46 C 382/2024

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , dříve Mazuchová, narozená Datum narození žalované o zaplacení 15 066,22 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 7 700 Kč a úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 7 700 Kč od , datum, do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení 7 366,22 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7 611,54 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 18 781,94 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 8 291,94 Kč od , datum, do , datum, , zákonného úroku z prodlení z částky 591,94 Kč od , datum, do zaplacení a úroku ve výši 21 % ročně z částky 8 291,94 Kč od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 15 066,22 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. a II. tohoto rozsudku z titulu smlouvy o půjčce č. , hodnota, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), a žalovanou dne , datum, . Žalobu odůvodnila zejména tím, že na základě uzavřené smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, které se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně spolu částkou ve výši 7 524 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 149 Kč (při úrokové sazbě 21 % ročně), odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 710 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 665 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách v hotovosti po 276 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na den , datum, . Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas, poslední splátku uhradila dne , datum, a za celou dobu trvání smlouvy uhradila celkem 1 300 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla právním předchůdcem žalobkyně pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni s účinností ke dni , datum, . Žalobkyně tak po žalované požadovala zaplacení částky 15 066,22 Kč, z toho dlužnou jistinu ve výši 8 291,94 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 6 774,28 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 18 781,94 Kč (za období od , datum, do , datum, ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7 611,54 Kč (za období od , datum, do , datum, ve výši 7,75 % ročně z dlužné jistiny), úroku ve výši 21 % ročně a zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř.

4. Ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal žalované poskytnout částku 9 000 Kč a žalovaná (tehdy s příjmením , Anonymizováno, ) se naproti tomu zavázala vedle vrácení peněžních prostředků právnímu předchůdci žalobkyně zaplatit úrok ve výši 1 149 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 710 Kč a poplatek za hotovostní inkaso ve výši 4 665 Kč, vše v 60 týdenních splátkách po 276 Kč; celkem se tak žalovaná zavázala uhradit 16 524 Kč. Součástí smlouvy byly rovněž smluvní podmínky.

5. Z karty zákazníka ze dne , datum, bylo zjištěno, že při zkoumání úvěruschopnosti žalované vycházel právní předchůdce žalobkyně z žalovanou deklarovaného měsíčního příjmu ve výši 9 900 Kč od zaměstnavatele , právnická osoba, , kde žalovaná pracovala na hlavní pracovní úvazek na pozici strojírenského dělníka. Ve vztahu k měsíčním výdajů žalované vycházel právní předchůdce žalobkyně z žalovanou deklarovaných měsíčních výdajů domácnosti ve výši 1 000 Kč představující nájem/inkaso, 200 Kč představující telefon, 2 500 Kč představující alimenty a 4 000 Kč představující výdaje domácnosti. Uvedené údaje měly být žalovanou doloženy, a to výplatními páskami, pracovní smlouvou a SIPem. Žalovaná dále uvedla, že žije s rodiči, že nevlastní vozidlo, má dvě nezletilé děti s roky narození , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , které má v péči, nemá kreditní kartu ani půjčky u jiné společnosti, má bankovní účet a jako účel půjčky uvedla „vybavení domácnosti“.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně podacího lístku bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně žalované oznámil, že došlo k postoupení pohledávky z uzavřené smlouvy o zápůjčce na žalobkyni. Oznámení bylo odesláno poštou dne , datum, .

8. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu ze smlouvy č. , hodnota, do , datum, . Výzva byla odeslána poštou dne , datum, .

9. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaná uzavřela dne , datum, s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč a žalovaná se zavázala vedle vrácení peněžních prostředků právnímu předchůdci žalobkyně zaplatit úrok ve výši 1 149 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 710 Kč a poplatek za hotovostní inkaso ve výši 4 665 Kč, vše v 60 týdenních splátkách po 276 Kč; celkem se tak žalovaná zavázala uhradit 16 524 Kč. Právní předchůdce žalobkyně následně s účinností od , datum, postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána jednak v rámci oznámení o postoupení pohledávky sdělením se dne , datum, a dále pak výzvou před podáním žaloby ze dne , datum, .

10. Za dobu trvání smlouvy žalovaná podle právního předchůdce žalobkyně uhradila 1 300 Kč, další úhrady dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

11. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), neboť smlouva byla uzavřena za jeho účinnosti, stejně tak bylo podle citované právní úpravy posouzeno postoupení pohledávky na žalobkyni (srov. s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2019 sp. zn. 25 Cdo 1908/2018).

12. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

13. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle odstavce 2 při půjčce nepeněžité lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, zpravidla téhož druhu14. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Podle odstavce 2 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

15. Podle § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Podle odstavce 2 s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

16. S ohledem na skutečnost, že žalovaná vystupovala v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc rovněž podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o spotř. úvěru“). Podle § 9 odst. 1 zákona o spotř. úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

17. Soudní dvůr Evropské unie přitom ve svém rozhodnutí ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 účastníků , právnická osoba, . v. , Anonymizováno, dovodil, že se jedná o neplatnost nikoliv relativní, ale absolutní, a soudy jsou tak povinny z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

18. V posuzovaném případě je zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o půjčce a poskytnutím peněžních prostředků žalované řádně neposoudil její úvěruschopnost. Právní předchůdce žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalované vycházel z žalovanou deklarovaného měsíčního příjmu, který měl být ze strany žalované řádně doložen formou výplatních pásek. Pokud jde o výdaje žalované, vycházel právní předchůdce žalobkyně z žalovanou deklarovaných odhadovaných výdajů v celkové výši 7 700 Kč, z toho byly skutečně ověřeny doloženým SIPem pouze výdaje na inkaso ve výš 1 000 Kč, navzdory tomu, že žalovaná uvedla, že má bankovní účet a právnímu předchůdci žalobkyně nic nebránilo vyžádat si pro řádné zjišťování majetkové situace žalované rovněž výpisy z tohoto účtu. Na základě těchto informací dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nemohl disponovat dostatkem informací od žalované, aby mohl řádně vyhodnotit její majetkové poměry pro účely její schopnosti splácet zápůjčku. Důsledkem nedodržení této zákonné povinnosti věřitele pak byla absolutní neplatnost smlouvy o půjčce.

19. Žalobkyni, jejíž aktivní legitimace je odůvodněna na základě § 524 obč. zák., tak náleží z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 451 obč. zák. (peněžní prostředky byly plněním z neplatného právního úkonu) pouze poskytnutá a dosud nevrácená jistina půjčky bez smluvních úroků a poplatků ve výši 7 700 Kč. Dále žalobkyni náleží úrok z prodlení, přičemž úrok požadovaný žalobkyní nepřesahuje výši úroku z prodlení stanovenou nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ve spojení s § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení pak soud přiznal od data následujícího po zaslání oznámení o postoupení pohledávky ze strany právního předchůdce žalobkyně. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož žalovanému, který ve věci zcela úspěšný, žádné náklady nevznikly.