48 C 45/2023

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Oliveriusovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 109 000 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 109 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 39 208 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 109 000 Kč z titulu smlouvy o vysokoškolském studiu ze dne 12. 5. 2021 uzavřené s žalovanou. Uvedla, že na základě Vyrozumění o splnění podmínek přijímacího řízení a přijetí ke studiu ze dne 12. 5. 2021 (dále jen„ Vyrozumění o přijetí“) byla žalovaná přijata ke studiu podmíněně s výhradou nahrání dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání do [anonymizována dvě slova]. Žalovaná tentýž den nahrála do systému [anonymizována dvě slova] své maturitní vysvědčení a žalobkyně potvrdila, že splnila podmínky pro zápis do studia a její přijetí se tak mění na nepodmíněné. Prohlášením žalované k administraci a podmínkám studia u žalobkyně (dále jen„ Prohlášení“), uzavřely strany smlouvu a žalovaná se zavázala uhradit poplatek za každý ze tří roků studia bakalářského studijního programu. Tento poplatek činil pro cenovou úroveň Klasik, kterou žalobkyně zvolila, částku ve výši 60 000 Kč za standartní dobu studiu (tj. 3 roky), přičemž roční splátka činila 20 000 Kč. Studium v rámci cenové úrovně Klasik bylo podmíněno splněním podmínek uvedených v čl. II odst. 2 Vyrozumění o přijetí, a to získáním 90% kreditů za ročník, absolvováním 90% docházky, studentskými aktivitami a participací na akcích žalobkyně. Žalovaná tyto podmínky nesplnila a vznikla jí tak povinnost doplatit rozdíl cenové úrovně Klasik a cenové úrovně Premium ve výši 40 000 Kč a dále povinnost k úhradě administrativních poplatků ve výši 10 000 Kč za každý roční studia, v němž nebyly splněny podmínky cenové úrovně Klasik. Žalovaná nesplnila podmínky cenové úrovně Klasik v akademickém roce 2021 2022, o čemž byla žalobkyní informována dopisem ze dne 10. 8. 2022. Dne 28. 11. 2022 žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení vzniklého dluhu, přičemž zároveň požadovala poplatky spojené s posunutím splatnosti. Žalobkyně tedy po žalované požadovala celkem částku 109 000 Kč skládající se z částky 20 000 Kč za poplatek za akademický rok 2021 2022, z částky 40 000 Kč jako doplatku do cenové úrovně Premium za akademický rok 2021 2022, z částky 10 000 Kč za poplatek za nesplnění podmínek úrovně Klasik za akademický rok 2021 2022, z částky 20 000 Kč za poplatek za akademický rok 2022 /2023, z částky 19 000 Kč za poplatky spojené s posunutím úhrad (do 1. 9. 2021 posunutí splatnosti úhrady o 1-30 dní 1 000 Kč, 3 000 Kč za posunutí úhrady o 31 – 60 dní, 5 000 Kč za posunutí úhrad o více než 60 dní; od 1. 9. 2021 úhrady o 1-30 dní 2000 Kč, 3 000 Kč za posunutí úhrady o 31 – 60 dní, 5 000 Kč za posunutí úhrady o více než 60 dní). Dne 16. 2. 2023 zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu.

2. V průběhu řízení žalobkyně doplnila, že oznámení žalované ze dne 15. 10. 2021 nepovažuje za projev vůle k zanechání studia, nýbrž za pouhý dotaz žalobkyně, jak může ukončit své studium, což nelze brát za výslovné zanechání studia ve smyslu § 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 111/1998, o vysokých školách (dále též jen „zákon o VŠ“), dle něhož se se studium ukončuje písemným prohlášením o ukončení studia. Ze zprávy žalované naopak plyne položení otázky a předpoklad reakce žalobkyně, když žalovaná předem děkovala za odpověď. Dle platné právní úpravy tak projev vůle studenta k ukončení studia musí být formulován jednoznačně, určitě a nezaměnitelně. Žalovaná byla ze strany vedoucího rektorátu dvakrát vyzvána k reakci ohledně potvrzení svého zájmu o ukončení studia, avšak bez další odezvy. Smlouvu o poskytnutí vzdělání žalobkyně nepovažuje za synallagmatický závazek, neboť student má možnost studia využít či nikoliv, přičemž se podílí na nákladech vysoké školy (zajištění prostor pro výuku, zajištění dostatečnému počtu pedagogických pracovníků). K tomu odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2016, sp. zn. 33 Cdo 4532/2014, dle něhož poplatky spojené se studiem vyjadřují podíl studenta na nákladech na vysokoškolské studium na soukromé vysoké škole a nepředstavují žádné přímé protiplnění za poskytnuté služby tj. zprostředkovanou výuku. Žalobkyně pro žalovanou rezervovala studijní místo po dobu nejméně tří let a nemohla tak uzavřít smlouvu s jiným uchazečem na obsazené místo. Žalobkyně shrnula, že žalovaná svého studia nezanechala a žalovaný nárok je tudíž uplatňován za nesplnění podmínek studia a nikoliv jako sankce za ukončení studia.

