46 C 492/2022

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta B proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B 3. Jméno žalované C , narozený Datum narození žalované C bytem Adresa žalované A 4. Jméno žalované D , narozená Datum narození žalované D bytem Adresa žalované D všichni čtyři zastoupeni advokátem Jméno advokáta C sídlem Adresa advokáta C 5. Jméno advokáta D , narozená Datum narození advokáta D bytem Adresa advokáta D o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaných k pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , k pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a k pozemku parc. č. , hodnota, zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, v obci , adresa, a v katastrálním území , adresa, vedených u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -východ se zrušuje a spoluvlastnický podíl žalobkyně o velikosti 1/12 se přikazuje 1. žalované tak, že spoluvlastnické podíly žalovaných nadále činí , Anonymizováno, , Anonymizováno, 3 pro 1. žalovanou, 1/12 pro 2. žalovanou, 1/12 pro 3. žalovaného, 1/12 pro 4. žalovanou a 1/12 pro 5. žalovanou.II. 1. žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni přiměřenou náhradu ve výši 560 833 Kč do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně a 5. žalovaná jsou povinny zaplatit České republice – Okresnímu soudu , adresa, -východ náhradu nákladů řízení každá ve výši, která bude stanovena v samostatném usnesení, do tří dnů od právní moci samostatného usnesení.V. 1. žalovaná, 2. žalovaná, 3. žalovaný a 4. žalovaná jsou povinni zaplatit České republice – Okresnímu soudu , adresa, -východ náhradu nákladů řízení každý ve výši, která bude stanovena v samostatném usnesení, do tří dnů od právní moci samostatného usnesení.VI. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu , adresa, -východ doplatek soudního poplatku ve výši 2 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaných k pozemku parc. č. st. 6, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , k pozemku parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a k pozemku parc. č. , hodnota, zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, v obci , adresa, a v katastrálním území , adresa, vedených u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -východ (dále jen „předmětné nemovité věci“), a jejich vypořádání prodejem ve veřejné dražbě a rozdělením výtěžku mezi účastníky řízení podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů. Žalobu odůvodnila zejména tím, že svůj spoluvlastnický podíl o velikosti 1/12 nabyla na základě usnesení o příklepu soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, -město, ze dne 31. 5. 2019 č. j. , spisová značka, , a nadále nemá zájem o setrvání ve spoluvlastnictví s ostatními spoluvlastníky, ani o přikázání předmětných nemovitých věcí do svého výlučného vlastnictví.2. 1. žalovaná, 2. žalovaná, 3. žalovaný a 4. žalovaná souhlasili s návrhem na zrušení podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitým věcem a navrhli, aby byl spoluvlastnický podíl žalobkyně přikázán 1. žalované, která byla připravena uhradit přiměřenou náhradu žalobkyni za její spoluvlastnický podíl, a to z důvodu zachování vlastnického práva jejich rodiny k předmětným nemovitým věcem. Žalovaní však navrhli, aby při stanovení přiměřené náhrady bylo soudem přihlédnuto ke korektivu dobrých mravů zakotveného v § 2 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), s poukazem na nemorální podnikání žalobkyně, která vlastní spoluvlastnické podíly v 451 nemovitostech napříč celou Českou republikou, a žalovaní tak nejsou jediní, se kterými žalobkyně vede řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, tedy aby soudem nebyla poskytována ochrana záměru žalobkyně obohatit se na úkor ostatních žalovaných. Žádný právní předpis přitom nestanoví, co se rozumí pod pojmem „přiměřené“, a jeho výklad je ponechán zcela na úvaze soudu. Přiměřená náhrada stanovená na základě znaleckého posudku by byla v hrubém nepoměru s částkou, za kterou byla žalobkyně ochotna ve veřejné dražby svůj spoluvlastnický podíl nabýt (tj. 120 000 Kč v roce 2019). Žalovaní 1. až 4. proto navrhli, aby přiměřená náhrada byla stanovena buď indexací historické tržní ceny obecnou inflací jako univerzálním hlediskem znehodnocování peněz, které žalobkyně investovala, tj. zvýšením o 49 886,95 Kč, nebo indexací historické tržní ceny cenami nemovitostí ve Středočeském kraji, tj. zvýšením o 80 196 Kč. Zejména 1. žalovaná tak navrhla, aby výše přiměřené náhrady za spoluvlastnický podíl žalobkyně byla stanovena první ze dvou uvedených postupů, na částku 169 886,95 Kč, kterou byla připravena žalobkyni vyplatit. V neposlední řadě se žalovaní 1. až 4. vyjádřili k výkladu relevantní judikatury dovolacího soudu stran stanovení přiměřené náhrady.3. 5. žalovaná se vyjádřila shodně jako ostatní žalovaní, pokud šlo o způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitým věcem, neboť by i nadále chtěla zachovat dědictví po otci v rodinném kruhu. 5. žalovaná však uvedla, že nemá peněžní prostředky, za které by mohlo dojít k vyplacení žalobkyně.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí k listu vlastnictví č. , hodnota, , obci , adresa, a katastrálnímu území , adresa, bylo zjištěno, že pozemek parc. č. st. 6, Anonymizováno, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a k pozemek parc. č. , hodnota, jsou v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaných s velikostí podílů 1. žalované 7/12 a ostatních spoluvlastníků, tj. žalobkyně a 2. žalované, 3. žalovaného, 4. žalované a 5. žalované 1/12. Dále bylo zjištěno, že 1. žalovaná nabyla svůj spoluvlastnický podíl jednak na základě smlouvy o převodu nemovitosti RI , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jednak na základě usnesení Okresního soudu , adresa, -východ ze dne 28. 12. 2016 č. j. , spisová značka, o vypořádání společného jmění manželů a o dědictví, na základě kterého nabyli své spoluvlastnické podíly i ostatní žalovaní, žalobkyně pak svůj spoluvlastnický podíl nabyla na základě usnesení soudního exekutora o udělení příklepu Exekutorského úřadu , adresa, -město ze dne 31. 5. 2019 č. j. , spisová značka, .

