7 C 142/2024

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Filipa Janka a přísedících Ing. Anonymizováno a PhDr. Anonymizováno ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A , LL.B. sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO: IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B za vedlejšího účastenství na straně žalované: Anonymizováno sídlem Anonymizováno o zaplacení 603 584 Kč s příslušenstvím

I. Řízení o žalobě se v části, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky 116 792 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 5. 4. 2024 do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 486 792 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 5. 4. 2024 do zaplacení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná a vedlejší účastník na straně žalované jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 65 732 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

IV. Žalovaná a vedlejší účastník na straně žalované jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit státu poměrnou část soudního poplatku ve výši 14 800 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu Praha-východ.

V. Žalovaná a vedlejší účastník na straně žalované jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit státu na náhradu nákladů řízení částku ve výši 2 088 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu Praha-východ.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 603 584 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že byl u žalované zaměstnán jako řidič na základě pracovní smlouvy, a to na dobu určitou od 5. 11. 2018 do 31. 10. 2019, následně prodlouženou dodatkem do 31. 10. 2020. Dne 8. 4. 2020 žalobce v pracovní době utrpěl pracovní úraz spočívající v poranění levého kolene, poté následovala dočasná pracovní neschopnost. Žalobce má však přes dlouhotrvající léčbu z pracovního úrazu trvalé následky. Vznik pracovního úrazu byl potvrzen i rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne 22. 8. 2023, č. j. 7 C 338/2022-156. Žalované tak vznikla povinnost nahradit žalobci škodu a nemajetkovou újmu. Žalobce po žalobkyni v tomto řízení požadoval částku ve výši 583 584 Kč z titulu náhrady za ztížení společenského uplatnění (dále jen „ZSU“) způsobené pracovním úrazem ze dne 8. 4. 2020. Náhrada za ZSU byla ve znaleckém posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 25. 3. 2024, č. , č. účtu, , vyčíslena na 933 584 Kč. Žalobce si již dříve nechal vypracovat posudek na ohodnocení ZSU, a to , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 11. 5. 2021, č. 724/2021, přičemž tato ohodnotila ZSU celkem 1 400 body, dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. odpovídal jeden bod částce 250 Kč, tedy celkem 350 000 Kč. , tituly před jménem, , jméno FO, však posléze ohodnotil ZSU 2 520 body, což odpovídá částce 933 584 Kč. Žalobci již byla dříve vyplacena částka ve výši 350 000 Kč, proto žalobce požadoval rozdíl mezi vyplacenou částkou a částkou vyčíslenou , tituly před jménem, , jméno FO, . Za účelně vynaložené náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku, požadoval žalobce částku ve výši 20 000 Kč, kterou vynaložil na vypracování znaleckého posudku. Žalobce dne 28. 3. 2024 žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky.

2. Žalovaná uplatněný nárok ani zčásti neuznala. Uvedla, že v době trvání pracovního poměru došlo k pracovnímu úrazu žalobce, který si způsobil chybným došlápnutím při chůzi. Žalovaná nerozporovala odpovědnost za pracovní úraz žalobce, k němuž došlo v pracovní době a aktivně odškodnila veškeré oprávněné nároky žalobce vyplývající z jeho pracovního úrazu včetně nároku na ZSU tak, jak byla vyčíslena znaleckým posudkem předloženým žalobcem ve výši 1 400 bodů. Žalovaná má za to, že nárok žalobce byl v souladu s dříve předloženým znaleckým posudkem uspokojen. V aktuálním žalobcem předloženým znaleckém posudku je hodnota bodu stanovena v rozporu s nařízením vlády platným v době již provedeného odškodnění pracovního úrazu. I kdyby byl později uplatněný nárok žalobce oprávněný hodnota bodu je stanovena nesprávně. V souladu s přechodnými ustanoveními nařízení vlády již není možné hodnotu bodu navyšovat ve vztahu k tomu bodovému ohodnocení, které již bylo v minulosti odškodněno. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. Při jednání dne 22.10.2024 uvedl, že zdravotní potíže žalobce jsou způsobeny i jeho předešlým zdravotním stavem, který měl být více zhodnocen v rámci znaleckého posudku. Podle žalovaného také nejzávažnější diagnóza subsumuje méně závažné diagnózy. Poškození kolene, které bylo oběma znalci hodnoceno bodově ve výši 1 400 bodů v sobě již zahrnuje zamezení hybnosti a nestabilitu, viklavost, kolene. Podle žalované tedy znalec , tituly před jménem, , jméno FO, nesprávně přidával k základnímu bodovému ohodnocení ještě bodové ohodnocení další.

