6 C 93/2022

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Bartošem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 24 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 20 000 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 20 000Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 20 000 od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí z částky 20 000 od 13 100 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 4 000 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 4 000 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 4 000 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 000 Kč od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 4 000 Kč od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 4 000 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí z částky 4 000 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 12 704 Kč od 3. 5. 2007 do 8. 5. 2008 se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 24 000 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí z titulu smlouvy o půjčce č. 316830995. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba) a žalovaný smlouvu o půjčce, na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč oproti závazku žalovaného poskytnutou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 16 704 Kč, a to v 53 týdenních splátkách po 768 Kč do 8. 5. 2008. Žalovaný sjednané splátky neuhradil řádně a včas; žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 4 000 Kč. Následně postoupila právní předchůdkyně žalobkyně uvedenou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Před podáním návrhu vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání se nevyjádřili, a soud tak dle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba) a žalovaný uzavřeli dne 3. 5. 2007 smlouvu o půjčce, na základě které poskytla (v hotovosti) žalovanému peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 16 704 Kč vrátit v pravidelných týdenních splátkách ve výši 768 Kč (viz smlouva o půjčce ze dne 3. 5. 2007). Žalovaný zaplatil právní předchůdkyni žalobkyně částku 4 000 Kč, která byla započtena na souhrnný poplatek. Na základě smlouvy o postoupení byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 včetně přílohy smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek). Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení předžalobní upomínkou (prokázáno výzvou před podáním žaloby ze dne 15. 2. 2022 včetně podacího archu ze dne 17. 2. 2022).

5. Ostatní důkazy předložené žalobkyní neobsahují skutečnosti nové či pro tuto věc relevantní.

6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

7. Po právní stránce soud věc posoudil jako nárok z bezdůvodného obohacení dle ust. § 451 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), platného a účinného do 31. 12. 2013, když k bezdůvodnému obohacení došlo před tímto datem.

8. Podle ustanovení § 657 o.z. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

9. Podle ustanovení § 658 o.z. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

10. Podle ustanovení § 517 odst. 2 o.z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

11. Podle ustanovení § 3 odst. 1 o.z. nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

12. Podle § ustanovení 39 o.z. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

13. Dle judikatury k občanského zákoníku z roku 1964 je v rozporu s dobrými mravy zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 o.z., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).

14. Podle ustanovení § 451 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

15. Podle ustanovení § 451 odst. 2 o.z. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

16. Podle ustanovení § 524 odst. 1 o.z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému.

17. Podle ustanovení § 524 odst. 2 o.z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

18. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze částečně. Dle shora citovaných zákonným ustanovení a uvedené judikatury dospěl soud k závěru, že sjednaný souhrnný poplatek, jenž svou povahou je úrokem (když za úrok se považují jakékoli poplatky, které svou povahou plní funkci úroku), je nepřiměřeně vysoký (činí více než 68 % z půjčené částky za 53 týdnů), když ve srovnatelném období banky poskytovaly spotřebitelské úvěry zpravidla za roční úrok necelých 13 % ročně, jak vyplývá z veřejně dostupných informací ČNB (https://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=58842&p_strid=AAABAA&p_lang). Takto stanovený úrok se příčí dobrým mravům (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. 22 Co 215/2015, popř. rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. 27 Co 219/2015), a je tedy neplatně sjednaný. Jelikož byl souhrnný úrok sjednán neplatně, soud uzavřel, že předmětná smlouva o půjčce je absolutně neplatná. Vzhledem k tomu, že smlouva, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně plnila (poskytla žalovanému částku 24 000 Kč), je neplatná, vznikl jí nárok na vrácení poskytnuté částky ponížené o žalovaným poskytnuté plnění, tj. částky 20 000 Kč (24 000 – 4 000). V tomto rozsahu shledal soud žalobu důvodnou (výrok I. rozsudku). Ve zbytku byla požadovaná jistina včetně požadovaného příslušenství zamítnuta; stejně tak byl na základě shora uvedených argumentů zamítnut i požadovaný dlužný souhrnný poplatek (výrok II. rozsudku).

19. Žalobkyni taktéž vznikl nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení z přiznané částky ve výši 7,05 % ročně od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017, ve výši 7,5 % ročně od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8 % ročně od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % ročně od 11. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9 % ročně od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, ve výši 7,25 % ročně od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021, ve výši 7,5 % ročně 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 a od 1. 1. 2022 do zaplacení ve výši s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušeného kalendářního pololetí (§ 1 nařízení vlády, kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku). Soud žalobkyni přiznal příslušenství v rozsahu uplatněného žalobou, tj. od 2. 7. 2015 do zaplacení.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků jejich náhradu, neboť úspěch žalobkyně ve věci je v zásadě shodný s jejím neúspěchem. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.