6 C 158/2024

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Bartošem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 490 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky ve výši 115 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení a dále částky ve výši 375 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 42 540 K4 do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 490 000 Kč s příslušenstvím představující smluvní pokutu za prodlení, a to od , datum, do , datum, , resp. , datum, do , datum, . Žalobkyně tvrdila, že s žalovanou uzavřela dvě smlouvy (z , datum, a z , datum, ) označené jako smlouvy o dílo, jimiž se žalovaná zavázala provést pro žalobkyni v prvním případě hrubé stavby, v druhém případě zámečnické prvky v rámci projektu , Anonymizováno, v , adresa, . Dílo mělo být dokončeno v případě první smlouvy dne , datum, , v případě druhé smlouvy dne , datum, s tím, že si žalobkyně s žalovanou sjednaly smluvní pokutu v první smlouvě ve výši 1 000 Kč za den prodlení a v druhé smlouvě 5 000 Kč za den prodlení. V obou případech si strany sjednaly, že k předání díla dojde formou protokolu o předání a převzetí díla podepsaného oběma stranami. Žalovaná se ovšem v průběhu provádění díla přestala dostavovat na staveniště a k protokolárnímu převzetí díla podle obou smluv nikdy nedošlo. Žalovaná je tedy v prodlení s předáním díla, a to ode dne, kdy mělo být podle smlouvy dokončeno, až dosud. Žalobkyně se domáhá smluvní pokuty za 115 dní prodlení v částce 1 000 Kč za den, tj. 115 000 Kč, a za 75 dní prodlení v částce 5 000 Kč za den, tj. 375 000 Kč. Žalovaná ani na výzvu smluvní pokutu žalobkyni neuhradila.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala ani zčásti. V prvé řadě se bránila tím, že k protokolárnímu převzetí díla podle smlouvy ze dne , datum, nedošlo proto, že je žalobkyně zmařila. Žalovaná se dne , datum, e-mailem domluvila se zaměstnankyní žalobkyně paní , jméno FO, , že ta předávací protokoly podepíše a nechá je pro žalovanou na staveništi, což však neudělala. Prodlení tak mohlo vzniknout maximálně v období od , datum, do , datum, . Po tomto datu se žalobkyně zjevně snaží nepřípustně těžit ze svého nepoctivého činu – z toho, že neumožnila, aby se podepsané předávací protokoly dostaly k žalované. Dílo podle smlouvy ze dne , datum, nebylo možné předat, protože kvůli zpoždění celého projektu nemohla žalovaná v předpokládaném termínu práce vůbec zahájit. Žalobkyně ji k zahájení prací nikdy nevyzvala, a to přestože žalovaná za tím účelem (marně) nakoupila klempířské prvky a další komponenty. Pokud žalobkyně neposkytla žalované součinnost k tomu, aby dílo provedla, nemohlo dojít k žádnému prodlení. Dále se žalovaná bránila námitkou promlčení a poukazovala na to, že právo žalobkyně převzít dílo se promlčelo dne , datum, , resp. , datum, . Konečně žalovaná upozornila na to, že z komunikace mezi ní a žalobkyní vyplynulo, že dílo bylo dokončeno třetím subjektem, takže dluh žalované z obou smluv zanikl pro následnou nemožnost plnění, a tudíž zaniklo i právo žalobkyně na smluvní pokutu.

3. Ze smlouvy o dílo uzavřené dne , datum, soud zjistil, že si strany sjednaly, že žalovaná coby zhotovitelka provede pro žalobkyni coby objednatelku hrubé stavby v rámci projektu , Anonymizováno, . Termín pro dokončení díla byl sjednán na , datum, (čl. IV odst. 4.1 smlouvy) s tím, že dílo se považuje za zhotovitelkou dokončené a předané a objednatelkou převzaté podpisem protokolu o předání a převzetí díla oprávněnými zástupci obou stran (čl. X odst. 10.4 smlouvy). Pro případ, že zhotovitelka prokazatelně a ze své viny nedodrží termín předání, si strany sjednaly, že zhotovitelka zaplatí objednatelce smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč za každý den prodlení (čl. VI. odst. 6.1 smlouvy).