3. Vedlejší účastnice na straně žalované uvedla, že žalobu neuznává, neboť nárok neshledává důvodným. Vedlejší účastnice žalobci vyplatila náhradu za ZSU dle znaleckého posudku č. , Anonymizováno, vypracovaného dne 11. 5. 2021 znalkyní , tituly před jménem, , jméno FO, . Tato ohodnotila pracovní úraz žalobce položkou 9.21 trvalé následky po poranění měkkého kolene odpovídající 1 400 bodů, při hodnotě bodu 250 Kč. Vedlejší účastnice akceptovala závěry , tituly před jménem, , jméno FO, a vyplatila žalobci částku 350 000 Kč. Dále uzavřela, že u žalobce je přítomnost poměrně rozsáhlého předchorobí. Žalobci byl již v roce 2017 přiznán invalidní důchod I. stupně pro poranění ramene, trpěl též vertebrogentnním syndromem krční páteře při degenerativních změnách krční páteře s parestéziemi prstů, syndromem svalové dysbalance, chronickou obstrukční plicní nemocí s asthmatem, chronickou rhinosinusitidou, hyperurikemií, hyperlipedemií a obezitou. Žalobce pak překvapivě po třech letech od výplaty zaslal vedlejší účastnici předžalobní výzvu k nároku, který plyne ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , který si žalobce nechal vypracovat až čtyři roky od pracovního úrazu. Posudek , tituly před jménem, , jméno FO, trpí podstatnými vadami, které mají za následek jeho zjevnou nesprávnost, neboť znalec neměl k dispozici zdravotní dokumentaci žalobce vztahující se k období před pracovním úrazem, ani znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, . Sám znalec , tituly před jménem, , jméno FO, si uvědomuje, že jeho hodnocení je zcela excesivní, když uměle snižuje hodnocení ZSU o 10 % z důvodu předchozí artrózy kolenního kloubu, aby výsledná hodnota nepřesáhla ohodnocení ztráty dolní končetiny. Vedlejší účastnice trvá na závěru, že položka 9.21 je v daném případě zcela dostačující, neboť sama o sobě postihuje veškeré obtíže spojené právě s poraněním měkkých tkání kolene a i nadále tak vyplacenou náhradu za zcela přiměřenou. Vedlejší účastnice proto navrhla, aby soud žalobu zamítl.

4. S námitkami žalované a vedlejší účastnice na jeho straně se žalobce neztotožnil. Podle něj není pravdivé tvrzení vedlejší účastnice, že znalec neměl k dispozici zdravotní dokumentaci žalobce vztahující se k období před pracovním úrazem. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, vyplývá, že mezi podklady je uvedena i lékařská zpráva , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 14. 2. 2024, ve které je shrnut zdravotní stav žalobce před vznikem pracovního úrazu, její znění je též ve znaleckém posudku citováno. Znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, měl též , tituly před jménem, , jméno FO, k dispozici. K ustálení zdravotního stavu žalobce pak došlo v roce 2022, proto je hodnota 1 bodu stanovena znalcem správně. Žalobci nemůže být kladeno k tíži, že po vypracování znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, zjistil, že jej nezpracovala správně, když zdravotní stav žalobce v té době nebyl ustálen. Znalkyně též dospěla k závěru o přítomnosti rozsáhlého předchorobí, které však nemá vliv na pracovní úraz týkající se kolene, pro který byl znalecký posudek zpracován. Přiznání invalidního důchodu pro úraz ramene, nemá s poraněním kolene žádnou souvislost. Žalobci připadá zvláštní, když vedlejší účastnice nazývá snížení hodnocení ZSU znalcem , jméno FO, z důvodu předchozí artrózy kolenního kloubu jako umělé, neboť vedlejší účastnice zároveň argumentuje předchorobím žalobce, o které se právě v případě snížení ve znaleckém posudku , tituly před jménem, , jméno FO, jedná.

