6 C 173/2020

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Bartošem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o ochranu osobnosti

I. Žaloba o povinnosti žalované zaslat žalobci písemnou a vlastnoručním podpisem jednatele opatřenou omluvou tohoto znění: „ [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalované], se omlouvá panu [celé jméno žalobce], [IČO], sídlem [adresa žalobce] adresovaném Okresnímu soudu Praha-východ, v řízení vedeném pod sp. zn. 7 C 52/2020, v němž na adresu pana [celé jméno žalobce] uvedla, že běžně používá nátlakové až zastrašující praktiky, v řízení činí obstrukční až šikanózní kroky, činil nátlak na zaměstnankyni [anonymizována dvě slova] paní [příjmení], uvádí úmyslně soud v omyl, standardně jedná neeticky, neštítil se použít jakýchkoliv prostředků k tomu, aby donutil [právnická osoba] zachovat smluvní vztah, uměle rozmnožuje soudní spory a přetěžuje soudní systém. Tyto výroky byly ze strany [právnická osoba] učiněny bez opory ve faktickém stavu a tam, kde jde o spekulativní názory, jsou značně přehnané a nekorektní.“ se zamítá.

II. Žaloba o povinnosti žalované zaslat žalobci písemnou a vlastnoručním podpisem jednatele opatřenou omluvu tohoto znění: „ [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalované], se omlouvá panu [celé jméno žalobce], [IČO], sídlem [adresa žalobce] adresovaném Okresnímu soudu Praha-východ v řízení vedeném pod sp. zn. 21 C 89/2020, v němž na adresu pana [celé jméno žalobce] uvedla, že se dopustil řady neetických jednání ve snaze činit na žalovanou nátlak a mstít se jí a jejím zaměstnancům, podal žalobu především ve snaze škodit žalované, pravým motivem podání žaloby je snaha o vytváření účelového nátlaku na [právnická osoba] a msta, neváhá zatěžovat soudy uplatňováním neexistujících nároků. Tyto výroky byly ze strany [právnická osoba] učiněny bez opory ve faktickém stavu a tam, kde jde o spekulativní názor, jsou značně přehnané a nekorektní.“ se zamítá.

