46 C 377/2023

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 20 200 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 20 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 200 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 7 765,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 20 200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 200 Kč od datum do zaplacení z titulu regresního nároku na část náhrady škody uhrazené žalobkyní za žalovaného v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), vzniklou v důsledku dopravní nehody způsobené dne datum provozem vozidla značka automobilu, registrační značka, jehož vlastníkem i provozovatelem je žalovaný a u nějž nebyla v době dopravní nehody splněna zákonná povinnost pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to na vozidle značka automobilu anonymizováno, registrační značka, jehož vlastníkem je příjmení příjmení příjmení, bytem adresa. Škoda byla vyčíslena na částku 60 600 Kč. V souladu s § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. požaduje žalobkyně po žalovaném pouze jednu třetinu toho, co plnila, tedy částku 20 200 Kč. Žalovaný byl vyzván k náhradě části vyplaceného pojistného plnění výzvou ze dne datum se splatností do dne datum. Žalovaný však dlužnou částku k dnešnímu dni neuhradil, a to ani na základě předžalobní upomínky, kterou mu žalobkyně zaslala dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.

4. Ze sdělení stát. instituce jméno ze dne datum bylo zjištěno, že vlastníkem a provozovatelem značka automobilu, registrační značka je od datum právnická osoba anonymizováno, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo (dále jen„ právnická osoba“). Vozidlo bylo k danému dni zapsáno v registru vozidel jako provozované.

5. Z kupní smlouvy uzavřené dne datum mezi právnická osoba jako prodávající a žalovaným jako kupujícím bylo zjištěno, že došlo k převodu vlastnického práva k značka automobilu, registrační značka, na žalovaného, přičemž žalovaný jako kupující svým podpisem potvrdil, že předmětné vozidlo převzal i užíval již před podpisem kupní smlouvy.

6. Z protokolu o dopravní nehodě ze dne datum bylo zjištěno že v okrsku anonymizováno došlo dne datum k dopravní nehodě vozidla značka automobilu, registrační značka, u nějž byla jako pojištěný označena právnická osoba a jako řidič pan jméno příjmení, datum narození, pojistitel uveden nebyl, a vozidla značka automobilu anonymizováno, registrační značka, u nějž byla jako pojištěný i řidič označena příjmení příjmení příjmení, datum narození, a jako pojistitel anonymizována dvě slova Dopravní nehoda byla zaviněna vozidlem registrační značka.

7. Z kalkulace nákladů na opravu ze dne datum vypracované společností právnická osoba bylo zjištěno, že celková škoda na vozidle značka automobilu anonymizováno, registrační značka, způsobená dne datum, byla vyčíslena na částku 60 600,49 Kč včetně DPH.

8. Z detailů transakce pro závazek číslo ze dne datum bylo zjištěno, že dne datum došlo k převodu částky ve výši 60 600 Kč z účtu žalobkyně na účet společnosti pojišťovna.

9. Z přípisu žalobkyně ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný byl upozorněn, že žalobkyně je podle zákona oprávněna vyžadovat po něm náhradu plnění uhrazeného žalobkyní za žalovaného v souladu s § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., a současně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 20 200 Kč se splatností do dne datum.

10. Z předžalobní upomínky ze dne datum včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu a upozorněn na možnost jeho soudního vymáhání v případě jeho včasného neuhrazení, předžalobní upomínka byla žalovanému odeslána téhož dne, tj. datum.

11. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Dne datum došlo k dopravní nehodě vozidla značka automobilu, registrační značka, které řídil jméno příjmení, a vozidla značka automobilu anonymizováno, registrační značka, které řídila příjmení příjmení příjmení. Vlastníkem vozidla registrační značka, jehož provozem byla dopravní nehoda způsobena, byl na základě kupní smlouvy uzavřené dne datum žalovaný, navzdory skutečnosti, že v registru silničních vozidel byla jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla od datum vedena právnická osoba. V době dopravní nehody nebylo pro uvedené vozidlo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. V důsledku dopravní nehody vznikla na vozidle registrační značka škoda vyčíslená na částku 60 600 Kč, kterou žalobkyně za žalovaného pojistiteli poškozené, tj. společnosti pojišťovna, ze svého garančního fondu vyplatila. Žalobkyně v souladu s právními předpisy následně požadovala po žalovaném náhradu vyplaceného plnění ve výši 20 200 Kč odpovídající jedné třetině uhrazené částky, ve lhůtě splatnosti do datum. Žalovaný však k výzvě žalobkyně dlužnou částku neuhradil a neuhradil ji ani přes předžalobní upomínku.

12. Po právní stránce byla věc posouzena podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a podle zákona č. 168/1999 Sb.

13. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

14. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.

15. Podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. Kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona.

16. Podle § 24 odst. 4 věty první a odst. 5 a 6 zákona č. 168/1999 Sb. má poškozený právo uplatnit nárok na plnění podle odstavce 2 písm. b), c) a g) proti Kanceláři za stejných podmínek, za nichž by mohl uplatnit nárok na plnění proti pojistiteli (§ 9). Podmínkou vzniku práva poškozeného na plnění z garančního fondu podle odstavce 2 písm. a) je šetření škodné události Policií České republiky. Kancelář poskytuje poškozenému plnění podle odstavce 2 za stejných podmínek, jako poskytuje pojistné plnění pojistitel (§ 6 odst. 2 a 5, § 7 až 10).

17. Podle § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. vzniká výplatou plnění z garančního fondu Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 má Kancelář nárok podle vět prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Kancelář je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b.

18. Na základě uvedeného dospěl soud k závěru, že žalobkyně postupovala v souladu se zákonem, když ze svého garančního fondu nahradila újmu vzniklou dopravní nehodou způsobenou provozem vozidla ve vlastnictví žalovaného, k němuž nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem, tzv. povinné ručení, a toto plnění, na které jí vznikl nárok právě okamžik výplaty z garančního fondu, v rozsahu jedné třetiny vyplacené částky posléze po žalovaném požadovala (§ 24 odst. 2 písm. b) a odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb.). S ohledem na skutečnost, že nebylo možné určit skutečnou osobu provozovatele s ohledem na skutečnému stavu neodpovídající údaje uvedené v registru silničních vozidel (srov. § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích), zavázal soud k úhradě pohledávky žalobkyně žalovaného jako solidárního dlužníka, neboť jeho vlastnictví k předmětnému vozidlu bylo prokázáno kupní smlouvou s tím, že okamžik převodu vlastnického práva nastal podle § 1099 o.z. jejím podpisem.

19. S přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením soud shledal, že nárok uplatněný žalobkyní v žalobě je důvodný. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení pasivní, tedy nijak neprokázal a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by svou povinnost k náhradě škody vyplývající z § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. vůči žalobkyni splnil. Žalobkyně naproti tomu prokázala existenci závazku žalovaného i výši pohledávky, neboť do dnešního dne žalovaný dlužnou částku z titulu regresního nároku žalobkyně neuhradil. Soud tedy žalobě vyhověl v plném rozsahu včetně žalovaného příslušenství, jelikož žalovaný se včasným neuhrazením dlužné částky dostal do prodlení (§ 1968 zákona o. z.), čímž žalobkyni vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení stanovené ve výzvě k úhradě.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 7 765,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 808 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1 a § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 200 Kč, sestávající z částky 1 940 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé) a z částky 970 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění), včetně tří náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 1, 4 a. t. Odměna a hotové výdaje byly dále zvýšeny podle § 14a odst. 1 a. t. ve spojení s § 137 odst. 3 o. s. ř. o daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 750 Kč, tj. ve výši 1 207,50 Kč.

21. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákonem č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.