48 C 60/2023

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Oliveriusovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B obě zastoupeny advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení 49 450 Kč s příslušenstvím I. Žalované jsou povinny zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku ve výši 49 450 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 49 450 Kč jdoucím od 26. 7. 2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalované jsou povinny zaplatit žalobci společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 6 065 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uhrazení částky 49 450 Kč včetně příslušenství jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu právního zastupování pana , tituly před jménem, , adresa, , nar. 17. 8. 1964, zemřelého , datum, (dále též jen „pan , jméno FO, “) v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. , spisová značka, o vypořádání zaniklého společného jmění manželů (dále též jen „SJM“) pana , jméno FO, a matky žalovaných , jméno FO, nar. , datum, (dále též jen „Řízení“). , jméno FO, žalobce navštívil na počátku května 2020 s tím, že potřebuje právní zastoupení ve sporu se svou bývalou manželkou, která ho měla připravit o veškerý majetek, neboť do doby rozvodu byl tzv. spolupracující osobou v jejím podnikání. Po rozvodu mu vzala osobní věci, které byly zaneseny v účetnictví jejího závodu a ve spolupráci s žalovanými měly iniciovat trestní oznámení, které bylo následně projednáváno v trestním řízení u zdejšího soudu. , jméno FO, žalobci na základě faktury č. , hodnota, uhradil v hotovosti částku 5 000 Kč včetně DPH s tím, že pro úhradu další odměny toho času nedisponoval finančními prostředky, chtěl se tak dohodnout na podílové odměně ze získané částky vypořádacího podílu v Řízení, subsidiárně na odměně smluvní. Na tomto základě spolu žalobce a pan , jméno FO, uzavřeli smlouvu o poskytování právních služeb dne 21. 12. 2020 (dále též jen „Smlouva“). V odstavci 4.1 této smlouvy bylo sjednáno, že odměna žalobce za poskytování právních služeb bude primárně určena jako finanční vyjádření 10% z hodnoty vypořádacího podílu, který klient případně pravomocně získá v předmětném Řízení. V odstavci 4.2 této smlouvy bylo sjednáno, že pro případ nezískání vypořádacího podílu z jakéhokoliv důvodu, se pan , jméno FO, zavazuje uhradit žalobci odměnu vypočítanou jako násobek časového vyjádření poskytnutých právních služeb a smluvní hodinové sazby v jednotkové výši 1 500 Kč bez DPH/ hodina. V zaniklém SJM byla mimo jiné i bytová jednotka v , Anonymizováno, ulici v , adresa, , žalobce tak důvodně očekával, že pan , jméno FO, vypořádací podíl obdrží a proto souhlasil s ujednáním podílové odměny. Vztahy pana , jméno FO, s bývalou manželkou a s žalovanými byly vyhrocené, tyto jej nekontaktovaly, nejevily o něj zájem. , jméno FO, se tudíž snažil, aby neměly informace o jeho životě, a proto v tomto smyslu korigoval návrhy podání připravené žalobcem. V říjnu 2021 se žalobce dozvěděl o úmrtí pana , jméno FO, , o čemž písmeně informoval zdejší soud. S ohledem na vztahy v rodině žalobce neočekával, že se žalované stanou dědičkami pana , jméno FO, , a proto vyčkával na závěry pozůstalostního řízení. Žalobce neměl žádné přesné informace o zdravotním stavu pana , jméno FO, ani o závažnosti jeho onemocnění. Karcinom jazyka, kterým pan , jméno FO, trpěl, měl zejména ten projev, že mu bylo špatně rozumět, avšak závažnost onemocnění žalobce neznal, ani skutečnost, zda je hospitalizován či není. Zpráva o úmrtí byla pro žalobce náhlá a nečekaná. Pokud se jedná o jednání dne 1. 6. 2021, je pravdou, že pan , jméno FO, špatně hovořil, avšak protože mu na jednání záleželo, dál se aktivně radil se svým zástupcem s tím, že si telefonovali a hovořili spolu za pomoci tehdejší přítelkyně pana , adresa, .Dále uvedl, že mu pověřenou notářkou bylo sděleno, že ke správě pozůstalosti byly povolány dcery pan , jméno FO, tj. dědičky ze zákona tj. žalované. Soupis v pozůstalostním řízení doposud nebyl proveden. Smrtí pana , jméno FO, zaniklo oprávnění žalobce k jeho zastupování v Řízení. Z důvodu svého úmrtí pan , jméno FO, již nemohl získat v Řízení vypořádací podíl, a proto žalobce vyúčtoval hodinovou smluvní odměnu právním nástupcům pana , jméno FO, . Rozhodným okamžikem pro určení stavu majetku spadajícího do pozůstalosti je okamžik smrti pana , jméno FO, . Není tedy rozhodné, zda pohledávka náležela do SJM, ani to, kdy pohledávka vznikla. Podstatné je pouze ta skutečnost, zda závazek zůstavitele existoval v době smrti. Pohledávka žalobce v době smrti pana , jméno FO, existovala a součástí dědictví byla i aktiva, z nichž mohla být uspokojena. Po smrti pana , jméno FO, byla tato aktivy vyvedena v rámci dědického vypořádání SJM, v němž žalované jako právní nástupkyně pana , jméno FO, uzavřely soudní smír ohledně vypořádání SJM se svou matkou (bývalou manželkou pana , jméno FO, ) a to dne 26. 7. 2022, dle něhož mj. i aktiva SJM (jako bytová jednotka, obchodní závod) byla schváleným smírem převedena na bývalou manželku pana , jméno FO, . Pakliže žalované tvrdí předluženost dědictví, vzniklo toto shora uvedeným vyvedením aktiv z pozůstalosti. Vzhledem k uvedenému má žalobce za to, že žalované již nemohou omítnout dědictví po panu , jméno FO, , neboť uzavřeným smírem učinily tzv. „gestio pro herede“, tedy konkludentně vstoupily do práv zůstavitele tím, že disponovaly s jeho majetkem jako by byl jejich vlastní. Pakliže žalované již nakládaly s částí dědictví, nelze brát zřetel k jejich pozdějšímu odmítnutí dědictví. K této problematice žalobce odkázal na usnesení Nejvyššího osudu ČR ze dne 29.22.2018, sp. zn. , spisová značka, . Uzavřeným smírem nemůže být dotčeno právo žalobce jako věřitele pana , jméno FO, , neboť toto má účinek vypořádání pouze mezi manželi a nemohou z něj být vyvozovány účinky vůči žalobci jako třetí osobě (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 5.2.2020, sp. zn. 24 Cdo 1763/2019).Žalobce uvedl, že svého klienta nezastupoval v přestupkovém, ani v trestním řízení s tím, že k těmto řízením měl od klienta jiné informace, než je žalovanými předkládáno. Udělená plná moc byla udělena výhradně pro řízení o vypořádání SJM, nebyl generálním zástupcem pana , jméno FO, v jakýchkoliv jiných řízeních a pakliže se jedná o informace o odsouzení klienta, tyto neměl. Ze strany klienta dostal pouze informace, že byl nepravomocně odsouzen a následně toto bylo předáno do přestupkového řízení, o dalším osudu neví.