III. Žaloba o zaplacení nemajetkové újmy ve výši 50 000 Kč se zamítá.

IV. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 12 342 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobce se žalobou podanou dne 8. 9. 2020 domáhal uložení povinností uvedených ve výrokové části tohoto rozsudku. Tvrdil, že mezi žalobcem a žalovanou jako objednatelem byla dne 22. 8. 2014 uzavřena smlouva o provozu dopravního prostředku. Na základě této smlouvy prováděl žalobce pro žalovanou dopravu zásilek, a to až k 31. 1. 2020. Ze strany žalobce byly podány dvě žaloby, a to na určení, že smluvní vztah mezi účastníky trvá (vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 7 C 52/2020) a na vrácení skenerů (vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. 21 C 89/2020). Žalobci v rámci označených soudních řízení bylo doručeno podání ze dne 26. 3. 2020 adresované Okresnímu soudu Praha-východ k řízení vedenému pod sp.zn. 7 C 52/2020 (vyjádření k žalobě) a podání ze dne 13. 5. 2020 adresované Okresnímu soudu Praha-východ k řízení vedenému pod sp. zn. 21 C 89/2020 (vyjádření k žalobě 2), ve kterých se vyjádřil tak, že došlo k zásahu do osobnostních práv žalobce. Žalovaný v podáních mj. uvedl, že: 1)„ Žalobce standardně používá označení [anonymizována tři slova] na fakturách, jiných obchodních listinách i v rámci komunikace se třetími osobami, ačkoliv nejde o jeho obchodní firmu. Uvedené označení shodující se s názvem revolverového náboje [anonymizována dvě slova] má patrně působit výhružně vůči jiným osobám a podpořit nátlakové až zastrašující praktiky, které žalobce běžně používá.“, 2)„ Následně dochází k absurdní situaci, kdy žalobce popírá vědomost o existenci výpovědi Smlouvy, zároveň však činí obstrukční až šikanózní kroky, aby ukončení smluvního vztahu se žalovanou co nejvíce ztížil a svým faktickým jednáním potvrzuje, že o blížícím se ukončení mluvního vztahu ví.“, 3)„ Dle informací žalované bylo Potvrzení vydáno [jméno] [příjmení], pracovnicí reklamačního oddělení pobočky [anonymizováno] [obec a číslo]. Paní [příjmení] žalované sdělila, že Potvrzení vydala pouze po silném nátlaku ze strany žalobce, a to aniž by k vydání takového potvrzení byla oprávněna.“, 4)„ Nadepsaný soud žalobce úmyslně uvádí v omyl, když tvrdí, že mu do podání žaloby výpověď Smlouvy nebyla doručena. Neetické jednání je pro žalobce standardní, jak vyplývá z obstrukčních a šikanózních kroků, zkušeností zástupců žalované i z nátlaku na poštovní úřednici [jméno] [příjmení]“, 5)„ Přepisy pořízené zvukové nahrávky přiložené k žalobě jsou vytržené z kontextu a žalobcem účelově dezinterpretovány.“, 6)„ Pokud došlo k nestandardnímu jednání, tak jednoznačně ze strany žalobce, který sám, resp. prostřednictvím svého právního zástupce činil nátlak na zaměstnance žalované, kdy jim hrozil trestněprávními následky v případě, že budou pokračovat v ukončení smluvního vztahu s žalobcem.“, 7)„ Žalobce rovněž hrozil zástupcům žalované, že bude informovat mateřskou [právnická osoba] [příjmení] o jejich postupu jako o trestné činnosti. Tuto hrozbu také později naplnil, když záměrně zkreslujícím způsobem informoval o okolnostech ukončení smluvního vztahu vedení mateřské [právnická osoba] Post.“, 8)„ Lze uzavřít, že žalobce se po doručení výpovědi Smlouvy neštítil použít jakýchkoliv prostředků k tomu, aby donutil žalovanou zachovat smluvní vztah založený Smlouvou“, 9)„ .. je zřejmé, že i v případě úspěchu ve věci žalobci nezbyde než podat další žalobu na plnění, představuje pouze umělé rozmnožování soudních sporů a nepřípustné přetěžování soudního systému..“, 10)„ Ve sporech se žalovanou se žalobce dopustil řady neetických jednání ve snaze činit na žalovanou nátlak a mstít se jí a jejím zaměstnancům za ukončení smluvního vztahu.“, 11)„ Žalobce neváhal rozšiřovat o poměrech žalované difamující informace mezi jejími smluvními partnery, hrozit zaměstnancům žalované a podat na ně trestní oznámení.“, 12)„ Podaná žaloba je zcela nedůvodná a byla podána se stejným záměrem, tedy především ve snaze škodit žalované.“, 13)„ Pravým motivem podání žaloby je snaha o vytváření účelového nátlaku na žalovanou a msta za ukončení spolupráce se žalobcem.“ 14)„ Žalobce pak za tímto účelem neváhá zatěžovat soudy uplatňováním neexistujících nároků, jako je nárok uplatněný v tomto řízení, ačkoliv bylo možné řešit celou věc převzetím skenerů.“ Žalovaná tak o žalobci rozšířila nepravdivé zprávy, které jsou s to žalobce poškodit v osobním životě. Těmi, kteří jej neznají osobně a nemají s ním silnější životní zkušenost, což jsou v podstatě všechny osoby ze soudů, k nimž toto podání doputuje, bude vnímán jako násilník, který dokonce využívá – ať už reálně, či i jen symbolicky – k znásobení svých násilnických sklonů palnou zbraň. V dotčeném soudním řízení mohou soudci vlivem stereotypů, jimiž je zanesen vědomý i nevědomý rejstřík naší mentální sféry, přistupovat k žalobci s apriorním odporem. V profesním životě, pokud by se některý ze smluvních partnerů o této zprávě dozvěděl, se tito mohou od osoby žalobce distancovat, a to sociálně i obchodně. Žalobce byl žalovanou vylíčen nepravdivě a nepříznivě před neurčitým počtem osob, které se s podáními seznámily a seznámí, kdy zatím jde o úřední osoby soudců, administrativního aparátu soudu. Žalobce považuje výše popsané zásahy do své osobnostní sféry za natolik intenzivní, že požaduje kromě omluvy i finanční zadostiučinění.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tvrzením, že formulace, které byly uvedeny ve vyjádřeních k žalobám, byly zvoleny v kontextu výše popsaného jednání žalobce a jím pověřených osob. V rámci způsobu řešení sporů s žalobcem, považuje žalovaná obsah vyjádření k žalobám za nevybočující z rámce rétoriky užívané v obdobně vyhrocených sporech. Žalovaná zároveň odmítá, že by projevy nebyly věcné a střízlivé. Žalovaná podotýká, že to byl žalobce, resp. jeho právní zástupce, který se nedržel pravidel„ střízlivosti, věcnosti a slušnosti“, když do svých žalob připojil nedůvodné trestní oznámení podané na zaměstnance žalované, které v podaném trestním oznámení líčil jako nebezpečné osoby, jež vyhrožovaly zaměstnancům žalobce, a obvinil je ze spáchání závažných trestných činů nebezpečného vyhrožování, vydírání a loupeže. Trestní řízení zahájené podaným trestným oznámením Mgr. [jméno] [příjmení] bylo po podání vysvětlení zúčastněných osob ukončeno, neboť trestní oznámení bylo zcela nedůvodné. Tvrzení žalobce o jeho poškození v osobním životě je dle žalované postaveno na zcela nesprávné konstrukci. Pokud by totiž osoby zúčastněné na soudních řízeních, a to soudci, zapisovatelé nebo jiní zaměstnanci soudu, měly k žalobci nebo předmětu soudních řízení jakýkoliv vztah v osobní rovině, tedy mimo rámec vedení soudních řízení, měly by být pro svou podjatost vyloučeny. Všechny osoby, které se s obsahem vyjádření k žalobám mohly seznámit, jsou vázány mlčenlivostí. Obsah vyjádření k žalobám tak z jejich strany nemůže být jakkoliv dál šířen. Žalovaná je tak přesvědčena, že jejím postupem nedošlo k šíření jakýchkoliv tvrzení o žalobci v souvislosti se spory, které mezi sebou účastníci vedou, nad rámec nezbytný pro ochranu jejich práv. Vyjádření k žalobám byla adresována toliko Okresnímu soudu Praha-východ.

3. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti.

4. Z vyjádření žalované ze dne 26. 3. 2020 do spisu sp.zn. 7 C 52/2020 vedené Okresním soudem Praha-východ bylo zjištěno, že dne 26. 3. 2020 se žalovaná vyjádřila k žalobě na určení ze dne 10.2.2020, kterou se žalobce domáhal určení, že právní vztah mezi žalobcem a žalovanou, založený smlouvou o provozu dopravního prostředku, trvá. Ve svém vyjádření čítající 8 stran žalovaná mj. uvedla, že 1)„ Žalobce standardně používá označení [anonymizována tři slova] na fakturách, jiných obchodních listinách i v rámci komunikace se třetími osobami, ačkoliv nejde o jeho obchodní firmu. Uvedené označení shodující se s názvem revolverového náboje 357 Magnum má patrně působit výhružně vůči jiným osobám a podpořit nátlakové až zastrašující praktiky, které žalobce běžně používá.“, 2)„ Následně dochází k absurdní situaci, kdy žalobce popírá vědomost o existenci výpovědi Smlouvy, zároveň však činí obstrukční až šikanózní kroky, aby ukončení smluvního vztahu se žalovanou co nejvíce ztížil a svým faktickým jednáním potvrzuje, že o blížícím se ukončení mluvního vztahu ví.“, 3)„ Dle informací žalované bylo Potvrzení vydáno [jméno] [příjmení], pracovnicí reklamačního oddělení pobočky [anonymizováno] [obec a číslo]. Paní [příjmení] žalované sdělila, že Potvrzení vydala pouze po silném nátlaku ze strany žalobce, a to aniž by k vydání takového potvrzení byla oprávněna.“, 4)„ Nadepsaný soud žalobce úmyslně uvádí v omyl, když tvrdí, že mu do podání žaloby výpověď Smlouvy nebyla doručena. Neetické jednání je pro žalobce standardní, jak vyplývá z obstrukčních a šikanózních kroků, zkušeností zástupců žalované i z nátlaku na poštovní úřednici [jméno] [příjmení]“, 5)„ Přepisy pořízené zvukové nahrávky přiložené k žalobě jsou vytržené z kontextu a žalobcem účelově dezinterpretovány.“, 6)„ Pokud došlo k nestandardnímu jednání, tak jednoznačně ze strany žalobce, který sám, resp. prostřednictvím svého právního zástupce činil nátlak na zaměstnance žalované, kdy jim hrozil trestněprávními následky v případě, že budou pokračovat v ukončení smluvního vztahu s žalobcem.“, 7)„ Žalobce rovněž hrozil zástupcům žalované, že bude informovat mateřskou [právnická osoba] [příjmení] o jejich postupu jako o trestné činnosti. Tuto hrozbu také později naplnil, když záměrně zkreslujícím způsobem informoval o okolnostech ukončení smluvního vztahu vedení mateřské [právnická osoba] Post.“, 8)„ Lze uzavřít, že žalobce se po doručení výpovědi Smlouvy neštítil použít jakýchkoliv prostředků k tomu, aby donutil žalovanou zachovat smluvní vztah založený Smlouvou“, 9)„ .. je zřejmé, že i v případě úspěchu ve věci žalobci nezbyde než podat další žalobu na plnění, představuje pouze umělé rozmnožování soudních sporů a nepřípustné přetěžování soudního systému..“. Dále se žalovaná vyjádřila k doručení výpovědi smlouvy o provozu dopravního prostředku (doručení výpovědi v elektronické podobě, doručení výpovědi v listinné podobě), k postupu žalobce po doručení výpovědi smlouvy, k existenci resp. neexistenci naléhavého právního zájmu, odkazovala na rozsáhlou judikaturu a v neposlední řadě sdělila soudu závěrečný návrh.

