Okresní soud Praha-východ · Rozsudek

46 C 386/2023

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-03-05 · ECLI:CZ:OSPY:2024:46.C.386.2023.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud Praha-východ rozhodl o rozvodu manželství, které bylo uzavřeno na území České republiky, přičemž manželé spolu nikdy nebydlištěli a nežili společně. Soud zjistil, že soužití manželů je hluboce a trvale rozvráceno, nelze očekávat jeho obnovení, a to i přes absence společného bydliště. Rozvod byl prokázán jako nevyhnutelný, protože manželé již více než rok nejsou v kontaktu a žijí samostatnými životy. Soud rozhodl bez slyšení manžela, protože jeho výslech by byl spojen s velkými obtížemi, a náklady řízení nebyly přiznány.

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci manželky: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 a manžela: Jméno zainteresované osoby 1/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o rozvod manželství

I. Manželství Jméno zainteresované osoby 0/0, rozené Anonymizováno, a Jméno zainteresované osoby 1/0, uzavřené dne datum v Anonymizováno v Anonymizováno, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Manželé se společným návrhem domáhali rozvodu manželství s odůvodněním, že jejich manželství bylo uzavřeno dne datum v Anonymizováno, avšak manželé spolu nikdy společně nebydleli, a to ani na území Anonymizováno Anonymizováno, ani na území Anonymizováno. Manželka za manželem do Anonymizováno pravidelně dojížděla jak před, tak i po uzavření manželství. Jejich společným úmyslem však bylo do budoucna bydlet v Anonymizováno Anonymizováno, k čemuž nikdy nedošlo z důvodu nemožnosti manžela vycestovat z Anonymizováno, neboť dosud v Anonymizováno neabsolvoval základní vojenskou službu. Manžel tak nikdy v Anonymizováno Anonymizováno nebyl, neboť nedostal povolení od státních úřadů Anonymizováno. Po uzavření manželství tak mezi manžely došlo k postupnému odcizení a při návštěvách manželky v Anonymizováno začalo mezi manžely docházet k neshodám mj. z toho důvodu, že si manželka nepřála bydlet v Anonymizováno natrvalo. Vyústěním nastalé situace byla vzájemná dohoda manželů na rozvodu manželství. Manžel je státním příslušníkem Egypta s pobytem tamtéž, proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud na daný případ aplikoval s ohledem na neexistenci mezinárodní smlouvy mezi Českou republikou a Egyptem o právní pomoci ve věcech občanskoprávních a s ohledem na § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, (dále jen „z.m.p.s.“), úpravu obsaženou jednak v nařízení Rady (ES) č. 2019/1111, o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí, jednak úpravu obsaženou v z.m.p.s. a dospěl k závěru, že podle čl. 3 písm. a) bodu iv) citovaného nařízení je dána pravomoc a příslušnost k rozhodnutí věci, a podle § 49 a § 50 z.m.p.s. je rozhodným právem právní řád České republiky, neboť jejich obvyklé bydliště se nachází na území České republiky. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum (zjištěno z oddacího listu vydaného Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno adresa-Anonymizováno dne datum a z oddacího listu notáře jméno FO, notáře na matričním úřadu v arabském jazyce včetně překladu do českého jazyka). Manželé spolu byli ještě předtím, než uzavřeli manželství, kdy manželka za manželem dojížděla do Anonymizováno, někdy tam zůstávala i po dobu dvou až tří měsíců a pracovala tam. Do budoucna však manželé chtěli žít v Anonymizováno Anonymizováno; situace však byla složitá, neboť Anonymizováno úřady nepovolily manželovi z Anonymizováno vycestovat. Po určité době se manželům alespoň podařilo uzavřít manželství. Po roce od uzavření manželství se však manželé začali hádat, což vedlo až k jejich vzájemné dohodě o ukončení manželství. Naposledy byla manželka za manželem v Anonymizováno v zimě v roce Anonymizováno, v současné době nejsou manželé v kontaktu a spojili se jen ohledně dokumentů potřebných pro řízení o rozvod manželství. Z manželství se nenarodily žádné děti. (účastnický výslech manželky). Po právní stránce soud věc hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), kdy podle § 755 odst. 1 o.z. může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 2 o.z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Podle § 758 o.z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. Soud ve věci rozhodl bez slyšení manžela ve smyslu § 389 věty druhé zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z.ř.s.“), neboť provedení jeho výslechu by bylo spojeno s velkými obtížemi. Kvalifikovanost rozvratu manželství je dána nejen jeho délkou a intenzitou, ale i skutečností, že v důsledku tohoto rozvratu nelze očekávat obnovení soužití manželů. Skutečnost, zda manželé spolu žijí či nikoliv, není vázána na existenci společného bydliště; společné žití manželů je otázkou jejich osobního (včetně intimního), ale i majetkového společenství, tj. společné sdílení radostí, problémů, společné trávení volného času, osobní péče o druhého manžela, společné nakládání s finančními prostředky apod. Z vyjádření manželky vyplynulo, že manželé již více než rok nejsou v kontaktu a naposledy se viděli na konci roku Anonymizováno v Anonymizováno, kam za manželem manželka odjela na návštěvu. Manželé tak již společně nesdílí své radosti, ani problémy a každý z nich žije v současně době svým vlastním životem. Již z tohoto důvodu nelze očekávat obnovení soužití mezi manžely, a manželství je tak nutno považovat za rozvrácené. Příčinu rozvratu manželství přitom soud spatřuje přinejmenším v nemožnosti manželů budovat společný život v Anonymizováno Anonymizováno podle jejich přání, která vedla k ochladnutí jejich vztahu. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny zákonné podmínky pro rozvod manželství, soud manželství rozvedl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 z.s.ř., neboť neshledal podmínky, které by odůvodňovaly jejich přiznání některému z manželů. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 395 z.ř.s.) Platnost občanského průkazu, v němž je uveden rodinný stav, skončí uplynutím 45 dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství. O vydání nového občanského průkazu jsou manželé povinni požádat do 15 dnů ode dne, ve kterém došlo ke skončení platnosti jejich dosavadního průkazu (§ 11 písm. b) zákona č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech ve spojení s § 34 odst. 3 písm. c) bod 1. tohoto zákona). Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.