46 C 74/2023

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 11 110,83 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 11 110,83 Kč s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 11 110,83 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 110,83 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení úroku ve výši 2,25 % ročně z částky 11 110,83 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 11 110,83 Kč s úrokem ve výši 10,75 % ročně z částky 11 110,83 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 110,83 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], s žalovaným smlouvu o sporožirovém účtu, jejímž předmětem bylo zřízení a vedení účtu č. [bankovní účet] [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o kontokorentním úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému kontokorentní úvěr až do výše 9 000 Kč Součástí smlouvy byly také všeobecné obchodní podmínky. Žalovaný se uzavřenou smlouvou zavázal splatit kontokorentní úvěr do jednoho roku ode dne jeho prvního čerpání s tím, že pokud tak učiní, bude jej moci čerpat opakovaně, a to vždy s povinností vyrovnání dlužné částky do konce každého následujícího roku. Žalovaný však uvedené smluvní ujednání porušil, když překročil sjednanou výši kontokorentu, nevyrovnal nepovolené přečerpání na účtu a na jeho účtu tak vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši 11 110,83 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaným na kontokorent nebylo plněno v souladu se smluvními ujednáními a nedošlo k vyrovnání nepovoleného přečerpání, převedla společnost [právnická osoba] pohledávku ze sporožirového účtu žalovaného na evidenční účet pohledávek a úvěr k datu [datum] zesplatnila. S ohledem na to, že žalovaný kontokorentní úvěr řádně a včas nevyrovnal, byl žalobou taktéž uplatněn nárok na zaplacení úroku z úvěrované částky a úroku z prodlení, v souladu se smluvními ujednáními společnosti [právnická osoba], a to ode dne následujícího po dni splatnosti zůstatku úvěru.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř.

4. Ze smlouvy o sporožirovém účtu ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] se zavázala s účinností ode dne [datum] zřídit žalovanému sporožirový účet [číslo].

5. Ze smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] se zavázala za podmínek stanovených smlouvou poskytovat žalovanému kontokorent ve výši 9 000 Kč, jehož čerpání se mělo účtovat na sporožirovém účtu [číslo]. Žalovaný se zavázal platit roční úrok z kontokorentu, jehož výše měla být stanovena v platném oznámení. Dále bylo smlouvou stanoveno, že úroky a ceny za služby budou připisovány k jistině úvěru. Žalovaný se taktéž smlouvou zavázal splatit dluh z kontokorentu včetně úroků a cen za služby nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání kontokorentu, s tím, že v případě splnění této podmínky je může pak následující roky čerpat opětovně a to znovu za stejných podmínek. V případě porušení sjednaných podmínek si společnost [právnická osoba] smlouvou vyhradila právo tuto vypovědět s okamžitou účinností ke dni doručení výpovědi s tím, že v případě tohoto ukončení smlouvy je majitel účtu povinen ihned zaplatit celou pohledávku vyplývající z kontokorentu. Smlouva o poskytnutí úvěru byla sjednána na dobu neurčitou a její součástí byly Všeobecné obchodní podmínky společnosti [právnická osoba]

6. Z dohody o změně smlouvy o sporožirovém účtu ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] a žalovaný se jako smluvní strany dohodli na změně smlouvy o sporožirovém účtu ze dne [datum], a sice tak, že mimo jiné bylo předmětnému sporožirovému účtu přiděleno číslo [bankovní účet], s. s. [číslo] (dále jen„ účet“).

7. Z Všeobecných obchodních podmínek společnosti [právnická osoba] (jinak také„ banka“) platných od [datum] bylo zjištěno, že pokud je klient v prodlení se splacením jakéhokoli peněžitého závazku, je banka oprávněna požadovat z nezaplacené částky úroky z prodlení ve výši, která je určena ve smlouvě uzavřené s klientem nebo v Oznámení (čl. 7), banka je oprávněna stanovit jako jednu z podmínek pro zřízení a vedení účtu základní vklad a minimální zůstatek na účtu (čl. 13), přičemž majitel má udržovat peněžní prostředky na účtu v takové výši, aby postačovaly ke krytí plateb dle jeho příkazů a ke krytí jeho závazků vyplývajících ze smlouvy o účtu a všeobecných obchodních podmínek a současně tak, aby neklesly pod výši minimálního zůstatku stanoveného pro daný typ účtu (čl. 14). V čl. 15 všeobecných obchodních podmínek je pak stanoveno, že peněžní prostředky jsou úročeny příslušnou roční úrokovou sazbou v souladu s úrokovými sazbami uvedenými v platném oznámení banky a v souladu s pravidly úročení pro příslušnou měnu, pokud není dohodnuto jinak.