5. Z vyjádření žalované ze dne 13. 5. 2020 do spisu sp. zn. 21 C 89/2020 vedené Okresním soudem Praha-východ bylo zjištěno, že dne 13. 5. 2020 žalovaná podala vyjádření k žalobě na vydání věci ze dne 12.3.2020. Ve svém vyjádření čítající 5 stran žalovaná mj. uvedla, že 1)„ Ve sporech se žalovanou se žalobce dopustil řady neetických jednání ve snaze činit na žalovanou nátlak a mstít se jí a jejím zaměstnancům za ukončení smluvního vztahu.“, 2)„ Žalobce neváhal rozšiřovat o poměrech žalované difamující informace mezi jejími smluvními partnery, hrozit zaměstnancům žalované a podat na ně trestní oznámení.“, 3)„ Podaná žaloba je zcela nedůvodná a byla podána se stejným záměrem, tedy především ve snaze škodit žalované.“, 4)„ Pravým motivem podání žaloby je snaha o vytváření účelového nátlaku na žalovanou a msta za ukončení spolupráce se žalobcem.“ 5)„ Žalobce pak za tímto účelem neváhá zatěžovat soudy uplatňováním neexistujících nároků, jako je nárok uplatněný v tomto řízení, ačkoliv bylo možné řešit celou věc převzetím skenerů.“ Dále se žalovaná vyjádřila k ukončení spolupráce mezi žalobcem a žalovanou, že žalovaná není v prodlení s vrácením skenerů, k rozdílnosti požadavků žalobce, kdy jeho výzvy jsou vzájemně rozporné, a k nepřiměřenosti ceny skenerů tvrzené žalobcem.

6. Z žaloby podané žalobcem na žalovanou ze dne 10. 2. 2020 s žalobním návrhem na určení právního vztahu bylo zjištěno, žalobce podal žalobu na určení, že právní vztah mezi žalobcem a žalovanou, založený smlouvou o provozu dopravního prostředku, uzavřenou mezi žalobcem, jako provozcem a žalovanou, jako objednatelem dne 22. 8. 2014, trvá.

7. Z žaloby podané žalobcem na žalovanou ze dne 12. 3. 2020 na vydání věci bylo zjištěno, že žalobce se domáhal po žalovaném vydání 20 skenerů specifikovaných v žalobním návrhu a pro případ, že žalovaný skenery nemá v držení uložení povinnosti uhradit žalobci částku odpovídající ceně příslušného skeneru, která byla též vyčíslena v žalobním návrhu.

8. Z počítačové sjetiny z internetových stránek [webová adresa] bylo zjištěno, že ve [právnická osoba] pracuje v daňovém oddělení [jméno] [příjmení], v právním oddělení [jméno] [příjmení], smluvními advokáty jsou [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a právní služby – odborná stanoviska poskytuje [jméno] [příjmení].