4. Ze smlouvy o dílo uzavřené dne , datum, soud zjistil, že si strany sjednaly, že žalovaná coby zhotovitelka provede pro žalobkyni coby objednatelku zámečnické prvky v rámci projektu , Anonymizováno, . Termín pro dokončení díla byl sjednán na , datum, (čl. IV odst. 4.1 smlouvy) s tím, že dílo se považuje za zhotovitelkou dokončené a předané a objednatelkou převzaté podpisem protokolu o předání a převzetí díla oprávněnými zástupci obou stran (čl. X odst. 10.4 smlouvy). Pro případ, že zhotovitelka prokazatelně a ze své viny nedodrží termín předání, si strany sjednaly, že zhotovitelka zaplatí objednatelce smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každý den prodlení (čl. VI. odst. 6.1 smlouvy).

5. Z e-mailové komunikace mezi paní , jméno FO, , zaměstnankyní žalobkyně, a panem , jméno FO, , tehdejším jednatelem žalované, z období , datum, - , datum, soud zjistil, že dne , datum, sdělil pan , jméno FO, paní , jméno FO, , že jí v příloze e-mailové zprávy zasílá blíže neurčené předávací protokoly a prosí o jejich odsouhlasení. Dne , datum, mu paní , jméno FO, odpověděla, že posílá protokoly zpět a v pondělí je nechá na stavbě podepsané.

6. Z e-mailové komunikace mezi panem , jméno FO, , zaměstnancem žalobkyně, a panem , jméno FO, (zjevně jde jen o odlišný přepis jména , jméno FO, – pozn. soudu), jednatelem žalované, v období mezi , datum, a , datum, soud zjistil, že dne , datum, zaslal pan , jméno FO, panu , jméno FO, vyčíslení nákladů spojených s dokončením a opravami blíže nespecifikovaného díla a fakturu vystavenou na částku 86 265 Kč, již žádal uhradit do , datum, . Dne , datum, pan , jméno FO, odpověděl, že s vyčíslením nesouhlasí, jednak proto, že nesouhlasí s některými konkrétními vytýkanými nedostatky díla, jednak proto, že žalovaná nebyla vyzvána k realizaci II. etapy díla, a žádal o stornování faktury. Dne , datum, pan , jméno FO, odpověděl, že žalobkyně fakturu stornovat nebude, neboť žalovanou opakovaně k dokončení díla a opravě vytýkaných vad vyzvala, avšak bez úspěchu.

7. Z předžalobní výzvy žalobkyně ze dne , datum, adresované žalované, včetně dokladu o jejím doručení do datové schránky žalované téhož dne, soud zjistil, že jí žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení smluvní pokuty ze smlouvy ze dne , datum, ve výši 1 691 000 Kč a ze smlouvy ze dne , datum, ve výši 7 800 000 Kč.

8. Z toho, co mezi účastníky nebylo sporné, a z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav.

9. Žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely dvě smlouvy, jimiž se žalovaná zavázala pro žalobkyni provést v prvním případě hrubé stavby, v druhém zámečnické práce. V obou případech byl sjednán konkrétní termín předání díla (, datum, , resp. , datum, ) a jeho forma (předávacím protokolem podepsaným oběma stranami). Ani v jednom případě ve sjednaném termínu k formálnímu předání díla sjednaným způsobem nedošlo. Poté žalobkyně žalované (e-mailem pana , jméno FO, z , Anonymizováno, ) sdělila, že nechala dílo dokončit a opravit třetím subjektem, a zaslala žalované fakturu na uhrazení nákladů, které žalobkyni v souvislosti s tím vznikly. Žalovaná se proti této faktuře ohradila a nezaplatila ji. V , Anonymizováno, roku , Anonymizováno, vyzvala žalobkyně žalovanou, aby jí zaplatila smluvní pokutu za prodlení s předáním díla za období od termínu, kdy měla být díla předána, do dne zaslání předžalobní výzvy.

10. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi žalobkyní a žalovanou coby podnikatelkami vznikl závazkový vztah ze smluv o dílo ze dne , datum, (v žalobě se uvádí , datum, , nepochybně však jde o smlouvu z , datum, , kterou také žalobkyně k žalobě přiložila) a , datum, (§ 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku).

11. Podle § 2006 odst. 1 občanského zákoníku stane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění. Plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době.