3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Uvedla, že dne 12. 5. 2021 uzavřela s žalobkyní smlouvu o studiu, přičemž dne 15. 10. 2021 zaslala žalobkyni prostřednictvím [anonymizována dvě slova] oznámení o zanechání studia. Výuka měla být zahájena dne 17. 10. 2021, tudíž žalobkyně žalované neposkytla před ukončením studia žádnou vzdělávací činnost. Žalovaná považovala smlouvu o studiu za synallagmatický závazek, tudíž by poplatek za studium měl představovat výhradně odměnu za poskytnuté plnění ve formě vzdělávací činnosti. S ohledem na to, že žalovaná ukončila studium před zahájením poskytování vzdělávací činnosti, považuje žalovaná vznesený nárok žalobkyně za sankci, respektive nárok na úhradu poplatku za studium bez protiplnění, za rozporný s dobrými mravy, a tudíž nepožívající právní ochrany. Ujednání smlouvy o povinnosti hradit poplatky, za dobu po níž škola neposkytuje vzdělávací činnost, jsou dle žalované neplatná (viz usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 729/06 ze dne 3. 1. 2007, které se týkalo práva studenta ukončit studium, aniž by byl za toto ukončení sankcionován). Žalobkyně upravuje tyto sankce i v rovině vnitřních předpisů, což bylo kritizováno ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které na svých webových stránkách uvádí, že nařízení stanovující studentovi povinnosti uhradit školné i administrativní poplatky za celou dobu studia bez ohledu na to, kdy přestal být studentem a [anonymizováno] studentovi neposkytuje vzdělávací činnost, je neodůvodněné. Žalovaná shrnula, že uzavřená smlouva zanikla zanecháním studia, aniž by bylo žalobkyní poskytnuto plnění, tudíž má žalovaný nárok povahu sankce za předčasné ukončení studia, což považuje za rozporné s dobrými mravy.

4. V závěrečné řeči žalovaná doplnila, že mezi žalobkyní jako poskytovatelem studijního programu a žalovanou jako studentkou nevznikl žádný vztah, neboť nedošlo k uhrazení studijních poplatků ve smyslu čl. 37 odst. 4 statutu žalobkyně, dle něhož nelze nastoupit ke studiu v případě neuhrazení studijních poplatků.

5. Ze smluvního prohlášení studenta k administraci a podmínkám studia na [anonymizováno] ze dne 12. 5. 2021 soud zjistil, že se žalovaná přihlásila do studijního bakalářského programu poskytovaného žalobkyní. V čl. II bodu 2 Prohlášení si smluvní strany sjednaly, že veškeré informace a podklady ze strany žalobkyně budou žalované zasílány výlučně na její e-mailovou adresu prostřednictvím systému [anonymizováno]. Žalovaná se zavázala hradit veškeré poplatky spojené se zvolenou cenovou úrovní Klasik (čl. III bod 2). Žalovaná byla povinna za nedodržení studijních povinností cenové úrovně Klasik doplatit školné do příslušné cenové úrovně (Standart, Premium) a administrativní poplatek (čl. III bod 6). Ukončení studia z vlastní vůle bylo možné pouze na základě studentovy žádosti zaslané prostřednicím [anonymizována dvě slova] s uvedením relevantních důvodů zanechání studia a data zanechání studia. Žádost musela být studentem zaslána do stanoveného termínu, nejpozději před datem konání zápisu do příslušného akademického roku (čl. IV bodu 5). Žalovaná svým podpisem potvrdila, že se seznámila s vnitřními předpisy a administrativními pokyny žalobkyně a potvrdila svůj souhlas s podmínkami placení studijních poplatků (čl. V bod 1, 2). Z přílohy Prohlášení bylo zjištěno, že podmínkou cenové úrovně Klasik bylo získání 90 % kreditů za ročník, absolvování 90% docházky, mimo studijní/studentské aktivity, absolvování studia ve standartní době.