Žalobce dále uvedl, že pokud by nebyla uzavřena smlouva týkající se určení smluvní odměny a pokud by se nedalo aplikovat ustanovení 4.2 Smlouvy, byl by oprávněn účtovat odměnu mimosmluvní dle § 8 odst. 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění (dále jen „advokátní tarif“). Tarifní hodnota v řízení o vypořádání zaniklého společného jmění manželů by se tak vypočítávala z poloviny hodnoty všech věcí, pohledávek a dluhů, které jsou předmětem vypořádání, což by v Řízení činilo alespoň částku 6 856 507,72 Kč a sazba za jeden úkon by pak činila 35 740 Kč bez DPH.Žalobce považoval osočení žalovanými o antedatování Smlouvy, tedy jejím zpětném podpisu v době, kdy panu , jméno FO, mělo zbývat již jen několik týdnů života, za účelem uplatnění neexistující pohledávky, za osočení mimo jakoukoliv bazální slušnost. K uzavření smlouvy byl naopak vyzýván svým klientem a ohledně uzavření vedli i e-mailovou konverzaci a při samotném uzavření byl přítomen advokátní koncipient žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, . Smlouva odpovídala jejich ústní dohodě při zahájení zastupování ohledně způsobu určení odměny. Uvedl, že takováto osočování se dotýkají jeho profesní cti a důstojnosti. S ohledem na skutečnost, že žalobce požaduje pouze to nejnutnější tj. smluvní odměnu bez cestovného, nenechal se v tomto řízení zastupovat jiným advokátem, považuje konfrontační přístup žalovaných za nepochopitelný.Pokud se jedná o odmítnutí navrženého smíru v Řízení v částce 750 000 Kč, jednalo se o pokyn pana , jméno FO, , který má potvrzený sms zprávou. Žalobce nemohl vědět, že klient brzy zemře a poradit mu tak jiný postup.Pakliže se jedná o osočení ze strany žalovaných uvedeném při druhém jednání ve věci ohledně úhrady žalobcovy pohledávky družkou pana , adresa, , k tomuto uvádí žalobce, že s paní , jméno FO, byl v kontaktu až po smrti klienta, tato mu za právní služby provedené pro pana , jméno FO, nic nehradila. Kontaktovala žalobce, neboť od něj chtěla zastupovat v jiné věci, avšak žalobce po konzultaci s ČAK tuto žádost pro konflikt zájmů odmítl, dále již v žádném kontaktu nebyli.Jednotlivé poskytnuté úkony právní služby konkretizoval žalobce následovně: Příprava plné moci, prostudování podkladů, úvodní schůzka s klientem, příprava přípisu s žádostí o prodloužení lhůty k vyjádření ze dne 6. 5. 2020; písemné podání ve věci samé – vyjádření žalovaného k žalobě, související právní rešerše, komunikace s klientem ze dne 31. 5. 2020 (podání v rozsahu devíti stran zahrnovalo bližší právní analýzu problematiky obchodního závodu ve světle judikatury vyšších soudů, posouzení jednotlivých položek aktiv a pasiv zaniklého SJM, revize podání dle připomínek pana , jméno FO, ); nahlížení do spisu soudu ze dne 30. 9. 2020 (z důvodu potřeby minitoringu spisu a založených důkazů, které pan , jméno FO, neměl k dispozici; součástí každého nahlížení do spisu je jeho zpracování k prostudování a rozeslání klientům; účast na jednání před soudem dne 22. 1. 2021 (9:15 hod. až 10:30 hod.); písemné podání ve věci samé – doplnění tvrzení na výzvu soudu, související právní rešerše, komunikace s klientem ze dne 11. 2. 2021 (podání v rozsahu sedmi stran bylo reakcí na soudní jednání a zahrnovalo bližší právní analýzu problematiky závazků z podnikání jednoho z manželů ve světle judikatury vyšších soudů, revize podání dle doplnění a připomínek klienta); nahlížení do spisu soudu ze dne 10. 3. 2021 (z důvodu minitoringu spisu s ohledem na blížící se soudní jednání a do něj založených důkazů bývalé manželky pana , jméno FO, ); účast na jednání před soudem, příprava, komunikace s klientem po jednání ze dne 26. 3. 2021 (jednání bylo nařízeno na 9:00 hod., začátek v 9:25 hod. až 11:10 hod., schůzka s panem , jméno FO, byla domluvena na 8:30 hod.); příprava námitky relativní neplatnosti převodu vozidla ze dne 24. 3. 2021 včetně e-mailu s klientem; nahlížení do spisu soudu ze dne 20. 5. 2021 (z důvodu monitoringu spisu s ohledem na blížící se soudní jednání, opatřeno velké množství listin předložených protistranou); účast na jednání před soudem, příprava, komunikace s klientem po jednání 1. 6. 2021 (jednání začalo až v 9:20 kvůli zpoždění zastupujícího advokátního koncipienta žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, , skončilo v 11:01 hod.); komunikace s protistranou a klientem ohledně možného smíru ze dne 1. 7. 2021 (od 28. 6. 2021 do 1. 7. 2021 žalobce komunikoval telefonicky i emailem se zástupkyní žalovaných ohledně možného smíru); nahlížení do spisu soudu ze dne 27. 8. 2021 (z důvodu monitoringu spisu s ohledem na blížící se soudní jednání, opatřeno velkém množství listin předložených protistranou); písemná komunikace s klientem ze dne 14. 9. 2021 (týkající se ustanovení znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, pro účely vypracování znaleckého posudku).Dále uvedl, že účtování hodinové sazby po zahájení hodiny je běžnou praxí v advokacii. Účtované úkony jsou zároveň i úkony právní služby dle advokátního tarifu, a to včetně nahlížení do spisu (dovozeno judikatorně). V období od 6. 5. 2020 do 4. 10. 2021 poskytl žalobce panu , jméno FO, celkem třicet hodin právních služeb v celkové hodnotě 45 000 Kč bez DPH, tj. 54 450 Kč včetně DPH. Na tuto částku žalobce započetl uhrazenou zálohu ve výši 5 000 Kč. Zbývá tedy uhradit částku 49 450 Kč. S ohledem na skutečnost, že byl primárně s panem , jméno FO, dohodnut na odměně podílové, nepoznamenával si jednotlivé časy úkonů přesně na minutu. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalované k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně. Žalované ho nikdy nekontaktovaly, aby jim předal podrobné vyúčtování, ani mu nikdy nesdělily, že vyúčtování nebudou hradit. Splatnost závazku žalobce odvozoval z marného uplynutí lhůty k plnění na základě písemné výzvy adresované žalovaným. Svou odměnu účtoval žalovaným s časovým odstupem z toho důvodu, neboť mu nepřišlo vhodné a morální při telefonickém hovoru s žalovanými požadovat odměnu, když jejich otec právě zemřel.

