Okresní soud Praha-východ · Rozsudek

46 C 393/2023

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-02-13 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPY:2024:46.C.393.2023.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud Praha-východ rozhodl o rozvodu manželství, které bylo považováno za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené, s ohledem na odlišné priority v péči o dítě a výchově, citové odcizení a neschopnost obnovy manželského soužití. Soud se opřel o § 755 odst. 1 a § 756 o.z., které stanoví podmínky pro rozvod v případě nemožnosti obnovy manželského soužití. Rozvod byl prokázán i přes přítomnost nezletilého dítěte, jehož péče byla již pravomocně upravena. Soud rozhodl o nepřiznání náhrady nákladů řízení, protože žádný z manželů nemá právo na jejich náhradu podle § 23 z.ř.s.

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci manžela: osobní údaje manžela zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa a manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o rozvod manželství

I. Manželství celé jméno manželky, rozené příjmení, a jméno příjmení celé jméno manžela uzavřené dne datum před stát. instituce se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Manželka se domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství, které bylo uzavřeno dne datum bylo zpočátku relativně spokojené navzdory tomu, že manžel ve větší míře požíval alkohol, neboť se stále jednalo o únosnou míru. Postupně se však situace začala zhoršovat a zasahovat do chodu rodiny natolik, že společné soužití manželů v jednom domě se pro všechny stalo nepříjemným a zejména negativně ovlivňovalo dceru jméno, která se manželům narodila dne datum. Manželé se tak často hádají, citově se odcizili a z důvodu rozdílných názorů společně komunikují pouze o nejnutnějších věcech. O úpravě poměrů pro dobu po rozvodu manželství k nezletilé dceři bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu Praha-východ v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka. Manžel s návrhem na rozvod manželství souhlasil a vyloučil jakoukoliv možnost obnovy manželského soužití do budoucna, odlišně se však vyjádřil k důvodům, které vedly k vzájemnému citovému odcizení, jakož i k jejich odlišným názorům a které sám spatřuje především v absenci komunikace ze strany manželky stran běžných záležitostí rodiny a v navázání mimomanželského vztahu manželkou zhruba před šesti lety Manžel je státním příslušníkem Bulharska s pobytem na území České republiky, proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českých soudů a otázkou rozhodného práva. Soud na daný případ aplikoval s ohledem na § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, (dále jen„ z.m.p.s.“), stran otázky pravomoci a příslušnosti úprava obsaženou v nařízení Rady (EU) č. 2019/1111 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí stran otázky rozhodného právu úpravu obsaženou jednak ve Smlouvě mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech vyhlášené ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 209/1993, jednak v z.m.p.s. a dospěl k závěru, že podle čl. 3 písm. a) bodu i) citovaného nařízení je dána pravomoc a příslušnost k rozhodnutí věci a podle § 49 a § 50 z.m.p.s. je rozhodným právem právní řád České republiky. Po provedeném dokazování a na základě shodných tvrzení účastníků učinil soud následující skutková zjištění: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum (zjištěno z oddacího listu vydaného stát. instituce dne datum). Z manželství se narodilo jedno dítě, a to k dnešnímu dni nezletilá jméno, datum narození, přičemž poměry k nezletilé pro dobu po rozvodu manželství byly soudem upraveny tak, že nezletilá byla svěřena do péče matky a otec se zavázal přispívat na její výživu. Rozsudek nabyl právní moci dne datum (zjištěno z rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací). Manželství považují manželé za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno bez možnosti jeho obnovy. Příčinu rozvratu manželství spatřují v odlišných prioritách, co se týká vedení společné domácnosti a výchovy společné dcery, jakož i v citovém odcizení (zjištěno z účastnického výslech manželů). Po právní stránce soud věc hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), kdy podle § 755 odst. 1 o.z. může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 2 o.z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Podle § 758 o.z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. Kvalifikovanost rozvratu manželství je dána nejen jeho délkou a intenzitou, ale i skutečností, že v důsledku tohoto rozvratu nelze očekávat obnovení soužití manželů. Skutečnost, zda manželé spolu žijí či nikoliv, není vázána na existenci společného bydliště; společné žití manželů je otázkou jejich osobního (včetně intimního), ale i majetkového společenství, tj. společné sdílení radostí, problémů, společné trávení volného času, osobní péče o druhého manžela, společné nakládání s finančními prostředky apod. Z vyjádření obou manželů vyplynulo, že své manželství považují za trvale rozvrácené. Oba deklarovali, že možnost obnovy manželského soužití je vyloučena. Pokud jde o příčinu rozvratu manželství, vycházel soud z účastnického výslechu obou manželů, kteří jako příčinu rozvratu manželství shodně označili odlišné priority, co se týká vedení společné domácnosti a výchovy společné dcery, jakož i vzájemné citové odcizení. Poměry k nezletilé dceři jméno pro dobu po rozvodu manželství byly soudem pravomocně upraveny. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny zákonné podmínky pro rozvod manželství, soud manželství rozvedl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s.“), neboť soudem nebyly shledány okolnosti, které by odůvodňovaly jejich přiznání některému z manželů. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 395 ve spojení s § 384 odst. 2 z.ř.s.) Platnost občanského průkazu, v němž je uveden rodinný stav, skončí uplynutím 45 dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství. O vydání nového občanského průkazu jsou manželé povinni požádat do 15 dnů ode dne, ve kterém došlo ke skončení platnosti jejich dosavadního průkazu (§ 11 písm. b) zákona č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech ve spojení s § 34 odst. 3 písm. c) bod 1. tohoto zákona). Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.