46 C 347/2022

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci žalobce: Jméno žalobce A, insolvenční správce dlužníka Anonymizováno, IČO Anonymizováno, sídlem Adresa žalobce B IČO IČO žalobce B, sídlem Adresa žalobce B zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 2 641 069 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 2 641 069 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 641 069 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 29 550 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha-východ soudní poplatek ve výši 132 054 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se domáhal zaplacení 2 641 069 Kč s příslušenstvím uvedením ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností Anonymizováno právnická osoba., IČO IČO, sídlem Adresa žalobce B (dále jen „dlužník“) a žalovaným dne datum (dále jen „smlouva o postoupení pohledávky“). Žalobu odůvodnil tím, že na základě smlouvy o postoupení pohledávky se dlužník zavázal žalovanému postoupit ve smlouvě určenou pohledávku a žalovaný se za ni zavázal zaplatit cenu ve výši žalované částky (bez příslušenství). Splatnost ceny byla sjednána do datum, žalovaný však ujednanou cenu za postoupení pohledávky v datu splatnosti nezaplatil, a to ani přesto, že byl dlužníkem před podáním žaloby k její úhradě vyzván. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný je státním příslušníkem Anonymizováno, proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud na daný případ aplikoval s ohledem na § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, úpravu obsaženou jednak v nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (čl. 66 nařízení č. 1215/2012), jednak nařízení EP a Rady ES č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (tzv. Řím I) a dospěl k závěru, že podle čl. 25 odst. 1 nařízení č. 1215/2012 ve spojení s čl. 6 odst. 4 smlouvy o postoupení pohledávky je dána pravomoc a příslušnost k rozhodování věci a podle čl. 3 nařízení Řím I ve spojení s čl. 6 odst. 4 smlouvy o postoupení pohledávky je rozhodným právem právní řád České republiky. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání za podmínek § 115a o.s.ř. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že mezi dlužníkem a žalovaným byla uzavřena smlouva, jejímž předmětem byl závazek dlužník postoupit na žalovaného za úplatu pohledávku za politickou stranou právnická osoba, IČO IČO, sídlem adresa, představující jistinu ve výši 2 934 521 Kč z titulu dluhu na odměně za poskytnuté služby na základě písemné smlouvy o spolupráci a zajištění části volební kampaně ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce Anonymizováno uzavřené dne datum mezi politickou stranou právnická osoba a Anonymizováno dále specifikována fakturou č. hodnota, datum uskutečnitelného plnění datum, datum splatnosti datum, s tím, že uvedenou pohledávku nabyl dlužník smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum od společnosti právnická osoba jako původního věřitele. Úplata za postoupení pohledávky byla sjednána na částku 2 641 069 Kč a její splatnost do datum. Z předžalobní upomínky ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný byl dlužníkem vyzván k úhradě úplaty za postoupení pohledávky. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaný a dlužník uzavřeli dne datum smlouvu o postoupení pohledávky specifikované jejím čl. 3 bodu 2, kterou se dlužník zavázal postoupit na žalovaného, a žalovaný se za ni zavázal zaplatit do datum částku ve výši 2 641 069 Kč. Žalovaný však ničeho do sjednaného data splatnosti neuhradil navzdory tomu, že byl dlužníkem k úhradě ceny za postoupení pohledávky upomínán. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle jehož § 1879 může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1885 odst. 1 o.z. byla-li pohledávka postoupena za úplatu, odpovídá postupitel postupníkovi až do výše přijaté úplaty s úroky za to, že pohledávka v době postoupení trvala, a ručí za její dobytnost. To neplatí, pokud postupník věděl, že pohledávka je budoucí, nejistá nebo nedobytná. Na základě uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, neboť mezi dlužníkem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o postoupení pohledávky, na základě které se dlužník zavázal žalovanému postoupit pohledávku specifikovanou v čl. 3 bodu 2 smlouvy o postoupení pohledávek a žalovaný se se za ni zavázal zaplatit do datum částku ve výši 2 641 069 Kč. Úplatnost smlouvy o postoupení pohledávky přitom přímo připouští § 1885 o.z. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení pasivní, tedy nijak neprokázal a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by závazek plynoucí mu ze smlouvy o postoupení pohledávky splnil. Žalobce naproti tomu prokázal existenci závazku žalovaného i výši pohledávky, neboť do dnešního dne dlužnou částku z titulu úplaty za postoupení pohledávky neuhradil. Soud tedy žalobě vyhověl v plném rozsahu včetně příslušenství, jelikož žalovaný se současně dostal do prodlení (§ 1968 o.z.), čímž žalobci vznikl rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o.z.) ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po sjednaném datu splatnosti. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žalobci, který byl ve věci plně úspěšný, přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 29 550 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů na účastníka (rozuměj dlužníka před přerušením řízení z důvodu prohlášení jeho konkursu) nezastoupeného advokátem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. (tj. dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.) v částce 600 Kč za dva úkony po 300 Kč (výzva k plnění, návrh ve věcí samé) a dále za zastoupení advokátem (po návrhu na pokračování v řízení), kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1 a § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši 2 641 069 Kč sestávající z částky 18 900 Kč jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 písm. a) a.t. (převzetí a příprava zastoupení) a ve výši jedné poloviny odměny za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 písm. d) a.t. (návrh na pokračování v řízení ze dne datum) včetně dvou náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 a.t. Náhrad nákladů řízení nebyla přiznána za opakované návrhy dlužníka na nařízení předběžného opatření, neboť tyto úkony nebyly soudem shledány ve smyslu § 142 o.s.ř. shledány jako potřebné k účelnému uplatňování práva. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). S ohledem na skutečnost, že žalobce, potažmo dlužník je osvobozen od soudního poplatku podle § 11 odst. 2 písm. n) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), a žalobě bylo v plném rozsahu vyhověna, je podle § 2 odst. 3 věty první zákona o soudních poplatcích soudní poplatek za podání žaloby povinen zaplatit žalovaný. Soudní poplatek činí 132 054 Kč podle položky 1 bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků a jeho splatnost byla určena v souladu s § 7 odst. 1 větu druhé zákona o soudních poplatcích. Žalovaný je tak povinen zaplatit soudní poplatek ve lhůtě 3 dnů od doručení rozsudku pod variabilním symbolem var. symbol na účet soudu č. č. účtu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce a stát domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákonem č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.