46 C 363/2023

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení 72 338,62 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 600 Kč od , datum, do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení 30 094,28 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 676,12 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 447,18 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 20 308,92 Kč od , datum, do , datum, ve výši 8,25 %, zákonného úroku z prodlení z částky 15 708,92 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 8,25 %, úroku 11,75 % ročně z částky 20 308,92 Kč od , datum, do zaplacení a zaplacení 37 644,34 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 888,82 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 546,55 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 21 923,04 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 8,25 % a úroku 24,24 % ročně z částky 21 923,04 Kč od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 72 338,62 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku, z toho 34 694,28 Kč z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), a žalovaným dne , datum, (dále jen „smlouva č. , tel. číslo, “) a 37 644,34 Kč z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, uzavřené mezi týmiž stranami dne , datum, (dále jen „smlouva č. , tel. číslo, “). Žalobu odůvodnila zejména tím, že na základě uzavřené smlouvy č. , tel. číslo, byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, které se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně spolu s částkou ve výši 30 809 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 24 103 Kč (při úrokové sazbě 22,62 % ročně) a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 206 Kč, to vše v 21 měsíčních splátkách v hotovosti po 2 658 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na den , datum, . Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, poslední splátku uhradil dne , datum, a za celou dobu trvání smlouvy č. , tel. číslo, uhradila celkem 20 400 Kč. Na základě smlouvy č. , tel. číslo, byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 33 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, které se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně spolu s částkou ve výši 41 260 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 33 697 Kč (při úrokové sazbě 24,24 % ročně) a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 6 063 Kč, to vše v 24 měsíčních splátkách v hotovosti po 2 970 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na den , datum, . Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, poslední splátku uhradil dne , datum, a za celou dobu trvání smlouvy č. , tel. číslo, uhradila celkem 33 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla právním předchůdcem žalobkyně pohledávka za žalovaným jak ze smlouvy č. , tel. číslo, , tak ze smlouvy č. , tel. číslo, postoupena na žalobkyni s účinností k témuž dni. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje z titulu smlouvy č. , tel. číslo, částku 34 694,28 Kč, z toho dlužnou jistinu ve výši 20 308,92 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 14 385,36 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 2 447,18 Kč (za období od , datum, do , datum, ve výši 22,62 % ročně z dlužné jistiny), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 676,12 Kč (za období od , datum, do , datum, ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny), úrok ve výši 11,75 % ročně a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení. Z titulu smlouvy č. , tel. číslo, pak žalobkyně požaduje částku 37 644,34 Kč, z toho dlužnou jistinu ve výši 21 923,04 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 15 721,30 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 4 546,55 Kč (za období od , datum, do , datum, ve výši 24,24 % ročně z dlužné jistiny), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 888,82 Kč (za období od , datum, do , datum, ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny), úrok ve výši 24,24 % ročně a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal žalovanému poskytnout v hotovosti částku 30 000 Kč a žalovaný se zavázal vedle vrácení peněžních prostředků právnímu předchůdci žalobkyně zaplatit poplatek ve výši 41 260 Kč, z toho úrok ve výši 33 697 Kč, částku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 6 063 Kč, vše v 24 měsíčních splátkách po 2 970 Kč. Součástí smlouvy byly rovněž smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru.

4. Z karty zákazníka ze dne , datum, bylo zjištěno, že při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházel právní předchůdce žalobkyně z žalovaným deklarovaného měsíčního příjmu ve výši 20 900 Kč, který měl být žalovaným doložen jednak pracovní smlouvou z , Anonymizováno, , Anonymizováno, zaměstnavatele společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , jednak výplatními páskami za měsíce , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Ve vztahu k měsíčním výdajů žalovaného vycházel právní předchůdce žalobkyně z žalovaným deklarovaných a odhadovaných měsíčních výdajů ve výši 10 000 Kč a ve výši 2 600 Kč představující externí splátky žalovaného. Žalovaný dále uvedl, že je rozvedený, že bydlí na ubytovně, že pracuje na plný úvazek jako skladník a že účelem spotřebitelského úvěru jsou neočekávané výdaje.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal žalovanému poskytnout v hotovosti částku 25 000 Kč a žalovaný se zavázal vedle vrácení peněžních prostředků právnímu předchůdci žalobkyně zaplatit poplatek ve výši 30 809 Kč, z toho úrok ve výši 24 103 Kč, částku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 206 Kč, vše v 21 měsíčních splátkách po 2 658 Kč. Součástí smlouvy byly rovněž smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru.