6. Z vyrozumění o splnění podmínek přijímacího řízení a přijetí ke studiu žalované ze dne 12. 5. 2021 soud zjistil, že žalovaná byla podmíněně přijata ke studiu v cenové úrovni Klasik. Podmíněné přijetí bylo odůvodněno nedoložením dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání žalované do systému [anonymizována dvě slova]. Konečný termín pro nahrání dokladu byl stanoven do 1. 10. 2021. Dle čl. I bodu 4 Vyrozumění o přijetí se studentem [anonymizováno] stává uchazeč na základě podpisu Prohlášení a na základě doložení dokladu o nejvyšším vzdělání. Cena za standardní dobu studia v cenové úrovni Klasik (3 roky do 31. 8. 2024) činila 60 000 Kč, přičemž roční splátka činila 20 000 Kč (viz čl. II bod 1). Pro případ nesplnění podmínek (podmínky uvedeny shodně jako v příloze Prohlášení) úrovně Klasik byl student povinen doplatit rozdíl cenové úrovně Klasik a Premium a uhradit administrativní poplatek dle Administrativního ceníku (viz čl. II odst. 2, 3). Termín splatnosti platby za první ročník studia byl stanoven do 14 dnů od obdržení Vyrozumění a platba za druhý ročník do 1. 8. 2022 (čl II. bod V.). Pro zápis do studia byla žalovaná povinna nahrát do 14 dnů podepsané Prohlášení prostřednictvím [anonymizováno]. Dnem podpisu, resp. zápisu do studia se uchazeč stává studentem. Student je zapsán na celou standartní dobu studia (viz čl. III. bod 1).

7. Z prohlášení o platbách ze dne 12. 5. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná podpisem tohoto prohlášení byla srozuměna s podmínkami cenové úrovně Klasik co do plnění studijních povinností (pod bodem e) shodně jako v příloze Prohlášení) a své povinnosti doplatit rozdíl do cenové úrovně Premium v případě, že nedostojí povinnostem cenové úrovně Klasik včetně administrativního poplatku.

8. Ze statutu [obec] [anonymizována čtyři slova] soud zjistil, že žalobkyně jako soukromá vysoká škola neuniverzitního typu získává finanční zdroje ke své činnosti mimo jiné i z poplatků spojených se studiem (viz čl. 1 ve spojení s čl. 30 odst. 1 písm. a). Dle čl. 36 odst. 1 statutu rozhoduje o přijetí ke studiu rektor. Dle čl. 37 odst. 4 statutu neuhradí-li uchazeč studijní poplatky pro daný akademický rok (není-li mu poplatek výjimečně prominut dle čl. 38 odst. 1) ve stanoveném termínu, nesplnil podmínky pro zápis ke studiu. Dle čl. 38 odst. 1 věta druhá může rektor ve stanovených případech rozhodnut o úplném nebo částečném prominutí poplatků za studium.

9. Ze studijního a zkušebního řádu [obec] [anonymizováno 5 slov]. Studijní programy v prezenční a kombinované formě studia soud zjistil, že uchazeč o studium se stává studentem [anonymizováno] dnem splnění podmínek zápisu do studia. Podmínky a způsob zápisu určuje rektor. Dle čl. 5 odst. 3 pro případ neprovedení elektronického zápisu studentem ve stanoveném termínu, je proveden zápis studijním oddělením na základě volné kapacity. Dle čl. 19 odst. 1 je zanechání studia realizováno na základě žádosti studenta zaslané prostřednictvím [anonymizováno] a rektorem stanovených podmínek.

10. Z vysvědčení o maturitní zkoušce ze dne 29. 5. 1995 bylo zjištěno, že žalovaná dokončila středoškolské vzdělání složením maturitní zkoušky.