5. Podáním ze dne 8. 11. 2024 vzal žalobce žalobu co do částky 116 792 Kč s příslušenstvím zpět, s odůvodněním, že oproti žalobě vynechal položku trvalé následky po poranění měkkého kolene – artróza IV. stupně, za kterou již dostal odškodnění vyčíslené z počtu 1 400 bodů. Nepožadoval tedy již to, co bylo odškodněno na základě posudku znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobce tak požadoval odškodnění ztížení společenského uplatnění ve výši 1 400 bodů, snížené o 10 %, tedy na 1 260 bodů, podle posudku , tituly před jménem, , jméno FO, . Celkem tedy 466 792 Kč a 20 000 Kč za náklady znaleckého posudku. Žalobce dále uvedl, že se jeho zdravotní stav mezi vypracováním znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, stále zhoršoval. To zejména spočívalo ve zhoršující se bolesti kolene a omezení jeho hybnosti, s tím souvisí odebírání vody z kolene a obstřiky kolene. Žalobce byl léčen ještě v roce 2022, z čehož plyne, že v roce 2021 nebyl jeho zdravotní stav ustálen. , tituly před jménem, , jméno FO, ve svém znaleckém posudku též uvedl, že k vyléčení žalobce nikdy nedojde, ustálení zdravotního stavu pro vyčíslení ZSU stanovil na rok 2022. Úraz měl v životě žalobce pro fyzický, psychický i rodinný stav, zcela zásadní nepříjemné následky. Nemohl vykonávat žádnou sportovního aktivitu, dále se vyskytla nemožnost dlouhodobějšího stání či chůze, pomalejší chůze, nárůst hmotnosti, zhoršení zdravotního stavu obecně, zhoršení společenského a rodinného života, menší schopnost starat se o domácnost, zahradu a zvířata, nemožnost kleknutí na kolena, použití žebříku a štaflí, problém s pohybem po šikmém terénu, ukončení vztahu s partnerkou po 17 letech. Stěžejní námitkou žalobce vůči posudku , tituly před jménem, , jméno FO, byla jeho předčasnost, tedy že jeho zdravotní stav nebyl v roce 2021 ustálen, nebyl tehdy ještě doléčen, nebylo zřejmé, zda se jeho zdravotní stav ještě zlepší, či nikoli, což dokládal lékařskými zprávami , tituly před jménem, , jméno FO, . Poukazoval rovněž na to, že po zaslání posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly před jménem, , jméno FO, uvedla, že položky hypotrofie, viklavost a omezená hybnost, které ona ve svém posudku nehodnotila, jsou opodstatněny. Při jednání dne 22.10.2024 tak upřesnil, že posudek , tituly před jménem, , jméno FO, není zcela správný, také v tom, že neohodnotila položky, které hodnotil , tituly před jménem, , jméno FO, .

6. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

7. Žalobce byl od 5. 11. 2018 do 31. 10. 2020 zaměstnán u žalované jako řidič, dne 8. 4. 2020 došlo u žalobce k pracovnímu úrazu. Žalobci již byla vyplacena vedlejší účastnicí částka ve výši 350 000 Kč za ZSU (rozsudek Okresního soudu Praha-východ ze dne 22. 8. 2023, č.j. 7 C 338/2022-156, vyrozumívací dopis pojištěnému k pracovnímu úrazu ze dne 8. 4. 2020, nesporné tvrzení účastníků).

8. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví hodnocení míry bolesti a funkčních schopností při újmách na zdraví ze dne 11. 5. 2021 soud zjistil, že žalobce se již v roce 2017 stal invalidním I. stupně, na základě poranění levého ramene. Dne 8. 4. 2020 upadl v práci na betonový podstavec, po ošetření následující den mu byla udělena diagnóza podvrtnutí levého kolene. Léčen byl konzervativně nošením kolenní ortézy a aplikací protisrážlivých léků pod kůži, též absolvoval opich a punkce kolene. Z popisu magnetické rezonance vyplývá částečná rupturu předního zkříženého vazu, poranění vnitřního menisku a degenerativní změny chrupavek, které dle rentgenologického vyšetření byly srovnatelné s rokem předchozím. Dne 22. 11. 2020 došlo k operačnímu řešení, byla provedena rekonstrukční artroskopie, při které se prokázalo pouze starší poranění vnitřního menisku a degenerativní změny chrupavek kolenního kloubu. Žalobce tak utrpěl poranění vnitřního menisku, doprovázené omezenou hybností levého kolene způsobené otokem, který přes opakované punkce neustupuje. K delší vzdálenosti jsou nutné berle, levé koleno je při chůzi v terénu či po schodech nestabilní. Není schopen vykonávat své zaměstnání řidiče, řídit může pouze vozidlo s automatickou převodovkou, není ale schopen nosit těžká břemena, která nosit musí. Užívá léky na bolest. V případě ZSU shledala znalkyně položku 9.21 trvalé následky po poranění měkkého kolene za 1 400 bodů, po 250 Kč, tedy celkem 350 000 Kč (znalecký posudek č. , Anonymizováno, , tituly před jménem, , jméno FO, ).

9. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , znalce z oboru zdravotnictví, odvětví ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí a hodnocení míry bolesti a funkčních schopností při újmách na zdraví ze dne 25. 3. 2024 soud zjistil, že v rámci klinického vyšetření zjistil znalec svalovou hypotrofii, výraznou viklavost a nestabilitu kolene, změřil aktivní a pasivní hybnost kolen obou končetin a jejich funkčnost. Hodnotil také RTG snímky z předchozích vyšetření a posuzoval i dodanou zdravotnickou dokumentaci žalovaného. V rámci ZSU shledal u žalobce položku 9.56 poúrazovou atrofii svalů za 400 bodů, položku 9.189 viklavost kolenního kloubu středně těžká s nutností používání ortézy za 500 bodů, položku 9.12 omezení hybnosti kolenního kloubu lehkého stupně za 800 bodů a položku 9.212 trvalé následky po poranění měkkého kolene za 1 400 bodů. Znalec však dále snižuje ohodnocení z 3 100 bodů na 2 800 bodů, neboť by ohodnocení převyšovalo ztrátu končetiny a dále ohodnocení snižuje o 10 % z důvodu, že žalobce měl již před pracovním úrazem nález degenerativních změn na kolenním kloubu. Celkem znalec shledal ZSU v hodnotě 2 520 bodů po 370,47 Kč, celkem tedy 933 584 Kč. (znalecký posudek č. , č. účtu, , , tituly před jménem, , jméno FO, ).

10. Při výslechu před soudem dne 30.5.2025 znalec , tituly před jménem, , jméno FO, doplnil, že neměl k dispozici znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , o předchorobí měl k dispozici zprávu praktického lékaře a vyžádal si také rentgenové snímky z předchorobí kolene. K vysvětlení, proč oproti znalkyni , tituly před jménem, , jméno FO, hodnotil také poúrazovou atrofii, viklavost a omezení hybnosti, uvedl, že poškození měkkého kolene znamená zejména menisky, když dojde k poškození menisku, tak dojde i k poškození chrupavky a následně i artróze. Artróza může způsobit, že koleno je nestabilní, ale také to způsobit nemusí, koleno může zůstat stabilní. Stejně tak může, ale nemusí způsobit i omezení hybnosti a atrofii. Ty následky se sčítají a nevylučují se. To hlavní postižení, kdybychom řešili pouze viklavost, hybnost, neřešili bychom tu hlavní diagnózu, tu artrózu. Pokud se jedná o trvalé následky po poranění měkkého kolene, nejedná se tedy o souhrnnou položku. Ty body se tedy sčítají a mohou dosáhnout až k vyčíslení, které by odpovídalo ztrátě končetiny, což se zde stalo, proto v závěru znaleckého posudku snižuje bodové ohodnocení na 2 800 bodů a dále o 10 % pro předchozí degenerativní změny. Při odečtení 10 % znalec srovnával rentgenové nálezy z let 2019 až 2024, to, co platilo pro rok 2019, platilo i pro rok 2020, i z lékařských zpráv z roku 2020 se podává, že to postižení artrózou bylo srovnatelné. Při jeho zkoumání měl již žalobce třetí až čtvrtý stupeň artrózy, jak plyne i z lékařské zprávy ze dne 17. 6. 2021. Vlivem úrazu došlo k velké akceleraci postižení toho kloubu se všemi důsledky pro běžný a pracovní život žalobce. Od toho pracovního úrazu do data 17. 6. 2021 je patrná akcelerace zdravotního stavu. Mezi lety 2021 a 2022 už k většímu nálezu, který by bylo vidět na rentgenu nedošlo. Úraz se stal žalobci, když mu bylo 50 let, artrózu mají všichni po 45 roku věku, nadváha je také vedlejším důsledkem artrózy, kdy došlo k nárustu váhy o 40 kg. Znalec též porovnal obě kolena, kde je rozdíl v hybnosti, zdravé koleno má hybnost 150 stupňů, poraněné pak 110 stupňů. Lze uzavřít, že pokud by nedošlo k úrazu byl by na tom žalobce s oběma koleny podobně. Atrofie vychází z objektivního nálezu a projevuje se nejistotou při chůzi, chozením krok za krokem, tím, že žalobce nevystoupí nohou na vyšší stupeň. Tato je důsledkem pracovního úrazu a je též příčinou dalšího snížení pohybového komfortu žalobce. Vstávání, uléhání, chůze, chůze v nerovném terénu, chůze do schodů, to vše se zde projeví. K dotazu, kdy je možno hodnotit ztížení společenského uplatnění, vypověděl znalec, že hodnotit ztížení společenského uplatnění je možné v případě, kdy je ukončena léčba, když už nejsou stanoveny další postupy, které by vedly k minimalizaci následků. U žalobce to bylo odmítnutím endoprotézy, kdy už nebyl žádný pokrok, který by omezil ty trvalé následky. Vychází tedy z data 16. 5. 2022, kdy byla vystavena lékařská zpráva. Ještě v roce 2021 dostával žalobce viskosuplementaci, rehabilitoval průběžně po celý rok 2021 a stále docházel k , tituly před jménem, , jméno FO, za účelem léčby. V roce 2021 se jevilo jako pravděpodobné určité zmírnění potíží léčbou bez endoprotézy, byť nakonec injekce ke zlepšení nevedly. Artróza čtvrtého stupně se projevuje bolestí, která v noci probouzí. U žalobce též není významnou příčinou artrózy nadváha, což lze zjistit právě při porovnání stavu obou kolen. Bez toho pracovního úrazu by ke čtvrtému stupni artrózy nedošlo. Omezení hybnosti i viklavost jsou následkem toho poranění, kdy došlo k poranění vazů a došlo k zásadnímu snížení té štěrbiny. Jako další následky poranění kolene mimo artrózu znalec jmenoval hypotrofii, viklavost, omezení hybnosti, chronické náplně, otoky, sinuvialitida, artritida, tvoření tekutiny, bolest (výslech znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ).

