46 C 431/2023
V PLATNOSTIOkresní soud Praha-východ rozhodl o rozvodu manželství uzavřeného mezi státními příslušníky Ukrajiny, které bylo uzavřeno na základě oboustranné citové náklonosti. Soud dospěl k závěru, že další soužití manželů by bylo v rozporu se zájmy manželky, která již navázala nový vztah a nechce v manželství setrvávat. Rozvod byl potvrzen na základě čl. 112 odst. 2 zákona o rodině Ukrajiny, který umožňuje rozvod, pokud je zachování manželství v rozporu se zájmy jednoho z manželů. Soud rozhodl, že žádný z manželů nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Plný text
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa a manžela: osobní údaje manžela o rozvod manželství
I. Manželství celé jméno manželky, rozené příjmení, a celé jméno manžela, uzavřené dne datum před anonymizována čtyři slova, územní celek, země, se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Manželka se domáhala rozvodu manželství, které bylo uzavřeno dne datum před anonymizována čtyři slova, územní celek na země. Návrh odůvodnila tím, že manželství bylo uzavřeno na základě oboustranné citové náklonosti. Z manželství se dne datum narodil syn anonymizováno, dne datum dcera jméno a dne datum dcera anonymizováno. Krátce po narození syna odjel manžel pracovat do České republiky a za rodinou se vracel nepravidelně a nikoliv často. Z tohoto důvodu se postupně začalo projevovat ochlazení vztahů mezi oběma manžely. V rámci snahy obnovit manželství manželka s manželem asi půl roku žila v České republice, poté však odjela zpět na Ukrajinu. Vzájemné manželské vztahy se tak s ohledem na minimální kontakt manželů a dlouhodobou práci manžela v zahraničí nepodařilo obnovit. Do České republiky za manželem manželka opětovně přijela v anonymizováno 2022 po vypuknutí války na Ukrajině, kde společně bydleli v obec. Z důvodů vzájemných hádek a rozdílnosti názorů na podstatné otázky společného soužití a života vůbec se manželka ze společné domácnosti odstěhovala v anonymizováno 2023. Manželka tak již dále nemá zájem na zachování manželství. Manžel s návrhem na rozvod souhlasil. Oba manželé jsou státními příslušníky Ukrajiny, proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud na daný případ aplikoval s ohledem na § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, úpravu obsaženou v mezinárodní smlouvě mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech publikovanou pod č. 123/ 2002 Sb.m.s. a dospěl k závěru, že podle čl. 30 odst. 3 mezinárodní smlouvy je dána pravomoc a příslušnost k rozhodnutí věci soudům České republiky a podle čl. 30 odst. 1 je rozhodným (hmotným) právem právní řád Ukrajiny. Po provedeném dokazování a na základě shodných tvrzení účastníků učinil soud následující skutková zjištění: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum (zjištěno z oddacího listu vystaveného dne datum matričním úřadem anonymizováno 6 slov). Děti, které se manželům z manželství narodily, jsou již zletilé. Manželé žili prakticky po většinu část manželství odděleně, neboť manžel byl dlouhodobě pracovně v České republice, kam za ním manželka přijela po vypuknutí války na Ukrajině Ani jeden z manželů si již nepřeje v manželství setrvávat (zjištěno z účastnického výslechu manželů). Manželka má současně již půl roku nového přítele (zjištěno z účastnického výslech manželky) Po právní stránce soud věc hodnotil podle zákona o rodině zveřejněného ve věstníku Nejvyšší Rady Ukrajiny (VVR), 2002, č. 21-22, čl. 135 ve znění zákona č. 540-IX ze dne 30. 3. 2020, (dále jen „zákon o rodině“). Podle čl. 110 odst. 1 zákona o rodině žalobu o zrušení manželství (rozvod) může podat jeden z manželů. Podle odst. 2 žalobu o zrušení manželství (rozvod) nelze podat během těhotenství manželky a jeden rok po narození dítěte, s výjimkou případů, kdy se jeden z manželů dopustil protiprávního jednání, které obsahuje znaky trestného činu proti druhému manželskému partnerovi nebo dítěti. Podle odst. 3 manžel a manželka mají právo podat žalobu o zrušení manželství (žádost o rozvod) během těhotenství manželky, pokud je otcovství počatého dítěte uznáno jinou osobou. Podle odst. 4 manžel a manželka mají právo podat žalobu o zrušení manželství (žádost o rozvod) dřív, než dítě dosáhne jednoho roku věku, pokud je otcovství uznáno jinou osobou nebo soudním rozhodnutím, kdy jsou informace o manželovi jako otci dítěte vymazány z příslušného záznamu o narození dítěte. Podle čl. 112 odst. 1 zákona o rodině soud zjistí skutečný vztah manželů, skutečné důvody soudního sporu o rozvod, přihlíží k přítomnosti nezletilého dítěte, dítěte se zdravotním postižením (invalidy) a dalších okolností života manželů. Podle odst. 2 soud rozhodne o zrušení manželství, pokud se prokáže, že další soužití manželů a zachování manželství by bylo v rozporu se zájmy jednoho z nich, se zájmy jejich dětí, kterou jsou zásadní. S ohledem na zjištění učiněná z provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že další soužití manželů a zachování manželství by bylo v rozporu přinejmenším se zájmy manželky, která v současnosti navázala nový vztah a v manželství s manželem již nechce setrvávat. Soud proto dospěl k závěru, že skutečné důvody soudního sporu o rozvod odpovídají vůli obou manželů na zrušení manželství, kterou následně projevil rovněž manžel a k žádosti manželky o zrušení manželství se připojil. Soud současně přihlédl k dosavadnímu průběhu vztahu manželů, kteří většinu času manželství prožili odděleně s ohledem na skutečnost, že manžel dlouhodobě pracoval v České republice a manželka žila i s dětmi na Ukrajině Tyto další okolnosti života manželů pak vedly k postupným neshodám v jejich vztahu, v důsledku kterých již ani manžel nemá zájem na zachování manželství. V řízení přitom nebyla zjištěna zákonná překážka pro rozvod manželství v podobě těhotenství manželky či narození dítěte manželce v uplynulém roce. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny zákonné podmínky pro rozvod manželství, soud manželství rozvedl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s.“), neboť soudem nebyly shledány okolnosti, které by odůvodňovaly jejich přiznání některému z manželů. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 395 ve spojení s § 384 odst. 2 z.ř.s.). Osoba, která si změnila příjmení v souvislosti s registrací manželství, má právo být dále tímto příjmením nazývána nebo po rozvodu obnovit své příjmení, které užívala před uzavřením manželství (čl. 13 odst. 1 zákona o rodině).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.