6 C 233/2018

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Bartošem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 99 050 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 242 000 Kč od 11. 1. 2018 do 13. 2. 2018 a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 99 050 Kč od 14. 2. 2018 do zaplacení a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky ve výši 100 950 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 342 950 Kč od 14. 12. 2017 do 10. 1. 2018, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 100 950 Kč od 11. 1. 2018 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně i žalovaná jsou povinny nahradit České republice na účet Okresního soudu Praha – východ náklady státu, každá ve výši 3 860,57 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala zaplacení částky ve výši 200 000 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že prodala na základě objednávky ze dne 29. 9. 2017 své zboží žalované, konkrétně se jednalo o náhradní díly na opravu motoru Caterpillar C9. Zboží bylo žalované řádně a včas dodáno, což žalovaná stvrdila podpisem na dodacím listu. Při odběru zboží vystavila žalobkyně žalované fakturu na částku 342 950 Kč, přičemž žalovaná se zavázala zaplatit kupní cenu v uvedené výši do 13. 12. 2017. Žalovaná však uhradil kupní cenu pouze zčásti, a to ve výši 142 950 Kč dne 13. 2. 2018, a zůstává tedy dlužna částku 200 000 Kč. Ačkoli žalobkyně přípisem ze dne 10. 5. 2018 vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do 17. 5. 2018, žalovaná svou pohledávku do dnešního dne neuhradila.

2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala a navrhla žalobu v plném rozsahu zamítnout. Ke skutkovému stavu prezentovanému žalobkyní uvedla, že tato provedla na základě předmětné objednávky opravu motoru Caterpillar z drtiče Ullyse ve vlastnictví žalované, přičemž převzala zálohu na opravu motoru ve výši 200 000 Kč, na což byl i vystaven příjmový doklad dne 12. 10. 2017. Žalobkyně následně převzala motor do opravy a odvezla jej do svých pracovních prostor, kde byla oprava provedena. Není tedy pravdivé tvrzení, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva. Ze strany žalobkyně bylo písemně avizováno prodloužení termínu opravy motoru, byl také vypracován protokol o opravě motoru, přičemž po doručení opraveného motoru a faktury ze strany žalobkyně byl žalovanou uhrazen doplatek faktury.

3. V replice žalobkyně upřesnila, že skutečně žalovaná u žalobkyně objednala opravu předmětného motoru, kterou žalobkyně řádně provedla. V rámci provedené opravy však žalobkyně žalované dodala i náhradní díly pro předmětný motor, které musely být k opravě použity, přičemž žalobkyně za provedené dílo (zahrnující i dodané díly) vystavila žalované fakturu znějící na částku 559 383 Kč se splatností k 29. 11. 2017. Předmětnou fakturu žalobkyně následně vezla na schůzku s jednatelem žalované k proplacení, žalovaná však na této schůzce požadovala po žalobkyni, aby fakturu vystavila pouze na díly použité v rámci opravy s tím, že předmětem faktury nebudou práce, na které se zohlední zaplacená záloha ve výši 200 000 Kč. Žalobkyně proto z obavy, že žalovaná neuhradí dlužnou částku za opravu motoru, přistoupila na podmínky dané žalovanou a vystavila novou fakturu, kterou v souladu s požadavky žalované vyúčtovala pouze náhradní díly. Tuto fakturu žalovaná řádně převzala a odsouhlasila svým podpisem, čímž zároveň potvrdila, že uhrazená částka ve výši 200 000 Kč připadá na práce provedené na opravě a zbylá částka ve výši 342 950 Kč připadá na náhradní díly. Žalovaná proto stále dluží žalobkyni žalovanou částku, neboť na novou fakturu znějící na částku 342 950 Kč bylo uhrazeno pouze 142 950 Kč. Pokladní doklad o úhradě zálohy ve výši 200 000 Kč obsahuje účel platby, kterým byla záloha na opravu motoru jako takovou, nikoli pouze na díly, které jsou předmětem tohoto sporu, což svědčí o účelovosti tvrzení žalované. Je rovněž nelogické, aby žalovaná přijala fakturu na díly znějící na částku 342 950 Kč za situace, kdy dle jejího tvrzení měla být částka ve výši 200 000 Kč již zaplacena. Žalobkyně je přesvědčena, že částečnou úhradou ve výši 142 950 Kč žalovaná uznala i zbytek dlužné částky dle předmětné faktury ve smyslu ust. 2054 odst. 2 o. z., když předmětnou platbu označila variabilním symbolem dané faktury, aniž by fakturovanou částku jakkoli rozporovala.

4. Žalovaná v průběhu řízení doplnila, že o faktuře znějící na částku 559 383 Kč se dozvěděla až v rámci soudního sporu, popřela skutečnosti popsané v replice ohledně výsledku schůzky, kdy to byla žalobkyně, kdo navrhl, aby faktura na částku 342 950 Kč byla vystavena bez zohlednění uhrazené zálohy ve výši 200 000 Kč. Žalovaná upřesnila, že kontakt a doporučení na žalobkyni jí byl zprostředkován [jméno] [příjmení], přičemž strany se na ceně díla dohodly tak, že nepřesáhne částku 400 000 Kč, kdy žalovaná uhradí zálohu ve výši 50 % a doplatek uhradí po dodání, osazení a odzkoušení motoru. Termín dodání díla připadal na 2. 11. 2017, po tomto datu měla žalovaná další zakázky, ty však nebyla schopna dodržet z důvodu pozdního dodání opraveného motoru ze strany žalobkyně.

5. Z faktury č. 210170631 vystavené dne 29. 11. 2017 zjistil soud, že žalobkyně vyúčtovala žalované cenu prodeje náhradních dílů s odkazem na dodací list č. 890170798 ve výši 342 950 Kč včetně DPH, a to se splatností do 10. 1. 2018. Na faktuře se dále nachází vyjádření žalované coby odběratele„ Fakturu převzal dne (s částkou souhlasím):“ a připojen podpis (neidentifikovatelné) osoby.

6. Z dodacího listu č. 890170798 soud zjistil, že byly žalobkyní žalované dodány tam označené položky s naceněním každé z položek, přičemž výsledná cena činí 342 950 Kč včetně DPH. Dodací list byl podepsán oběma stranami.

7. Z emailové zprávy ze dne 29. 9. 2017 odeslané z adresy [anonymizováno] na adresu [email] soud zjistil, že žalovaná objednala u žalobkyně opravu motoru Caterpillar z drtiče Ullyse.

8. Z emailové zprávy ze dne 1. 12. 2017 odeslané z adresy [email] na adresu [anonymizováno] soud zjistil, že žalobkyně se omlouvala za prodloužení termínu opravy motoru CAT 3116 s tím, že byl motor 1. 12. 2017 odzkoušen, motor funguje, v pondělí by se motor nechal běžet bez zátěže, aby se zaběhl a následně by se vyměnil motorový olej. Při odzkoušení se objevil malý únik kapaliny, který by byl v pondělí rovněž přetěsněn, tím by měl být motor připraven k namontování. V úterý ráno by mechanici přijeli motor namontovat a zprovoznit drtič.

9. Z protokolu opravy motoru Cat 3116 ze dne 6. 12. 2017 sepsaného za žalobkyni [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že z důvodu nefunkčnosti mazacího systému byly na předmětném motoru provedeny tam uvedené výměny a opravy.

10. Z pokladního dokladu vystaveného žalobkyní dne 12. 10. 2017 soud zjistil, že žalovaná zaplatila částku 200 000 Kč žalobkyni jako zálohu na opravu drtiče - motoru Caterpillar.

11. Z faktury č. 210170631 vystavené dne 29. 11. 2017 zjistil soud, že vyúčtovaná částka činí 559 383 Kč včetně DPH se splatností do 13. 12. 2017.

12. Z výpisu z účtu vedeného u [právnická osoba] [bankovní účet] za období 7. 2. 2018 - 6. 3. 2018 na žalovanou soud zjistil, že žalovaná uhradila dne 13. 2. 2018 žalobkyni částku 142 950 Kč s uvedením [variabilní symbol].

13. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že v září 2017 došlo na stroji, který měli ve vlastnictví, konkrétně se jednalo o drtič Ullys, motor Caterpilar, k závadě, ke které přizvali specialistu [právnická osoba], pana [příjmení], který po prvním ohledání zjistil, že je závada rozsáhlejšího charakteru, a že by cena opravy od [právnická osoba] byla vysoká, a doporučil jim žalobkyni, konkrétně pana [příjmení], která se touto činností zabývá také. Dostal kontakt na pana [příjmení], kterého oslovil, ten se přijel podívat na stroj. Se žalobkyní má dvě obchodní zkušenosti a ani jedna není dobrá. Negativní proto, že v prvém případě tam bylo nedodržení termínu a závady, jedná se o případ projednávaný v tomto sporu, v druhém případě mělo jít o opravu motoru na malém nakladači, který jim po těch tahanicích vrátili s tím, že v další analýze a opravě pokračovat nebudou, přičemž jej vrátili v desolátním stavu. Co se týká vztahu k žalované, působí u ní jako obchodní ředitel a vedoucí závodního lomu. O předmětu sporu ví, hovořil na začátku roku 2018 s panem [příjmení], který argumentoval tím, že je třeba něco doplatit, načež ho svědek vyzval, ať přijede, že tu věc dořeší, což odmítl, následně se ozvala advokátní kancelář zastupující žalobkyni. Svědek shromáždil všechny podklady k faktuře a považoval to za vyřízené. Kontaktován byl osobně, neboť měl zakázku na starosti. Ohledně předmětné zakázky, resp. ujednání o její ceně uvedl, že zhruba v září 2017 došlo na motoru Caterpilar k závadě, ke které přizvali specialistu [právnická osoba], pana [příjmení], který po bližším ohledání zjistil, že motor vykazuje závady, které se neslučují s jeho dalším provozem, s tím, že je třeba závadu zanalyzovat. Zhruba nastínil, kolik by to stálo, přičemž cena by se pohybovala kolem 600 000 Kč. Vzhledem k tomu, že stroj, ve kterém se závadný motor nacházel, byl staršího data, tak jim byla doporučena žalobkyně, konkrétně pan [příjmení], kterého pan [příjmení] považoval za odborníka, s tím, že tato společnost je schopna opravu nějakým způsobem zabezpečit za podstatně přijatelnějších finančních podmínek. Na pana [příjmení] dostal kontakt, oslovil ho, ten přijel, stroj prohlédl a sdělil, že nejprve je potřeba napsat a poslat v emailové podobě objednávku, že mají zájem o opravu stroje. To učinil. Opravu pan [příjmení] nacenil na zhruba 400 000 Kč s tím, že do této částky by se měli vejít, a protože byli nový zákazník, požadoval zaplacení zálohy ve výši 50 %, s čímž problém neměli. Tuto zálohu také v hotovosti oproti příjmovému dokladu zaplatili, a to za přítomnosti svědka, jednatele žalované, pana [příjmení], což byl strojník, a pana [příjmení]. To nacenění proběhlo v ústní formě. Doplatek, který měl být splatný po opravě, neměl přesáhnout 200 000 Kč. Termín opravy s následným zprovozněním byl stanoven na 2. 11. 2017. Na tomto termínu bazírovali, neboť z důvodu sezónnosti prací stroj ještě chtěli do zhruba poloviny prosince využít, aby se tak vrátila investice, kterou do stroje vložili. Stroj k datu 2. 11. 2017 zprovozněn neměli, nestalo se tak ani ke konci listopadu, nýbrž až v prosinci, čímž o plánované práce se strojem přišli. Po montáži motoru do stroje stroj akorát tak nastartovali s tím, že vzhledem k prodlení s dokončením opravy se rozhodli stroj prodat a za tím účelem i sehnali kupce. S Ing. [anonymizováno] se následně domluvili, že ten nedoplatek, který měl být 142 950 Kč, doplatí po novém roce v souvislosti s prodejem stroje, což také učinili. Prakticky ihned po prodeji stroje v lednu 2018 začala mít třetí osoba problémy s motorem a z tohoto důvodu se na základě garančních listů obrátila na žalobkyni s požadavkem na záruční opravu. Žalobkyně toto odmítla s argumentem, že nemá zaplaceno za opravu motoru od žalované. Následně někdy na jaře 2018 v emailové i telefonické podobě začal komunikovat s advokátní kanceláří, která požadovala doplatek, který nemá opodstatnění, neboť takto cena nikdy ujednána nebyla. Faktura, kterou dostali, obsahovala vše, co se týkalo opravy toho stroje. Ohledně podrobností týkajících se otázky nacenění předmětné zakázky uvedl, že tehdy řekli panu [příjmení], jak nacenila opravu [právnická osoba] Pan [anonymizováno] v rámci požadavku na zaplacení zálohy ještě uváděl, že pořizování náhradních dílů je pracné a zdlouhavé. Co se týká okolností, za kterých došlo k hotovostní úhradě zálohy, uvedl, že v tento okamžik se již cena opravy neřešila, neboť byla stanovena předtím a této ceně odpovídala i výše 50 % zálohy na částku 200 000 Kč. Předání zálohy proběhlo v kanceláři žalované, byl tomu opět přítomen pan [příjmení], který tuto zálohu za žalobkyni přebíral, svědek, jednatel žalované, který peníze předával, a pan [příjmení], který se ještě doptával na nějaké technické záležitosti. Pan [anonymizováno] uvedl, že oprava motoru včetně jeho montáže do stroje bude hotova do 2. 11. 2017. Poté, co vypsal předmětný příjmový doklad, tak pan [příjmení] i s hotovostí odjel. Cena se již neřešila. Poté, co ústně navrženou cenu opravy akceptovali, pan [příjmení] cenu přiblížil, říkal nám, co se zhruba bude s tím motorem dělat, co se bude měnit apod. Následně byl motor demontován a odvezen, stroj zůstal. Ohledně předávání a podepisování faktury uvedl, že faktura měla obvyklé účetní náležitosti, po obsahové stránce tam byl soupis náhradních dílů a činností s hlavičkou, že fakturují za opravu stroje na částku 342 000 Kč, pak tam byly nějaké přílohové listy. Po obdržení faktury shledal, že ta smluvně sjednaná cena je v souladu s fakturou. Faktura měla parametry částky, na které se předem domluvili, kolik z té fakturované částky mělo připadat na práci a kolik na materiál, uvedl, že pokud někdo řekne, že opraví stroj za 400 000 Kč a tu činnost zrealizuje, on mu zaplatí fakturu ve výši 400 000 Kč + nějaká procenta, tak ho nezajímá, jestli si draze nakoupí díly a levně to opraví nebo obráceně, takhle to nefunguje. Jestli tedy pánové od žalobkyně rozepsali cenu do dílů nebo do práce, to není schopen říct a ani ho to nezajímalo, protože ta cena opravy odpovídala ústní dohodě. Neměl důvodu, cokoli přezkoumávat. Že měla být cena o cca 50 000 Kč nižší, neřešil, neboť motor byl dodán s poměrně značným zpožděním, konkrétně o 1 měsíc. Ohledně splatnosti doplatku bylo dohodnuto, že doplatková faktura bude vystavena až po opravě a odzkoušení. Motor byl zpět montován někdy na začátku prosince, někdy v tomto období byla předávána i doplatková faktura. Faktura se předávala v kanceláři, byl tomu přítomen opět jednatel žalované, jeho syn, já, pan [příjmení] a pan [příjmení]. Při předávání faktury se nic neřešilo, leda termín doplacení. K té částce se ale nic neříkalo. Zda v té faktuře bylo uvedeno, že se odečítá záloha, uvedl, že je to logické. Na předložené faktuře zkoumal pouze částku, ostatní náležitosti neměl důvodu řešit, nic jiného nepodepisoval, pouze fakturu. Následně po dotazu soudu, zda podepisoval dodací list, svědek upřesnil, si není jistý, ale myslí, že ne. Po předložení předmětné faktury a dodacího listu soudem svědek potvrdil, že jak fakturu, tak dodací list podepsal já. Ohledně odzkoušení po montáži motoru uvedl, že montáž realizovala žalobkyně, trvalo to jeden den, přesné detaily si nepamatuje. Chvíli trvalo, než došlo k nastartování stroje, ostrou zátěž se strojem učinit nemohli již jen proto, že začínaly mrazy, přičemž stroj bylo možné provozovat pouze při určité teplotě. Závady se objevily později. [příjmení] ten stroj dále odzkoušet nemohli kvůli počasí, nízkým teplotám, i kvůli tomu, že měli zavřeno. Ohledně výskytu vad uvedl, že tyto se objevily krátce po prodeji stroje. Jednalo se o závady na motoru. Třetí osoba chtěla uplatnit po žalobkyni záruční opravu. Aktuálním vlastníkem předmětného stroje je [jméno] [příjmení], firmu neví, ale tato je ve velkém sporu s žalobkyní právě ohledně vad na předmětném motoru. K faktuře na čl. 28 uvedl, že mu známa není, takovou fakturu nikdy neviděl. To doplacení mělo být v první polovině ledna. Ohledně změny termínu splatnosti na 10. 1. 2018 uvedl, že je to možné. Ohledně fakturace náhradních dílů uvedl, že jedna věc je, jaká tam je částka, druhá věc je, kolik připadá na práci a kolik na materiál. V praxi se takto fakturuje běžně, jeho nezajímá, jaká byla mezi pány jednateli dohoda, zda žalobkyně chtěla ušetřit na daních tím, že fakturovala pouze materiál a nikoli práce. Takže mu to divné nebylo, stejně jako to, že tam není uvedena záloha, neboť na to měli pokladní doklad. Na faktuře nemusíte mít vyčíslenu zálohu. V rámci doplňující výpovědi svědek zdůraznil, že pan [příjmení] zakázku nacenil s DPH, neboť se ho osobně výslovně ptal, jestli je to s DPH. Ing. [anonymizováno] řekl jasnou cenu včetně DPH. Bylo to tak, že svědek se dožadoval ceny vč. DPH ještě před naceněním. Panem [příjmení] byla vybrána záloha za účelem nákupu náhradních dílů, nikoli za jiným účelem, a že kdyby pan [příjmení] sdělil, že potřebuje zálohu bezhotovostně, pan [příjmení] by nepochybně jel do banky a peníze poslal na účet žalobkyně.

14. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl, že v roce 2017 na základě živnostenského oprávnění mj. pracoval i pro žalobkyni, kdy pro ně zajišťoval některé služby technického charakteru ohledně oprav dopravních prostředků a stavebních strojů. Co se týká žalované, tak tato společnost měla stroj s porouchaným motorem s tím, že se jim nejevilo rentabilním nechat opravovat stroj u autorizovaného servisu Caterpillar a sháněli někoho, kdo jim motor opraví a našli na internetu žalobkyni, která se tímto zabývá. S panem [příjmení] se dohodli, že by zakázku po technické stránce převzal. Obchodní spolupráce s žalobkyní probíhala od poloviny roku 2014 do konce roku 2017. Spolupráci rozvázali z důvodu jiné, pro něj lákavější nabídky, kterou měl možnost přijmout. Občas ještě s žalobkyní spolupracuje, ale na jiné bázi. Zakázka u žalované byla poslední významnější zakázka, kterou dělal pro žalobkyni. Vztahy s představiteli žalobkyně jsou ryze obchodní. Ví, že v průběhu opravy vznikly nějaké spory, zejména časové, kdy došlo k nějakému termínovému skluzu, a dále po fakturaci se objevily nějaké závady apod., to bylo na sklonku roku, tehdy měl zdravotní potíže, takže se té zakázce nevěnoval až do konce. K okolnostem předmětné zakázky uvedl, že pan [příjmení] jej požádal, jestli by se toho ujal. Jel na provozovnu, stroj byl nepojízdný, na základě informací, které měl k dispozici, se dohodli s panem [příjmení], hlavní bylo nalézt příčinu závady, sděloval, kolik zhruba součástek bude třeba vyměnit apod. Na základě případů z dřívějška dospěli k nacenění, což přednesl žalované při prohlídce, cena byla 400 000 - 450 000 Kč s nějakou rezervou, o které by se informovali. Tato cena byla žalovanou akceptována, následně se bavili o zaplacení zálohy na náhradní díly, to mělo být 200 000 Kč, kterou převzal a podepsal, následně uschoval u žalobkyně v nějakém trezoru. Pak proběhla samotná oprava, byly tam nějaké časové problémy, náhradních dílů tam bylo 50 - 60, následně bylo předáno, poté fakturováno, faktura byla vyhotovena fakturantkou, která posbírala všechny dodací listy a faktury od dodavatelů, k tomu připočetla práci mechaniků podle nějakých zvyklostí. Následně vystavili fakturu, která bylo o něco málo vyšší, při jejím předání došlo ale ze strany žalované k rozporování s poukazem na zpoždění, následně došlo k oživení stroje a bohužel v prvních motohodinách provozu stroje došlo k problémům, čímž skepse objednatele ještě vzrostla. Byli tehdy požádáni, aby s panem [příjmení] přijeli na jednání, což udělali, na schůzce došlo k soukromému jednání mezi jednateli s tím, že to vypadalo, že obě strany jsou spokojené, hrála tam roli ta hotovostní záloha, přesně nevím. Následně byl svědek požádán s týdenním odstupem s tím, že se vydá faktura, která bude vypadat jinak, následně tuto opravenou fakturu vezl žalované a předal panu [příjmení], ještě namístě změnil splatnost oproti standardnímu nastavení. Prvotní jednání o ceně proběhlo v jakési kanceláři u žalované, toto jednání vedl za žalobkyni on, mluvili o 400 000 - 450 000 Kč celkově, takto si to předtím řekli s panem [příjmení]. V této ceně byla zahrnuta i práce. To bylo ze strany žalované akceptované. I návrh na úhradu zálohy měl předjednán s panem [příjmení], mělo se jednat o částku 200 000 Kč s tím, že doplatek by se realizoval po dokončení zakázky a předání. Záloha měla být zaplacena v hotovosti, zaplatila se v ten stejný den, kdy čekal na jednatele žalované, který byl vybrat hotovost z banky. Následně se podepsal příjmový poklad, napsalo se, že se jedná o zálohu na opravu motoru Caterpilar a nějaké číselné označení. Hotovost převzal on. Později už jsme se vůbec o ceně nebavili. Následovala oprava, probíhalo to více méně podle harmonogramu. K otázce, zda byl ten odhad rozložený na práci a materiál, uvedl, že ten materiál více méně mohli zjistit, ta práce byla otazník, dá se říct, že to bylo rozdělené asi 50 na 50. Proto chtěli mít tu zálohu na náhradní díly v poloviční výši. Náhradní proto, že se jimi nahrazovaly ty poškozené díly, nejedná se o náhradní díly do rezervy. Konečná faktura byla zpracována účetní, která posbírala doklady od dodavatelů, udělala se podle nějakého vzorečku marže, spočítaly se hodiny mechaniků, tj. počet odpracovaných hodin x hodinová sazba. Součástí faktury byl soupis náhradních dílů. Faktura korespondovala s tou naší dohodou, která byla naplněna, bylo to k horní hranici, říkali si tehdy, že to je o něco málo víc, než dle dohody. Ohledně DPH uvedl, že cena se vždy navrhuje bez DPH. Toho finále se již neúčastnil, byl hospitalizován, bylo to dotahováno panem [příjmení] a ze strany žalované panem [příjmení]. Byl tam velký tlak ze strany objednatele, byl požádán, aby předložil tu druhou fakturu, kterou pan [příjmení] odsouhlasil s tím, že tam byly nějaké dohody týkající se prodlev a problémů při uvedení do provozu. Tuto druhou fakturu měl tedy v ruce, na místě ještě upravoval splatnost s tím, že jednatel žalované není schopen v tom běžném provozu takto vysokou částku uhradit. Již si nevybaví, co na té faktuře přesně bylo. Jednatelem žalobkyně mělo být řečeno, že si to prostě nějak s tou zálohou vypořádali, jako mimo účetnictví nebo něco takového, v rámci nějakých ústupků. Jak to bylo přesně, ví pouze jednatelé, u těch jednání svědek nebyl. O dohodě mezi jednateli, uvádím, že jsem se to dozvěděl dodatečně, a to v souvislosti s řešením mé provize s tím, že se to vyřeší po novém roce. Bylo mě pak řečeno, že tam byla nějaká taková dohoda týkající se zálohy v hotovosti. Ohledně způsobu výpočtu provize uvedl svědek, že dohoda byla asi taková, že se provize vypočítá z nějakého zisku z té zakázky. Tuto zakázku však z pohledu provize nikdy nedořešili, resp. nikdy za tuto zakázku nedostal zaplaceno. Nemá představu, na co by měl nárok, zřejmě to už ani nebude řešit. K okolnostem, za kterých došlo ke snížení fakturované částky, upřesnil, že to bylo někdy před koncem roku, kdy se vrátil zpět do práce, asi si tehdy telefonovali a dohadovali se o těch problémech, rozporování výsledku té práce ze strany žalované ve vazbě na vyřčenou částku, kterou si řekli při prvním jednání. Pochopil to tak, že je to dohoda kupujícího a prodávajícího, že si chtějí ústupek udělat a nechtějí to nechat proběhnout účetnictvím. Ústupky měly být odůvodněny nedodržením termínu ze strany žalobkyně po té, co byl vyvíjen tlak od žalované, proběhly tam bouřlivější telefonáty nebo něco takového. Podotýká, že ke zpoždění termínu došlo z důvodu nedodržení termínu s dodávkou jednoho komponentu. Eskalovalo to tím, že tam později byly nějaké závady. Proto tam tenkrát jeli, jednatelé si udělali nějakou dohodu, do hry vstoupil ten příjmový doklad, který se možná nezaúčtoval. Vzpomíná si, že jedním z důvodů pro ústupek bylo i to, že tam byla možnost v budoucnu uzavřít s žalovanou další zakázky. Požadavek, že záloha bude zaplacena v hotovosti, vzešel od jednatele žalobkyně, který chtěl, aby to bylo ošetřené z důvodu objednání dílů. V rámci doplňujícího výslechu doplnil, že když se vrátí k tomu, jak to tehdy fungovalo, tak u zakázek, které po technické stránce dostal na starosti, se udělala se nějaká prohlídka, diagnostika, a na základě toho se navrhnul způsob opravy, náhradní díly, udělala se k tomu nějaká kalkulace zohledňující předpokládané náklady či rezervy. Následně se udělá a i v tomto případě se udělala nějaká nabídka, a to ústně nebo emailem. V tomto případě se identifikovala nějaká porucha, která se shodovala s tím, jak to zjistil i zástupce Caterpillaru pro ČR. Ví, že šla nějaká nabídka přímo na [anonymizováno], tam ta cena byla vysoká, proto přišla nabídka vůči žalobkyni. Byla navržena a odsouhlasena nějaká cena, byla dohodnuta nějaká záloha, kolik byla ta cena, už si nepamatuje, minule se to řešilo, ale může potvrdit, že byla vyřčena jedna cena. Obě strany byly podnikatelské subjekty, na které se vztahuje zákon o DPH dle výše obratu, což obě firmy rozhodně splňovaly, takže v těchto případech se vždy říká cena bez DPH. I on tedy v tomto případě řekl cenu bez DPH, nikdy jindy ani neříká cenu s DPH. Myslí, že uváděl výslovně, že to je bez DPH, není si však 100% jistý, neboť už je to delší doba, ale na 90 % řekl, že je to bez DPH. Zda dostal dotaz od žalované, zda cena je bez či s DPH, si nevzpomíná, on každopádně uváděl, že se jedná o cenu bez DPH. I kalkulace uvnitř žalobkyně byly vždy bez DPH. Ohledně DPH se tehdy nic neřešilo. Ani ohledně jiných zakázek se neříkala cena jiná než bez DPH, neboť všechny subjekty jsou podnikatelé s vyšším obratem. Myslí si, že by ho zarazilo, pokud by se nějak to DPH řešilo. Co se týká toho, zda zazněl při jednání požadavek, aby dohodnutá cena byla konečná, uvedl, že to zpravidla ani nejde, i oni tam měli nějaké rezervy, nakonec museli koupit díly, které nepředpokládali. Občas vyvstane potřeba udělat nějaké vícepráce apod. Myslí tedy, že ta dohodnutá cena byla sice konečná, ale pouze pokud bude rozsah práce odpovídat tomu odhadu. Nikdy se mu nestalo, že by cena byla kvůli započtení DPH rozporována. Ohledně přítomnosti pana [příjmení] při jednání o ceně, uvedl, že pokud tam někdo takový byl, tak se nepředstavil, on si myslí, že tam byli jen ve třech či ve čtyřech, tj. svědek, případně pan [příjmení], dále pan [příjmení], případně pan [příjmení]. Za stranu objednatele jednal pouze s panem [příjmení] a [příjmení]. Myslí, že tehdy byli přítomni oba, tehdy byli v kanceláři, kde jednali. To bylo jednání druhé, při první návštěvě prohlížel ten stroj. Už na první schůzce, kdy se prohlížel poškozený motor, padl odhad, tehdy říkal, že by ta oprava měla stát do 500 000 Kč, neboť zhruba věděl, o jaký typ opravy se bude jednat. Už tehdy byl ze strany představitelů žalované tlak na snížení ceny. Vzali si čas na rozmyšlenou, kdy částku 500 000 Kč považovali za nepřekročitelnou. Pak byla ta druhá schůzka. Ani na té prvé schůzce nepadlo žádné slovo ohledně DPH. Co se týká vypořádání vybíraných záloh od objednatelů, tak, svědek měl zakázky na starosti spíše po technické stránce, co se dělo se zálohami je spíš věc účetní, takže přesně neví. Obecně platí, že ty zálohy se buď mohly vrátit, nebo se napsaly do zálohových faktur, dělá se i daňový doklad, když ta záloha byla částečná, tak se pak napsalo„ na záloze zaplaceno – odečteno“. V tomto případě však neví, jak se vypořádala záloha a ani se o tom při jednání o ceně nebavili. Vyúčtování zálohy měl posléze na starosti jednatel [příjmení]. K předložené listině na čl. 13 – Protokol opravy motoru Cat 3116 ze dne 6. 12. 2017 svědek potvrdil, že se jedná o dokument jím vyhotovený.