8. Z výpisu z účtu za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu v uvedeném období byl v záporné výši - 9 746,60 Kč, v průběhu zúčtovacího období z účtu odešlo celkem 1 195,48 Kč, žádné příchozí platby na účtu evidovány nebyly, konečný zůstatek byl v záporné výši - 10 942,08 Kč.

9. Z výpisu z účtu za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu v uvedeném období byl v záporné výši - 10 942,08 Kč. Dne [datum] došlo k účetnímu vyrovnání pohledávky ve výši 10 942,08 Kč a předmětná částka byla převedena na evidenční účet č. [bankovní účet]. V průběhu uvedeného období nejsou na účtu evidovány žádné odchozí ani příchozí transakce.

10. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] žalovanému oznámila, že došlo k převedení pohledávky na evidenční účet č. [bankovní účet] a zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 11 110,83 Kč, skládající se z částky přečerpaného kontokorentu ve výši 10 942,08 Kč a řádných úroků a zákonných úroků z prodlení ve výši 168,75 Kč.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně příloh bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], smlouvu, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o úvěru či smluv o sporožirovém účtu, které společnost [právnická osoba] uzavřela se svými klienty, specifikovaných v seznamu pohledávek, který byl přílohou smlouvy. V příloze [číslo] k uvedené smlouvě byl obsažen seznam pohledávek, v němž byla uvedena pohledávka společnosti [právnická osoba] za žalovaným.

12. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na společnost [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum].

13. Z notářského zápisu NZ [číslo], [spisová značka], ze dne 24. 8. 2022, obsaženého ve sbírce listin zveřejněné v obchodním rejstříku k zapsané obchodní společnosti [právnická osoba], bylo zjištěno, že na základě projektu fúze ze dne [datum] došlo k fúzi sloučením, při níž na žalobkyni, jakožto společnost nástupnickou, přešlo jmění zanikající společnosti [právnická osoba] a tato zanikla bez likvidace, a to s účinností k [datum]. Žalobkyně jako nástupnická společnost vstoupila do právního postavení zanikající společnosti [právnická osoba]

14. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu a upozornila jej na možnost jeho vymáhání soudní cestou. Z webového portálu sledování zásilek České pošty (číslo zásilky [anonymizováno]) bylo zjištěno, že předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne [datum].

15. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaný a společnost [právnická osoba] uzavřeli dne [datum] smlouvu o sporožirovém účtu a dne [datum] dohodu o změně smlouvy o sporožirovém účtu. Na základě této smlouvy byl žalovanému zřízen sporožirový účet č. [bankovní účet]. Dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba], s žalovaným smlouvu o kontokorentním úvěru k výše uvedenému sporožirovému účtu, na základě které byl žalovaný oprávněn každoročně čerpat kontokorentní úvěr až do výše 9 000 Kč za podmínky, že úvěr bude vždy do konce jednoho roku po jeho připsání vyrovnán. Žalovaný však na konci posledního zúčtovacího období kontokorentní úvěr nevyrovnal a zároveň došlo k jeho přečerpání na částku 10 942,08 Kč. V důsledku uvedeného společnost [právnická osoba] v souladu s uzavřenou smlouvou a všeobecnými obchodními podmínkami ukončila smlouvu o kontokorentním úvěru a úvěr ke dni [datum] zesplatnila. O zesplatnění úvěru byl žalovaný dne [datum] vyrozuměn a současně byl vyzván k úhradě dlužné částky. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil, a to ani na základě předžalobní upomínky zaslané mu žalobkyní dne [datum]. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na společnosti [právnická osoba], která pak následně v důsledku fúze sloučením ke dni [datum] zanikla a jejím nástupcem se stala žalobkyně.

