6 C 145/2022

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Bartošem ve věci osvojitele: osobní údaje osvojitele zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa a osvojenkyně: celé jméno osvojenkyně , datum narození bytem adresa osvojenkyně za účasti: celé jméno manželky , datum narození bytem adresa osvojitele a manželky a jméno celé jméno osvojenkyně , datum narození bytem adresa osvojenkyně o osvojení zletilé

I. Osvojenkyně [celé jméno osvojenkyně], narozena [datum] se právní mocí tohoto rozsudku stává osvojenkyní osvojitele [příjmení] [celé jméno osvojitele], narozeného [datum].

II. Osvojitel [příjmení] [celé jméno osvojitele], narozen [datum] bude zapsán do matriční knihy jako otec osvojenkyně [celé jméno osvojenkyně], narozené [datum].

III. Účinky osvojení se vztahují i na dceru osvojenkyně [jméno] [celé jméno osvojenkyně], narozenou [datum].

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Toto rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění. Předmětem řízení bylo osvojení zletilé osvojenkyně. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Osvojenkyně je dcerou [celé jméno manželky] a [celé jméno účastníka]. Matka osvojenkyně uzavřela manželství s osvojitelem dne 30. 4. 1977. Osvojitel osvojenkyni vychovával od jejich 4,5 let po uzavření manželství s matkou osvojenkyně. Vztah osvojenkyně a osvojitele je na úrovni vztahu mezi rodičem a dítětem. Matka osvojenkyně, biologický otec osvojenkyně i dcera osvojenkyně s osvojením souhlasí. Právně soud věc posoudil podle § 846-854 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), a neshledal důvody bránící osvojení osvojenkyně. V projednávané věci jsou dány důvody podle § 847 odst. 1 písm. c), písm. d) o. z., neboť jednak osvojitel pečoval o osvojenkyni po dobu její nezletilosti, jednak je osvojenkyně dcerou jeho manželky. Soud neshledal, že by zde byly skutečnosti, pro něž by bylo osvojení v rozporu s odůvodněným zájmem pokrevních rodičů osvojenkyně, když oba s osvojením vyjádřili souhlas. Soud neshledal ani skutečnosti, pro něž by bylo osvojení v rozporu s dobrými mravy. Soud proto návrhu na osvojení vyhověl, když dospěl k závěru, že vztah mezi osvojitelem a osvojenkyní je rovnocenný vztahu mezi rodičem a dítětem. Osvojitel bude zapsán do matriční knihy jako otec osvojenkyně. Zároveň bylo rozhodnuto o tom, že účinky osvojení se vztahují i na dceru osvojenkyně [jméno] [celé jméno osvojenkyně]. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v účinném znění, tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť soud neshledal důvody, pro něž by tuto náhradu některému z účastníků přiznal.