9. Z dopisu žalobce ze dne 15. 4. 2020 adresovaného zástupci žalované bylo zjištěno, že právní zástupce žalobce reaguje na výzvu ze dne 8. 4. 2020 adresovanou žalobci. V dopisu sděluje, že žalobce uvedeným subjektům smlouvu ze dne 22. 8. 2014 neposkytl, JUDr. [jméno] [příjmení] není kolegou právního zástupce žalobce, jelikož není zapsán v seznamu advokátů a není právním zástupcem a ani jinou formou nezastupuje zájmy žalobce.

10. Z emailové korespondence mezi [jméno] [příjmení] za [právnická osoba], s.r.o. a [jméno] [příjmení], v kopiích také zadány adresy [email] a [email] ze dne 30. 1. 2020, z emailové korespondence mezi [jméno] [příjmení] za [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] – adresa [email] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] po vyjádření odkazuje na Mgr. [jméno] [příjmení] a uvádí, že výpověď smlouvy nebyla doručena.

11. Z dopisu [jméno] [příjmení], vedoucího právního oddělení [právnická osoba], s.r.o. adresované [právnická osoba] s.r.o. ze dne 2. 4. 2020, z dopisu [jméno] [příjmení] za [právnická osoba] adresovaný [právnická osoba] ze dne 2.4.2020, dopisu [jméno] [příjmení], adresovaný [jméno] [příjmení] ze dne 2.4.2020, z emailové korespondence mezi [jméno] [příjmení] za [právnická osoba] a paní [příjmení] ze dne 2.4.2020, zdopisu [jméno] [příjmení] za [právnická osoba] adresovaný [právnická osoba] ze dne 2.4.2020 bylo zjištěno, že vedoucí právního oddělení [právnická osoba] [jméno] [příjmení] se obrátil s žádostí o součinnost na několik dopravců za účelem prověřování, jehož důvodem byla nově zjištěná praxe, kdy [anonymizována dvě slova] má za to, že může ukončit spolupráci s dopravcem ze dne na den, ani by mu doručilo výpověď smlouvy, a aniž by k tomu byly smluvně nebo zákonem předpokládané závažné důvody ukončení smlouvy bez výpovědi, kdy zadavatelem prověřování byl žalobce.

12. Z dopisu [jméno] [příjmení] za [právnická osoba] ze dne 29.4.2020, adresovaný [právnická osoba] [příjmení] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], [anonymizována dvě slova], k rukám předsednictva v českém i německém znění včetně doručenky bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] za [právnická osoba] zaslal sdělení ve věci protiprávního jednání [právnická osoba] [anonymizováno] a osob za ni jednajících jedinému společníkovi [právnická osoba] navazující na informaci o sporu, který vede jeden ze smluvních dopravců (žalobce).

13. Z dopisu [jméno] [příjmení] za [právnická osoba], zasílaný emailem 15.4.2020 na adresu [email], z dopisu [jméno] [příjmení] za [právnická osoba], zasílaný emailem 15.4.2020 panu [jméno] [příjmení] za [anonymizována dvě slova], z emailové korespondence mezi [jméno] [příjmení] za [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] ze dne 15. 4. 2020 bylo zjištěno, že zaslal [jméno] [příjmení] za [právnická osoba] výzvu k zdržení se šíření nepravdivých informací (o zastupování žalobce [právnická osoba], s.r.o.) a výzvou k poskytnutí omluvy.

14. Z oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že došlo ke spáchání trestného činu ze dne 3. 2. 2020, adresované Obvodnímu státnímu zastupitelství v [obec] žalobcem v zastoupení zástupce žalobce bylo zjištěno, že žalobce prostřednictvím svého zástupce s hlavičkou [právnická osoba], s.r.o. podal dle svého obsahu trestní oznámení proti žalované.

15. Vzhledem k tomu, že takto provedené dokazování bylo pro rozhodnutí provedeno v dostatečném rozsahu, aby mohl soud ve věci rozhodnout, zamítl další návrhy na doplnění dokazování tak, jak byly účastníky v průběhu řízení navrženy.

16. Podle § 81 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého (odst. 1). Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy (odst. 2).

17. Podle § 82 odst. 1 občanského zákoníku, člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

18. Podle § 2894 odst. 1 občanského zákoníku, povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Podle odst. 2 téhož ustanovení nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvláštní zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučiněním posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.

19. Podle § 2951 odst. 2 občanského zákoníku se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečné účinné odčinění způsobené újmy.