2. Žalované navrhly žalobu zamítnout. Měly za to, že žaloba byla podána v rozporu se zákonem a je zcela účelová, neboť nárok žalobce nikdy nevznikl. Nadto je tento v hrubém rozporu s dobrými mravy. Podaná žaloba je dle žalovaných pomstou žalobce na nich. S ohledem na to, že pan , jméno FO, zemřel před skončením řízení, nevznikl žalobci nárok na jakoukoliv odměnu dle Smlouvy, neboť nenastala situace ve smlouvě popsaná (tj. podmínka účtování hodinových sazeb). Žalované jako dědičky pana , jméno FO, by navíc odpovídaly žalobci pouze v rozsahu nabytého dědictví, které je předlužené a doposud nebylo ukončeno a žalovaným tedy nebylo potvrzeno nabytí dědictví, což je dalším důvodem k zamítnutí žaloby. Žalované vzhledem k dluhům zůstavitele dědictví pravděpodobně odmítnou. Žalované dále uvedly, že nebyla prokázána jejich pasivní legitimace v řízení, neboť dědické řízení bylo pouze zahájeno a dosud v něm nebyly učiněny procesní úkony týkající se poučení osob přicházejících v úvahu jako dědicové o odmítnutí dědictví či o přijetí, ani nebyl určen rozsah majetku v dědictví, tedy ani nemohla být provedena výhrada soupisu.V dědictví není žádné právo na vypořádací podíl ze SJM, jak se žalobce mylně domnívá, neboť SJM bylo vypořádáno pravomocným soudním rozhodnutím a nárok panu , jméno FO, na vyplacení vypořádacího podílu nikdy nevznikl. V závěrečné řeči žalované uvedly, že žalobce měl přistoupit k účtování podílové odměny, neboť pan , jméno FO, vypořádací podíl získal, když v řízení bylo pokračováno s procesními nástupci a v rámci soudního smíru připadla do pozůstalosti práva a povinnosti vztahující se bankovním účtům včetně úvěrů vedených na jméno pana , jméno FO, .Splatnost žalovaného domnělého nároku před smrtí pana , jméno FO, dle Smlouvy nenastala, z toho důvodu se tak nemůže jednat o dluh přecházející na dědice. Žalobce sám na faktuře uvádí splatnost, která je až několik měsíců po smrti pana , jméno FO, .Žalované měly za to, že nárok žalobci nevznikl i z toho důvodu, že Smlouva neobsahovala specifikaci, co se rozumí právní službou, za níž je stanovena hodinová sazba. Pakliže toto nebylo definováno, je třeba za právní službu považovat pouze úkony uvedené v advokátním tarifu přepočítané na sjednanou hodinovou sazbu, přičemž rozsah a provedení úkonů musí žalobce prokázat. Pakliže se jedná o úkony do data uzavření Smlouvy, tyto nebyl žalobce oprávněn účtovat vůbec.Žalobce byl dobře informován o zdravotním stavu pana , jméno FO, , který ho sám v květnu 2021 informoval, že mu byl diagnostikován zhoubný karcinom v oblasti jazyka a o předpokládané prognóze. Žalobce tudíž musel vědět, že stav pana , jméno FO, je kritický a nezvratný. Žalované měly za to, že každému je zřejmé, že diagnóza pana , jméno FO, v takovém stadiu s sebou nese riziko smrti v 80-90 % případů. V této době měl pan , jméno FO, na účtu nemalé prostředky, z nichž by mohl odměnu za zastupování hradit, pakliže by žalobce svůj nárok vznesl, což však neučinil. Žalobcem tvrzená záloha ve výši 5 000 Kč, kterou měl pan , jméno FO, uhradit v hotovosti, není ve Smlouvě jakkoliv zmíněna. Náklady pana , jméno FO, se skládaly pouze z platby inkasa a nákupu potravin, když nájem i hypotéku platila jeho bývalá žena. Pro žalované není uvěřitelné, že pakliže žalobce znal zdravotní stav i finanční situaci pana , jméno FO, , neřešil úhradu právních služeb v době oznámení klienta o jeho stavu, když žalobci muselo být zřejmé, že k ukončení řízení před smrtí pana , jméno FO, nedojde. Žalované navíc nevěřily ani tomu, že po seznámení s Řízením si žalobce mohl myslet, že pan , jméno FO, dostane jakýkoliv vypořádací podíl, aby mohla být odměna dohodnuta podílově. Žalobce byl o úmrtí pana , jméno FO, informován dříve než žalované, kterým následně telefonicky i emailem sdělil, že si nepřeje být s nimi v jakémkoliv kontaktu a ať jej neobtěžují. O žádné pohledávce jim nic nesdělil a následně téměř za rok zaslal žalovaným svůj požadavek s neúplným vyúčtováním, k čemuž ani neposkytl kopii smlouvy ani nevystavil řádnou fakturu v zákonem dané lhůtě, ačkoliv má jako plátce DPH tuto povinnost stanovenou ve lhůtě patnácti dnů od uskutečnění plnění. Nárok žalobce žalované považovaly za účelový, postrádající reálný základ. Navíc je v rozporu s obsahem Smlouvy, o které žalované pochybují, že vznikla v reálném čase a zda nebyla podepsána zpětně, v době kdy panu , jméno FO, zbývalo už jen pár týdnů života za účelem uplatnění neexistující pohledávky po dědicích v úmyslu způsobit jim škodu. Smlouva je koncipována tak, že vylučuje vznik možnosti uplatnění podílové odměny, jakož i hodinové odměny.Žalobci nenáleží odměna za každou započatou jednotku (hodinu), neboť ve Smlouvě měl uveden násobek časového vyjádření poskytnutých právních služeb a hodinové sazby. Nenáleží mu tedy výpočet dle „započatých“ časových jednotek, neboť ve Smlouvě měl stanoven výpočet zcela jiný, tudíž na výpočet nedopadají žalobcem uvedená znění advokátního tarifu. Žalované v řízení požadovaly přesné minutové vyjádření všech úkonů žalobce. Žalobce nemorálně účtuje odměnu za účast při jednání dne 1. 6. 2021 od 9:00, přestože jednání začalo z důvodů na straně žalobce později. Žalobce ani jeden z vyúčtovaných úkonů a jeho délku neprokázal. Úkony účasti u jednání soudu neodpovídají časům v protokolech. U jednotlivých úkonů učiněných žalobcem v řízení žalované sporovaly jejich časovou náročnost. U nahlížení do spisu a účastí u jednání soudu požadovaly účtování dle provedených minut. U vyjádření k žalobě sporovaly rozsah osmi hodin, neboť dle nich tyto práce mohly trvat maximálně dvě hodiny. Žádost o prodloužení lhůty nebyl žalobce oprávněn účtovat vůbec, neboť jako profesionál měl dodržet lhůtu soudem stanovenou. U vyjádření žalovaného ze dne 11. 2. 2021 sporovaly trvání úkonu šesti hodin, tento úkon mohl trvat maximálně dvě hodiny a většina jeho textu sestává z kopie dřívějšího vyjádření. K úkonu emailové komunikace ohledně možného smíru namítají žalované, že časový rozsah mohl být maximálně pár minut a žalobce nejednal v zájmu klienta, když tento mohl okamžitě obdržet částku 750 000 Kč v případě uzavření smíru. Dle žalovaných byla vážnost zdravotního stavu pana , jméno FO, zřejmá jak z diagnózy, tak z jejího vývoje. Žalobce tudíž při vědomí tohoto zdravotního stavu pana , jméno FO, postupoval v rozporu s jeho zájmy při odmítnutí uvedené částky smíru. Ze strany advokátní komory byla opakovaně akcentována nemožnost účtování celé hodiny při schůzce trvající například pět minut, neboť takovéto účtování by bylo v rozporu s ochranou klientů jako spotřebitelů. Žalované tudíž takovéto účtování žalobcem považují za rozporné s dobrými mravy. Pokud by byl advokát oprávněn účtovat svou práci způsobem, jak učinil žalobce, muselo by to být výslovně v obsahu smlouvy srozumitelně uvedeno a klientovi vysvětleno v samotném obsahu smlouvy, neboť by se jinak jednalo o ustanovení zcela pro spotřebitele nevýhodné a tzv. zneužívající, a tedy i nezákonné. V tomto ohledu žalované odkázaly na rozsudek Soudního dvora EU C-395/21 ze dne 12. 1. 2023, který v souvislosti s ochranou spotřebitele uvedl, že pakliže se některé ustanovení smlouvy ukáže jako zneužívající, pak k němu nelze přihlížet a zároveň nelze takový stav v rámci vnitrostátního práva nahradit jiným ustanovením, a to i za předpokladu, že advokát za své služby nakonec nedostane zaplaceno. Žalované uvedly, dle jimi posouzeného rozsahu úkonů, přesné minuté vyjádření provedených úkonů žalobce a jejich součtem dospěly k celkovému rozsahu 9 hod. a 22 minut právních služeb v celkové hodnotě 14 050 Kč + DPH.Při prvním jednání ve věci uvedly žalované, že v říjnu 2021 došlo na účtu pana , jméno FO, k výběru zhruba 50 000 Kč paní , jméno FO, (družkou pana , jméno FO, ), tento pohyb je předmětem prověřování. Ke konci druhého jednání žalované uvedly, že na účtu pana , jméno FO, došlo k neoprávněné manipulaci s částkou zhruba 80 000 Kč, přičemž v trestním řízení byl prokázán výběr této částky paní , jméno FO, , která se brání darováním. Žalované však mají za to, že celá pohledávka žalobce již byla uhrazena, když sám žalobce uvedl, že byl s paní , jméno FO, v kontaktu.