6. Z karty zákazníka ze dne , datum, bylo zjištěno, že při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházel právní předchůdce žalobkyně z žalovaným deklarovaného měsíčního příjmu ve výši 18 400 Kč, který měl být žalovaným doložen jednak pracovní smlouvou z , Anonymizováno, , Anonymizováno, zaměstnavatele společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , jednak výpisy z účtu za měsíce březen a duben, a dále ve výši 5 000 Kč představující další čisté příjmy domácnosti. Ve vztahu k měsíčním výdajů žalovaného vycházel právní předchůdce žalobkyně z žalovaným deklarovaných a odhadovaných měsíčních výdajů ve výši 8 000 Kč a ve výši 3 000 Kč představující externí splátky žalovaného a ve výši 3 000 Kč představující interní splátky právního předchůdce žalobkyně. Žalovaný dále uvedl, že je rozvedený, že bydlí na ubytovně, že pracuje na plný úvazek jako řidič vysokozdvihu a že účelem spotřebitelského úvěru jsou neočekávané výdaje.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla s účinností k , datum, postoupena z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni.

8. Z tabulek umoření byl zjištěn průběh splácení úvěru jak ve vztahu ke smlouvě č. , tel. číslo, , tak ve vztahu ke smlouvě č. , tel. číslo, včetně dat úhrady poslední splátky.

9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, včetně podacího lístku bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému oznámil, že došlo k postoupení pohledávek z uzavřených smluv na žalobkyni. Oznámení bylo odesláno poštou dne , datum, .

10. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu jak ze smlouvy č. , tel. číslo, , tak ze smlouvy č. , tel. číslo, do , datum, a upozornila ho na možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Výzva byla odeslána poštou dne , datum, .

11. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaný uzavřel dne , datum, s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu č. , tel. číslo, , na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal vedle vrácení peněžních prostředků právnímu předchůdci žalobkyně zaplatit úrok ve výši 33 697 Kč, částku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 6 063 Kč, vše v 24 měsíčních splátkách po 2 970 Kč. Dne , datum, uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu č. , tel. číslo, , na jejímž základě předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal vedle vrácení peněžních prostředků právnímu předchůdci žalobkyně zaplatit úrok ve výši 24 103 Kč, částku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 206 Kč, vše v 21 měsíčních splátkách po 2 658 Kč. Součástí obou uvedených smluv byly rovněž smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobkyně následně s účinnosti od , datum, postoupil pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván jednak v rámci oznámení o postoupení pohledávky sdělením se dne , datum, , jednak výzvou před podáním žaloby ze dne , datum, .

12. Za dobu trvání smlouvy žalovaný podle žalobkyně uhradil 20 400 Kč ve vztahu ke smlouvě č. , tel. číslo, , a 33 000 Kč ve vztahu ke smlouvě č. , tel. číslo, , další úhrady dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

13. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

14. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

15. Podle § 513 o.z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

16. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

17. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

19. K povaze uzavřené smlouvy soud podotýká, že smlouva o zápůjčce má na rozdíl od smlouvy o úvěru reálnou (nikoli jen konsensuální) povahu a vznik zápůjčky předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu půjčky, přičemž při peněžité půjčce může dojít k předání půjčené částky i bezhotovostním převodem na účet dlužníka. Naproti tomu ze smlouvy o úvěru vzniká věřiteli povinnost rezervovat a na žádost dlužníka poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do sjednané výše a dlužníkovi vzniká právo (nikoliv povinnost) úvěr čerpat a povinnost poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky. Reálné povaze smlouvy o zápůjčce přitom nebrání skutečnost, že o předmětu půjčky je mezi dlužníkem a věřitelem učiněna dohoda (a to i písemná), byť by tato dohoda případně bezprostředně časově předcházela reálnému poskytnutí smluvené částky peněz (srov. s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2008 sp. zn. 29 Odo 1386/2006).