12. Podle § 2048 věty první občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

13. Soud v prvé řadě pokládal za podstatné zabývat se velkým časovým odstupem mezi uzavřením smluv o dílo (v , Anonymizováno, a v , Anonymizováno, ), resp. sjednaným termínem pro dokončení díla (v , Anonymizováno, a v , Anonymizováno, ) a uplatněním nároku na smluvní pokutu předžalobní výzvou (, Anonymizováno, ), resp. podáním žaloby (, Anonymizováno, ). S ohledem na závěry Ústavního soudu vyslovené v nálezu ze dne 30. 11. 2001, sp. zn. IV. ÚS 182/01, bylo právně významné zabývat se tím, proč nedošlo k uplatnění nároku na smluvní pokutu za žalované období dříve, resp. zkoumat, co se v mezidobí mezi stranami událo (zejm. zda žalobkyně coby objednatelka uplatňovala svá práva ze smluv o dílo – a pokud ano, jak). V návaznosti na to soud z provedených důkazů zjistil, že závazek v období před , Anonymizováno, zanikl pro následnou nemožnost plnění, neboť dílo bylo dokončeno třetí osobou.

14. Ve věci bylo sporné, zda má žalobkyně vůči žalované nárok na uhrazení smluvní pokuty v situaci, kdy žalobkyně tvrdila, že dílo nebylo v roce , Anonymizováno, , resp. , Anonymizováno, žalovanou protokolárně předáno, jak si strany sjednaly, a žalovaná toto popírala, zároveň bylo mezi účastníky sporné, zda v období před , Anonymizováno, byla obě díla dokončena třetí osobou.

15. Smluvní pokuta je institut utvrzení dluhu, jehož smyslem je motivovat dlužníka k tomu, aby splnil dluh, který má vůči věřiteli, včas a řádně, jinak mu vznikne další (sankční) povinnost v podobě povinnosti hradit smluvní pokutu. Současně lze smluvní pokutu označit za paušalizovanou náhradu škody, jež věřiteli vznikla tím, že dlužník svůj dluh včas a řádně nesplnil. Smluvní pokuta má akcesorickou povahu. To znamená, že následuje osud závazku, který utvrzuje, a pokud tento závazek zanikl, zanikne i právo věřitele domáhat se smluvní pokuty [BŘÍZA, P., HORÁK, P. Komentář k § 2048. In: PETROV, J., VÝTISK, M., BERAN, V. a kol. Občanský zákoník, 2. vydání (3. aktualizace), C. H. Beck, 2024.]. Výjimku představuje situace, kdy právo na zaplacení smluvní pokuty vzniklo ještě před zánikem utvrzovaného závazku – v takovém případě má věřitel právo na zaplacení smluvní pokuty (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 1. 2007, sp. zn. 32 Cdo 1055/2005, který je stále použitelný, přestože byl vysloven v souvislosti se zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, neboť vyslovený závěr je obecný a týká se pojetí institutu smluvní pokuty, jež se nezměnilo).

16. V posuzované věci má soud za prokázané, že závazek, který vznikl ze dvou smluv o dílo, zanikl, a to před obdobím, za které žalobkyně nárokuje smluvní pokutu. Z e-mailové zprávy pana , jméno FO, ze dne , datum, poměrně jednoznačně vyplývá, že žalobkyně nechala práce ze smluv o dílo dokončit třetí osobou. Pověřená osoba žalobkyně totiž sděluje pověřené osobě žalované, že ve faktuře, která má být přílohou tohoto e-mailu (jež soud nepokládal za potřebné provést k důkazu), účtuje náklady, které žalobkyni vznikly v souvislosti s dokončením a opravami díla.