11. Žalobce byl léčen v období od 7. 6. 2021 do 30. 5. 2022 v ordinaci , tituly před jménem, , jméno FO, , kdy byla shledána artróza třetího až čtvrtého stupně, na koleni byl přítomný otok, probíhaly punkce. Nejprve docházelo k zlepšením proti stavům při předchozí návštěvě. Poté však dne 28. 2. 2022 nastalo zhoršení stavu, byl mu též aplikován elastoviskozní roztok do kolene. Od 16. 5. 2022 se objevují úvahy o náhradě kolenního kloubu (lékařské zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 7. 6. 2021, 12. 7. 2021, 31. 1. 2022, 28. 2. 2022, 28. 3. 2022, 25. 4. 2022, 16. 5. 2022 a 30. 5. 2022). Aktuálně je žalobce stále léčen v ordinaci , tituly před jménem, , jméno FO, , kdy dle sdělení lékaře došlo od roku 2022 k ustálení zdravotního stavu žalobce, probíhá konzervativní terapie, protéza kloubu je kontraindikována pro kožní nález na dolní končetině (lékařská zpráva , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 11. 11. 2024).12. , tituly před jménem, , jméno FO, ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, uvedla, že přidaná položka 9.56 hypotrofie je opodstatněna, protože byla objektivně zjištěna vyšetřením provedeným , tituly před jménem, , jméno FO, , stejně jako položka viklavost a hybnost. Tyto nevyplývají z lékařských zpráv, když ona žalobce vyšetřovala ortézu neměl (emailová komunikace s MUDr , jméno FO, ze dne 24. 10. 2024).

13. Dopisem ze dne 28. 3. 2024 doručeným téhož dne žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky nejpozději do 4.4.2024 (předžalobní výzva ze dne 28. 3. 2024 spolu se související doručenkou).

14. Na znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, žalobce vynaložil částku 20 000 Kč (vyúčtování znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , nesporné tvrzení účastníků).

15. Soud v řízení neprováděl dokazování revizním znaleckým posudkem, výslechem znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , když tyto byly zamítnuty pro nadbytečnost. Znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, byla soudem opakovaně předvolána k výslechu, kdy soud předpokládal, že bude provedena konfrontace znalců. Z jednání soudu se znalkyně opakovaně omluvila, ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, se vyjádřila písemně a nikterak jeho závěry nezpochybňovala. Po doplnění dokazování výslechem znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , který dle názoru soudu obhájil závěry svého znaleckého posudku, byl již výslech znalkyně , jméno FO, , stejně jako revizní znalecký posudek, nadbytečný. V řízení byl i bez těchto důkazů spolehlivě zjištěn skutkový stav a pokud by soud tyto důkazy prováděl, nebylo by to v souladu se zásadou hospodárnosti řízení.

