6 C 42/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Bartošem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o vyklizení

I. Žalovaná je povinna vyklidit a odevzdat žalobci bytovou jednotku [číslo] vymezenou dle zákona o vlastnictví bytů, umístěnou v budově [adresa], stojící na pozemku parc. č. st. [číslo], která je zapsaná v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha - východ, obec a k.ú. [obec] u [obec], na LV [číslo] to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 116 041,70 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se v řízení domáhal vyklizení shora uvedeného bytu s tvrzením, že je jeho vlastníkem. Původním vlastníkem byla žalovaná, vůči níž je vedeno insolvenční řízení u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]. Byt byl sepsán do majetkové podstaty žalované a zajištěný věřitel, [právnická osoba], dal pokyn k jeho prodeji. Žalobce nabyl vlastnické právo udělením dražebního příklepu ke dni 26. 11. 2020, dne 13. 1. 2021 za něj uhradil cenu. Ke dni podání žaloby probíhalo řízení o povolení vkladu vlastnického práva žalobce u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště Praha-východ, pod [číslo jednací]. Žalobce žalované nabídl, že bude moci v bytě bydlet, dokud si nenajde jiné bydlení, avšak bude mu za to hradit nájemné v místě a čase obvyklé. Žalovaná tuto nabídku odmítla s tím, že si nebude pronajímat vlastní byt. Žalovaná dále odmítla žalobci poskytnout součinnost, když ji požádal, aby jemu a pracovníku banky umožnila vstup do bytu na dobu nezbytně nutnou ke zjištění aktuálního stavu. Žalovaná byt nezpřístupnila dosud. Po uhrazení ceny byla žalovaná vyzvána, aby podle § 32 zákona č. 62/2000 Sb., o veřejných dražbách, v účinném znění (dále jen „zákon o veřejných dražbách“), byt předala. Žalovaná však prostřednictvím svého právního zástupce uvedla, že dražbu považuje za rozpornou s právem, nadále se považuje za oprávněného vlastníka a byt žalobci proto nepředá. Předání bytu pak žalovaná neumožnila ani 28. 1. 2020, kdy se žalobce na místo dostavil s dražebníkem právě proto, aby žalobce byt převzal. Žalovaná byt obývá i nadále, a to s jednou další osobou.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že je proti ní vedeno insolvenční řízení, v jeho rámci nebyl nikdy zveřejněn úplný soupis majetkové podstaty žalované, předmětná bytová jednotka tak nemohla být sepsána ani zpeněžena. Co se týče předmětné dražby, žalovaná podotkla, že smlouva, na jejímž základě dražba proběhla, byla uzavřena neplatně; neplatnou je tak i samotná dražba. O sporu o platnost smlouvy o provedení dražby musí být žalobce obeznámen, neboť tyto informace jsou zveřejněny v insolvenčním rejstříku a sama žalovaná je sdělila insolvenčnímu správci, insolvenčnímu soudu a dražebníkovi. Žalovaná podala žalobu na určení neplatnosti této smlouvy, která je nyní vedena u Obvodního soudu pro Prahu 1 (spor nebyl shledán Vrchním soudem jako spor incidenční). Tvrzená neplatnost smlouvy o dražbě vyplývá z toho, že žalobce ji měl uzavřít dne 1. 6. 2020, přičemž podle § 287 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v účinném znění (dále jen„ IZ“), se smlouva o provedení dražby stane účinnou až v okamžiku, kdy ji schválí věřitelský výbor. Podle insolvenčního rejstříku taková smlouva neexistovala, natož aby k ní dal souhlas věřitelský výbor. Insolvenční správce tak postupoval v rozporu se zákonem a smlouva je proto absolutně neplatná. Úkony navazující pak nemohou požívat ochrany. Žalobce nemohl být při dražbě v dobré víře, neboť tyto okolnosti v době dražby byly zřejmé z insolvenčního rejstříku.

3. Žalobce v reakci na vyjádření žalované uvedl, že zákonnost a neplatnost dražby veřejné dobrovolné, o niž v projednávané věci jde, může určit toliko soud v řízení podle § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách. V jiném řízení nemůže být platnost dražby posuzována (odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2006, sp. zn. 21 Cdo 32/2005, a rozsudek ze dne 26. 1. 2006, sp. zn. 29 Cdo 294/2003). Neplatnost dražby navíc lze vyslovit jen z taxativně uvedených důvodů. Neplatnost smlouvy o provedení dražby navíc nemá vliv na platnost dražby jako takové. Žalobu na neplatnost dražby žalovaná nikdy nepodala a vzhledem k prekluzivní lhůtě, která uplynula dne 27. 2. 2020, již s úspěchem ani podat nemůže. Nemůže tak ani úspěšně zpochybnit žalobcovo vlastnické právo k předmětné bytové jednotce.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru o následujícím skutkovém stavu: Vůči žalované bylo v listopadu 2020 vedeno insolvenční řízen. V jeho průběhu byl dán pokyn zajištěného věřitele k dražbě předmětné bytové jednotky, vlastnictví bylo ke dni 26. 11. 2020 potvrzeno žalobci; cena dosažená vydražením dosahovala částky 2 930 001 Kč (zjištěno z potvrzení o nabytí vlastnictví, z opravy písařské chyby v potvrzení o nabytí vlastnictví). Žalobce je jako vlastník nemovitosti uveden i v katastru nemovitostí (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí).

5. Podle § 287 odst. 1 IZ zpeněžení veřejnou dražbou se provede podle ustanovení zvláštního právního předpisu.

6. Podle § 287 odst. 2 IZ veřejnou dražbu provede dražebník na návrh insolvenčního správce. Smlouva o provedení dražby se v takovém případě stane účinnou dnem, kdy ji schválí věřitelský výbor.