3. Z emailové komunikace žalobce a pana , jméno FO, za období od 10. 12. 2020 do 21. 12. 2020 soud zjistil, že si domlouvali termín osobního setkání a dohodli se na termínu 21. 12. 2020 v 11:00 hod.

4. Ze smlouvy o poskytování právních služeb ze dne 21. 12. 2020 bylo zjištěno, že pan , jméno FO, jako příkazce a žalobce jako příkazník uzavřeli dne 21. 12. 2020 smlouvu, jejímž předmětem byl závazek příkazníka poskytnout příkazci jím požadované právní služby a závazek příkazce zaplatit příkazníkovi za poskytnuté právní služby sjednanou odměnu (čl. 1.1 Smlouvy). Poskytované právní služby spočívaly v právním zastupování klienta v Řízení (čl. 1.2 Smlouvy). , jméno FO, se zavázal žalobci uhradit odměnu za právní služby poskytované na základě Smlouvy, přičemž primární způsob určení odměny byl stranami dohodnut jako finanční vyjádření 10% z hodnoty vypořádacího podílu, který pan , jméno FO, případně pravomocně získá v Řízení (dále též jen jako „Podílová odměna“). Tato odměna měla být splatná do šedesáti dnů od právní moci rozsudku, kterým se Řízení končí (čl. 4.1 Smlouvy). Pro případ, že by se z jakéhokoliv důvodu panu , jméno FO, nepodařilo získat v Řízení žádný vypořádací podíl, zavázal se uhradit žalobci odměnu vypočítanou jako násobek časového vyjádření poskytnutých právních služeb a smluvní hodinové sazby v jednotkové výši 1 500 Kč bez DPH/hodina (čl. 4.2 Smlouvy). Platnost a účinnost smlouvy byla stranami dohodnuta dnem podpisu (čl. 5.3 Smlouvy). Smlouva byla vlastnoručně podepsána žalobcem a panem , jméno FO, .

5. Z vyjádření žalovaného k žalobě ze dne 31. 5. 2020 bylo zjištěno, že v Řízení sepsal žalobce vyjádření k žalobě v rozsahu osmi stran textu, který obsahoval vyjádření ve věci s ohledem na její složitost a rozsah vypořádání a historii společného jmění manželů.

6. Z emailové komunikace žalobce a pana , jméno FO, ze dne 29. 9. 2020 soud zjistil, že žalobce zaslal panu , jméno FO, repliku žalobkyně v Řízení a předvolání k jednání. , jméno FO, sdělil žalobci, že v trestněprávním sporu prohrál řízení před soudem prvního stupně, přičemž odvolací soud rozsudek zrušil.

7. Ze záznamu o nahlédnutí do spisu ze dne 30. 9. 2020 a substituční plné moci ze dne 29. 9. 2020 soud zjistil, že , tituly před jménem, , jméno FO, dne 30. 9. 2020 nahlédl do spisu a pořídil kopie spisu, a to na základě substituční plné moci udělené mu žalobcem dne 29. 9. 2020.

8. Z protokolu o jednání před soudem prvního stupně ze dne 22. 1. 2021 soud zjistil, že žalobce se tohoto jednání účastnil jako zástupce pana , jméno FO, osobně. Jednání trvalo od 9:15 hod. do 10:30 hod.

9. Z vyjádření žalovaného v Řízení ze dne 11. 2. 2021 bylo zjištěno, že žalobce v reakci na jednání konané dne 22. 1. 2021 sepsal ve věci pětistránkové vyjádření.

10. Ze záznamu o nahlédnutí do spisu ze dne 10. 3. 2021 soud zjistil, že , tituly před jménem, , jméno FO, dne 10. 3. 2021 nahlédl do spisu a pořídil kopie spisu.

11. Z protokolu o jednání před soudem prvního stupně ze dne 26. 3. 2021 včetně substituční plné moci ze dne 25. 3. 2021 soud zjistil, že za žalobce se tohoto jednání účastnil advokátní koncipient žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, na základě žalobcem udělené substituční plné moci ze dne 25. 3. 2021. Jednání trvalo od 9:25 hod. do 11:10 hod.

12. Z emailové komunikace žalobce a pana , jméno FO, ze dne 24. 3. 2021 soud zjistil, že žalobce napsal panu , jméno FO, , že z důvodu kolize se jednání nařízeného na dne 26. 3. 2021 v 9:00 hod. bude místo něho účastnit jeho advokátní koncipient , tituly před jménem, , jméno FO, , který je s případem obeznámen. Pro účely porady bude koncipient přítomen na místě od 8:30 hod., přílohou zaslal návrh námitky relativní neplatnosti darovací smlouvy a sdělil panu , jméno FO, , nechť tento návrh zašle dceři, která dostala vozidlo.

13. Z uplatnění námitky relativní neplatnosti převodní smlouvy k vozidlu tov. Zn. , jméno FO, ze dne 24. 3. 2021 soud zjistil, že žalobce sepsal námitku relativní neplatnosti darování předmětného vozidla žalované č. , hodnota, za trvání společného jmění manželů. Rozsah námitky činil 1,3 strany včetně právní argumentace a odkazu na právní úpravu.

14. Ze záznamu o nahlédnutí do spisu ze dne 20. 5. 2021 soud zjistil, že , tituly před jménem, , jméno FO, dne 20. 5. 2021 nahlédl do spisu a pořídil kopie.

15. Z protokolu o jednání před soudem prvního stupně ze dne 1. 6. 2021 včetně substituční plné moci ze dne 31. 5. 2021 soud zjistil, že za žalobce se tohoto jednání účastnil advokátní koncipient žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, na základě žalobcem udělené substituční plné moci ze dne 31. 5. 2021. Jednání trvalo od 9:20 hod. do 11:03 hod. Jednání začalo o dvacet minut později s ohledem na opožděný příchod koncipienta žalobce.

16. Z emailové komunikace žalobce a zástupkyně žalovaných (toho času zástupkyně bývalé manželky pana , jméno FO, ) soud zjistil, že oba zástupci v Řízení komunikovali ohledně možného uzavření smíru v období 28. 6. 2021 – 1. 7. 2021. Žalobce uvedl, že po komunikaci s panem , jméno FO, navrhuje smírné řešení sporu s vypořádacím podílem pana , jméno FO, ve výši 3 000 000 Kč. Na tento návrh reagovala zástupkyně žalobkyně v Řízení tak, že její klientka je ochotna panu , jméno FO, vyplatit částku 750 000 Kč, pokud bude Řízení ukončeno v nejbližší době. Na to reagoval žalobce tak, že z důvodu neochoty bývalé manželky pana , jméno FO, předat podklady ke zjištění hodnoty závodu nemůže pan , jméno FO, přesněji vyhodnotit výši vypořádacího podílu.

17. Ze záznamu o nahlédnutí do spisu ze dne 27. 8. 2021 soud zjistil, že , tituly před jménem, , jméno FO, dne 27. 8. 2021 nahlédl do spisu a pořídil kopie.

18. Z emailové zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, panu , jméno FO, ze dne 14. 9. 2021 soud zjistil, že , tituly před jménem, , jméno FO, sdělil panu , jméno FO, , že byla ustanovena znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, ke stanovení ceny obvyklé pro bytovou jednotku v , adresa, . Dále požádal pana , jméno FO, k vyjádření se k případné podjatosti znalkyně. Přílohou zaslal ustanovení znalkyně.

19. Ze záhlaví měsíčních bankovních výpisů pana , jméno FO, u , právnická osoba, . za období červen 2020, červenec 2020, červen 2021, červenec 2021, srpen 2021, září 2021, říjen 2021 bylo zjištěno, že pan , jméno FO, v červnu a červenci 2020 měl na svém bankovním účtu k dispozici částku kolem čtyřiceti tisíc korun. V červnu a červenci 2021 měl na svém bankovním účtu k dispozici částku kolem šedesáti tisíc korun. V srpnu 2021 přibyla na účet částka 41 963,07 Kč, k dispozici tak byla na účtu částka necelých sto tisíc korun, stejně tak v září 2021. V říjnu byla disponibilní částka na účtu ponížena o částku 60 187 Kč.

20. Z emailové zprávy pana , jméno FO, žalobci ze dne 17. 5. 2021 bylo zjištěno, že pan , jméno FO, sdělil svému zástupci, že se nemůže účastnit jednání soudu dne 1. 6., neboť mu byl diagnostikován karcinom v oblasti jazyka a čeká ho dlouhé léčení.

21. Z emailové komunikace mezi znalkyní , jméno FO, a , jméno FO, ze dne 20. 10. 2021 bylo zjištěno, že paní znalkyně přeposlala žalované č. , hodnota, email ze dne 20. 10. 2021, v kterém jí žalobce sdělil, že pan , jméno FO, dne 4. 10. 2021 zemřel.

22. Z emailové komunikace žalobce a žalované 1 v období 21. 10. 2022 – 22. 10. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná žalobce žádala o kontakt na paní , jméno FO, , která má jako jediná informace o místě, kde se nacházejí ostatky jejího otce.