5. Ze znaleckého posudku č. , č. účtu, vypracovaného dne 15. 3. 2024 znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, a z výslechu znalce bylo zjištěno, že podle stavu k 26. 2. 2024 cena obvyklá pozemků parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, včetně staveb na pozemcích, které znalec hodnotil jako jeden funkční celek, činila 3 880 000 Kč (z toho 694 790 Kč cena pozemku parc. č. , hodnota, bez staveb, 2 192 182 Kč cena pozemku parc. č. , hodnota, , 910 954 Kč cena stavby rodinného domu č. p. 20 a 82 074 Kč cena vedlejší stavby stodoly) a cena obvyklá pozemku parc. č. 23/12 činila 2 850 000 Kč. Znalec při určení ceny vycházel z údajů o porovnávaných nemovitostech (vzorků) z dostupných důvěryhodných zdrojů, tj. z kupních smluv získaných pomocí dálkového přístupu do katastru nemovitostí včetně vizuálních obhlídek porovnávaných nemovitostí bez podrobnějších informací o materiálovém provedení, vnitřní dispozici objektů a případných stavebních a právních vadách váznoucích na nemovitostech. , právnická osoba, č. p. 20 je podle znalce odhadem z roku 1950 s přístavbou kolaudovanou v roce 1992, jedná se jednopodlažní, nepodsklepený objekt se sedlovou střechou a s půdorysem do tvaru , právnická osoba, objektu se nachází chodba, kuchyně, WC a koupelna, ložnice a jeden pokoj. Technický stav objektu je ucházející navzdory tomu, že je udržovaný. Objekt neprošel žádnou významnější rekonstrukcí, obvodové zdivo trpí vlhkostí pravděpodobně z důvodu vadné hydroizolace. Objekt je vytápěn lokálními kamny na tuhá paliva, je napojen na elektrorozvodnou síť, hromosvod chybí, má kanalizace vyvedenou do jímky a vodovod z vlastní studny s tím, že v ulici jsou zajištěny kompletní inženýrské sítě. Na pozemku parc. č. , hodnota, se nachází také vedlejší stavby stodoly, jedná se o solitérní objekt původního domu odhadem rovněž z roku 1950, jednopodlažní, nepodsklepený se sedlovou střechou do tvaru obdélníku a se zhoršeným technickým stavem. Přítomnost dubové aleje na hranici pozemku parc. č. 23/12 nebyla znalcem při stanovení ceny tohoto pozemku zohledněna, neboť pozemek je nezastavitelný, tvoří pouze izolační zeleň mezi dálnicí a zástavbou, dubová alej je chráněná, nelze ji pokácet a pro vlastníka pozemku je nezuživatelná. Za předpokladu, že by znalec určoval cenu pouze spoluvlastnického podílu o velikosti 1/12, byla by jistě cena zkrácena, neboť obchodovatelnost podílů je obtížnější. Výše zkrácení by byla o 30 %, což je postup podle znaleckého standardu, pokud se jedná o podíl ve výši 1/2 či menší.