16. Podle § 269 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb. ve znění účinném ke dni 8. 4. 2020 (dále jen „zák. práce“) zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.Podle § 271c odst. 1 zák. práce náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2.Podle § 271c odst. 2 zák. práce vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti.Podle § 271e zák. práce zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je zaměstnavatel povinen poskytnout náhradu za věcnou škodu; ustanovení § 265 odst. 3 platí i zde.Podle § 1 odst. 2 nař. vlády č. 276/2015 Sb. účinném od 1. 1. 2023 ztížením společenského uplatnění se pro účely tohoto nařízení rozumí trvalý nepříznivý vliv poškození zdraví (dále jen „trvalé poškození zdraví“) pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a jeho trvalých následků a psychosociálních dopadů, které omezují nebo mění společenské uplatnění poškozeného v životě, zejména při uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb.Podle § 3 odst. 1 nař. vlády č. 276/2015 Sb. účinném od 1. 1. 2023 hodnota bodu činí 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné na základě údajů , právnická osoba, za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž vznikla povinnost provést hodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění.Podle § 7 odst. 1 nař. vlády č. 276/2015 Sb. účinném od 1. 1. 2023 bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění se provádí zpravidla až rok poté, kdy došlo k poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a je zřejmé, že jde o trvalé poškození zdraví a podle poznatků lékařské vědy dalším léčením, popřípadě léčebně rehabilitační péčí, nedojde ke zlepšení nebo stabilizaci zdravotního stavu.Podle § 7 odst. 2 nař. vlády č. 276/2015 Sb. účinném od 1. 1. 2023 bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění se určí se zřetelem k povaze, rozsahu, prognóze poškození zdraví, anatomickým a funkčním omezením a jejich dopadu na uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb poškozeného a jeho další uplatnění v životě.Podle Čl. II. přechodného ustanovení zavedeného nařízením vlády č. 451/2022 Sb., pokud byly bolest nebo ztížení společenského uplatnění způsobeny v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení a nebylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení rozhodnuto o stanovení náhrady za bolest nebo náhrady za ztížení společenského uplatnění, stanoví se náhrada za bolest nebo náhrada za ztížení společenského uplatnění podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.

17. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že u žalobce došlo ke dni 8. 4. 2020 k pracovnímu úrazu, na základě kterého byl léčen se zraněním levého kolene. V souvislosti s tímto pracovním úrazem a zdravotním omezením z něj vyplývajícím, došlo u žalobce, mimojiné, ke ztížení společenského uplatnění. Ke dni 11. 5. 2021 byl vyhotoven znalecký posudek znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , která ztížení společenského uplatnění u žalobce ohodnotila položkou položku 9.21 trvalé následky po poranění měkkého kolene 1 400 body, po 250 Kč, tedy celkem ve výši 350 000 Kč. Tuto částku žalobce již obdržel, což mezi účastníky nebylo sporným. Později, v roce 2024 byl ovšem zpracován nový znalecký posudek znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , který rovněž hodnotil ztížení společenského uplatnění u žalobce. Sporným bylo, zda došlo k ustálení zdravotního stavu žalobce až později, než v době, kdy byl znalecký posudek zpracováván , tituly před jménem, , jméno FO, ( a tedy byl zpracován předčasně ) a zda zdravotní stav žalobce byl vážnější než stanovila , tituly před jménem, , jméno FO, ve svém posudku, když znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , shledal poškození kolene žalobce a z něj plynoucí zdravotní obtíže ve větším rozsahu. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, totiž ke dni 25.3.2024 v rámci ztížení společenského uplatnění uváděl: položku 9.56 poúrazovou atrofii svalů za 400 bodů, položku 9.189 viklavost kolenního kloubu středně těžká s nutností používání ortézy za 500 bodů, položku 9.12 omezení hybnosti kolenního kloubu lehkého stupně za 800 bodů a položku 9.212 trvalé následky po poranění měkkého kolene za 1 400 bodů. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, provedené ohodnocení následně snížil z 3 100 bodů na 2 800 bodů, neboť by takové ohodnocení převyšovalo ztrátu končetiny a dále ohodnocení snížil o dalších o 10 % z důvodu, že žalobce měl již před pracovním úrazem nález degenerativních změn na kolenním kloubu. Znalec tak shledal u žalobce ztížení společenského uplatnění v hodnotě 2 520 bodů po 370,47 Kč ( dle nové úpravy hodnoty bodu ), celkem je tak ocenil částkou 933 584 Kč.