15. Jednatel žalované [jméno] [příjmení] vypověděl, že po návratu ze zahraničí byl informován svým ředitelem o tom, že drtič je rozbit v situaci, kdy měl zakázku na 15 000 tun. Za dva dny na místo dorazil pan [příjmení], společník pana [příjmení], který stroj prohlédl a řekl, že konkrétní náhradní díly má, svědek se ptal, kolik to bude stát, on říkal odhadem 400 000 Kč s tím, že chce 200 000 Kč okamžitě jako zálohu, s čímž neměl problém. Jel pro 200 000 Kč, které odevzdal oproti vystavení příjmového pokladního dokladu. Potom čekali, oni měli prodlení asi 2-3 týdny, po přezkoušení, u kterého byl už pan [příjmení], řekl, že v momentě, kdy stroj prodám, zaplatím doplatek cca 142 000 Kč. Po prodeji stroje převodem tuto částku zaplatil. Zda se jednalo o částku s DPH či bez DPH, už si nevzpomíná. Následně se stroj rozbil, ale konečná cena byla 342 000 Kč. Dodatečné zdůvodnění snížení konečné ceny nebylo, k žádné korekci ze strany žalobkyně po nějaké dohodě nedošlo. Schůzky, na níž zazněla částka 400 000 Kč, byl přítomen ředitel [příjmení], svědek, pan [příjmení]. Říkali, že na to spěchají, že mají další zakázku. O ceně se s nikým dál nebavil. Ohledně předání faktury si už na nic nepamatuje, ví jedině, na jakou částku zní, nic dalšího si nevybavuje. Tuto částku si pamatuje, protože včera v bance ověřil z výpisu, kolik se tehdy platilo. Fakturu neviděl, tyto záležitosti zařizují jeho lidé. S panem [příjmení] mluvil pouze jednou, když chtěl přezkoušet stroj. Tehdy chtěl logicky zpět ty vyměněné díly. To řešili v kanceláři, nejspíše se předávala i ta faktura. Zcela popírá, že by mělo dojít k nějaké ústní dohodě mezi jím a panem [příjmení]. Ohledně splatnosti doplatku uvedl, že tehdy v důsledku prodlení žalobce přišel o zakázku, proto se rozhodl stroj prodat. Měl i vyhlédnutého kupce, který se na stroj přišel podívat, žádal tehdy žalobce, aby šel stroj novému kupci odprezentovat, což pan [příjmení] s panem [příjmení] odmítli. Posléze přišel jiný zájemce, to už pánové přišli, stroj nějakým způsobem fungoval, pán si stroj koupil, následně zaplatil kupní cenu a on poslal peníze žalobci. Bylo to ve lhůtě splatnosti. Nikdy splatnost s nikým neřešil, jestli se něco řešilo s jeho ředitelem, neví. Když podal žalobce žalobu, tak panu [příjmení] volal, co to má znamenat, pan [příjmení] se s ním odmítl bavit. Po doplacení faktury nebyl důvod to řešit. Ještě s žalobcem řešili jinou zakázku - [anonymizováno] a to nedopadlo vůbec. Ohledně faktury uvedl, že ho zajímalo, kolik se má doplatit a aby stroj fungoval. Jestli byla v pořádku, neví, zajímal ho ten stroj. Předpokládá, že faktura je řádně založena v účetnictví. Zda bylo něco s fakturou v nepořádku, neví, určitě se ale nevracela. Fakturu mohl vidět, nemusel, nedokáže říct, určitě ji ale nezkoumal, leda tu konečnou částku. Nebyl důvod něco proti faktuře namítat, neboť cena byla nižší, než byl odhad.

