylo zjištěno, že žalovaná má mj. od 29. 3. 2010 zřízeno živnostenské oprávnění v oboru činnosti zprostředkování obchodu a služeb, ubytovací služby a poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků.

12. Další důkazní návrh výslechem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byl soudem zamítnut pro nadbytečnost, neboť skutkový stav rozhodující pro rozhodnutí ve věci byl dostatečně zjištěn z doposud provedených důkazů.

13. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Dne 24. 6. 2019 byla mezi právní předchůdkyní žalobce a žalovanou uzavřena smlouva, na základě které se právní předchůdkyně žalobce zavázala zprostředkovat prodej nemovité věci pro žalovanou za kupní cenu 6 700 000 Kč. Provize právní předchůdkyně žalobce byla dohodnuta ve výši 3 % z kupní ceny, dále byla sjednána smluvní pokuta pro případ porušení povinností stanovených ve smlouvě a uvedení nepravdivých údajů ve smlouvě ze strany žalované, a sice ve výši 6 % z kupní ceny, tj. 402 000 Kč. Pro případ porušení povinností stanovených ve smlouvě ze strany žalobkyně nebyla žádná smluvní pokuta sjednána. K okamžiku podpisu smlouvy byla jediným vlastníkem nemovité věci žalovaná a na nemovité věci vázlo věcné břemeno ve prospěch společnosti [právnická osoba], [ulice a číslo], [PSČ] [obec], zástavní právo smluvní ve prospěch společnosti [právnická osoba], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo], zástavní právo smluvní ve prospěch společnosti [právnická osoba], sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] a zástavní právo smluvní ve prospěch [anonymizováno] [jméno] [příjmení], bytem [adresa]. Ve smlouvě uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobce a žalovanou žalovaná prohlásila, že je jediným vlastníkem nemovité věci a že na ni vázne zástavní právo smluvní ve prospěch společnosti [právnická osoba], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] a zástavní právo smluvní ve prospěch [anonymizováno] [jméno] [příjmení], bytem [adresa]. Pohledávka za žalovanou z titulu smluvní pokuty byla postoupena z právní předchůdkyně žalobce na žalobce dne 17. 2. 2020.

14. Po právní stránce byla věc posouzena podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), neboť všechny rozhodné skutečnosti nastaly za jeho účinnosti.

15. Podle § 2445 odst. 1 o.z. smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi.

16. Podle § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

17. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

18. Podle § 6 odst. 1, 2 o.z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

19. Podle § 8 o.z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

20. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobce a žalovanou byla uzavřena zprostředkovatelská smlouva ve smyslu § 2445 a násl. o.z., jejímž předmětem bylo zprostředkovaní prodeje nemovité věci. Na tuto smlouvu je přitom třeba nahlížet jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. o.z. a na žalovanou jako na spotřebitele, tj. slabší stranu, neboť žalovaná i přes držení živnostenského oprávnění byla ve zprostředkovatelské smlouvě označena datem narození a adresou svého bydliště, nikoliv identifikačním číslem osoby a sídlem podnikání, kdy současně bylo předmětem zprostředkovatelské smlouvy zprostředkování rodinného domu žalované, zatímco právní předchůdkyně žalobce byla ve zprostředkovatelské smlouvě označena svým identifikačním číslem osoby a sídlem podnikání. Ke stejnému závěru přitom dospěl Okresní soud Praha-východ v rozsudku ze dne 17. 6. 2021 č. j. 36 C 135/2020-100, ve věci týkající se zaplacení smluvní pokuty ze zprostředkovatelské smlouvy vedené mezi týmiž účastníky řízení, jehož závěr byl potvrzen rovněž Krajským soudem v Praze v rozsudku ze dne 10. 3. 2022 č. j. 27 Co 230/2021-146.