6. Z pokladního dokladu , právnická osoba, ze dne 30. 8. 2024 a ze dne 2. 9. 2024 bylo zjištěno, že z účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno , Jméno žalované A, byla na pobočce v , Anonymizováno, nejprve vybrána částka ve výši 50 000 Kč a následně ve výši 450 000 Kč.

7. Další důkazní návrhy nebyly soudem provedeny, neboť tyto byly ze strany žalovaných 1. až 4., stejně jako jejich tvrzení, k jejichž prokázání byly důkazy navrženy, a to ohledně způsobu stanovení přiměřené náhrady s přihlédnutím k podnikatelské činnosti žalobkyně a jejímu systematickému záměru dosahovat zisku, navrženy až poté, co v řízení ve smyslu § 118b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), nastaly účinky koncentrace řízení a soud neshledal naplnění předpokladu citovaného ustanovení o.s.ř. pro uplatnění výjimky z koncentrace řízení. Navzdory uvedenému je však nutno dodat, že ani tyto navržené důkazy by na rozhodnutí ve věci neměly vliv, a to s hledem na konstantní závěry judikatury dovolacího soudu v otázce stanovení přiměřené náhrady pro účely vypořádání podílového spoluvlastnictví.

8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Pozemek parc. č. st. 6, Anonymizováno, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , a pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , které dohromady tvoří jeden funkční celek, neboť pozemek parc. č. , Anonymizováno, /12 slouží jako zahrada k rodinnému domu, který stojí na pozemku parc. č. st. 6, a dále pozemek parc. č. , hodnota, , který tvoří izolační zeleň mezi dálnicí a zástavbou a je nezanedbatelné výměry, jsou v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně s velikostí podílu 1/, Anonymizováno, a 1. žalované s velikostí podílu 7/, právnická osoba, . žalované s velikostí podílu 1/12, 3. žalovaného s velikostí podílu 1/12, 4. žalované s velikostí podílu 1/12 a 5. žalované s velikostí podílu 1/12. Podle stavu ke dni 26. 2. 2024 činila obvyklá cena pozemku parc. č. st. 6, včetně stavby č. p. 20, která je jeho součástí, a pozemku parc. č. , hodnota, částku ve výši 3 880 000 Kč a pozemku parc. č. 23/12 částku 2 850 000 Kč. 1. žalovaná je solventní k vyplacení přiměřené náhrady.

