7 C 16/2018

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl v senátě složeném s předsedy senátu Mgr. Filipa Janka a přísedících Bc. Aleny Zbožínkové a Stanislava Plocka ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 2 153 103 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 2 153 103 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z této částky od 16. 8. 2012 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku ve výši 188 469,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.</b> 1. [právnická osoba], která nabyla smlouvou o koupi závodu ze dne 3. 12. 2014 závod [právnická osoba], s.r.o., [IČO], se jako právní nástupkyně původní žalobkyně pokračování - 2 - 7 C 16/2018 [právnická osoba], návrhem podaným u Krajského soudu v Praze (věc byla vedena pod sp.zn. 45 Cm 165/ 2012), domáhala po žalovaných ad 1) Ing. [jméno] [příjmení] a ad 2) [celé jméno žalované] zaplacení shora uvedené částky. Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 21.6.2013, č.j. 45 Cm 165/ 2012 -268, kterým bylo žalobě vyhověno, byl usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 16.2.2016, č.j. 14 Cmo 430/2013-314, zrušen a věc byla vrácena zpět Krajskému soudu v Praze, mimojiné s tím, aby se zabýval otázkou, zda ve vztahu ke druhé žalované [celé jméno žalované] se nejedná o nárok z pracovněprávního poměru. Následně byl usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 26.9.2017, č.j. 45 Cm 165/2012-359 nárok na zaplacení žalované částky ve vztahu k [celé jméno žalované] vyloučen k samostatnému řízení a poté, co byla věc předložena Vrchnímu soudu v Praze, usnesením ze dne 6.12.2017, č.j. Ncp 1070/2017-120, byla postoupena soudu zdejšímu jako soudu věcně příslušnému. Ve vztahu k žalovanému [titul] [jméno] [příjmení] bylo řízení dále vedeno u Krajského soudu v Praze pod 45 Cm 165/2012.

2. Žalobkyně tvrdila, že Ing. [jméno] [příjmení] byl jednatelem původní žalobkyně, když do této funkce byl jmenován rozhodnutím jediného společníka. Tímto jediným společníkem původní žalobkyně byla společnost [právnická osoba], [IČO], dříve [právnická osoba] Dne 31.3.2012 byl Ing. [příjmení] z funkce jednatele odvolán. Jako jednatel společnosti měl Ing. [příjmení] oprávnění nakládat s účtem žalobkyně. V době po odvolání z funkce, a to dne 3.4.2012, zadal jménem původní žalobkyně příkaz k převodu finančních prostředků ve výši žalované částky na účet č. [bankovní účet] ve vlastnictví žalované [příjmení] [celé jméno žalované] (dále jen„ účet“), na který byly také připsány. Dispoziční právo s účtem žalobkyně bylo Ing. [příjmení] zřízeno výhradně pro účely řádného výkonu funkce statutárního orgánu, popsaný převod uskutečnil neoprávněně, navíc v době, kdy mu již funkce zanikla, a bez existence jakékoliv dohody opravňující jej k takovému postupu. Žalobkyně považovala uskutečněný převod peněz za jednání v rozporu s povinností péče řádného hospodáře a v rozporu s povinností Ing. [příjmení] nejednat v rozporu se zájmy původní žalobkyně, takže jím žalovaný původní žalobkyni způsobil škodu, popřípadě se jedná o plnění bez právního důvodu. Namítala dále, že smlouva o výkonu funkce, uzavřená mezi původní žalobkyní a Ing. [příjmení], je absolutně neplatná, neboť Ing. [příjmení] funkce jednatele u původní žalobkyně vůbec nevznikla, a to z důvodu existence překážky výkonu funkce statutárního orgánu ve smyslu ustanovení § 38l ve spojení s § 194 odst. 7 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“), neboť žalovaný byl jednatelem ve [právnická osoba] s.r.o., [IČO] (dále jen„ společnost“), na kterou byl dne 24.10.2003 prohlášen konkurs. Dle žalobkyně nenabyla smlouva ani právních účinků, neboť nebyla podle § 66 odst. 2 obch. zák. schválena valnou hromadou. I za situace, kdy by smlouva byla účinná, pak Ing. [příjmení] nebyl oprávněn inkasovat odstupné, jako 12ti násobek měsíční odměny jednatele sjednané ve smlouvě, protože takový postup byl podmíněn odvoláním jednatele. To však, jako představenstvo společníka, učinili Ing. [příjmení] a žalovaná [celé jméno žalované]. Tím Ing. [příjmení] porušil povinnost podle § 194 odst. 5 obch. zák., tj. postupovat s péčí řádného hospodáře a rovněž jednal v rozporu se zájmy společnosti. Ing. [příjmení] tedy neměl na částku ve výši 2 046 908 Kč, jako odstupné a odměnu, žádný nárok.