21. Zprostředkovatelskou smlouvu je tak proto z hlediska požadavků kladených na spotřebitelské smlouvy (§ 1813 či § 1843 o.z.) rovněž takto hodnotit, a v této souvislosti je možno poukázat na nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, tj. žalované, pokud byla smluvní pokuta určena ve výši dvojnásobku oproti sjednané provizi za obstarání příležitosti uzavřít kupní smlouvu či pokud právní předchůdkyně žalobce nebyla sama jakkoliv zatížena smluvní pokutou pro případě porušení povinností ze zprostředkovatelské smlouvy plynoucích.

22. Žalobce přitom odvozoval vznik svého práva na zaplacení smluvní pokuty v částce 402 000 Kč (6 % z kupní ceny) z čl. I a z čl. IV zprostředkovatelské smlouvy, kterým bylo sankcionováno porušení povinnosti žalované uvést pravdivé informace ve zprostředkovatelské smlouvě.

23. Předpokladem vzniku nároku na smluvní pokutu je porušení povinnosti z existujícího hlavního závazkového právního vztahu, který má smluvní pokuta (coby akcesorický závazek) zajišťovat. Má-li být závazek k zaplacení smluvní pokuty sjednán platně, musí z ujednání o smluvní pokutě jednoznačně vyplývat, splnění jaké konkrétní povinnosti je tímto institutem zajištěno, to znamená, při porušení které konkrétní povinnosti vzniká nárok na zaplacení smluvní pokuty, a tato zajištěná povinnost musí platně vzniknout, aby mohla být smluvní pokutou zajištěna (srov. s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 15. 8. 2012, sp. zn. 33 Cdo 694/2011).

24. Jednostranná prohlášení učiněná ve smlouvě přitom nejsou považována za povinnost (závazek), která by mohla být jednáním či opomenutím porušena, pokud byla ve smlouvě povinnost, v důsledku jejíhož porušení vzniká nárok na zaplacení smluvní pokuty, vymezena způsobem nikoliv konkrétním, a sice tak, že by ve smlouvě bylo uvedeno, že v případě porušení nebo nedodržení závazků uvedených ve smlouvě je možno požadovat zaplacení smluvní pokuty (srov. s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019 sp. zn. 33 ICdo 116/2018). V daném případě byl však nárok na zaplacení smluvní pokuty odůvodněn v čl. IV zprostředkovatelské smlouvy, a sice porušením povinností uvedených v čl. III odst. 1 a současně uvedením nepravdivých informací ve zprostředkovatelské smlouvě ze strany žalované, což je možno považovat za způsob vymezení nikoliv obecný, ale zcela konkrétní a určitý (na rozdíl od skutkového stavu, ze kterého při svém závěru vycházel Nejvyšší soud v tomto odstavci citovaném rozsudku).

25. Aniž by však soud k námitce žalované blíže zkoumal okolnosti uzavření zprostředkovatelské smlouvy z hlediska vážnosti vůle stran zprostředkovatelskou smlouvu uzavřít, a tedy případnou zdánlivost tohoto právní jednání ve smyslu § 551 a násl. o.z. či neúčinnosti právního jednání ve smyslu § 1815 o.z. z důvodu zneužívajících ujednání ve zprostředkovatelské smlouvě, není pochyb o tom, že právní předchůdkyně žalobce vystupovala při uzavírání zprostředkovatelské smlouvy v postavení podnikatele a byla povinna postupovat s odbornou péčí ve smyslu § 5 odst. 1 o.z., podle kterého kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži. Právní předchůdkyně žalobce proto jako odborník v oboru realitní činnosti, který se denně pohybuje v prostředí trhu s nemovitostmi, jehož nedílnou součástí je rovněž práce s katastrem nemovitostí, nepostupovala s odbornou péčí, pokud před podpisem zprostředkovatelské smlouvy neověřovala údaje zapsané v katastru nemovitostí a spoléhala se pouze na informace jí sdělené ze strany žalované, navíc pokud právní předchůdkyně žalobce znění zprostředkovatelské smlouvy sama připravovala a žalovaná ji pouze podepsala, což potvrdil rovněž právní zástupce žalobce, který uvedl, že se jednalo o jakýsi mustr, který právní předchůdkyně žalobce používala.