17. Soud nepřisvědčil tvrzení žalobkyně, že z e-mailu nelze jednoznačně dovodit, že dílo bylo jako celek skutečně dokončeno. Z textu totiž zjevně vyplývá vůle s žalovanou nadále (minimálně na daném projektu) nespolupracovat a vzájemné vztahy vyřešit zasláním konečné faktury na částku, kterou žalobkyni podle jejího přesvědčení žalovaná dluží. Takové chování nelze než posoudit jako utvrzení žalobkyně, že závazek již nemá (v dodatečné lhůtě) nadále plnit žalovaná, ale že má v souvislosti s tímto řádně a včas nesplněným závazkem uhradit náklady spojené se splněním závazku prostřednictvím třetí osoby. V předmětné emailové komunikaci není žádná zmínka o tom, že by snad měla být předmětná faktura hrazena pouze v souvislosti s konkrétní (jinou) smlouvou o dílo, jinými slovy, že by z ní vyplývalo, že žalobkyně má nadále zájem pokračovat v uplatňování svých práv vůči žalované v souvislosti s nesplněným závazkem k protokolárnímu předání předmětných děl dle smluv o dílo ze dne , datum, a , datum, . Naopak z odpovědi pana , jméno FO, se jednoznačně podává, že žalovaná nehodlá zaslanou fakturu hradit v souvislosti přinejmenším se smlouvou o dílo ze dne , datum, . Stejně tak z následné reakce pana , jméno FO, lze učinit závěr, že žalobkyně vyčíslila veškeré náklady spojené s dokončením díla a nikterak nebylo zmíněno, že by snad měl existovat ještě jiný závazek žalované v souvislosti s předmětnou zakázkou. Uvedené lze dovodit i z toho, že prvá a druhá smlouva o dílo byly vzájemně navázané, když (prvá) smlouva o dílo týkající se provedení hrubých staveb atd. zakotvila termín splnění do , datum, a (druhá) smlouva o dílo, jejímž předmětem byly zámečnické prvky atd., byla uzavřena dne , datum, . Je tedy dle přesvědčení soudu nepochybné, že účastníci řízení řešili v předmětné emailové komunikaci obě tyto smlouvy.

18. Tím, že bylo dílo dokončeno třetí osobou, zanikl závazek žalované pro následnou nemožnost plnění (§ 2006 odst. 1 občanského zákoníku). Z výše citovaných závěrů doktríny a judikatury vyplývá, že v takovém případě zaniká i akcesorické právo věřitele domáhat se smluvní pokuty. Zmíněná výjimka z tohoto pravidla – situace, kdy právo na zaplacení smluvní pokuty vzniklo ještě před zánikem utvrzovaného závazku – na právě posuzovanou věc nedopadá, neboť se v řízení prokázalo, že závazek zanikl před , Anonymizováno, a žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení smluvní pokuty za období od , datum, . V žalovaném období, tj. po dokončení díla třetí osobou (zániku závazku), nemohla být žalovaná z povahy věci v prodlení a žalobkyni tudíž žádná škoda z prodlení, jejíž paušalizovanou náhradou by smluvní pokuta byla, vzniknout nemohla.

19. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně nemá nárok na zaplacení smluvní pokuty v žalovaném období.

20. Ostatními argumenty žalobkyně týkající se otázky absence protokolárního předání díla žalovanou, nebo otázky (ne)promlčení nároku na smluvní pokutu se soud nezabýval, protože vzhledem k výše provedenému právnímu posouzení věci nejsou relevantní.

21. Soud pro úplnost rekapituluje, že dospěl k závěru, že závazky zajišťované smluvní pokutou zanikly pro následnou nemožnost plnění, čímž zaniklo i právo na smluvní pokutu. Není tedy už podstatné, že nezanikly způsobem předvídaným ve smlouvách o dílo, tj. protokolárním předáním (splněním). A protože soud dospěl k závěru, že právo na smluvní pokutu coby akcesorický závazek zaniklo též, je nadbytečné vést polemiku o tom, zda se nárok na ni promlčel či nikoli.

22. Soud proto žalobu výrokem I. v celém rozsahu zamítl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části rozsudku.

23. Protože soud žalobu zamítl, přiznal podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), plně úspěšné žalované náhradu nákladů řízení.

24. Náklady řízení tvoří odměna zástupce žalované za 2 úkony po 10 260 Kč [převzetí a příprava zastoupení a vyjádření k žalobě ze dne , datum, (za jehož součást soud pokládá i blanketní odpor podaný dne , datum, – srov. např. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2019, č. j. 20 Co 293/2019-142) podle § 7 odst. 6, a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) ve znění před nabytím účinnosti vyhlášky č. 258/2024 Sb. a náhrada hotových výdajů odpovídající dvěma paušálním částkám po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění před nabytím účinnosti vyhlášky č. 258/2024 Sb. a 2 úkony po 10 260 Kč [účast na jednáních konaných ve dnech , datum, a , datum, podle § 7 odst. 6, a § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu] a náhrada hotových výdajů odpovídající dvěma paušálním částkám ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění vyhlášky č. 258/2024 Sb.

25. Celkem tedy tvoří náklady řízení žalované 42 540 Kč.

26. Soud žalobkyni uložil, aby náhradu nákladů řízení úhrnné výši 42 540 Kč zaplatila v pariční lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalované podle § 149 odst. 1 o. s. ř.