16. Jednatel žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl, že zakázka byla iniciována panem [příjmení], který přišel s tím, že je rozbitý drtič v [anonymizována dvě slova], bavili se o tom, zda zakázku přijmout či nikoli, bylo potřeba udělat nějakou cenovou nabídku, zanalyzovat příčinu poškození, věc byla po odborné stránce konzultována i s panem [příjmení] od Caterpillaru. Pan [anonymizováno] došel k částce 400 000 - 450 000 Kč bez DPH. Tím byla dána cena, následně došlo k odsouhlasení opravy. Přijeli na místo, podívali se na motor a vyndali ho, začali specifikovat díly k vyměnění, měli to i nafocené. Ten motor se dělá v mnoha specifikacích. Zvažovali i dovoz repasovaného motoru ze zahraničí, že by to bylo levnější, nakonec od toho ustoupili. Motor se zrepasoval, měl to na starosti pan [příjmení], byl za to odpovědný, byl v kontaktu s panem [příjmení], později z důvodů zdravotních se do toho vložil i on. Konec obchodu dotahoval s panem [příjmení] sám. O prvních cenách s panem [příjmení] se bavili po prohlídce, tehdy si telefonovali, možná se jednou sešli. Tu kupní cenu 400 000 - 450 000 Kč navrhl na začátku po prohlídce, konzultovali to po telefonu. Ohledně faktury na doplatek uvedl, že po dokončení zakázky sečetli náhradní díly, řekli si, kolik hodin se na tom dělalo, udělala se faktura, kde byly náhradní díly, servis. S panem [příjmení] se dohodli, že bude lepší vzhledem k prodlení na jejich straně, aby jeli fakturu předat osobně. Tehdy se sešli s panem [příjmení] a [příjmení]. Přivezl těch 200 000 Kč a tu první fakturu na 470 000 Kč bez DPH, což bylo nad rámec odhadu. Prošli si, co se tam dělalo, řekl, tady máte zpět těch 200 000 Kč, protože žalobkyně nemůže přijímat částky v hotovosti. Pan [anonymizováno] řekl, ať si tu hotovost nechá, když už ji má, jednatel žalobkyně říkal, že tu hotovost do účetnictví nedostanou. Nakonec se dohodli, že tu fakturu poníží o práci s tím, že tam zbydou jen díly. S panem [příjmení] byli stranou, pan [příjmení] a pan [příjmení] byli kousek vedle, a tam si tyto věci dohodli. Pan [anonymizováno] tehdy chtěl, aby to nešlo přes účetnictví. Následně tam o týden později jel pan [příjmení], dal to k podpisu panu [příjmení], který to podepsal s tím, že se tam ještě posunula splatnost. Ohledně toho, proč se nejprve záloha v hotovosti vybírala, aby se následně vracela, uvedl, že kdyby si tu zálohu nevzal, tak nemá jistotu, že si to od žalobkyně koupí. Začali objednávat díly a potřebovali tu zálohu, aby zákazník neoslovil někoho jiného. Nesmí brát hotovost, proto ji měli stranou pro případ, aby si pan [příjmení] neobjednal opravu u někoho jiného. Už od začátku věděli, že ta hotovost se vrátí. Chtěli jim vyjít vstříc, proto si tu zálohu nakonec nechali a domluvili se na ponížení konečné faktury o práci. Ohledně zálohy uvedl, že chtěl zálohu, protože díly se platí dopředu a chtěl mít něco v ruce, aby zákazník z toho neutekl. Kdyby to poslali na účet, takto bylo nejjednodušší. Ten požadavek od žalobkyně byl 200 000 Kč, neříkali ale, že to chtějí v hotovosti. Pan [anonymizováno] ale peníze přivezl v hotovosti, takto převzali. Ohledně nějakých korekcí za zpoždění či vady, uvedl, že ty se nezohledňovaly, odhad byl o něco překročen, něco se tam dodělávalo. Tehdy vysvětlili, že se tam dělalo, měnilo, nebyl s tím problém. Byl problém pouze ohledně hotovosti, kde pan [příjmení] chtěl, aby to dali mimo účetnictví. Jednatel žalobkyně šel následně za účetní, aby tu fakturu předělala, s novou fakturou jel k žalované pan [příjmení]. Chtěl, aby se ta nová faktura podepsala, tím měl za to, že to je v pořádku. Pan [anonymizováno] ještě volal ohledně požadavku na prodloužení splatnosti, s tím jednatel žalobkyně souhlasil, během ledna volal, kde jsou peníze. Pak se stroj předával novému subjektu, možná to pomohlo, že část peněz byla zaplacena. Těch 200 000 Kč si ponechali a do účetnictví je nedávali. Pokud jde o běžnou praxi v případě hotovostní zálohy, uvedl, že běžně přijímá peníze bezhotovostně. V tomto směru se jednalo o výjimku. Pan [anonymizováno] ale přijel s penězi, tak souhlasil, že si peníze ponechají. S panem [příjmení] se domluvili, že si peníze nechají bokem a pak je vrátí, neboť chtěli ten obchod udělat. Nešlo to ani vložit na účet, protože účetní jim řekl, že mají EET, že je třeba řešit peníze pouze přes faktury. V zásadě jim bylo řečeno, že hotovost nejde přes tento systém vložit do účetnictví. Ohledně náhradních dílů doplnil, že tyto nakupovali ze zahraničí a platilo se to bezhotovostně. Ty vyměněné staré díly se vrátily, do motoru se daly všechny díly, které jsou uvedeny ve faktuře. Repasovaný motor stál kolem 500 000 Kč, ale bylo tam riziko, že by to nemuselo sedět, proto si to repasovali sami, neboť víte, co tam dáte. Originální díly nebo motor by byly velmi drahé. Ohledně reklamace opravy motoru s novým vlastníkem uvedl, že nyní to neřeší, dříve řešili reklamaci v roce 2018, to byl důvod, proč došlo k platbě, začali se dohadovat a potřebovali, aby nový vlastník zatlačil na žalovanou, aby zaplatila. Ten stroj ale nebyl námi špatně opraven, praskla v něm vložka válce. Nezohlednil tu zálohu 200 000 Kč v přiznání o DPH a kontrolním hlášení, neboť žádnou fakturu na 200 000 Kč nemají a zálohu si ponechali po domluvě s žalovanou. Ročně má žalobkyně cca 800 - 900 zakázek, jedná se zpravidla o menší zakázky, podobných zakázek jako projednávaná zakázka bylo cca 30 ročně, což platilo i pro rok 2017. Co se týká vyjednávání o ceně zakázky, uvedl, že je to hlavně o osobních vztazích, má stálé zákazníky, se kterými pracuje na základě důvěry. Většinou se o ceně jedná obdobným způsobem jako v projednávaném případě, vyjma zálohy, kterou vybírá u nových zákazníků. Vždy naceníme zakázku s uvedením bez DPH, to je zcela běžná praxe.

17. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pan [příjmení] a [příjmení] jsou jeho kamarádi. Taky u nich pracoval předtím, než byl nemocný. Teď to budou tři roky. K předmětné zakázce uvedl, že tehdy opravu nezadával, ale pracoval na tom stroji, který se rozbil, takže jel do Caterpillaru, aby jim s tím pomohli, byl tam pan [příjmení], který pak jel i na místo do lomu vyhodnotit, co je rozbité. Říkal, že ta oprava bude začínat na 500 000 Kč a výše u nich v Caterpillaru, ale že zná firmu, která opravuje tyto stroje a že je doporučí. Ti přijeli na místo a domluvili se na 400 000 Kč maximálně s tím, že chtějí zálohu, že si to převezmou, že to opraví. Chtěl zálohu ve výši poloviny té ceny s tím, že to bude stát max. 400 000 Kč, spíše méně. Při prohlídce se o ceně nejednalo, to bylo až pak. Ten pán se na to podíval, pak mluvil s panem [příjmení] a [příjmení]. Ta nabídka zazněla od toho pána při kafi v kanceláři ještě ten den, kdy byla prohlídka. Tou částkou, která zazněla, si je svědek jistý. Byla to maximální částka, spíš teda méně než těch 400 000 Kč. Jestli to bylo s DPH nebo bez DPH, to neví. Jestli se na to někdo ptal, neví. Nic ale vylučovat nebude, po celou dobu tam s nimi neseděl. Za jeho přítomnosti žádný požadavek na DPH nezazněl. Ví, že pan [příjmení] měl připravených 200 000 Kč jako zálohu. O zálohu si řekl ten člověk z té firmy, chtěl to v hotovosti. Pan [anonymizováno] bydlí kousek vedle, takže si pro tu zálohu jel, u sebe má vždy dost peněz. U předání zálohy ale nebyl. Dalším jednáním přítomen nebyl, ani neví, jak se to odvezlo, kdo to přebíral. O nějakém navýšení ceny neví, ví jen, že se tam doplácelo. Co se týká nějakých závad po opravě, tak o tom mu nic známo není.

18. Z dodatku k znaleckému posudku poř. č. 414 dod ./2020 vypracovaného soudním znalcem [celé jméno znalce] dne 7. 1. 2021 soud zjistil, že při použití aftermarketových dílů s ohledem na co nejnižší náklady, ale s dodržováním předpisů výrobce, by se mohla obvyklá cena opravy předmětného motoru pohybovat v rozmezí 409 000 - 427 000 Kč včetně DPH.

19. Z ostatních provedených důkazů (znalecký posudek č. 414/2020 vyhotovený znalcem [celé jméno znalce] a jeho výpověď u soudu k tomuto posudku) soud nezjistil žádné pro věc rozhodné skutečnosti.

20. Soud pro nadbytečnost neprovedl důkaz kontrolním hlášením k platbě DPH za měsíc listopad 2017 s přehledem vykázaných faktur, když otázka zaúčtování faktury znějící na částku 559 383 Kč se stala bezpředmětnou, neboť z této faktury soud při rozhodnutí ve věci nevycházel a ohledně zaúčtování zálohy žalobkyně sama potvrdila, že do účetnictví vložena nebyla. Soud dále neprovedl důkaz výpovědí svědků [příjmení] a [příjmení], dále znaleckými posudky č. 19221 ze dne 4. 9. 2019 a č. 297/2020 ze dne 5. 4. 2020, a trestním spisem sp. zn. KRPT -197059-87/TČ-2019-070271, a dalšími důkazy dle vyjádření žalované ze dne 10. 9. 2020, neboť tyto důkazy byly navrženy k prokázání právně nerozhodných tvrzení (tvrzení o vadách opravovaného motoru přičitatelných žalobkyni), neboť soud řešil pouze existenci dohody o ceně díla, nikoli vady díla, které s dohodou o ceně díla nikterak nesouvisí. Taktéž důkaz navržený žalobkyní v souvislosti s dodatkem znaleckého posudku (Manuál k instalaci) nebyl proveden, neboť skutkový závěr soudu nebyl na tomto dodatku postaven, když za klíčové důkazy považuje soud výslechy svědků (ze stejného důvodu soud nevyslýchal znalce k obsahu dodatku znaleckého posudku).

21. Podle ust. § 2586 odst. 1 o. z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

22. Podle ust. § 2586 odst. 2 o. z. je cena díla ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

23. Podle ust. § 2587 věta prvá o. z. se dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem.

24. Podle ust. § 2596 o. z. opatří-li zhotovitel věc zpracovanou při provádění díla, má stran této věci, pokud se stala součástí díla, postavení prodávajícího. Má se za to, že kupní cena věci je zahrnuta v ceně díla.

25. Podle ust. § 2612 odst. 1 o. z. zjistí-li zhotovitel po uzavření smlouvy, že cenu určenou odhadem bude třeba podstatně překročit, oznámí to objednateli bez zbytečného odkladu s odůvodněným určením nové ceny; neučiní-li to bez zbytečného odkladu poté, co potřebu zvýšení ceny zjistil, anebo zjistit měl a mohl, nemá právo na zaplacení rozdílu v ceně.

26. Podle ust. § 1902 o. z. se dohodou o změně obsahu závazku dosavadní závazek ruší a nahrazuje se novým závazkem. Může-li však dosavadní závazek vedle nového závazku obstát, má se za to, že nebyl zrušen.

27. V projednávané věci dospěl soud po provedeném dokazování k závěru, že žaloba byla zčásti podána po právu.

28. Z provedených důkazů (emailová objednávka, výslechy svědků) má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o dílo dle ust. § 2586 a násl. o. z. K tomu soud uvádí, že není vázán právní kvalifikací předmětu sporu učiněnou účastníky řízení, neboť je to soud kdo„ zná právo“ a proto je třeba vyhodnotit jako irelevantní to, že se žalobkyně ve svém návrhu dovolává uzavření kupní smlouvy. Skutek, který je žalobou vymezen a k němuž byla provedena celá řada důkazů, totiž vychází ze skutkového stavu, že si žalovaná u žalobkyně objednala provedení opravy poškozeného motoru stroje ve vlastnictví žalované. Pokud tedy žalobkyně dovozovala s poukazem na fakturu č. 210170631 ze dne 29. 11. 2017 znějící na částku 342 950 Kč, že mezi účastníky vznikl závazkový vztah ze smlouvy kupní, když dle citované faktury se mělo jednat o prodej náhradních dílů dle dodacího listu, který tvořil přílohu faktury, nelze odhlédnout od souvislostí, které byly zjištěny v průběhu řízení, když po skutkové stránce vyplynulo, že tato faktura není z hlediska ceny plnění konečná, neboť mezi účastníky došlo k úhradě zálohy ve výši 200 000 Kč v rámci uzavřené smlouvy, jejíž podstatou nebyl pouze prodej náhradních dílů, nýbrž zcela nepochybně také montáž náhradních dílů do poškozeného motoru. Soud má tak za to, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o dílo, nicméně dle přesvědčení soudu není v konečném důsledku právně rozhodné, zda se jednalo o tento typ smlouvy nebo jiný typ smlouvy (smlouva kupní), neboť mezi účastníky bylo zásadního sporu o ceně plnění (ceně díla). Pokud se tedy žalobkyně podanou žalobou domáhala uhrazení kupní ceny, v řízení vyšlo najevo, že se jedná o nedoplatek ceny díla, když žalovaná žalobkyni uhradila na předmětnou opravu zálohu. Pro úplnost soud uvádí, že nelze smluvní vztah mezi stranami založený přijetím objednávky žalované ze strany žalobkyně ohledně opravy předmětného motoru rozštěpit tak, že záloha se měla vztahovat pouze na práci a doplatková faktura se měla vztahovat na„ prodej“ náhradních dílů, jak to plyne z obsahu předmětné faktury. Smluvní vztah mezi účastníky je třeba posuzovat komplexně, kdy jednoznačně došlo k uzavření jedné jediné smlouvy a založení jednoho závazkového vztahu.

29. Mezi účastníky bylo zásadního sporu ohledně výše dohodnuté ceny díla, kdy žalobkyně se dovolávala ceny díla ve výši 542 950 Kč včetně DPH, oproti tomu žalovaná tvrdila, že cena díla byla dohodnuta na částku 342 950 Kč, přičemž žalobu považovala za nedůvodnou, neboť částka 342 950 Kč byla žalobkyni zcela uhrazena. Soud k těmto rozdílným skutkovým tvrzením provedl řadu důkazů, zejména výslechy svědků a účastníků, přičemž po vyhodnocení provedených důkazů uzavřel, že cena díla byla dohodnuta na částku 442 000 Kč celkem (tj. včetně DPH).