9. Podle § 1140 odst. 1 o.z nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle odst. 2 každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Podle § 1143 o.z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

10. Žaloba nemohla být zamítnuta z důvodu uvedeného v § 1140 odst. 2 věty druhé o.z., tedy z důvodu újmy, která by mohla vzniknout především 1. žalované a 4. žalované, které ve stavbě rodinného domu s dalšími členy své rodiny bydlí, neboť 4. žalovaná a 5. žalovaná, které s touto obranou přišly, ani po výzvě soudu ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. ničeho nedoplnily a ke svým tvrzením neoznačily žádné důkazy, aby se soud nadále mohl zabývat otázkou vhodnosti doby pro zrušení spoluvlastnictví či otázkou újmy, která by mohla zrušením spoluvlastnictví vzniknout právě 1. žalované nebo 4. žalované.

11. Řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je řízením, ve kterém soud konstitutivně upravuje právní vztahy spoluvlastníků ke společné věci do budoucna. Soud není vázán návrhy účastníků, neboť z právního předpisu (§ 1144 až § 1147 o.z.) vyplývá určitý způsob vypořádání vztahů účastníků (viz § 153 odst. 2 o.s.ř.). O.z. stanoví tři způsoby vypořádání: reálné rozdělení věci (§ 1144 o.z.), přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků za náhradu (§ 1147 o.z.) a konečně nařízení prodeje věci. V zákoně uvedená posloupnost způsobů vypořádání je pro soud závazná a soud nemůže jednotlivé způsoby libovolně upřednostňovat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2004 sp. zn. , spisová značka, ). Proto tedy pouze není-li možné reálné rozdělení nemovitosti, nastupuje úvaha o vypořádání věci přikázáním jednomu nebo více spoluvlastníkům. Není-li ani tento způsob vypořádání možný, je na místě jako poslední varianta nařídit prodej nemovitosti.

12. V případě reálného rozdělení předmětné nemovitosti je určujícím hlediskem možnost dělení, a to nejen její faktická a technická proveditelnost, ale i funkční opodstatnění takového rozdělení. Korektivem úvahy o rozdělení jsou také s tím spojené finanční náklady, neboť pokud by rozdělení věci nebylo možné bez nákladných stavebních úprav, jednalo by se o věc reálně nedělitelnou (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2005 sp. zn. 22 Cdo 92/2005 či ze dne 3. 2. 2010 sp. zn. 22 Cdo 3685/2008).

13. V posuzovaném případě bylo ze znaleckého posudku zjištěno, že pozemek parc. č. st. 6, jehož součástí je stavba č. p. 20, a pozemek parc. č. , hodnota, tvoří jeden funkční celek, který je užíván pro uspokojování potřeby bydlení, tedy v rodinném domě a na přilehlé zahradě. Jejich rozdělení tak nepřipadalo v úvahu, neboť by se takovým postupem snížila jejich hodnota, stejně tak by takové rozdělení postrádalo jakékoliv funkční opodstatnění. Naopak pokud jde o pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , tento byl znalcem hodnocen samostatně od zbylých dvou pozemků, stejně tak nebylo možné přehlédnout, že se jedná o pozemek nezanedbatelné výměry (4 248 m2), který je v katastru nemovitostí veden jako orná půda, a podle znalce tvoří pouze izolační zeleň mezi dálnicí a zástavbou a fakticky není pro účely, ke kterým může orná půda sloužit, užíván. Závěr soudu o nedělitelnosti tohoto pozemku v důsledku nepřiměřených nákladů, které by v souvislosti s rozdělením tohoto pozemku vznikly, založil na zjištění, že pozemek je na hranici s ostatní komunikací ve vlastnictví města , adresa, (tj. s pozemkem parc. č. , Anonymizováno, /11), ze které by bylo možno zajistit přístup na předmětný pozemek, lemován dubovou alejí, která je chráněná a není ji možné pokácet, potažmo vykácet její nezbytnou část za účelem zřízení přístupu k po rozdělení nově vzniknuvšímu pozemku. Zřízení přístupu na pozemek pro část nově vzniknuvšího pozemku, jehož výlučným vlastníkem by byla nově žalobkyně, by tak vyžadovalo jiné poněkud náročnější (ba dokonce nákladnější) řešení. Další náklady by současně vznikly s vystavěním plotu mezi dvěma nově vzniknuvšími pozemky, na jejichž úhradě se však žádný z účastníků řízení nebyl ochoten podílet. Nelze ani vyloučit, že náklady spojené s rozdělením pozemku parc. č. 23/12 by mohly dosáhnout částky blížící se výši přiměřené náhrady, která by žalobkyni za její spoluvlastnický podíl na předmětném pozemku jinak náležela (tj. ve výši 237 500 Kč), stejně tak že by se hodnota nově vzniknuvšího pozemku o výměře 354 m2 odpovídajícího velikosti spoluvlastnického podílu žalobkyně rozdělením podstatně snížila a stala by se fakticky neprodejnou.