20. Podle § 2956 občanského zákoníku vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

21. Vycházeje z uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět.

22. Po skutkové stránce vyšlo v řízení najevo, že účastníci vedou sporná řízení u zdejšího soudu, a to na určení, že právní vztah mezi žalobcem a žalovanou, založený smlouvou o provozu dopravního prostředku, trvá, a dále o vydání věcí, kdy v obou sporech žalobce vystupuje na straně žalující a žalovaná na straně žalované. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou vznikl závazkový vztah, když žalobce nesouhlasil s postupem žalované, a proto žalobce podal na žalovanou žalobu na určení, že právní vztah mezi žalobcem a žalovanou, založený smlouvou o provozu dopravního prostředku, uzavřenou mezi žalobcem, jako provozcem a žalovanou, jako objednatelem dne 22. 8. 2014, trvá. Žalobcem na žalovanou byla následně dne 12. 3. 2020 podána žaloba na vydání věci. Obě dvě řízení jsou vedena u Okresního soudu Praha-východ. Žalovaný podal k těmto žalobám vyjádření, kterými měl žalobce poškodit v osobním životě, v dotčeném soudním řízení a i v životě profesním.

23. K oprávněnosti zásahu do osobnostních práv fyzické osoby v souvislosti se soudním řízením se váže stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14.4.2010 uveřejněné pod Cpjn 13/2007, podle kterého došlo-li k zásahu do osobnostních práv v rámci výkonu zákonem stanovených oprávnění, resp. povinností (např. postupem příslušných orgánů v řízení, k němuž jsou ze zákona povolány, výpovědí svědka, resp. účastníka v takovém řízení, úkony advokáta jednajícího za klienta na základě udělené plné moci apod.), pravidelně nepůjde o zásah neoprávněný, pokud subjekt (osoba fyzická či právnická), jež se zásahu dopustil, nevybočil z mezí takto stanovených práv a povinností; zásah je třeba současně vždy posuzovat v kontextu s okolnostmi, za nichž k němu došlo, a dále s přihlédnutím k funkci, kterou výkon dotčených práv, resp. povinností, plní. Vybočením z mezí takto stanovených práv a povinností v soudním řízení je zejména (například) křivé obvinění (§ 174 trestního zákona č. 140/1961 Sb., resp. § 345 trestního zákoníku č. 40/2009 Sb.), křivá výpověď (§ 175 trestního zákona č. 140/1961 Sb., resp. § 346 trestního zákoníku č. 40/2009 Sb.) nebo přestupek podle § 49 odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších změn a doplňků. Ve věcech veřejného nebo jiného společenského zájmu má každý právo sám nebo s jinými se obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi; petice představuje zvláštní kvalifikovaný případ svobody projevu (který je spjat s povinností orgánu veřejné moci na obsah petice reagovat), může tak dojít ke kolizi s ústavněprávní hodnotou, jíž je právo na ochranu cti a dobré pověsti (čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Proto bez dalšího neplatí, že„ vyloučení neoprávněnosti zásahu do osobnostních práv“ je dáno již tím, že„ zásah“ byl vyjádřen obsahem petice, jakožto výrazu ústavně zaručeného práva. Nejvyšší soud v citovaném stanovisku dále přitakává závěru přijatému Vrchním soudem v Praze ve věci vedené pod sp. zn. 1 Co 176/2005 - 75, který přiléhavě uvedl, že plněním zákonné povinnosti je i výpověď účastníka v řízení před soudem. Vybočením z plnění zákonné povinnosti a z využití zákonného oprávnění při účastnické výpovědi v řízení před soudem je jakékoliv počínání, které přes řádné poučení soudem ve smyslu ustanovení § 131 o. s. ř. a bez podnětu soudu vůbec nesouvisí s předmětem výslechu a předmětem řízení. Je jím i uvedení údajů a úsudků, za jejichž vyslovení byl účastník pravomocně uznán příslušným orgánem vinným ze spáchání trestného činu či přestupku podle § 49 odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších změn a doplňků.