30. K prokázání tvrzení o dohodnuté ceně díla byli vyslechnuti svědci [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a dále jednatelé účastníků [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Soud má z těchto výslechů konkrétně za prokázané, že účastníci si cenu díla dopředu domluvili na částku 400 000 Kč (avšak bez DPH), jak vyplynulo z výpovědí [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří shodně potvrdili, že se jednalo o částku 400 000 Kč. Tomuto závěru odpovídá výše nastavené zálohy na 200 000 Kč, jak bylo zjištěno z pokladního dokladu na tuto částku a výpovědí všech osob, kdy má soud za to, že se jednalo o číselné vyjádření jedné poloviny celkové částky (byť v ní nebyla zohledněna DPH). Svědek [příjmení] [příjmení] společně s jednatelem žalobkyně v rámci svých výpovědí uvedli, že se mělo jednat o částku 400 000 - 450 000 Kč, což má však soud za vyvrácené ostatními výpověďmi, které v této části byly i s přihlédnutím k nastavení výše zálohy vyhodnoceny jako věrohodné. Soud má tedy za prokázané, že cena díla byla dojednána na částku 400 000 Kč (čemuž odpovídala záloha ve výši 50 % z této částky), avšak bez DPH. I svědek [příjmení] přiznal, že ta záloha se vypočetla jako poloviční z předpokládané ceny díla, neboť 50 % ceny měla činit práce a 50 % ceny materiál.

31. K otázce DPH soud provedl doplňující výslechy svědků [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], přičemž naznal, že výpověď svědka [příjmení], který až v rámci doplňujícího výslechu poukazoval (dle názoru soudu účelově) na údajné ujednání, že se mělo jednat o částku 400 000 Kč včetně DPH, když na otázku, zda v této částce je již DPH zahrnuta měl svědek [příjmení] odpovědět, že ano. Takto prezentovaný skutkový děj však nemá oporu v ostatních důkazech, kdy o údajném jednání mezi těmito svědky stran zahrnutí DPH v ceně díla nevěděl ani svědek [příjmení], ba dokonce ani jednatel žalované. Naopak svědek [příjmení] i jednatel žalobkyně potvrdili, že se mělo jednat o cenu uváděnou bez DPH, kdy je zcela běžnou praxí, že se cena tímto způsobem vždy dojednává, což soud zároveň považuje za zcela logické a souladné s běžnými obchodními zvyklosti. Soud tedy část výpovědi svědka [příjmení] ohledně DPH považuje za nevěrohodnou a má tedy za prokázané, že cena díla byla dohodnuta bez DPH, tedy na 400 000 Kč bez DPH.

32. K takto učiněnému skutkovému zjištění však přistupuje dle přesvědčení soudu jedna zásadní okolnost, kterou je prokázání dodatečné dohody mezi účastníky proběhlé po provedené opravě, jejímž předmětem bylo ujednání, že z uhrazené zálohy ve výši 200 000 Kč nebude žalobkyně požadovat DPH (ve výši 21 %). Existenci takové dohody nasvědčuje právě to, že výsledná faktura zní pouze na prodej náhradních dílů (se započtením DPH), aniž by jakkoli zohlednila částkou úhradu ve formě zálohy ve výši 200 000 Kč. Svědek [příjmení] i jednatel žalobkyně potvrdili, že došlo k jakémusi dodatečnému jednání mezi jednateli, jehož obsah však nebyl bezpečně prokázán (vyjma faktu, že k záloze 200 000 Kč nebude účtována DPH ve výši 21 %). Jiný obsah dodatečné dohody o změně závazku nebyl účastníky prokázán. Pokud tedy žalovaná uhradila dopředu na záloze 200 000 Kč, o níž jednatel žalobkyně uvedl, že nebyla zanesena do účetnictví, aby následně na„ konečné“ faktuře zcela chyběl údaj o její faktické úhradě, nelze než uzavřít, že oba účastníci (lhostejno, kdo uzavření této dohody navrhl) měli zájem ponížit cenu díla právě o DPH z uhrazené zálohy.

33. Co se týká věrohodnosti skutkové verze žalobkyně vycházející z účastnické výpovědi jednatele žalované ve spojení s výpovědí svědka [příjmení], poukazuje soud na důvody vybrání a ponechání si zálohy ve výši 200 000 Kč, kdy svědek [příjmení] jako důvod pro poskytnutí zálohy uvedl úhradu nakupovaného materiálu (náhradní díly), jednatel žalobkyně poukazoval především na určitou jistotu, aby žalovaná coby potencionální zákazník nakonec neoslovila ohledně předmětné zakázky někoho jiného, přičemž argument jednatele žalobkyně soud nepovažuje za zcela logický. Taktéž skutečnost, že měla proběhnout určitá jednání mezi jednateli ohledně ponížení vyfakturované částky 559 383 Kč dle původní faktury, o níž žalovaná tvrdí, že se s ní seznámila až v průběhu tohoto sporu, na konečnou částku 542 950 Kč (souhrn zálohy 200 000 Kč a doplatku dle faktury znějící na částku 342 950 Kč) nepovažuje soud za odpovídající poměrům mezi účastníky, neboť žalovaná již od počátku vyjadřovala požadavek na minimalizaci ceny opravy, přičemž soud vyjadřuje i ve vazbě na prodlení žalobkyně s termínem opravy určitou pochybnost, že by byla svolná dohodnout se na snížení fakturované ceny pouze o několik tisíc Kč, pokud by dohoda měla být taková, jakou ji prezentuje žalobkyně. Jelikož soud přihlíží při hodnocení důkazů také k chování účastníků v průběhu řízení, jakož i k ostatním skutečnostem, které v řízení vyjdou najevo (ust. § 132 o. s. ř.), má soud za to, že je třeba k tíži žalobkyně posuzovat zamlčení podstatných skutečností týkajících se předmětného závazkového vztahu, konkrétně to, že žalobu staví na kupní smlouvě za prodej náhradních dílů, jakoby snad nedošlo k žádné montáži (pracím na opravovaném motoru) nebo odkaz žalobkyně na pokladní doklad ze dne 12. 10. 2017 s tím, že účelem platby má být dle názoru žalobkyně záloha na opravu motoru jako takovou nikoli na náhradní díly, ačkoli ze všech provedených důkazů vyplývá, že účelem zálohy rozhodně nebyla a nemohla být úhrada práce (opravy jako takové). Konečně je třeba klást k tíži žalobkyně to, že byla ochotna nezaúčtovat poskytnout zálohu ve výši 200 000 Kč zjevně pro účely snížení ceny díla, přičemž soud nepovažuje za rozhodné, jestli takový postup navrhla žalovaná či sama žalobkyně (účastníci se v této otázce rozcházejí), když konečné slovo ohledně způsobu nakládání s poskytnutou zálohou, jakožto s řádným plněním na smluvní vztah, bylo na žalobkyni, které nic nebránilo, aby si již od počátku cenu díla dohodla takovým způsobem a takovou formou, aby žalovaná neměla možnost cenu díla jakkoli v budoucnu (po obdržení řádné faktury jak na práce, tak na materiál) zpochybňovat. Jednatel žalobkyně dále pro soud nepřesvědčivým způsobem popsal, že snad měl záměr v hotovosti poskytnutou zálohu žalované vrátit v souvislosti s předáním faktury znějící na částku 559 383 Kč z důvodu, že žalobkyně nemůže přijímat částky v hotovosti, aby ohledně důvodu, proč tedy tu hotovost na začátku přijal, uvedl, že jednatel žalované tu hotovostní zálohu přivezl, takto pak [anonymizováno] bez dalšího převzal, ačkoli na jiném místě vypověděl, že běžně přijímá zálohy bezhotovostně. Opět platí závěr, že žalobkyni nic nebránilo, aby tento způsob složení zálohy odmítla a požádala žalovanou o bezhotovostní úhradu. Svědek [příjmení] pak nebyl schopen v rámci svého doplňujícího výslechu sdělit soudu onen„ cenový odhad“, který specifikoval při své původní výpovědi na částku 400 000 - 450 000 Kč (zcela ve shodě s výpovědí jednatele žalobkyně a v rozporu s výpověďmi svědků [příjmení] a [příjmení] a jednatele žalované, kteří shodně uváděli, že se mělo jednat o částku max. 400 000 Kč), kdy dokonce svědek [příjmení] napodruhé uvedl, že ta cena díla měla být 500 000 Kč, a to jako cena nepřekročitelná.