23. Z emailové komunikace mezi žalobcem a zástupkyní žalovaných ze dne 22. 10. 2021 soud zjistil, že zástupkyně žalovaných sdělila své očekávání, že žalobce oznámí úmrtí svého klienta bez zbytečných prodlev. V reakci uvedl žalobce, že informaci o úmrtí soudu sdělil bez prodlevy, jakmile se o ní dozvěděl. K informování jiných osob zmocnění neměl a ani nevěděl, že o smrti pana , jméno FO, neví.

24. Z vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, , notářské koncipientky pověřené , tituly před jménem, , jméno FO, , notářkou v Praze ze dne 5. 5. 2022, jako pověřené soudní komisařky, soud zjistil, že dědičky zůstavitele ze zákona, kterými jsou obě žalované, při jednání konaném dne 18. 11. 2021 dědictví neodmítly.

25. Z vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, , notářky v Praze ze dne 21. 4. 2023, jako pověřené soudní komisařky ve věci projednání pozůstalosti po panu , jméno FO, , bylo zjištěno, že ve věci pozůstalosti po panu , jméno FO, nepovolal zůstavitel správce pozůstalosti, tento zároveň nebyl ustanoven soudem, a proto jsou ke správě pozůstalosti povolány dědičky zůstavitele ze zákona, které dědictví neodmítly, tj. žalované. K žalobcem přihlášené pohledávce za zůstavitelem ve výši 49 450 Kč sdělila, že žalované jako dědičky nepovažují tuto pohledávku za dostatečně prokázanou a požadují její doložení příslušnými doklady. Z tohoto důvodu nemohla být žalobcova pohledávka zařazena do seznamu pasiv pozůstalosti.

26. Z emailové zprávy žalobce , Jméno žalované B, ze dne 5. 9. 2022 bylo zjištěno, že žalobce zaslal žalované č. , hodnota, email s výzvou k úhradě dluhu za zastupování pana , jméno FO, , a to do dne 20. 9. 2022. Připojil scan vyúčtování odměny a výzvy k úhradě odměny za právní zastoupení. Žalovanou č. , hodnota, zároveň upozornil, že pro případ neuhrazení dluhu přistoupí k vymáhání právní cestou.

27. Z výzvy k úhradě odměny za právní zastoupení ze dne 28. 6. 2022 včetně dodejky bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalované jako dědičky po panu , jméno FO, k úhradě částky 49 450 Kč za zastupování pana , jméno FO, v období od 6. 5. 2020 do 4. 10. 2020 za 30 hodin právních služeb poskytnutých v Řízení, a to do sedmi dnů od doručení výzvy. Žalobce sdělil, že od výsledné částky 54 450 Kč odečetl panem , jméno FO, uhrazenou zálohu ve výši 5 000 Kč. Zásilka byla vložena do domovní schránky žalovaných dne 20. 7. 2022 na adrese , adresa, (trvalý pobyt žalovaných dle CEO).

28. Provedeným dokazováním byl zjištěn tento skutkový stav věci:Žalobce jakožto advokát a pan , jméno FO, spolu elektronicky komunikovali po předchozím telefonickém hovoru již nejpozději od 3. 5. 2020. Obsahem jejich komunikace bylo vypořádání SJM pana , jméno FO, a jeho bývalé ženy , jméno FO, . Dne 6. 5. 2020 pan , jméno FO, udělil žalobci plnou moc k zastupování v Řízení, tato byla vlastnoručně podepsána panem , jméno FO, i žalobcem. Téhož dne žalobce požádal soud o prodloužení lhůty k vyjádření k žalobě. Za přípravu plné moci, prostudování podkladů, úvodní schůzku s klientem, přípravu přípisu s žádostí o prodloužení lhůty k vyjádření, účtoval žalobce dvě hodiny úkonů. Dne 31. 5. 2020 žalobce sepsal vyjádření k žalobě, za což účtoval osm hodin úkonů. Dne 29. 9. 2020 žalobce zaslal panu , jméno FO, elektronicky repliku žalobkyně v řízení a předvolání. V září 2020 žalobce dostal od pana , jméno FO, informaci, že v trestní věci pana , jméno FO, bylo odvolacím soudem zrušeno rozhodnutí soud prvního stupně. Od 10. 12. 2020 probíhala mezi panem , jméno FO, a žalobcem elektronická komunikace ohledně termínu osobního setkání, které bylo dohodnuto na den 21. 12. 2020, přičemž na něm došlo k podpisu smlouvy o poskytování právních služeb. Na základě této Smlouvy, se žalobce zavázal pro pana , jméno FO, poskytovat požadované právní služby spočívající v právním zastupování v Řízení. Odměna byla sjednána ve výši 10% z vypořádacího podílu, který pan , jméno FO, pravomocně v Řízení získá. Subsidiárně byla sjednána odměna vypočítaná jako násobek časového vyjádření poskytnutých právních služeb a smluvní hodinové sazby v jednotkové výši 1 500 Kč bez DPH/hodina. Ve dnech 30. 9. 2020, 10. 3. 2021, 20. 5. 2021, 27. 8. 2021 žalobce osobně či prostřednictvím svého koncipienta nahlédl do spisu v Řízení, z něhož pořídil kopie. Za každé nahlížení žalobce účtoval jednu hodinu úkonu. Dne 22. 1. 2021 od 9:15 hod. do 10:30 hod se žalobce osobně účastnil jednání soudu v Řízení, za což účtoval dvě hodiny úkonů. Dne 26. 3. 2021 od 9:25 hod. do 11:10 hod se koncipient žalobce účastnil jednání soudu v Řízení, přičemž koncipient byl na základě oznámení žalobce ze dne 24. 3. 2021 přítomen pro poradu s panem , jméno FO, již od 8:30 hod., žalobce účtoval tři hodiny úkonů. Dne 1. 6. 2021 od 9:20 hod. do 11:03 hod. se koncipient žalobce účastnil jednání soudu, za což účtoval dvě hodiny úkonů. Dne 11. 2. 2021 žalobce v reakci na jednání konané dne 22. 1. 2021 sepsal ve věci pětistránkové vyjádření, za něž účtoval šest hodin úkonů. Dne 24. 3. 2021 žalobce sepsal námitku relativní neplatnosti darování vozidlu tov. zn. , jméno FO, , Anonymizováno, 1.6, za což účtoval jednu hodinu úkonů. V období 28. 6. 2021 – 1. 7. 2021 probíhala emailová komunikace žalobce s protistranou ohledně možného smíru, za níž žalobce účtoval jednu hodinu. Dne 14. 9. 2021 sdělil koncipient žalobce panu , jméno FO, elektronicky informaci o ustanovení znalkyně, vyzval ho k vyjádření k případné podjatosti. Dne 4. 10. 2021 pan , jméno FO, zemřel. Notářkou bylo sděleno, že dědici ze zákona jsou žalované, které dědictví neodmítly. Při vypořádání SJM v Řízení uzavřely žalované jako dědičky pana , jméno FO, ze zákona se svou matkou smír. Žalobce svou odměnu za zastupování pana , jméno FO, v období od 6. 5. 2020 do 4. 10. 2020 vyúčtoval ve výši 49 450 Kč, a to za 30 hodin právních služeb (od výsledné částky 54 450 Kč odečetl panem , jméno FO, uhrazenou zálohu ve výši 5 000 Kč). Před podáním žaloby dne 28. 6. 2022 vyzval žalobce žalované k úhradě žalované částky. Žalobce je jakožto advokát registrován k dani z přidané hodnoty od 1. 4. 2014.

29. Podle § 2430 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se příkazní smlouvou příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

30. Podle § 2438 o.z. příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání (odst. 1). Příkazce poskytne odměnu, i když výsledek nenastal, ledaže byl nezdar způsoben tím, že příkazník porušil své povinnosti. To platí i v případě, že splnění příkazu zmařila náhoda, ke které příkazník nedal podnět (odst. 2).

31. Podle § 2441 o.z. závazek z příkazu zaniká smrtí příkazce i smrtí příkazníka. To platí i tehdy, zanikne-li právnická osoba, aniž má právního nástupce.