7. Podle § 293 odst. 1 IZ jde-li o zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky, je insolvenční správce vázán pokyny zajištěného věřitele směřujícími ke zpeněžení; je-li zajištěných věřitelů více, uděluje tyto pokyny zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako první v pořadí. Jestliže zajištěný věřitel neudělí příslušné pokyny ani ve lhůtě určené insolvenčním soudem, má právo je udělit zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako další v pořadí. Insolvenční správce může tyto pokyny odmítnout, má-li za to, že předmět zajištění lze zpeněžit výhodněji; v takovém případě požádá insolvenční soud o jejich přezkoumání v rámci dohlédací činnosti.

8. Podle § 293 odst. 2 IZ u stanovení § 230 odst. 3 až 5 platí obdobně. Ustanovení § 286 odst. 2, § 287 odst. 2 a § 289 odst. 1 se použije jen tehdy, není-li zde pokynu zajištěného věřitele.

9. Podle § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je účastníkem dražby, navrhovatelem, osobou oprávněnou z předkupního práva k předmětu dražby, osobou oprávněnou z práva na přednostní nabytí předmětu dražby nebo osobou, k jejímuž návrhu bylo vykonatelným rozhodnutím zakázáno s předmětem dražby nakládat, může navrhnout soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky v § 12 odst. 1 a 2, § 14 odst. 3, § 17 odst. 5 a 6, § 19, 20, § 23 odst. 1 až 10, § 25 a v § 26 odst. 1 a 2 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.

10. Podle § 3 odst. 2 zákona o veřejných dražbách účastníky dražby nesmějí být osoby, které nemohou nabývat vlastnictví a práv k předmětům dražby, osoby, na jejichž majetek byl prohlášen konkurs, nebo insolvenční návrh na majetek takové osoby byl zamítnut proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, a to po dobu 3 let od právní moci takového rozhodnutí; nikdo nesmí dražit za ně.

11. Podle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

12. Soud posuzoval na základě shora uvedeného skutkového stavu důvodnost podané žaloby, a to s přihlédnutím k námitkám žalované. Ta dovozuje neplatnost smlouvy o provedení dražby, když dražba nebyla schválena věřitelským výborem, jak ukládá § 287 odst. 2 IZ. Z provedeného dokazování však vyplynulo, že předmětná bytová jednotka byla dražena na pokyn zajištěného věřitele. V tomto případě se uplatní zvláštní úprava § 293 IZ. V případě, že je majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka zajištěn, je insolvenční správce vázán pokyny zajištěného věřitele, tedy věřitele, v jehož prospěch je majetek dlužníka zajištěn. Zajištěný věřitel není ve svém rozhodování o dalším osudu zajištěného majetku téměř ničím a nikým vázán; insolvenční správce je povinen jeho pokynu uposlechnout s výjimkou uvedenou v § 293 odst. 1 IZ. S tím souvisí i výluka z pravidla uvedeného v § 287 odst. 2 IZ, které se v případě, že je majetek zajištěn, použije toliko v případě, že pokyn zajištěného věřitele nebyl dán (§ 293 odst. 2 IZ). Soud tak dospěl k závěru, že smlouva o provedení dražby je platná.

13. Pro úplnost soud odkazuje na usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. 6. 2021 č. j. 26 Co 125/2021-31, podle kterého na základě shodného odůvodnění jako shora bylo změněno napadené usnesení soudu prvého stupně tak, že se řízení nepřerušuje.

14. K samotnému průběhu dražby žalovaná žádných námitek neuvedla, ani neuvedla jinou skutečnost, pro niž by se žalobce nestal vlastníkem předmětné bytové jednotky.

15. Soud proto dospěl k závěru, že bylo prokázáno, že je žalobce vlastníkem předmětné bytové jednotky. Setrvává-li žalovaná v bytové jednotce nadále, není její jednání po právu. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl o vyklizení předmětné bytové jednotky.

16. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), tak, že žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši. Při určení odměny právního zástupce žalobce vycházel soud z tarifní hodnoty 2 930 001 Kč, tedy ze zjištěné ceny nemovitosti při dražbě (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2002, sp. zn. 33 Odo 590/2002, obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 2. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3509/2015). Při této tarifní hodnotě činí odměna za jeden úkon právní služby 20 060 Kč (§ 8 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále jen„ AT“). Soud přiznal žalobkyni odměnu celkem za následující úkony právní služby: a. převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) AT) b. výzva plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci (§ 11 odst. 1 písm. d) AT) c. návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) AT) d. účast na jednání soudu (§ 11 odst. 1 písm. g) AT).

17. Dále přiznal soud žalobkyni odměnu za odvolání proti usnesení o přerušení řízení ze dne 15. 4. 2021; tato je však honorována toliko poloviční sazbou (odměna činí 10 030 Kč), neboť nejde o odvolání proti rozhodnutí ve věci samé (§ 11 odst. 2 písm. c) AT).

18. Ke každému z těchto úkonů náleží náhrada hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 AT). Vzhledem k tomu, že je právní zástupkyně žalobce plátkyní daně z přidané hodnoty, přiznal soud žalobkyni také náhradu této daně ve výši 19 271,70 Kč (tedy 21 % ze součtu odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 91 770 Kč). Celkem tak náklady právního zastoupení žalobce činí 111 041,70 Kč.

19. Nakonec soud přiznal žalobci náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč (položka 4 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v účinném znění).

20. Celkem tedy náklady řízení žalobce činí 116 041,70 Kč.