3. Ve vztahu k žalované žalobkyně tvrdila, že byla zaměstnankyní původní žalobkyně, s níž Ing. [příjmení] (ve funkci jednatele) ke dni 31.3.2012 rozvázal pracovní poměr dohodou se sjednáním mimořádné odměny ve výši dvojnásobku průměrné měsíční mzdy. Přitom Ing. [příjmení] nebyl oprávněn činit za původní žalobkyni takovéto úkony, nebyl ani oprávněn uzavřít s ní pracovní poměr (když funkce jednatele ve společnosti mu nevznikla). Přitom žalovaná to měla či mohla vědět, vzhledem k blízkému vztahu k Ing. [příjmení] a ke své odborné pokračování - 3 - 7 C 16/2018 zkušenosti, musela znát překážku pro výkon jednatele na straně Ing. [příjmení] (působil ve společnosti, na níž byl vyhlášen konkurs) a nemůže se dovolávat dobré víry v zápis v obchodním rejstříku. Pracovní poměr žalované nevznikl a nevznikl jí ani nárok na částku ve výši 106 366 Kč. Částka 2 153 103 Kč byla na účet žalované odeslána neoprávněně. Žalovaná, která byla majitelkou účtu, tím, že umožnila Ing. [příjmení] uložení prostředků na tento účet, nepokusila se kontaktovat žalobkyni a sdělit mu to, společným jednáním s Ing. [příjmení] tak způsobila žalobkyni škodu v žalované výši.

4. Doplnila dále, že původní žalobkyně neuzavřela s Ing. [příjmení] či žalovanou žádnou dohodou, podle které by byli oprávněni vykonávat pro ni jakoukoli činnost po 31.3.2012, natož disponovat s finančními prostředky na účtu žalobkyně. Jednání Ing. [příjmení] je nutno hodnotit jako úmyslné protiprávní jednání, které porušuje zásady poctivého obchodního styku a je zcela zjevně nemravné v takové míře, že mu nelze poskytnout právní ochranu. Ve vztahu k žalované uvedla, že si byla vědoma toho, že její manžel [příjmení] [příjmení] neplatně hlasoval pro své odvolání z funkce jednatele předchůdkyně žalobkyně, když k takovému jednání nebyl oprávněn (a to z důvodu porušení povinnosti vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře i jednání v rozporu se zájmy společnosti a dále pro zneužití hlasů většiny na úkor menšiny). Nárok na odměnu mu tak nemohl vzniknout. Žalovaná si toho byla vědoma a sama se na jednání manžela aktivně podílela, přijala na svůj účet celé vyplacené plnění, aniž se pokusila informovat o tom předchůdkyni žalobkyně. Žalobkyni pak nemohl vzniknout nárok na její mimořádnou odměnu, neboť její pracovní smlouva nebyla platně sjednána. Kromě chybějícího oprávnění [příjmení] [příjmení] pracovní smlouvu s ní uzavřít, nebyla tato smlouva uzavřena v písemné formě, je proto dle § 34 odst. 4 zák. práce neplatná. Platnou není ani dohoda, podle níž měl žalované vzniknout nárok na vyplacení mimořádné odměny ve výši dvojnásobku průměrné měsíční mzdy, neboť pokud by pracovní smlouva s měsíční mzdou ve výši 50 000 Kč byla uzavřena, pak plnění v takové výši je zcela dostačující pro pozici tajemnice či personalistky na poloviční úvazek. Jakékoli plnění nad tento rámec, tj. mimořádnou odměnu, zákon neumožňuje.

5. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že její manžel [příjmení] [příjmení] byl jednatelem původní žalobkyně [právnická osoba] s.r.o. a dle Smlouvy o výkonu funkce mu vznikl nárok na odstupné a odměnu. Ona byla ve společnosti zaměstnána od 1.1.2012 na pozici tajemník kanceláře společnosti, přičemž pobírala dle pracovní smlouvy a Smlouvy o individuálních pracovních podmínkách hrubou měsíční mzdu ve výši 50 000 Kč. Žalovaná rozvázala svůj pracovní poměr dohodou ke dni 31.3.2012, přičemž bylo sjednáno odstupné, resp. mimořádná odměna ve výši dvojnásobku průměrné měsíční mzdy. Mzdy a odměny chodily na společný účet manželů vedený formálně na žalovanou. Po odvolání Ing. [příjmení] z funkce jednatele a rozvázání pracovního poměru žalované bylo mezi účastníky dohodnuto, že budou učiněny ještě potřebné kroky k plynulému předání agendy a tak u předchůdkyně žalobkyně ještě v měsíci dubnu fakticky působili. Veškerá aktivita Ing. [příjmení] a žalované byla činěna po dohodě s předchůdkyní žalobkyně a v její součinnosti, konkrétně v součinnosti s druhou jednatelkou [titul] [jméno] [příjmení] a ředitelem Bc. [jméno] [příjmení]. Dne 3.4.2012 tak Ing. [příjmení] učinil příkaz k úhradě mezd (odměn) zaměstnanců a pojistného, včetně měsíční odměny a odstupného pro sebe ve výši 2 046 908 Kč a mzdy a čisté měsíční mzdy a sjednaného odstupného, resp. mimořádné odměny pro žalovanou ve výši 106 366 Kč. Úhrady byly učiněny po dohodě s předchůdkyní žalobkyně, a to ty které měly být učiněny a ke kterým existují právní důvody. Žalobkyni nevznikla žádná újma a předmětná částka byla oprávněně převedena ve prospěch Ing. [příjmení] a žalované. Nemůže se tak jednat ani o bezdůvodné obohacení na jejich straně. pokračování - 4 - 7 C 16/2018 Při jednání před soudem zástupce žalované zopakoval, že částka nebyla uhrazena bez právního důvodu, pracovní smlouva s žalobkyní byla platně uzavřena, platně byla i přiznána odměna. Pokud se jedná o částku vyplacenou Ing. [příjmení], ve vztahu k ní již existuje pravomocné rozhodnutí Krajského soudu v Praze, kdy bylo prokázáno, že bylo plněno po právu. Účet žalované byl platebním místem, kam chodily prostředky, jak pro ni, tak pro jejího manžela a ta částka placená Ing. [příjmení], byla zaplacena po právu, o čemž je již pravomocně rozhodnuto.

6. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti:

7. Z pracovní smlouvy ze dne 29.12.2011 uzavřené mezi původní žalobkyní zastoupenou žalovaným a [celé jméno žalované], (dále jen„ pracovní smlouva“) a dále ze smlouvy o individuálních podmínkách odměňování bylo dále zjištěno, že Mgr. [celé jméno žalované] měla pro původní žalobkyni vykonávat od 1.1.2012 druh práce„ tajemník kanceláře společnosti“, byl určen den nástupu do práce i místo výkonu práce, hrubá mzda žalované byla dohodnuta na 50 000 Kč měsíčně.

8. Z dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne 26.3.2012 bylo zjištěno, že došlo ke dni 31.3.2012 k rozvázání pracovního poměru mezi Mgr. [celé jméno žalované] a původní žalobkyní, za kterou jednal Ing. [jméno] [příjmení], byla též sjednána mimořádná odměna pro žalovanou ve výši dvojnásobku její průměrné měsíční mzdy.

9. Z výpisu z obchodního rejstříku původní žalobkyně [právnická osoba] soud zjistil, že funkci jejího jednatele v době od 21.12.2011 do 31.3.2012 vykonával Ing. [jméno] [příjmení]. Od téhož data byla její jednatelkou též [titul] [jméno] [příjmení]. Jako jediný společník původní žalobkyně byla od 13.1.2012 zapsána [právnická osoba], [IČO].

10. Z rozhodnutí jediného společníka o jmenování do funkce jednatele ze dne 21.12.2011 bylo zjištěno, že o jmenování Ing. [příjmení] do funkce jednatele původní žalobkyně, stejně tak i o jmenování [titul] [jméno] [příjmení] do téže funkce, rozhodl jediný společník žalobkyně s působností valné hromady dne 21.12.2011.