11. Z komunikace v systému [anonymizována dvě slova] mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] (zaměstnankyní informačně poradenského centra žalobkyně) ze dne 12. 5. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná sdělila pracovnici žalobkyně nahrání maturitního vysvědčení a tato jí potvrdila obdržení.

12. Ze screenshotu z nahraných souborů v [anonymizována dvě slova] ke studentce žalované soud zjistil, že žalované byla dne 29. 11. 2022 zaslána výzva k zaplacení dluhu, dne 14. 8. 2022 byla vyrozuměna o nesplnění, dne 11. 5. 2021 bylo do systému nahráno maturitní vysvědčení.

13. Z nařízení rektora [číslo] vyplývá, že sazby za posunutí nebo nedodržení řádného termínu splatnosti ze strany studenta činí administrativní poplatek ve výši 1 000 Kč (ve znění od 1. 9. 2021 částku 2 000 Kč), jde – li o nedodržení v rozsahu 1 – 30 dní, ve výši 3 000 Kč při posunutí v rozsahu 31 – 60 dní, ve výši 5 000 Kč při posunutí v rozsahu o více než 60 dní.

14. Z článku 1 odst. 9 nařízení rektora [číslo] bylo zjištěno, že student je povinen uhradit veškeré studijní závazky v roce, do kterého byl proveden zápis podle vnitřních předpisů žalobkyně, a to 20 000 Kč ročně v cenové úrovni Klasik a 60 000 Kč ročně v cenové úrovni Premium. Dle čl. 4 odst. 4 musí student žádost o zanechání studia zaslat žalobkyni prostřednictví [anonymizováno] před konáním elektronického zápisu na daný akademický rok (tj. 30.6).

15. Z komunikace v informačním systému žalobkyně [příjmení] [jméno] soud zjistil, že žalovaná dne 15. 10. 2021 zaslala žalobkyni zprávu, v níž jí sděluje: …“ bohužel nebudu moci letos do studia nastoupit a to z pracovních a zdravotních důvodů. V práci jsem musela převzít pracovní povinnosti za odcházející kolegyni a navíc se potýkám se zdravotními problémy, které mi již další aktivity neumožňují. Jak mohu svoji účast v letošním roce zrušit?? Děkuji za zprávu“. Dne 30. 10. 2021 vedoucí rektorátu žalobkyně pan [jméno] [příjmení] (dále jen„ vedoucí rektorátu“) odepsal žalované, že splnila podmínky zápisu ke studiu a žalobkyně jí garantuje studijní místo. Dále upozornil žalovanou na závazek k úhradě celé standartní doby studia v úrovni Klasik včetně doplatků do cenové úrovně Premium. Závěrem žalovanou vyzval, aby potvrdila svůj zájem o zanechání studia a nabídl jí případný přesun termínu zahájení na leden 2022. Dne 3. 12. 2021 vedoucí rektorátu sdělil žalované, že z její strany ve věci neevidují žádnou další komunikaci a vyzval ji ke sdělení svého rozhodnutí o zanechání studia či přesunu jeho zahájení. Dále ji informoval o pohledávce žalobkyně v případě zanechání studia ve výši 210 000 Kč s tím, že je možné zažádat o prominutí poplatků s relevantním odůvodněním. Žalovanou upozornil, že její studium trvá se všemi povinnostmi.

16. Z výzvy ze dne 10. 8. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvaná k úhradě částky ve výši 50 000 Kč do 1. 9. 2022 za nesplnění podmínek cenové úrovně Klasik v akademickém roce 2021 2022.

17. Z výzvy ze dne 28. 11. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvaná k úhradě částky 109 000 Kč do 13. 12. 2022. Žalobkyně ve výzvě uvedla, že studium žalované nadále trvá, neboť toto studium je možné ukončit pouze na základě písemné žádosti prostřednictvím [anonymizována dvě slova], což však žalovaná neučinila.

18. Z předžalobní upomínky ze dne 16. 2. 2023 včetně podacího lístku soud zjistil, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvaná k úhradě částky ve výši 190 000 Kč.