32. Podle § 1489 odst. 2 o. z. se k odmítnutí dědictví nepřihlíží, dal-li dědic již svým počínáním najevo, že chce dědictví přijmout. Nepřihlíží se ani k projevu vůle, kterým dědic odvolá své prohlášení, že dědictví odmítá, nebo neodmítá, anebo že dědictví přijímá.

33. Podle § 3 vyhlášky č. , hodnota, Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) je smluvní odměna je ujednáním mezi advokátem a klientem o částce, za niž bude právní služba poskytnuta, anebo o způsobu jejího určení (odst. 1). Ujednání o smluvní odměně je buď součástí smlouvy, na jejímž základě se právní služba poskytuje, nebo je sjednáno samostatně (odst. 2).

34. Podle § 4 advokátního tarifu je-li sjednána smluvní odměna podle počtu hodin nebo jiných časových jednotek (dále jen "časová odměna"), náleží dohodnutá sazba časové odměny za každou započatou časovou jednotku, není-li dohodnuto jinak. Na požádání klienta je advokát povinen při vyúčtování odměny advokáta předložit klientovi časovou specifikaci poskytnutých právních služeb (odst. 1). Smluvní odměna musí být přiměřená a nesmí být ve zřejmém nepoměru k hodnotě a složitosti věci (odst. 3).

35. Podle § 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen „zákon o advokacii“) tento zákon upravuje podmínky, za nichž mohou být poskytovány právní služby, jakož i poskytování právních služeb advokáty (dále jen "výkon advokacie") (odst. 1). Poskytováním právních služeb se rozumí zastupování v řízení před soudy a jinými orgány, obhajoba v trestních věcech, udělování právních porad, sepisování listin, zpracovávání právních rozborů a další formy právní pomoci, jsou-li vykonávány soustavně a za úplatu. Poskytováním právních služeb se rozumí rovněž činnost opatrovníka pro řízení ustanoveného podle zvláštního právního předpisu1), je-li vykonávána advokátem (odst. 2).

36. Podle § 16 zákona o advokacii je advokát povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit (odst. 1). Při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné (odst. 2).

37. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce jakožto advokát komunikoval s panem , jméno FO, minimálně od 3. 5. 2020, a od této doby pro něj žalobce fakticky vykonával právní služby spočívající v jeho zastupování v Řízení. Pakliže se jedná o podepsání Smlouvy, tato byla mezi nimi písemně formulována až s časovým odstupem dne 21. 12. 2020. Ve smyslu § 2430 o.z. není dán požadavek na písemnou formu smlouvy. Smlouva o poskytování právních služeb dle zákona o advokacii není z pohledu občanského zákoníku samostatný smluvní typ, nýbrž pokud je jejím předmětem zastupování zejména v řízení před soudy a jinými orgány, podléhá režimu smlouvy příkazní s modifikacemi stanovenými zákonem o advokacii (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2010, sp. zn. 33 Cdo 4121/2007). Žalobci a panu , jméno FO, tudíž nic nebránilo v tom, mít o zastupování uzavřenou pouze ústní dohodu včetně stanovení odměny a následně uzavřít smlouvu písemnou. K uvedenému viz „V prvním případě totiž může advokát s klientem uzavřít dohodu o smluvní odměně, která se pak řídí ujednáním mezi advokátem a klientem. Takovou smlouvu mohou obě strany uzavřít na počátku právní pomoci, v jejím průběhu i na konci. Teprve v případě, kdy se advokát s klientem nedohodnou na smluvní odměně, ať už proto, že mezi nimi vznikne spor, anebo protože o ní vůbec nehovoří, vyplývá advokátova odměna z advokátního tarifu …“ (Kovářová, Daniela aj. Zákon o advokacii: Komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2024-2-11]. V řízení nebylo prokázáno, že by ústní dohoda byla jiného obsahu, než-li později uzavřená písemná. Pokud se jedná o žalovanými tvrzené antedatování smlouvy, toto žalované nechtěly prokazovat, tudíž se touto námitkou soud nezabýval.

38. Soud má za to, že v čl. 1.1 a 1.2 Smlouvy bylo žalobcem řádně specifikováno, co se rozumí právními službami, když bylo výslovně sjednáno, že tyto spočívají v právním zastupování klienta v Řízení. Podle § 1 zákona o advokacii se poskytováním právních služeb rozumí zastupování v řízení před soudy a jinými orgány, obhajoba v trestních věcech, udělování právních porad, sepisování listin, zpracovávání právních rozborů a další formy právní pomoci, jsou-li vykonávány soustavně a za úplatu. „Toto ustanovení definuje jinak obecně používanou legislativní zkratku poskytování právních služeb. Jde o otevřený (demonstrativní) výčet aktivit a činností, které advokát vykonává. Patří mezi ně zejména pět nejčastěji vykonávaných činností….“ (, adresa, , Daniela aj. Zákon o advokacii: Komentář [, jméno FO, ]. Wolters Kluwer).

39. Smrtí pana , jméno FO, došlo ve smyslu § 2441 o.z. k zániku povinnosti žalobce obstarávat záležitosti pana , jméno FO, . Ostatní práva z příkazní smlouvy zůstaly zachovány a přecházejí na právní nástupce pana , jméno FO, . „Nutno zdůraznit, že pokud komentované ustanovení hovoří o zániku závazku z příkazu, znamená to zánik závazku k vlastní příkazní činnosti, nikoliv však zánik souvisejících práv a povinností (podat vyúčtování podle § 2435, uhradit odměnu podle § 2438 atd.). Tyto otázky je nutné řešit s právními nástupci stran.“ (Občanský zákoník, 2. vydání (2. aktualizace, 2023): J. Balarin). Žalobce tudíž řádně ve smyslu § 2438 o. z. vyúčtoval svou odměnu za zastupování žalovaným, které byly dle vyjádření notářky dědičkami pan , jméno FO, ze zákona. Pakliže žalované namítaly, že doposud nebyly poučeny o svém dědickém právu a možnosti dědictví odmítnout, v řízení bylo prokázáno, že pověřená notářka sdělila tu skutečnost, že dědictví žalované neodmítly. Žalované se naopak ve smyslu § 1489 odst. 2 o. z. chovaly tak, že dědictví chtějí přijmout, když v Řízení uzavřely v postavení právních nástupců pana , jméno FO, se svou matkou smír ohledně vypořádání SJM. Dále též v dědickém řízení vystupovaly jako dědičky ohledně pohledávce žalobce, neboť nepovažovaly tuto pohledávku za dostatečně prokázanou a požadovaly její doložení doklady. Žalované tímto svým počínáním daly jasně najevo, že se k zůstavitelovu majetku chovají jako ke svému vlastnímu. „Podle ustálené judikatury soudů – od níž ani za existence nové právní úpravy (obč. zák.), navazující obsahově na předchozí úpravu, nemá dovolací soud důvod se odchýlit (posoudit rozhodnou právní otázku jinak) – počínáním, kterým dal dědic najevo, že dědictví nechce odmítnout (nyní, že „chce dědictví přijmout“), se rozumí takové chování dědice, kterým se k zůstavitelovu majetku nebo k jeho části (například k jednotlivé věci) projevuje jako jeho vlastník (k zůstavitelovu majetku nebo jeho části se tedy chová jako k vlastnímu majetku) nebo z něhož je jinak nepochybné, že hodlá jako dědic vstoupit do zůstavitelových práv a povinností (tedy se stát jako dědic zůstavitelovým právním nástupcem), popřípadě že vystupuje jako osoba, jíž svědčí dědické právo po zůstaviteli (například se jako dědic ze zákona vyjadřuje v řízení o dědictví k platnosti závěti apod.)“ [viz Usnesení Nejvyššího soudu ČR - senátu ze dne 29.11.2018, sp. zn. , spisová značka, ]. Ve smyslu § 1489 odst. 2 o. z. má tudíž soud za to, že žalované nemohou již dědictví odmítnout, což je však otázka, kterou není tento soud oprávněn posuzovat, neboť přísluší soudu v dědickém řízení. Pověřená notářka však jednoznačně sdělila, že dědictví odmítnuto žalovanými nebylo. Žalované jsou tudíž ve věci pasivně legitimovány.