11. Z rozhodnutí jediného společníka [právnická osoba] s.r.o. o odvolání Ing. [příjmení] z funkce jednatele soud zjistil, že o něm rozhodl jediný společník původní žalobkyně dne 26.3.2012 s účinností ke dni 31.3.2012, když za společníka jednali Ing. [příjmení] a žalovaná z titulu svých funkcí v jeho představenstvu.

12. Ze smlouvy o výkonu funkce jednatele ze dne 30. 12. 2011 bylo zjištěno, že dle čl. IV odst. 1 byla pro Ing. [příjmení] dohodnuta měsíční odměna za výkon funkce jednatele původní žalobkyně částka ve výši 200 000 Kč. Pro případ odvolání Ing. [příjmení] z funkce byla pak v odst. 3 téhož ustanovení sjednána mimořádná odměna ve výši 12tinásobku uvedené částky. Za původní žalobkyni podepsala smlouvu druhá jednatelka PhDr. [jméno] [příjmení] Smlouva byla uzavřena od 1.1.2012 na dobu neurčitou.

13. Z detailu transakce pohybů na účtu ze dne 3. 4. 2012 bylo zjištěno, že příkaz k provedení platby částky 2 153 103 Kč byl zadán dne 3.4.2012 z finančních prostředků původní žalobkyně, uvedená částka byla poukázána na účet ve vlastnictví žalované.

14. Z čestného prohlášení ze dne 4.1.2012 soud zjistil, že Ing. [příjmení] prohlásil, že souhlasí se svým jmenováním do funkce jednatele původní žalobkyně a že mu není známa žádná překážka pro výkon této funkce ve smyslu obchodního zákoníku a živnostenského zákona. pokračování - 5 - 7 C 16/2018 15. Z výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba], v [anonymizováno], [IČO], bylo zjištěno, že žalovaný byl jednatelem společnosti v době 14.2.1995 – 9.6.1999, od 7.8.2000 do současnosti je pak jejím jediným společníkem. S účinností od 24.10.2003 byl pak na majetek společnosti prohlášen konkurs.

16. Z profesního životopisu žalovaného ze dne 15.10.2011 bylo zjištěno, že ohledně společnosti [právnická osoba] je pouze uveden údaj, že žalovaný byl v letech 1998 – 2002 jejím vlastníkem, popisuje výši obratu společnosti v roce 2001 a zaměření její činnosti, údaj o prohlášení konkursu na společnost není v životopise uveden.

17. Z notářského zápisu [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že dne 11.5.2011 byla sepsána zakladatelská listina [právnická osoba] [anonymizováno], a.s.

18. Dle výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] působil ve funkci předsedy jejího představenstva v době od 8.11.2011 do 16.4.2012 Ing. [jméno] [příjmení], v tomtéž období byla členkou představenstva také žalovaná.