19. Provedeným dokazováním byl zjištěn tento skutkový stav věci: žalovaná dne 12. 5. 2021 podepsala Prohlášení, čímž se mimo jiné zavázala dodržovat vnitřní předpisy žalobkyně a uhradit studijní poplatky za dobu svého studia ve výši stanovené ve Vyrozumění a dále se zavázala k úhradě doplatku za nesplnění podmínek cenové úrovně Klasik včetně administrativních poplatků vzniklých s nesplněním a prodlením s úhradou dle nařízení rektora [číslo]. Žalovaná byla Vyrozuměním o přijetí informována o svém podmíněném přijetí vázaném na doložení dokladu o nejvyšším vzdělání. Dle čl. I bodu 4 tohoto Vyrozumění byla žalovaná srozuměna, že po doložení maturitní vysvědčení, se stane studentem žalobkyně. K nahrání vysvědčení došlo téhož dne a tato skutečnost jí byla zaměstnankyní žalobkyně potvrzena. Žalovaná se tedy domnívala, že v tuto dobu je studentkou žalobkyně a podle toho se i chovala, když zaslala žalobkyni zprávu o své nemožnosti nastoupit do akademického roku 2021 2022 a dotazovala se na další postup. Následně již žalovaná s žalobkyní nekomunikovala. Žalovaná nesplnila podmínky cenové úrovně Klasik v akademickém roce 2021 2022, čímž jí vznikla povinnost uhradit žalobkyni kromě školného ve výši 20 000 Kč i částku 40 000 Kč jako doplatek do cenové úrovně Premium za akademický rok 2021 2022, dále částku 10 000 Kč za poplatek za nesplnění podmínek úrovně Klasik za akademický rok 2021 2022, částku 20 000 Kč za školné za akademický rok 2022 /2023, částku 19 000 Kč za poplatky spojené s posunutím úhrad. Žalovaná byla zapsána do dalšího akademického roku (tj. 2022 /2023) žalobkyní elektronicky postupem v souladu dle čl. 5 odst. 3 studijního řádu. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu.

20. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z“) strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

21. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

22. Podle § 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách se studium dále ukončuje zanecháním studia. Podle druhého odstavce věty první citovaného paragrafu je dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. a) den, kdy bylo vysoké škole nebo fakultě, kde je student zapsán, doručeno jeho písemné prohlášení o zanechání studia.

23. Po právní stránce soud posoudil smlouvu uzavřenou dne 12. 5. 2021 (tj. smluvní prohlášení studenta k administraci a podmínkám studia na [anonymizováno]) mezi žalobkyní a žalovanou jako nepojmenovanou smlouvou ve smyslu § 1746 odst. 2 o. z. S ohledem na splnění veškerých podmínek, tj. nahrání prohlášení a doložení maturitního vysvědčení, se žalovaná stala studentkou žalobkyně. Pakliže žalovaná argumentuje čl. 37 odst. 4 statutu žalobkyně, dle něhož nelze nastoupit ke studiu v případě neuhrazení studijního poplatku a z tohoto vyvozuje neexistenci vztahu mezi žalobkyní a žalovanou, soud tomuto nepřisvědčil. Podle čl. 36 odst. 1 statutu rozhoduje o přijetí rektor a dle následujícího článku může právě rektor rozhodnut o úplném nebo částečném prominutí poplatků za studium. Tudíž analogicky může rektor rozhodnout i o změně splatnosti, což se v projednávaném případě stalo, když rektor ve Vyrozumění o přijetí v čl. II odst. 5 stanovil splatnost školeného až po obdržení Vyrozumění. S ohledem na to, že Vyrozumění jako adresný úkon žalované obsahovalo individuální úpravu oproti všeobecnému statutu, bylo pro žalovanou závazné primárně toto Vyrozumění učiněné osobou k tomu dle statutu oprávněnou. Soud má dále za to, že zprávu žalované zaslané žalobkyni dne 15. 10. 2021 prostřednictvím [anonymizována dvě slova], nelze vyložit jako žádost o ukončení studia, a to z již z několika důvodů. Ze samotného textu zprávy lze jazykovým výkladem dovodit pouze tu skutečnost, že žalovaná sdělila žalobkyni, že v letošním roce (tj. v akademickém roce 2021 2022), nebude moci do studia nastoupit z uvedených důvodů. Dále se žalobkyně dotázala, jak může svou účast v letošním roce zrušit. Z uvedeného tudíž nijak neplyne, že by žalovaná měla v úmyslu ukončit celé své studium či„ zrušit účast v něm“. Zpráva žalované se tudíž týkala pouze jejího studia v akademickém roce 2021 2022 nikoliv studia celého. Skutečnost, že ani žalovaná nepovažovala svou zprávu za finální a uzavřenou plyne i z její tázací otázky a poděkování za odpověď na její dotaz k ukončení účasti v letošním roce. Žalovaná nadále nereagovala na žádnou ze dvou zpráv vedoucího rektorátu a svůj záměr tedy dále nespecifikovala a ve věci se nikterak více nevyjádřila. Zpráva žalované je logicky konzistentní, uváděný důvod převzetí pracovních povinností po kolegyni, je časově dočasný, žalovaná v úvodu i závěru hovoří o„ letošním“ roce. Soud tudíž neměl žádné pochybnosti o tom, že žalovaná touto zprávou nevyjádřila vůli ukončit své studium u žalobkyně, nýbrž se pouze dotazovala na postup, který má učinit, pakliže nemůže nastoupit v daném akademickém roce. Žalovaná byla vedoucím rektorátu upozorněna dne 3. 12. 2021, že její studium nadále trvá i se všemi povinnostmi. Na tuto skutečnost žalovaná opět nijak nereagovala. Soud tedy shrnuje, že na základě shora uvedeného nelze zprávu žalované považovat za písemné prohlášení o ukončení studia ve smyslu § 56 odst. 1 písm. a) zákona o VŠ ani za žádost o zanechání studia dle čl. 19 odst. 1 studijního a zkušebního řádu žalobkyně.