14. Pro závěr o přikázání předmětných nemovitých věci do výlučného vlastnictví některého či více spoluvlastníků je pak určující splnění podmínky zájmu spoluvlastníka o jejich přikázání do výlučného vlastnictví či do spoluvlastnictví více spoluvlastníků (§ 1147 o.z.) a zároveň jejich solventnost, jež musí být prokázána k okamžiku vydání rozsudku (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1942/2016 ze dne 15. 6. 2016).

15. O přikázání spoluvlastnického podílu žalobkyně na předmětných nemovitých věcech projevila zájem pouze 1. žalovaná, potažmo o zachování spoluvlastnictví k předmětným nemovitým věcem projevili zájem všichni žalovaní, pouze 1. žalovaná však tvrdila, že je k vyplacení přiměřené náhrady za spoluvlastnický podíl žalobkyně solventní.

16. S ohledem na shora uvedené soud proto spoluvlastnictví účastníků řízení k předmětným nemovitým věcem zrušil a nově je přikázal do spoluvlastnictví ostatních spoluvlastníků, tedy všech žalovaných s tím, že velikost spoluvlastnických podílů žalovaných mimo spoluvlastnický podíl 1. žalované zůstala stejná a velikost spoluvlastnického podílu 1. žalované se zvýšila na 2/3.

17. Při určení výše přiměřené náhrady náležející žalobkyni soud vyšel ze závěru znaleckého posudku a tuto stanovil ve výši 560 833 Kč odpovídající velikosti podílu žalobkyně 1/12 na předmětných nemovitých věcech. Soud se neztotožnil s argumentací žalovaných 1. až 4. ohledně poměrného zkrácení výše přiměřené náhrady, a to s odkazem na konstantní závěry judikatury dovolacího soudu ve věcech zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, podle kterých „existence podílového spoluvlastnictví účastníků řízení k nemovitosti není sama o sobě důvodem, pro který by měla být obecná cena nemovitosti stanovená pro účely vypořádání takového spoluvlastnictví snížena“, stejně tak podle kterých nemůže být důvodem pro výjimečné snížení přiměřené náhrady „[o]kolnost, že spoluvlastník nabyl podíl v dražbě za výrazně nižší cenu a nabytí podílu nebylo primárně motivováno realizací práva spoluvlastníka nemovitosti užívat, ale ekonomickou úvahou směřující k nabídce prodeje spoluvlastnického podílu s tím, že v případě absence dohody o prodeji podílu bude uplatněn požadavek na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví“ (srov. s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2003 sp. zn. 22 Cdo 539/2003, ze dne 30. 1. 2019 sp. zn. 22 Cdo 4556/2018 nebo také ze dne 12. 11. 2019 sp. zn. 22 Cdo 4856/2017). Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2012 sp. zn. 22 Cdo 976/2011, kterým žalovaní 1. až 4. podporovali svoji argumentaci, však vycházel ze zcela jiného skutkového stavu, a proto jej v nyní projednávané věci nelze použít. Závěr uvedený v citovaném rozsudku přitom zcela odpovídá situaci, kdy je předmětem převodu vlastnického práva právě a pouze vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu, nikoliv k celé věci. Ostatně sám znalec u jednání před soudem uvedl, že obchodovatelnost spoluvlastnických podílů je obtížnější a v případě, že je předmětem prodeje pouze spoluvlastnický podíl, měla by být jeho cena poměrně zkrácena. Z uvedené proto vyplývá, že jde-li o vypořádání spoluvlastnictví k celé věci (byť se tak děje jejím přikázáním do spoluvlastnictví více spoluvlastníků, nikoliv pouze do výlučného vlastnictví jednoho z nich), je nutno vycházet z hodnoty celé věci a z velikosti podílů jednotlivých spoluvlastníků.