34. Na druhou stranu soud nevyhodnotil ani výpověď svědka [příjmení] za zcela věrohodnou, kdy lze poukázat na určitý rozpor mezi původní výpovědí (svědek vůbec nehovořil o tom, že by snad měl vznést výslovný dotaz na svědka [příjmení] ohledně zahrnutí DPH v navržené ceně díle) a doplňující výpovědí (kdy vypověděl, že se explicitně na DPH dotazoval, což je však v rozporu s jinými důkazy - viz výše), a dále ohledně faktury na částku 342 950 Kč s tím, že tato měla mít sice obvyklé účetní náležitosti, přičemž po obsahové stránce tam měl být soupis náhradních dílů a činností, nicméně následně uvedl, že mu bylo jedno, zda je fakturováno na práci nebo materiál, že podstatná pro něj byla pouze ta fakturovaná částka, která byla souladná se smluvenou cenou, přičemž mu mělo být taktéž jedno to, že tam není uvedena záloha, neboť na tu měli doklad, dále stran podepisování dodacích listů, kdy uvedl, že nic nepodepisoval, aby vzápětí svůj podpis po předložení dodacích listů potvrdil. Pokud by totiž svědek [příjmení] (který měl mít zakázku na starosti, jak sám potvrdil) řádně zkoumal obsahové náležitosti faktury, zejména zda vyúčtovaná částka ve vazbě na rozpis položek odpovídá skutečnému stavu věci, musel by nutně dospět k závěru, že faktura reálný stav vyúčtovaného plnění (zakázky) v žádném případě neodráží. Soud této výpovědi tedy uvěřil ohledně dohodnuté ceny díla na částku 400 000 Kč, nikoli však ohledně zahrnutí DPH do této částky.

35. Pouze podpůrně soud vycházel taktéž ze závěrů dodatku znaleckého posudku zpracovaného znalcem [příjmení] [celé jméno znalce], který dospěl k závěru, že při použití aftermarketových dílů s ohledem na co nejnižší náklady, ale s dodržováním předpisů výrobce, by se mohla obvyklá cena opravy předmětného motoru pohybovat v rozmezí 409 000 - 427 000 Kč včetně DPH, kdy toto cenové rozpětí se přeci jenom více blíží ceně díla, tak jak její výši zjistil soud (442 000 Kč) oproti tvrzením účastníků (342 950 Kč x 542 950 Kč).

36. Žalobkyně byla dle ust. § 118 odst. 3 o. s. ř. soudem vzhledem k průběžným výsledkům dokazování vyzvána usnesením vyhlášením při jednání dne 23. 4. 2021 k označení dalších důkazů k prokázání tvrzení o ceně předmětného díla ve výši 542 950 Kč s poučením o procesních následcích nesplnění výzvy, stejně tak byla obdobným způsobem vyzvána strana žalovaná, aby označila další důkazy k prokázání tvrzení o ceně díla ve výši 342 950 Kč s poučením o následcích nesplnění výzvy, přičemž ani jeden z účastníků k poučení soudu nové důkazy nenavrhl. Soud tak ohledně ceny díla uzavřel, že ani jeden z účastníků neunesl důkazní břemeno ke svému tvrzení.

37. Co se týká žalovanou zaplacené části (nejednalo se o spornou skutečnost), má soud za prokázané výpisem z účtu a pokladním dokladem, že žalovaná na svůj dluh ze smlouvy o dílo uhradila částku 342 950 Kč sestávající z úhrady ve výši 200 000 Kč na záloze a úhrady ve výši 142 950 Kč realizované dne 13. 2. 2018. Z fakturované částky 342 950 Kč, v níž zjevně nebylo jakkoli počítáno se zaplacení zálohy, tak byla žalovaná povinna uhradit pouze částku 242 000 Kč.

38. Námitka žalované, že žalobkyně nárok na úhradu ceny opravy nemá (bez ohledu na její výši), neboť opravu neprovedla řádně, kdy způsob vedoucí k opravě vedl až ke zničení motoru, nemůže být důvodná, neboť následky vadně provedené opravy (díla) je třeba řešit cestou odpovědnosti za vady. Ze stejného důvodu soud nemůže akceptovat námitku, že nárok žalobkyně je z tohoto důvodu v rozporu s dobrými mravy. Soud v souvislosti s uplatněním kompenzační námitky ve výši 342 950 Kč vznesené v závěrečném návrhu žalované zdůrazňuje, že v řízení došlo ke koncentraci řízení, a to okamžikem ukončení jednání dne 25. 1. 2019, o čemž byli účastníci řádně soudem poučeni (viz protokol o jednání ze dne 25. 1. 2019). Žalovaná kompenzační námitku uplatnila v rozporu se zásadou koncentrace řízení, neboť o objevivších se vadách v souvislosti s opravou motoru nepochybně věděla již před datem 25. 1. 2019, když např. svědek [příjmení] i jednatele žalované potvrdil, že vady se vyskytli krátce po prodeji stroje s tím, že ve sporu o vady opravy motoru je se žalobkyní třetí osoba.

39. Námitka žalobkyně, že podpisem faktury č. 2101701631 znějící na částku 342 950 Kč ze strany žalované, kdy tuto měl převzít a vyjádřit souhlas s tam účtovanou částku svědek [jméno] [příjmení], žalovaná souhlasila s fakturovanou částkou (připadající pouze na náhradní díly), nemůže obstát, neboť žalovaná se bránila částečnou úhradou ve výši 200 000 Kč nezohledněnou v předmětné faktuře, čímž vznesla pochybnost o tom, že konečná cena opravy má být 342 950 Kč dle faktury + 200 000 Kč na záloze. Nelze tak učinit nepochybný závěr o tom, že žalovaná převzetím faktury na částku 342 950 Kč implicitně souhlasila s tím, že cena díla bude činit 542 950 Kč, když zálohu ve výši 200 000 Kč si měla žalobkyně ponechat.

40. Konečně soud nesdílí názor žalobkyně s ohledem na zjištěné okolnosti případu, že by žalovaná částečnou úhradou ve výši 142 950 Kč uznala ve smyslu ust. § 2054 odst. 2 o. z. i zbytek dluhu dle faktury (200 000 Kč) s poukazem na vyvratitelnou právní domněnku uznání dluhu, když žalované se v řízení podařilo tuto domněnku zčásti vyvrátit.

41. Soud tedy na základě provedených důkazů dospěl k závěru, že mezi účastníky vznikl závazkový právní vztah ze smlouvy o dílo, kdy cena díla byla dohodnuta na částku 200 000 Kč bez DPH (viz záloha) a částku 200 000 Kč + 21 % DPH, celkem tedy na částku 442 000 Kč. Jelikož žalovaná uhradila pouze 342 950 Kč, zůstává žalobkyni dlužna částku 99 050 Kč (na jistině).

42. Co se týká splatnosti ceny díla, soud vychází z doplatkové faktury ve spojení s výpověďmi všech osob ohledně posunutí původního data splatnosti v tom směru, že se žalovaná zavázala doplatit zbylou částku do 10. 1. 2018, což je ručně opravené datum splatnosti na faktuře č. 210170631.

43. Jelikož žalovaná neuhradila ke dni splatnosti ani později částku ve výši 99 050 Kč coby doplatek ceny díla ve lhůtě do 10. 1. 2018, když dne 13. 2. 2018 uhradila pouze část, ocitla se v prodlení s úhradou této zbylé částky a je povinna zaplatit žalobkyni vedle jistiny také úrok z prodlení dle § 1970 o. z., a to ve výši upravené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Co se týká částek, s jejíž úhradou byla žalovaná v prodlení, tak je třeba zohlednit nejprve tu skutečnost, že i částka 142 950 Kč byla uhrazena po splatnosti (konkrétně až dne 13. 2. 2018), částka 99 050 Kč nebyla uhrazena vůbec, proto žalobkyni náleží od 14. 2. 2018 zákonný úrok z prodlení z této částky až do zaplacení.

44. Lhůta k plnění byla určena dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

45. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť účastníci dosáhli téměř rovnocenného úspěchu ve věci. Soud tedy rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

46. O náhradě nákladů státu bylo rozhodnuto dle ust. § 148 o. s. ř., přičemž vzhledem k shodné míře (ne) úspěchu účastníků řízení z hlediska jeho výsledku soud uložil náhradovou povinnost každému z nich ve stejném rozsahu. Náklady státu jsou představovány znalečným, které bylo přiznáno soudnímu znalci [celé jméno znalce] v souvislosti s vyžádaným znaleckým posudkem a jeho dodatkem (1 521,14 Kč za znalecký posudek + 6 200 Kč za dodatek ke znaleckému posudku).