20. S ohledem na skutečnost, že žalovaný vystupoval v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc rovněž podle zákona č. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotř. úvěru“). Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Soudní dvůr Evropské unie přitom ve svém rozhodnutí ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 účastníků OPR-Finance s.r.o. v. GK dovodil, že se jedná o neplatnost nikoliv relativní, ale absolutní, a soudy jsou tak povinny z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

22. V posuzovaném případě je zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením obou smluv o spotřebitelském úvěru a poskytnutím peněžních prostředků žalovanému řádně neposoudil jeho úvěruschopnost. V případě smlouvy č. , tel. číslo, , která byla mezi žalovaným a právním předchůdcem uzavřena jakožto první v pořadí dne , datum, , vycházel právní předchůdce žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného z žalovaným deklarovaného měsíčního příjmu ve výši 20 900 Kč, který měl být ze strany žalovaného řádně doložen výplatními páskami a pracovní smlouvou, naproti tomu pokud jde o výdaje žalovaného, vycházel právní předchůdce žalobkyně pouze z žalovaným deklarovaných výdajů ve výši 2 600 Kč na externí splátky zápůjčky u jiné společnosti a dále z odhadovaných měsíčních výdajů ve výši 10 000 Kč, aniž by tyto jakkoliv ověřoval alespoň stran výdajů žalovaného na bydlení, pokud žalovaný uvedl, že bydlí na ubytovně. Právní předchůdce žalobkyně nemusela mít doloženy veškeré výdaje žalovaného, ale předpokladem řádného posouzení úvěruschopnosti je mít doloženy alespoň podstatné příjmy a výdaje žalovaného, což se však v daném případě stran výdajové stránky žalovaného vůbec nestalo.

23. V případě smlouvy č. , tel. číslo, , která byla mezi žalovaným a právním předchůdcem uzavřena jakožto druhá v pořadí dne , datum, , vycházel právní předchůdce žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného z žalovaným deklarovaného měsíčního příjmu plynoucího z výdělečné činnosti ve výši 18 400 Kč, který měl být ze strany žalovaného řádně doložen pracovní smlouvou a výpisy z účtu za měsíc , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , a dále z dalšího čistého příjmu domácnosti ve výši 5 000 Kč, zatímco pokud jde o výdaje žalovaného, vycházel právní předchůdce žalobkyně z žalovaným deklarovaných výdajů v podobě externích splátek zápůjček u jiné společnosti ve výši 3 000 Kč navzdory tomu, že žalovaný současně prohlásil, že jiné zápůjčky u jiných společností nemá, a dále z deklarovaných výdajů interní splátky u právních předchůdce žalobkyně ve výši 3 000 Kč a v neposlední řadě z odhadovaných měsíčních výdajů ve výši 8 000 Kč. Oproti uvedeným osobním a majetkovým poměrů žalovaného, které uvedl před uzavřením smlouvy č. , tel. číslo, , žalovaný změnil pracovní pozici v rámci jednoho zaměstnavatele, v důsledku čehož se snížil jeho měsíční příjem ze zaměstnání, k tomu měl však žalovaný disponovat dalším příjmem domácnosti. Tato skutečnost se však jeví nepravděpodobnou, pokud žalovaný i nadále bydlel na ubytovně. K ověření této skutečnosti žalobkyně ani k výzvě soudu k žádosti o spotřebitelský úvěr žalovaným doložené výpisy z účtu za měsíce , Anonymizováno, a , Anonymizováno, nepředložila, a to s odkazem na závěry rozsudku , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , právnická osoba, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , podle jehož závěru „[s]tačilo přitom, že listiny, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl tyto jakožto věřitel k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, přičemž jejich poskytnutí potvrdil i sám žalovaný svým popisem na zákaznické kartě. Takže ani odvolací soud nemá důvodu o doložení těchto listin tehdejšímu věřiteli pochybovat, přičemž toto z hlediska § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. postačuje.“. Soud se však s argumentací žalobkyně podpořenou citovaným rozsudkem krajského soudu neztotožnil, neboť v řízení bylo mj. prokázáno, že žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě sice potvrdil pravdivost údajů avšak navzdory tomu, že nejméně v části neodpovídaly jemu uvedené údaje skutečnosti (viz výše uvedená zjištění ohledně existence zápůjček u jiných společností).