18. Povinnost k plnění přiměřené náhrady byla stanovena v delší než obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř.), neboť soud přihlédl ke skutečnosti, že 1. žalovaná prokázala svoji solventnost ohledně téměř 90 % z celkové částky soudem stanovené přiměřené náhrady, kterých bude schopna žalobkyni vyplatit bez zbytečného odkladu. Naproti tomu v soudem poskytnuté prodloužené lhůtě k plnění bude mít 1. žalovaná dostatek času, aby sama, případně s pomocí ostatních žalovaných či jiným způsobem zajistila zbývající část přiměřené náhrady ve výši 60 833 Kč. Nebylo možné rovněž odhlédnout od okolností, za jakých žalobkyně nabyla svůj spoluvlastnický podíl a za jakým účelem (podnikatelského záměru a získání zisku), oproti žalovaným, kteří mají k předmětným nemovitým věcem dlouhodobou vazbu, neboť se jedná o jejich rodinné dědictví, a někteří z žalovaných v nich rovněž uspokojují svoji bytovou potřebu. Z toho důvodu lze po žalobkyni zcela legitimně požadovat, aby na vyplacení části přiměřené náhrady za svůj spoluvlastnický podíl posečkala, aniž by byla jakkoliv poškozena na svých právech (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016 sp. zn. 22 Cdo 1942/2016). Zcela jistě nelze za těchto okolností přirovnávat situaci žalobkyně k institutu vyvlastnění bez náhrady. Z uvedeného důvodu stejně tak nebylo soudem přistoupeno k nařízení prodeje předmětných nemovitých věcech ve veřejné dražbě.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že každý z účastníků si nese své náklady sám, neboť s ohledem na povahu řízení o zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání v řízení před soudem tzv. iudicii duplicis, které je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval (srov. stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023 sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23).

20. Soud současně podle výsledku řízení rozhodl ve smyslu § 148 o.s.ř. o povinnosti účastníků zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha-východ náhradu nákladů řízení, které platil stát a které představují odměnu znalce Ing. , jméno FO, za podání znaleckého posudku a jeho vysvětlení u jednání před soudem, avšak s ohledem na to, že k datu vyhlášení rozsudku nebyla soudu známa jejich přesná výše, vyhradil si soud stanovení jejich výše do samostatného usnesení postupem podle § 155 odst. 1 o.s.ř. Povinnost k jejich plnění pak byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 první věty před středníkem o.s.ř.). Jejich výše pak bude stanovena odlišně pro žalobkyni, 5. žalovanou a ostatní žalované, neboť žalobkyně a 5. žalovaná na rozdíl od ostatních žalovaných zaplatily předepsanou zálohu na provedení důkazu znaleckým posudkem; z tohoto důvodu tak bylo soudem o náhradě nákladů řízení, které platil stát, rozhodnuto ve dvou samostatných výrocích.

21. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně byla po podání žaloby vyzvána k zaplacení soudního poplatku v nesprávné výši, a sice 5 000 Kč namísto správné výše 7 000 Kč podle položky 6 bodu 1, 2 sazebníku soudních poplatků, uložil soud žalobkyni podle § 12 odst. 2 věty druhé zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, doplatit soudní poplatek za podání žaloby ve výši 2 000 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 7 odst. 1 věty druhé citovaného zákona.