6 C 162/2023
V PLATNOSTIOkresní soud Praha-východ určil, že žalobkyně je vlastníkem pozemku o výměře 155 m² vymezeného geometrickým plánem, který vznikl oddělením z jiné parcely. Soud se opřel o § 1095 a § 3066 občanského zákoníku, které umožňují nabytí vlastnického práva mimořádným vydržením při dlouhodobé a poctivé držbě. Žalobkyně splnila podmínky mimořádného vydržení, protože po dobu přes dvacet let držela pozemek v dobré víře a bez nepoctivého úmyslu. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 17 342 Kč, která má být splacena do tří dnů od právní moci rozhodnutí.
Plný text
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Bartošem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva
I. Určuje se, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. číslo o výměře 155 m² vymezeného geometrickým plánem číslo Ing. jméno příjmení, oddělením z pozemku parc. číslo vše v katastrální uzemí.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 17 342 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne datum domáhala, aby soud určil, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. číslo o výměře 155 m2 vymezeného geometrickým plánem číslo Ing. jméno příjmení odděleným z pozemku parc. číslo vše v k. ú obec u obec. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že v období od datum do datum byla vlastníkem pozemku parc. č. st. anonymizováno, jehož součástí je dům adresa, a parc. číslo k. ú obec u obec. Žalobkyně nabyla předmětné nemovitosti dědictvím po svém otci jméno příjmení (potvrzeného usnesením Okresního soudu Praha – východ, č. j. spisová značka, které nabylo právní moci dne datum). Žalobkyně přitom dále specifikovala, z jakého právního titulu její otec nemovitosti nabyl. Žalobkyně byla dopisem Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha - východ ze dne datum vyrozuměna o nesouladu údajů v katastru nemovitostí se skutečným stavem, konkrétně šlo o to, že část oploceného pozemku využívaného žalobkyní zasahuje do části parcely číslo v k. ú. obec u obec, jehož vlastníkem je žalovaná obec. Žalobkyně uvedla, že předmětné nemovitosti v rozsahu jejich oplocení držela a užívala v dobré víře, přičemž o nesouladu faktického a právního stavu do roku 2021 nevěděla ani žalovaná. Žalobkyně proto v dobré víře dále převedla darovací smlouvou předmětné pozemky na svou dceru. S ohledem na výše řečené žalobkyně shrnula, že po dobu 22 let oprávněně držela část pozemku parc. číslo v dobré víře s tím, že se jedná o část její zahrady - pozemku parc. číslo. Žalobkyně proto podle jejího přesvědčení část pozemku parc. číslo sousedící s jejím pozemkem vydržela nejpozději ke dni datum. Žalobkyně se proto domnívala, že splnila podmínky vydržení, jak jej upravoval předešlý občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb.) v § 129, § 130 a § 134 odst. 1 s tím, že se žalobkyně dodávala, že splnila i podmínky vydržení mimořádného ve smyslu § 1095 nového občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.).
2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala, když upozornila na nesoulad mezi skutečným a evidovaným stavem v katastru nemovitostí a v této souvislosti uvedla, že návrh žalobkyně na odkup předmětného pozemku v ceně 100 Kč/m2 zastupitelstvo obce zamítlo, neboť dosavadní praxe činila 300 Kč/m2. Samotné rozhodnutí ohledně podmínek vydržení ponechala žalovaná na úvaze soudu.
3. Mezi stranami bylo prohlášeno za nesporné, že žalobkyně byla od datum do datum vlastníkem pozemku parc. č. st. anonymizováno, jehož součástí je dům adresa, a parc. číslo k. ú. obec u obec s tím, že současným vlastníkem označených pozemků je právní nástupkyně žalované paní jméno příjmení, datum narození. Mezi stranami bylo rovněž nesporné, že žalovaná je v katastru nemovitostí vedena jako vlastník pozemku parc. číslo k. ú. obec u obec, přičemž rovněž nebylo sporu o tom, že pozemek nově označený parc. číslo o výměře 155 m2, vymezený geometrickým plánem číslo Ing. jméno příjmení, je užíván jako jednotný funkční celek v rámci areálu, který je oplocen a který tvoří funkční celek s pozemky ve vlastnictví jméno příjmení.
4. Nad rámec výše uvedených nesporných skutečností soud z listinných důkazů zjistil další relevantní skutečnosti, konkrétně z informace o řízení č. ZDŘ číslo 2021 vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha - východ soud zjistil, že příslušným katastrálním úřadem byl zjištěn nesoulad se skutečným stavem u uváděných pozemků p. ř. číslo a 41 v k. ú. obec u obec. Z pozvánky na jednání k revizi údajů v katastru nemovitostí ze dne datum soud zjistil, že byla právní nástupkyně žalované jméno příjmení pozvána na jednání o nesouladu údajů katastru nemovitostí se skutečným stavem v terénu, které mělo proběhnout dne datum. Ze zápisu z jednání zastupitelstva žalované ze dne datum soud zjistil, že zastupitelstvo obce zamítlo návrh na odkup předmětného pozemku (usnesení číslo). Další provedené listinné důkazy byly v souladu s nesporným prohlášením stran a soud z nich neučinil žádná skutková zjištění.
5. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) platí, že určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR (srovnej např. rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 4593/2010) platí, že naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k nemovitosti je dán, pokud žalobce, který o sobě tvrdí, že je vlastníkem nemovitosti evidované v katastru nemovitostí, není v katastru zapsán jako její vlastník.
6. Podle § 1089 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, který nabyl účinnosti dne datum (dále jen„ OZ“) drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.
7. Podle § 1091 odst. 2 OZ k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.
8. Podle § 1095 OZ uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.
9. Podle § 3066 OZ se do doby stanovené v § číslo započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.
10. S ohledem na nesporná tvrzení stran a provedené listinné důkazy má soud za prokázané, že žalobkyně byla od datum do datum vlastníkem pozemku parc. č. st. anonymizováno, jehož součástí je dům adresa, a pozemku parc. číslo k. ú. obec u obec, které v současnosti (ke dni rozhodnutí soudu) vlastní její dcera jméno příjmení. příjmení pozemek nově označený parc. číslo o výměře 155 m2, vymezený geometrickým plánem číslo Ing. jméno příjmení, po celou dobu byl a i v současnosti je užíván jako jednotný funkční celek v rámci areálu, který je oplocen a který tvoří funkční celek s pozemky ve vlastnictví jméno příjmení, dříve žalobkyně. Navzdory poučení dle § 118a o. s. ř. dané žalované při jednání, nebyla patřičně doplněna skutková tvrzení a označeny důkazy ke skutečnosti, že žalobkyně po dobu, kdy předmětné nemovitosti vlastnila, jednala v nepoctivém úmyslu ohledně nabytí sporného pozemku či výkonu držby k tomuto pozemku.
11. Pokud je výše uvedený zjištěný skutkový stav podřazen pod shora citovaná zákonná ustanovení, je třeba předně dojít k závěru, že je zde dán naléhavý právní zájem žalobkyně na určení vlastnického práva k nemovité věci ve smyslu § 80 o.s.ř., neboť žalobkyně v současné době jako vlastník předmětného pozemku v katastru nemovitostí vedená není. Pokud jde o věc samu, nelze než uzavřít, že žalobkyně, coby právní předchůdkyně jméno příjmení, naplnila podmínky mimořádného vydržení ve smyslu § 1095 OZ ve spojení s § 3066 OZ, neboť po dobu převyšující dvacet let (tj. více jak dvojnásobné doby nutné k řádnému vydržení nemovité věci podle § 1091 odst. 2 OZ) v dobré víře držela a užívala předmětný pozemek par. číslo o výměře 155 m2 vymezeného geometrickým plánem číslo Ing. jméno příjmení, vzniklého oddělením z pozemku parc. číslo vše v k. ú. obec u obec, přičemž byla oprávněně přesvědčena, že i tato nemovitá věc je v jejím vlastnictví. Žalovaná neunesla břemeno tvrzení ani důkazní, neboť nepoukázala na žádnou skutečnost, ze které by bylo možné usuzovat, že žalobkyně po předmětnou dobu jednala v nepoctivém úmyslu.
12. Pro úplnost soud odkazuje na přiléhavé rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3387/2021, podle kterého podmínkou mimořádného vydržení (§ 1095 OZ) není poctivá držba (§ 992 odst. 1 OZ), ani (pro dobu držby před datum) držba oprávněná (§ 130 odst. 1 obč. zák.), ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele. O nepoctivý úmysl jde, jestliže jednání držitele při nabytí a výkonu držby nebylo úmyslně poctivé (morální) v obecném smyslu. Důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele tíží toho, kdo vydržení popírá, přičemž do vydržecí doby jak pro řádné, tak mimořádné vydržení (§ číslo, § 1096 OZ) se ve prospěch vydržitele započte i doba držby jeho předchůdce, jen pokud předchůdce sám nesplnil podmínky vydržení, a nestal se tak vlastníkem věci.
13. S ohledem na shora řečené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a určil, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. číslo o výměře 155 m² vymezeného geometrickým plánem číslo Ing. jméno příjmení, oddělením z pozemku parc. číslo vše v katastrální uzemí.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 17 342 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 7 bod 5 a § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“) za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT po 3 100 Kč (příprava a převzetí věci, podání ve věci samé a účast na jednání před soudem dne datum), z částky 900 Kč představující paušální náhradu hotových výdajů za 3 úkony právní služby podle § 13 odst. 3 AT a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o. s. ř. rovnající se částce 2 142 Kč, neboť zástupce žalobkyně doložil osvědčení o registraci plátce DPH.
15. O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám advokáta úspěšného účastníka soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.