26. Současně je zarážející (jen těžko uvěřitelné), že by právní předchůdkyně žalobce jako odborník ve svém oboru uzavírala smlouvu s někým, kdo by nebyl ke dni jejího podpisu skutečným vlastníkem nemovité věci, aniž by tento údaj měla jakkoliv ověřen. Jiným než v úvahu připadajícím a logickým vysvětlením nastalé situace je právě vědomost právní předchůdkyně žalobce o vlastnických vztazích k nemovité věci (odstoupení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] od kupní smlouvy uzavřené s žalovanou a probíhajícího vkladového řízení„ zpětného“ potvrzení vlastnického práva žalované k nemovité věci), jakož i o právních vadách nemovitou věc zatěžující, se kterou zprostředkovatelskou smlouvu připravovala.

27. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobce jednala nepoctivě, pokud připravila a podepsala zprostředkovatelskou smlouvu obsahující neúplné informace, ačkoliv jejich úplnost mohla zjistit a ověřit z veřejně dostupného katastru nemovitostí, a podanou žalobou nyní těží ze stavu, který sama svým jednáním vyvolala.

28. Skutečnost, že se v daném případě jedná o zjevné zneužití práva, podtrhuje rovněž údiv samotného právního zástupce žalobce, který se při nařízeném jednání pozastavil nad nelogičností souběhu vlastnického práva [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který měl být podle žalobních tvrzení k datu uzavření zprostředkovatelské smlouvy jediným vlastníkem nemovité věci, a zástavního práva sjednaného právě ve prospěch [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kterým měla být zatížena nemovitá věc rovněž k datu uzavření zprostředkovatelské smlouvy (navzdory absence jeho zápisu v katastru nemovitostí) a které bylo ve zprostředkovatelské smlouvě zohledněno, tj. ze strany žalované nikoliv zamlčeno.

29. S ohledem na vše uvedené soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

30. Nad rámec uvedeného soud doplňuje, že neshledal nedostatek procesní podmínky řízení spočívající v absenci procesní subjektivity žalobce pro jeho údajnou neexistenci, jelikož žalovaná své pochybnosti odůvodňovala pouze absencí rodného čísla, které se nepodařilo v rámci zahájeného exekučního řízení zjistit. Existence žalobce však byla přinejmenším ověřena ze sbírky listin obchodního rejstříku ve vztahu k (již zaniklé) [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], ve které žalobce ode dne 12. 3. 2012 do jejího zániku dne 28. 10. 2017 vykonával funkci jednatele a jehož podpis na listině nazvané„ Odvolání a volba statutárního orgánu - jednatele“ byl úředně ověřen s tím, že jeho totožnost byla ověřena z cestovního dokladu (cizince), zároveň bylo zjištěno, že žalobce se narodil v [jméno] v [země].

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), a žalované, která byla v řízení plně úspěšná, přiznal náhradu nákladů ve výši 30 720 Kč Náklady žalované představují náklady za zastupování advokátem, kterému náleží odměna podle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši 402 000 Kč sestávající z částky 9 940 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a g) a.t. (převzetí a příprava zastoupení, odpor včetně jeho odůvodnění a účast na jednání před soudem) včetně tří náhrad hotových výdajů podle § 13 odst. 1 a 4 a.t. po 300 Kč za jeden úkon právní služby. Odměna a hotové výdaje advokáta nebyly podle § 14a odst. 1 a.t. ve spojení s § 137 odst. 3 o.s.ř. zvýšeny o daň z přidané hodnoty, jelikož zástupce žalované nedoložil, že je jejím plátcem.

32. Povinnost k plnění náhrady nákladů řízení byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a dále pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).