24. Žalovaná byla dle smlouvy povinna zaplatit školné, jakož i smluvní pokuty dle § 2048 o. z. v případě nesplnění podmínek studia a prodlení, kterou představovaly administrativní poplatky spojené s posunutím úhrad. S ohledem na to, že žalovaná nesplnila podmínky cenové úrovně Klasik, vznikla jí povinnost doplatku do cenové úrovně Premium za akademický rok 2021 2022. Žalovaná neuhradila poplatek za studium ve výši 20 000 Kč za akademický rok 2021 2022, následně jí vznikla povinnost uhradit částku 40 000 Kč jako doplatek do cenové úrovně Premium za akademický rok 2021 2022 a částku 10 000 Kč za poplatek za nesplnění podmínek úrovně Klasik za akademický rok 2021 2022. Žalovaná neuhradila ani poplatek za studium ve výši 20 000 Kč za akademický rok 2022 /2023. Na základě prodlení s úhradami vznikla žalované povinnost uhradit částku 19 000 Kč na poplatky spojené s posunutím úhrad stanovené nařízeními rektora. Své povinnosti žalovaná neplnila, soud proto shledal žalobu důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).

25. Pakliže se jedná o argumentaci žalované, spočívající ve skutečnosti, že žalovaná ukončila studium dříve než jí byla resp. mohla být poskytnutá jakákoliv vzdělávací činnost a s tím související názor žalované, že uzavřená smlouva představuje synallagmatický závazek, soud se touto argumentací dále nezabýval, neboť jak již shora uvedl, dospěl k závěru o neukončení studia žalovanou. Toto studium tedy nadále trvalo i v době rozhodování a žalovaná měla možnost svého studia využít, pakliže tak neučinila, nemůže toto jít k tíži žalobkyně. S ohledem na uvedené, soud konstatuje, že odkazované usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 729/06 ze dne 3. 1. 2007, které se týkalo práva ukončit studium bez sankcí za ukončení, není v projednávané věci přiléhavé. Stejně tak i stanovisko MŠMT. Soud zrekapituloval, že v projednávané věci se nejednalo o jakýkoliv požadavek žalobkyně na uplatnění poplatku související s ukončením studia, nýbrž o vyúčtování školného a souvisejících smluvních pokut za řádné neplnění studijních povinností.

26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 39 208 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 4 360 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve 34 848 Kč dle § 7 bod. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ Vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) Vyhlášky za 5 úkonů právní služby po 5 460 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka a 2x účast na jednání u soudu) a z náhrady hotových výdajů ve výši 1 500 Kč za 5 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 Vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 6 048 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalované uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).