16. Po právní stránce byla věc posouzena podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. z.“) a podle zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), ve spojení s § 3028 odst. 3 dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neboť k uzavření smlouvy došlo za jejich účinnosti. Dle uvedené právní úpravy bylo posouzeno rovněž postoupení pohledávky za žaovaným navzdory tomu, že k samotnému postoupení došlo až za účinnosti o. z. (srov. s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2016 sp. zn. 23 Cdo 1878/2015).

17. Dle § 497 obch. z. se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Dle § 502 odst. 1 obch. z. platí, že od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.

19. Dle § 517 odst. 1 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Podle odst. 2 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

20. Podle § 524 odst. 1 obč. zák. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Podle odst. 2 s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

21. S ohledem na skutečnost, že žalovaný vystupoval v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc ve vztahu k výši úroku požadované žalobkyní rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotř. úvěru“).

22. Dle § 168 odst. 1 zákona o spotř. úvěru dostal-li se spotřebitel do prodlení s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo ze smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru po dni nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. po 1. 12. 2016), použijí se namísto příslušných ustanovení smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru, pokud jsou s tímto zákonem v rozporu, ustanovení § 122 až 124 a § 132, i když byla smlouva uzavřena přede dnem nabytí jeho účinnosti.

23. Dle § 122 odst. 1 zákona o spotř. úvěru může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle odst. 4 téhož ustanovení platí, že u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

24. V posuzovaném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], byla uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru ve smyslu § 497 obch. z. Z uzavřené smlouvy, včetně příslušných obchodních podmínek, pak pro žalovaného plynula především povinnost do konce každého roku od poskytnutí částky úvěru tuto částku na účtu vyrovnat. [právnická osoba], kontokorentní úvěr žalovanému opakovaně poskytovala, avšak žalovaný na konci posledního zúčtovacího období, kdy mělo dojít z jeho strany k vyrovnání kontokorentu, svůj dluh neuhradil. Žalovaná v průběhu řízení prokázala titul i výši žalobou uplatňované pohledávky, žalovaný však zůstal po celou dobu pasivní a ve věci se nevyjádřil.

25. Aktivní legitimace žalobkyně je v prvé řadě ve vztahu převodu pohledávky mezi společností [právnická osoba], a společností [právnická osoba], odůvodněna ustanovením § 524 odst. 1 obč. zák. s tím, že tento převod je rovněž v souladu s § 526 odst. 1 obč. zák., neboť postoupení pohledávky bylo ze strany postupitele žalovanému řádně oznámeno, a dále pak ve vztahu k přechodu pohledávky mezi společností [právnická osoba], a žalobkyní ustanovením § 61 odst. 1 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstvech, dle kterého fúzí sloučením dochází k zániku společnosti nebo družstva nebo více společností nebo družstev a přechodu jmění zanikající společnosti nebo družstva na nástupnickou společnost nebo družstvo; nástupnická společnost nebo družstvo vstupuje do právního postavení zanikající společnosti nebo družstva, nestanoví-li zvláštní zákon něco jiného.

26. V souladu s výše uvedeným pak soud žalobkyni v rozsahu žalované jistiny dluhu v plném rozsahu vyhověl.

27. Soud žalobkyni přiznal také nárok na zaplacení úroku z dlužné částky ve výši 8,5 % ročně, tj. ve výši odpovídající § 122 odst. 4 zákona o spotř. úvěru ve spojení s § 168 odst. 1 zákona o spotř. úvěru a v souladu se smluvními ujednáními vyplývajícím z uzavřené smlouvy o kontokorentním úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek, a to ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, a dále v souladu s § 517 obč. zák. i nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný se včasným neuhrazením dluhu rovněž dostal do prodlení, a to od dne následujícího po zesplatnění úvěru. Oproti podané žalobě soud návrhu zčásti nevyhověl a žalobkyní požadovaný úrok z jistiny dluhu ode dne následujícího po zesplatnění úvěru jí v rozsahu 2,25 % nepřiznal, neboť žalovaný úrok v procentní sazbě 10,75 % překračoval o 2,25 % maximální výši úroku stanovenou v § 122 odst. 4 zákona o spotř. úvěru a byl tak v rozporu s tímto zákonným ustanovením.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jejíž částečný neúspěch byl v poměrně nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, a to v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši 11 110,83 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí zastoupení, výzva před podáním návrhu, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč, tj. ve výši 252 Kč.

29. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).