40. Ohledně námitek žalovaných týkajících se předluženosti dědictví má soud za to, že předmětem tohoto řízení není případná předluženost dědictví, neboť tato se týká případného výkonu rozhodnutí a jeho úspěšné či neúspěšné realizace. Na okraj soud uvádí, že předlužení dědictví bylo výsledkem dohody, kterou uzavřely žalované jako dědičky ze zákona se svou matkou ohledně vypořádání SJM v Řízení. Na základě způsobení předluženosti dědictví pak tuto skutečnost namítaly jako důvod pro nepřiznání odměny žalobce za zastupování pana , jméno FO, .

41. Jedná-li se o námitku žalovaných o pozdním vyúčtování odměny žalovaným, má soud za lidsky pochopitelné, že žalobce nepřistoupil k vyúčtování neprodleně po smrti jejich otce. V tomto nelze spatřovat jakoukoliv účelovost V řízení jasně vyplynulo, že mezi panem , jméno FO, a žalovanými panovaly špatné vztahy. Žalobce byl dle svého tvrzení nucen korigovat svá vyjádření k soudu tak, aby žalované neměly o panu , jméno FO, informace, jak si to jeho klient přál. S ohledem na to je postup, kdy žalobce čekal na vyjádření notářky ohledně dědiců pana , jméno FO, , logický. Špatné vztahy žalovaných a pana , jméno FO, potvrdily i žalované. Není zřejmé, z jakého důvodu se žalované domnívají, že by právě žalobce měl být tím, kdo jim oznámí smrt jejich otce, když žalobce naprosto nijak nemohl předpokládat, že žalované jakožto dcery pana , jméno FO, tuto skutečnost neví. Žalobce nemá ani neměl žádnou informační povinnost k žalovaným. Z řízení nevyplynuly žádné okolnosti, z nichž by plynulo, že žalobce mohl vědět o tom, že žalované nevěděly o smrti jejich otce. Nadto ve smyslu § 16 zákona o advokacii byl žalobce povinen postupovat dle pokynů klienta, tudíž pakliže tento nechtěl, aby žalované o něm měly jakékoliv informace, nebyl žalobce oprávněn informaci o úmrtí klienta žalovaným sdělit natož, aby k tomu byl povinen.

42. Pokud se jedná o žalovanými namítanou nemorálnost účtování odměny z důvodu tvrzeného špatného chování pana , jméno FO, k žalovaným a následně projednání v trestním a přestupkovém řízení, nepovažuje tuto námitku soud za důvodnou. Žalobce jako zástupce pana , jméno FO, nemůže nést jakoukoliv odpovědnost za dřívější chování svého klienta, v jehož řízení ho ani nezastupoval. Nadto je třeba konstatovat, že žalobcova odměna za zastupování nikterak nezasahuje do majetkové sféry žalovaných, když tato je z podstaty hrazena z pozůstalosti.

43. Mezi žalobcem a panem , jméno FO, došlo v souladu § 3 advokátního tarifu ke sjednání smluvní odměny jako podílové subsidiárně jako hodinové sazby. K argumentu žalovaných, že odměna byla sjednána v rozporu s ochranou spotřebitele, neboť pan , jméno FO, neznal výslednou částku, soud uvádí, že pan , jméno FO, byl jednoznačně seznámen s tím, že odměna bude stanovena ve výši 10% z podílu, který v Řízení získá, přičemž obsah SJM byl předmětem dokazování a těžko bylo možné po žalobci požadovat jeho přesné vyčíslení při sjednávání odměny. Takto stanovená odměna byla zcela jednoznačně určená. Pakliže pan , jméno FO, v průběhu zastupování sdělil žalobci informaci o jeho onkologickém onemocnění a nutnosti léčby, nemohl z této informace žalobce vyvozovat prognózu nemoci. Bez bližších informací od odborného lékaře nemůže laik usuzovat ničeho o prognóze a délce života. Naopak pakliže by žalobce panu , jméno FO, po sdělení o jeho onemocnění vyúčtoval své zastupování, jak uvedly žalované, toto by bylo zcela jistě nemorální vůči jeho klientovi.

44. Jedná-li se o specifikaci hodinové sazby uvedené ve Smlouvě, bylo prokázáno, že ve Smlouvě nebylo účastníky výslovně sjednáno, že tato sazba je za každou započatou hodinu. Dle § 4 advokátního tarifu náleží při sjednání časové odměny dohodnutá sazba za každou započatou časovou jednotku, není-li dohodnuto jinak. Předmětem posuzování tedy bylo, zda mezi účastníky byla dohodnuto jiné pojetí časových jednotek, respektive, zda bylo mezi účastníky dohodnuto účtování po minutách, které při svém součtu šedesáti minut tj. celé hodiny teprve dávají žalobci oprávnění účtovat časovou odměnu. Takovýto způsob výpočtu však z ustanovení Smlouvy taktéž jednoznačně neplyne. Běžná advokátní praxe v případě účtování po časových jednotkách je výslovně stvrzena § 4 advokátního tarifu, tedy účtování za započatou časovou jednotku. Nic nenasvědčovalo tomu, že by mezi účastníky bylo sjednáno účtování po ukončených celých hodinách, když tento způsob účtování není v poskytování jakýchkoliv placených služeb ve společnosti standartní. Na základě ustanovení Smlouvy se nelze domnívat, že by pan , jméno FO, od žalobce očekával vyúčtování jeho úkonů po jednotlivých minutách. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že žalobce nikterak nevyužíval způsobu účtování za započatou jednotku, v tom ohledu, že by opakovaně účtoval velmi krátké započetí jako celou hodinu. Je pravdou, že několik úkonů bylo kratších, avšak tento výskyt je v množství provedených úkonů ospravedlnitelný i s ohledem na skutečnost, že délku jednání soudu žalobce nemohl ovlivnit. Pokud se jedná o nahlížení do spisu, jsou tyto úkony svou povahou kratšího charakteru, avšak nelze na jejich délku usuzovat z pouhého záznamu z nahlížení do spisu, neboť zástupce se musí k soudu dostavit, fotokopie spisu formálně zpracovat, tyto poslat klientovi. Soud přihlédl i k sazbě za časovou jednotku, která je v advokátní praxi poměrně nízká, celková výše odměny je taktéž v mezích nižších hodnot za zastoupení v obdobných řízeních. Žalobce neúčtoval žádné cestovně v Řízení, v tomto řízení se nenechal zastupovat (i přes velice osobní charakter proběhlých jednání soudu), soud má tedy za to, že přístup žalobce k nákladům řízení v obou řízeních je pro žalované více než vstřícný. Žalobcem účtovaná odměna je dle soudu zcela přiměřená k hodnotě a složitosti Řízení a vyhovuje požadavkům rozsudku Soudního dvora EU C-395/21 ze dne 12. 1. 2023.

45. Pokud jde o námitku žalovaných týkající se nemožnosti účtování úkonů učiněných před písemným uzavřením Smlouvy, z řízení vyplynulo, že žalobce pana , jméno FO, zastupoval již od května 2020 na základě ústní dohody. Účtované úkony před písemném uzavřením Smlouvy byly prokazatelně učiněny, tudíž se ve věci jedná pouze o určení, podle jakého způsobu výpočtu odměny bude postupováno (zda smluvní či mimosmluvní). Žalobce účtoval smluvní odměnu, což bylo pro žalované i finančně výhodnější s ohledem na rozsah SJM v Řízení.