24. V projednávaném případě dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána po právu, neboť předmětnými výroky a tvrzeními žalované nebylo zasaženo do osobnostních práv žalobce, když v řízení byla prokázána existence„ vyhrocených“ vztahů mezi účastníky, kdy žalobce prostřednictvím svého zástupce podal na žalovanou nedůvodné trestní oznámení a žalobcem pověřená osoba ([jméno] [anonymizováno]) vedla komunikaci ohledně praxe žalované stran ukončení smluvní vztahů se svými partnery (dopravci), přičemž důvodem byla„ nově zjištěná praxe, kdy [anonymizována dvě slova] má za to, že může ukončit spolupráci s dopravcem ze dne na den, ani by mu doručilo výpověď smlouvy, a aniž by k tomu byly smluvně nebo zákonem předpokládané závažné důvody ukončení smlouvy bez výpovědi“, a dokonce i s mateřskou společností (jediným společníkem) žalované („ Sdělení ve věci protiprávního jednání [právnická osoba] s.r.o. a osob za ni jednajících“). Soud přihlédl k celkovému kontextu obou procesních vyjádření žalované, které obsahují z převážné části věcné a právní argumenty, a lze tedy uzavřít, že žalobou namítané formulace nepřekračující míru únosnosti v relaci na jiné spory mezi účastníky. Pro úplnost soud uvádí, že žalobce oslovil prostřednictvím pověřené osoby smluvní partnery i jediného společníka žalované, aniž by vyčkal pravomocného skončení řízení ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 7 C 52/2020 týkající se žaloby na určení existence smluvního vztahu mezi účastníky ze Smlouvy o provozu dopravního prostředku ze dne 22. 8. 2014. Soud dále poukazuje na to, že vyjádření byla zaslána Okresnímu soudu Praha-východ v rámci soudního řízení, kdy je právem účastníka vyjádřit se ve věci samé, a to i uvedením nepravdivých či zavádějících tvrzení.

25. Za zásah do osobnostní sféry žalobce by bylo možné označit pouze silně expresivní či dokonce vulgární projevy účastníka, čímž by došlo k vybočení z mezí takto stanovených práv a povinností v soudním řízení (excesu), což se v projednávaném případě nestalo.

26. Pokud tedy žalovaná uvedla, že žalobce běžně používá nátlakové či zastrašující praktiky, jedná neeticky, neštítí se použít jakýchkoli prostředků k donucení žalované zachovat smluvní vztah, lze dovodit, že žalovaná tento výrok o žalobci pronesla v návaznosti na jím iniciovanou komunikaci se smluvními partnery žalované či mateřskou společností žalované, kdy informace poskytnuté těmto osobám byly způsobilé poškodit dobrou pověst žalované. Pokud žalovaná uvedla, že žalobce činí obstrukční až šikanozní kroky, uvádí úmyslně soud v omyl, uměle rozmnožuje soudní spory atd. lze tyto (veskrze hodnotící) soudy považovat vzhledem k okolnostem za zcela přiměřené a nevybočující z běžné procesní rétoriky používané účastníky při uplatňování svých procesních práv. Konstatování, že žalobce činil nátlak na zaměstnance [anonymizována dvě slova], zjevně odráží procesní právo žalované bránit se proti žalobě skutkovým tvrzením, které hodlá prokazovat (viz důkazní návrh výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení] uplatněný ve vyjádření k žalobě).

27. Soud pro úplnost uvádí, že pokud člověk žijící ve společnosti musí ledacos snést, zejména běžné slovní útoky, projevy neúcty apod. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 25 Cdo 167/2019 ze dne 10.7.2020), tím spíše uvedená zásada musí platit pro výroky učiněné v rámci soudního řízení.

28. Z hlediska vzniku nemajetkové újmy, co by podmínky pro přiznání nároku na morální či dokonce relutární satisfakci (žalobce žalobou požadoval pouze náhradu nemajetkové újmy), zde zcela absentuje prvek publicity, neboť osoby administrativního aparátu soudu jsou vázání mlčenlivostí a nahlédnutí jiných osob než účastníků do spisů je podmíněno právním zájmem nebo závažnými důvody žadatele, které předseda senátu posuzuje individuálně. Jako zcela lichý úsudek je třeba odmítnout to, že snad výroky žalovaného mohou značnou měrou poškodit žalobce i v samotném řízení z pohledu možné averze věc rozhodujících soudců ve vztahu k osobě žalobce tak, jak byl vykreslen žalovanou v předmětných vyjádřeních.

29. Soud proto vzhledem k shora uvedenému žalobu zamítl.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 342 Kč Tyto náklady se sestávají z nákladů právního zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání 28. 4. 2021), dále ze tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z těchto částek, tj. ve výši 2 142 Kč, celkově tedy náklady v částce 12 342 Kč O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.