18. Po provedeném dokazování ( z lékařských zpráv , tituly před jménem, , jméno FO, a znaleckého posudku a jeho doplnění znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, ) se soud přiklonil k tomu závěru, že k ustálení zdravotního stavu žalobce ( v tom smyslu, že již nebylo očekávatelné jeho zlepšení ) došlo až v průběhu roku 2022. Škoda spočívající ve ztížení společenského uplatnění vzniká, jakmile po úrazu nebo jiném poškození zdraví a jeho případném léčení se ustálí zdravotní stav poškozeného natolik, že je zřejmé, zda a jaké nepříznivé důsledky pro životní úkony poškozeného má jeho změněný ( zhoršený ) zdravotní stav, tedy zda a v jakém rozsahu došlo ke ztížení jeho společenského uplatnění. Je tomu tak tehdy, kdy je již zřejmé, že jde o trvalé poškození zdraví a podle poznatků lékařské vědy dalším léčením, popřípadě rehabilitační péčí, nedojde ke zlepšení nebo stabilizaci zdravotního stavu. Jak bylo zjištěno, v průběhu roku 2021 se jevilo jako pravděpodobné určité zmírnění potíží léčbou bez endoprotézy, žalobce byl ještě v roce 2022 léčen u MUDr , Anonymizováno, , který zmiňuje, že konzervativní terapie měla přechodný efekt a od roku 2022 došlo k ustálení zdravotního stavu. S žalobcem byla diskutována možnost protézy kolenního kloubu, která je však u něho kontraindikována. Z tohoto pohledu byl znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, zpracován předčasně. Dále má soud za to, že znalecký posudek znalce , tituly před jménem, , jméno FO, je po jeho doplněním výslechem u soudu přesvědčivý, odpovídající lékařským zprávám ošetřujícího lékaře žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, a ani znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, jeho závěry ve svém vyjádření nezpochybňovala. Soud tedy vychází z posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , který v rámci posouzení ztížení společenského uplatnění posuzoval oproti znalkyni , tituly před jménem, , jméno FO, položku 9.56 poúrazovou atrofii svalů za 400 bodů, položku 9.189 viklavost kolenního kloubu středně těžkou s nutností používání ortézy za 500 bodů, položku 9.12 omezení hybnosti kolenního kloubu lehkého stupně za 800 bodů. Vysvětlil přitom, že tyto položky v rámci posouzení ztížení společenského uplatnění není možné subsumovat pod položku 9.21 trvalé následky po poranění měkkého kolene a je nutno je hodnotit zvlášť. Vysvětlil také, proč je odpovídající snížení v předchozích degenerativních změn na kolenním kloubu 10 % a nikoli vyšší, když srovnával obě kolena žalobce a objektivní změny na postiženém koleni v letech 2019 a 2024. V řízení bylo též prokázáno, že veškeré znalcem uvedené zdravotní potíže nepochybně souvisejí s pracovním úrazem, což je patrné již z porovnání stavu zdravého kolene, s kolenem postiženým úrazem. Soud je proto přesvědčen, že odškodnění ztížení společenského uplatnění poskytnuté žalobci na základě znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, není úplné.

19. Žalobce v řízení požadoval původně doplacení části rozdílu mezi již vyplacenou náhradou za ztížení společenského uplatnění ve výši 350 000 Kč a znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, provedeným ohodnocením. Přičemž při vyčíslení bodové ohodnocení, včetně toho, kde se oba znalci sešli ( tj. trvalé následky po poranění měkkého kolene – artróza IV. stupně, za 1 400 bodů ), vycházel z aktuální úpravy a hodnotu bodu vyčísloval částkou 370,47 Kč ( když průměrná mzda v roce 2021 v 1. až 3. čtvrtletí činila 37 047 Kč). Později vzal žalobce žalobu co do částky 116 792 Kč s příslušenstvím zpět, s odůvodněním, že oproti žalobě vynechal položku trvalé následky po poranění měkkého kolene – artróza IV. stupně, za kterou již dostal odškodnění vyčíslené z počtu 1 400 bodů. Nepožadoval tedy již to, co bylo odškodněno na základě posudku znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, . A tedy nebylo nutno řešit otázku dopadu nové úpravy hodnoty bodu do výše odškodnění dle dříve provedeného bodového ohodnocení. Žalobce tedy nakonec požadoval odškodnění ztížení společenského uplatnění ve výši 1 400 bodů, snížené o 10 %, tedy na 1 260 bodů, podle posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , při odečtení 1 400 bodu u položky trvalé následky po poranění měkkého kolene oceněné již dříve , tituly před jménem, , jméno FO, . Co se týče konkrétní výše náhrady v penězích, kdy je nutno počítat za jeden bod částku 370,47 Kč ( když průměrná mzda v roce 2021 v 1. až 3. čtvrtletí činila 37 047 Kč ), vyčíslil žalobce svůj nárok na odškodnění ztížení společenského uplatnění na 466 792 Kč. Navíc žádal 20 000 Kč uhrazených za znalecký posudek. Pod pojem věcné škody je třeba zahrnout veškerou škodu, kterou nelze podřadit pod některý z ostatních dílčích nároků upravujících náhradu škody. Náklady, které byl žalobce nucen vynaložit, aby zjistil výši svého nároku plynoucí mu z pracovního úrazu posuzuje soud jako věcnou škodu, na kterou dopadá ustanovení § 271e zák. práce.

20. Po provedeném dokazování s ohledem na výše uvedené a při použití shora uvedených zákonných ustanovení shledal soud nárok žalobce důvodným. Přiznal tedy žalobci částku ve výši 466 792 Kč jako náhradu za ztížení společenského uplatnění a rovněž částku 20 000 Kč jako náhradu nákladů na vyhotovení znaleckého posudku. Rozhodl tak o tom, že žalovaná je povinna uhradit žalobci celkem částku ve výši 486 792 Kč.

21. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobci přiznal i požadované příslušenství. Vycházel přitom z doručené předžalobní výzvy k plnění, kteroužto požadoval žalobce úhradu dlužné částky do 4.4.2024.

22. Co se týče výroku II. rozsudku, podle ust. § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), ve znění pozdějších předpisů, může žalobce (navrhovatel) vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Což žalobce svým podáním ze dne 8.11.2024 učinil. Žalovaná s tímto zpětvzetím žaloby souhlasila, a to na ústním jednání dne 10. 10. 2025. Soud dle ust. § 96 odst. 2 věta prvá o.s.ř., řízení co do částky 116 792 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 5. 4. 2024 do zaplacení, navržené žalobcem, zastavil.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ( za použití § 146 odst. 2, věta prvá o.s.ř. ve vztahu k té části řízení, kde byla žaloba vzata zpět ) tak, že přiznal žalobci náhradu poměrné části nákladů řízení, neboť byl v řízení úspěšný v části 80,65 %. Žalobce nebyl úspěšný se žalobou v té části, ohledně níž vzal žalobu zpět. Žalobci v souvislosti s řízením vznikly náklady spojené se zastoupením advokátem, kdy odměnu zastoupení advokátem představuje celkem částka 107 230 Kč, a to za 6 úkonů právní služby učiněné v roce 2024 podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“) po 10 740 Kč (§ 6, § 7a § 8 AT ve znění do 31. 12. 2024), a to za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu k plnění, podání žaloby, vyjádření ze dne 3. 10. 2024 a 8. 11. 2024, a jednání dne 22. 10. 2024, tedy celkem 64 440 Kč. Dále za 2 úkony právní služby učiněné v roce 2025 podle § 11 odst. 1 písm. g) též po 10 740 Kč §6, § 7 a §8 AT ve znění od 1. 1. 2025), a to za jednání dne 30. 5. 2025 a 10. 10. 2025, tedy celkem 21 480 Kč. Dále náhradu hotových výdajů v částce 6 x 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT ve znění do 31. 12. 2024) a 2 x 450 Kč (§ 13 odst. 4 AT ve znění od 1. 1. 2025). A konečně DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř., když právní zástupce žalobce je plátcem DPH, ve výši 18 610 Kč. Žalobci by tedy v případě plného úspěchu ve věci náležela náhrada nákladů ve výši 107 230 Kč, avšak žalobce byl úspěšný pouze z 80,65 %, a tedy z 19,35 % neúspěšný. Žalobci tak náleží náhrada nákladů řízení pouze v rozsahu 61,3 % (80,65 % - 19,35 %), tedy 65 732 Kč (výrok III.). V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. jsou žalovaná a vedlejší účastnice povinny tuto částku uhradit k rukám právního zástupce žalobce.

24. Za účtované doplnění tvrzení ze dne 12.11.2024 soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, šlo pouze o doplnění lékařské zprávy k tvrzení, kdy došlo k ustálení zdravotního stavu žalobce. Za takový úkon právní služby nenáleží odměna dle tarifu.

25. Žalobce byl ve věci ze zákona (§ 11 odst. 2, písm. e) zák.č. 549/1991 Sb.) osvobozen od platby soudních poplatků, samo řízení však osvobozeno není. Soud proto podle § 148 o.s.ř. rozhodl o povinnosti žalované a vedlejšího účastnice zaplatit podle poměru jejich úspěchu a neúspěchu ve sporu poměrnou část soudního poplatku. Jeho výše by dle předmětu sporu činila 24 144 Kč, žalovaná a vedlejší účastnice byly ve sporu neúspěšné z 80,65 %, což ze soudního poplatku činí částku ve výši 19 472 Kč. Při vyhlášení rozsudku vypočetl soud tuto částku chybně na 14 800 Kč (výrok IV.). Současně s rozsudkem je proto stranám doručováno opravné usnesení tohoto výroku.

26. Obdobně rozhodl soud o povinnosti žalované a vedlejší účastnice o jejich povinnosti platit státu část nákladů řízení spočívajících ve státem hrazeném znalečném. Na znalečném stát uhradil částku ve výši 3 406 Kč, žalované a vedlejší účastnici mají proto povinnost uhradit státu znalečné ve výši 80,65 %, tedy 2 747 Kč ( výrok V. ). Při vyhlášení rozsudku vypočetl soud tuto částku chybně na 2 088 Kč (výrok V.). Současně s rozsudkem je proto stranám doručováno opravné usnesení tohoto výroku.

27. O lhůtách k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.