24. Žalobkyně tak v řízení neprokázala, že právní předchůdce žalobkyně disponoval dostatkem informací od žalovaného, aby mohl řádně vyhodnotit jeho majetkové poměry pro účely jeho schopnost splácet zápůjčku. Důsledkem nedodržení této zákonné povinnosti věřitele pak byla absolutní neplatnost obou výše uvedených smluv.

25. Soud se neztotožnil s argumentací žalobkyně podpořenou závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023 sp. zn. 33 Cdo 1819/2023-133, že pro samotný závěr ohledně neplatnosti smlouvy nepostačuje pouhé zjištěné, že poskytovatel řádně neposoudil úvěruschopnost spotřebitele, tj. zjištěná pochybení poskytovatele v rámci procesu zkoumání schopnosti spotřebitele splácet úvěr, nýbrž musí být postaveno najisto, že zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Takový závěr přitom podle žalobkyně vylučuje, pokud spotřebitel po jistou dobu poskytnutý úvěr řádně splácel, ba dokonce ho i celý splatil. S tímto závěr však nelze souhlasit, neboť tento výklad není souladný s cíli sledovanými směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru, která ve svém článku 8 zakotvuj povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele stanovená, čímž směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti s tím, že takové finanční důsledky uzavření úvěrové smlouvy pro situaci spotřebitele přitom mohou nastat i po splacení úvěru. Soudní dvůr Evropské unie proto rozhodl, že „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl věřitel v případě, že nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, sankcionován v souladu s vnitrostátním právem neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru a zánikem jeho nároku na zaplacení sjednaných úroků, i když tato smlouva byla stranami v plném rozsahu splněna a spotřebitel v důsledku nesplnění výše uvedené povinnosti neutrpěl škodlivé následky.“ (srov. s rozsudkem Soudního dvora Evropské unie ze dne 11. 1. 2024 sp. zn. C-755/22).

26. Žalobkyni, jejíž aktivní legitimace je odůvodněna na základě § 1879 o.z., tak ve vztahu ke smlouvě č. , tel. číslo, náleží ve smyslu § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotř. úvěru z titulu neplatné smlouvy pouze nesplacená jistina spotřebitelského úvěru ve výši 4 600 Kč (bez smluvních úroků a poplatků), naopak ve vztahu ke smlouvě č. , tel. číslo, žalobkyni ničeho nenáleží, neboť poskytnutá jistina byla žalobkyni plně uhrazena. Dále žalobkyni ve vztahu ke smlouvě č. , tel. číslo, náleží úrok z prodlení podle § 1968 o.z., přičemž výše požadovaná žalobkyní nepřekračuje úrok z prodlení stanovený v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. K prodlení žalovaného přitom s ohledem na neplatnost uzavřené smlouvy došlo ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z. ode dne následujícího poté, co se dozvěděl o svém dluhu a k jeho úhradě byl žalobkyní vyzván. V daném případě se tak stalo oznámením o postoupení pohledávky. Úrok z prodlení tak soud přiznal ode dne následujícího po dni doručení oznámení o postoupení pohledávky ve smyslu § 573 o.z. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož žalovanému, který byl ve věci z převážné části úspěšný (byl zohledněna jistina a úrok kapitalizovaný a požadovaný do data vyhlášení rozsudku), žádné náklady nevznikly.

28. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.).