46. Soud se dále zabýval vyúčtováním jednotlivých úkonů, přičemž posuzoval časovou náročnost účtovaných úkonů z hlediska jejich složitosti a obsahu. Dospěl k závěru, že žalobcem účtované úkony odpovídají obsahu spisu, přičemž délka těchto úkonů není žádným způsobem excesivního charakteru. Časová náročnost převzetí zastoupení spočívající v přípravě plné moci, prostudování podkladů, úvodní schůzce s klientem a žádosti o prodloužení lhůty odpovídá dvěma vyúčtovaným hodinám. Osm hodin účtovaných za vyjádření k žalobě v rozsahu osmi stran je s ohledem na složitost Řízení adekvátní. Jedná-li se o čtyři účtované úkony nahlížení do spisu a pořízení kopií ve dnech 30.9.2020, 10.3.2021, 20.5.2021, 27.8.2021, byly tyto úkony jednoznačně prokázány obsahem spisu v Řízení. Žalobce řádně účtoval hodinu za každé nahlížení. Účast na jednání soudu dne 22.1.2021 od 9:15 hod. do 10:30 hod byla řádně účtována za dvě hodiny úkonů (celá první hodina a započetí druhé hodiny v délce patnácti minut). Účast na jednání soudu dne 26.3.2021 od 9:25 hod. do 11:10 hod byla řádně účtována za tři hodiny úkonů včetně porady s panem , jméno FO, od 8:30 hod (celá dvě hodiny a započetí třetí hodiny v délce čtyřiceti minut. Účast na jednání soudu dne 1.6.2021 od 9:20 hod. do 11:03 hod. byla řádně účtována za dvě hodiny úkonů (celá první hodina a započetí druhé hodiny v délce 43 minut). Jednání bylo nařízeno na 9:00, avšak koncipient žalobce měl zpoždění dvacet minut. Sepsání námitky relativní neplatnosti darování vozidlu tov. Zn. , jméno FO, ze dne 24.3.2021 bylo účtováno řádně v délce jedné hodiny, kdy tato hodina byla jednoznačně započata. Stejně tak byla započata hodina úkonu v případě emailové komunikace žalobce s protistranou ohledně možného smíru v období 28.6.2021 – 1.7.2021. Emailové sdělení týkající se ustanovení znalkyně ze dne 14.9.2021 bylo řádně účtováno v délce jedné započaté hodiny. Pětistránkové vyjádření žalobce v reakci na konané jednání soudu bylo účtováno s ohledem na rozsah řádně v rozsahu šesti hodin.

47. Žalobce při jednání soudu dne 9. 2. 2024 sdělil, že dává za pravdu zástupkyni žalovaných, když k jednání v Řízení konaném dne 1. 6. 2021 se jeho advokátní koncipient dostavil později, přestože byla domluvena schůzka s klientem od 08:30 hodin a jednání mělo být zahájeno v 09:00 hodin, dostavil se , tituly před jménem, , jméno FO, v 09:20 hodin. S ohledem na to účtované 3 hodiny změnil žalobce na účtování 2 hodin, a ohledně této jedné hodiny vzal žalobu zpět. Žalobce následně nahlédl do vyúčtování svých úkonů a zjistil, že dne 1. 6. 2021 účtoval 2 hodiny, toto si spletl s jednáním dne 26. 3. 2021, kde účtoval 3 hodiny a kde rovněž jednání bylo zahájeno později, avšak nikoliv z důvodu pozdního příchodu , tituly před jménem, , jméno FO, . Zástupkyně žalovaných požadovala, aby soud rozhodl o zastavení řízení co do účtované jedné hodiny pro zpětvzetí žalovaným, neboť neexistuje žádný úkon zpětvzetí zpětvzetí, přičemž v opačném případě uvedla, že bude připravena namítat podjatost soudu. Soud má za to, že v daném případě se jednalo o zcela zjevný omyl žalobce. Žalobce ihned po té, co navrhl zpětvzetí co do jedné hodin, nahlédl do svých poznámek a v rámci svého přednesu bezprostředně uvedl, že se jedná o omyl. S ohledem na to, že obě jednání ve věci byla provázena velmi konfrontační a emočně vypjatou atmosférou, jak je vidno z protokolů z jednání, soud považuje chvilkový omyl žalobce za omluvitelný.

48. Pokud se jedná o tvrzení žalované, že pan , jméno FO, měl na bankovním účtu dostatek finančních prostředků pro úhradu nákladů zastoupení, má soud za to, že výše finančních prostředků na účtech pana , jméno FO, postačovala na úhradu životních nákladů. , jméno FO, se léčil se závažným onemocněním a jeho možnost výdělku v té době byla snížena, nejeví se tudíž soudu jakkoliv reálné, aby veškeré své finanční prostředky užil na úhradu zastupování. I s ohledem na skutečnost, že průběh léčby vyžaduje určité náklady, dále očekávaná délka léčby a nemožnost řádného výdělku potvrzuje pravdivost sdělení pana , jméno FO, žalobci, že tento nemá finanční prostředky na úhradu zastoupení. Nadto žalobci jako advokátovi nikterak nepřísluší lustrovat svého klienta ohledně jeho finanční situace a spokojí se s tvrzením klienta, které v tomto případě bylo shledáno odpovídajícím.

49. V úvodu prvního jednání soud zkoumal zůstatky na účtu pana , jméno FO, z hlaviček účtů, v tuto chvíli žalované nenamítly ničeho, až teprve ke konci druhého uvedly, že družka pana , adresa, uhradila za právní služby poskytnuté žalobcem. Navržený výslech paní , jméno FO, soud zamítl pro jeho nadbytečnost, neboť toto pozdní tvrzení žalovaných se soudu jeví jako zcela nevěrohodné. A to i s ohledem na skutečnost, že při prvním jednání ve věci, bylo žalovanými sděleno, že paní , adresa, je Policií prošetřována za výběr finančních prostředků z účtu pana , jméno FO, , nebylo tedy důvodu při této příležitosti nesdělit svou domněnku o úhradě žalobci paní , jméno FO, . Obdobně toto bylo možno sdělit kdykoliv při druhém jednání a nikoliv na jeho konci. Soud tak má za to, že se jednalo o jedno z mnoha tvrzení napadající profesně žalobce v rámci procesní strategie, kterou žalované v tomto řízení zaujaly.

50. Soud zamítl následující návrhy na doplnění dokazování: rozhodnutím v přestupkovém řízení, rozhodnutím trestního soudu I. a II. stupně, výslechem matky žalovaných, účastnickým výslechem obou žalovaných, výpisy z účtu pana , jméno FO, a výpisy z účtu tehdejší přítelkyně pana , adresa, a její výslech, účastnickým výslechem žalobce, dále vyjádřením ČAK a dotazem žalobce na ČAK týkající se zastupování paní , jméno FO, . Návrh na doplnění dokazování rozhodnutím v přestupkovém řízení, rozhodnutím trestního soudu I. a II. stupně, výslechem matky žalovaných, účastnickým výslechem obou žalovaných považoval soud za nadbytečné, neboť předmětem řízení nebyly vztahy v rodině pana , jméno FO, , ačkoliv se žalované domnívaly, že na základě nemorálního chování jejich otce je nárokovaná odměna žalobcem v rozporu s dobrými mravy. Soud již výše uvedl, že žalobci nelze přičítat k tíži jednání jeho klienta. Pokud se jedná o návrhy na doplnění dokazování výpisy z účtu pana , jméno FO, , výpisy z účtu tehdejší přítelkyně pana , adresa, a jejím výslechem, účastnickým výslechem žalobce (navržený žalovanými), dále vyjádřením ČAK a dotazem žalobce na ČAK týkající se zastupování paní , jméno FO, , tyto soud zamítl, neboť jak již shora uvedl, považoval změnu tvrzení žalovaných uvedenou ke konci druhého jednání ve věci a spočívající v novém tvrzení o úhradě odměny žalobci paní , jméno FO, , za součást konfrontační taktiky vystupování v řízení zvolenou žalovanými.

51. Na základě shora uvedeného tedy soud shledal nárok uplatněný žalobcem po právu, a to včetně příslušenství jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

52. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 065 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 978 Kč, včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a náhrady cestovného ve výši 1 387 Kč, vzniklého v souvislosti s cestou žalobce na jednání dne 16. 2. 2024 (95 ujetých km, vynaložení 41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,1 l a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Cestovné bylo žalobci přiznáno, neboť k vyhlášení rozsudku avizoval při jednání dne 9. 2. 2024 své zastoupení advokátním koncipientem, avšak žalované namítly nehospodárnost takového zastoupení, na základě čehož se žalobce vzdal požadavku na náhradu nákladů spojených s účastí jím pověřeného zaměstnance a požadoval pouze cestovné. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovaným uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).