19. Ze smlouvy o koupi závodu ze dne 3. 12. 2014 soud zjistil, že původní žalobkyně jí převedla svůj závod na žalobkyni. Závod je v čl. 1 smlouvy vymezen jako soubor jmění, který původní žalobkyně vytvořila a který z její vůle slouží k provozování její činnosti nebo vzhledem ke své povaze má k tomuto účelu sloužit, přičemž hlavními předměty činnosti původní žalobkyně, k jejichž provozování závod slouží, jsou zejména vývoj, výroba a prodej CNC obráběcích center a soustruhů určených pro 5-osé tvarové a plošné obrábění bez ohledu na velikost výrobků, které nabízí zákazníkovi vhodné technické a ekonomické řešení při nejvyšším stupni přesnosti. Dle čl. 1 smlouvy k závodu náleží majetek, který je ve vlastnictví původní žalobkyně a která z její vůle slouží k provozování činnosti původní žalobkyně nebo vzhledem ke své povaze má k tomuto účelu sloužit s výjimkou jednotlivých položek výslovně vyloučených ve smlouvě. Majetek náležející k závodu tak zahrnuje nejen veškeré věci, práva a jiné majetkové a nemajetkové hodnoty za účelem vyloučení pochybností výslovně uvedené ve smlouvě (včetně příloh), ale i veškerý majetek zachycený v účetní evidenci původní žalobkyně, jakož i další majetek v této smlouvě (včetně příloh) a účetní evidenci původní žalobkyně neuvedený, pokud je ve vlastnictví původní žalobkyně a slouží k provozování závodu nebo vzhledem ke své povaze má k tomuto účelu sloužit. V čl. 3 smlouvy je ujednáno, že k závodu náleží dlouhodobé a krátkodobé pohledávky, jejichž seznam sestavený ke dni 15. 9. 2014 tvoří Přílohu č. 9 a nedílnou součást smlouvy, přičemž smluvní strany se dohodly, že vyloučili jednu z pohledávek z koupě závodu, a to pohledávku specifikovanou rovněž v Příloze č. 9 smlouvy, kdy ta nesouvisí s provozem závodu. Z Přílohy č. 9 smlouvy vyplývá, že v čl. 1 a 1.2 si smluvní strany dohodly, že k závodu náleží ke dni 15. 9. 2014 pohledávky ve výši celkem 16 519 379 Kč, a to položky (i) poskytnuté zálohy auta ve výši 400 000 Kč, (ii) poskytnuté zálohy zahraničí ve výši 4 352 420 Kč, (iii) poskytnuté zálohy tuzemsko ve výši 144 003 Kč, (iv) odběratelé tuzemsko ve výši 2 406 950 Kč a (v ) odběratelé zahraničí ve výši 9 216 006 Kč. V čl. 1 bylo ujednáno, že z koupě závodu se vylučuje pohledávka 13 000 000 Kč vůči [právnická osoba] [anonymizováno] a.s. Co se týče práv a závazků z pracovněprávních vztahů bylo v čl. 3 .11.1 stanoveno, že k závodu náleží práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů vzniklé prodávajícímu jako zaměstnavateli ve vztahu k jeho zaměstnancům, přičemž seznam pracovněprávních vztahů sestavených ke dni 15.9.2014 tvoří Přílohu č. 13 a nedílnou součást této smlouvy. Podle čl. 3 .11.5 se smluvní strany dohodly, že práva a povinnosti prodávajícího vůči zaměstnancům, jejichž pracovněprávní vztahy do okamžiku nabytí vlastnického práva k závodu kupujícím zanikly, pokračování - 6 - 7 C 16/2018 náleží k závodu a přecházejí na kupujícího a kupující je přebírá společně se závodem. Seznam pracovněprávních smluv v listinné podobě a na CD-ROM nebyly spolu se smlouvou doloženy.

20. Z dohody o narovnání ze dne 30. 7. 2020 bylo zjištěno, že spor o platnost smlouvy o koupi závodu ze dne 3.12.2014 a vlastnictví závodu byl ukončen tak, že vlastnické právo k závodu svědčí výhradě žalobkyni.

21. Návrhy na doplnění dokazování soud zamítl, neboť s ohledem na jeho právní posouzení věci, které je možno učinit z již provedených důkazů, by doplnění dokazování bylo nadbytečné.

22. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Shodně jako Krajský soud v Praze, který ve věci sp.zn. 45 Cm 165/2012 posuzoval nárok ve vztahu k Ing. [jméno] [příjmení], má zdejší soud za zjištěné, že Ing. [příjmení] vykonával funkci jednatele původní žalobkyně od 21.12.2011 do 31.3.2012, další jednatelkou původní žalobkyně byla v té době [titul] [jméno] [příjmení]. Jediným společníkem původní žalobkyně v té době byla [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] a.s., v níž Ing. [příjmení] vykonával funkci předsedy představenstva a žalovaná [celé jméno žalované], jeho manželka, funkci člena představenstva. Dle čestného prohlášení ze dne 4.1.2012 Ing. [příjmení] uvedl, že souhlasí se svým jmenováním do funkce jednatele původní žalobkyně a že mu není známa žádná překážka pro výkon této funkce ve smyslu obchodního zákoníku a živnostenského zákona. Ing. [příjmení] byl jednatelem [právnická osoba], s.r.o., v [anonymizováno], [IČO], v době od 14.2.1995 do 9.6.1999, od 7.8.2000 do současnosti je jejím jediným společníkem. S účinností od 24.10.2003 byl pak na majetek společnosti prohlášen konkurs. O jmenování Ing. [příjmení] do funkce jednatele původní žalobkyně, stejně tak i o jmenování [titul] [jméno] [příjmení] do téže funkce, rozhodl jediný společník původní žalobkyně. O odvolání Ing. [příjmení] z funkce jednatele původní žalobkyně rozhodl rovněž jediný společník žalobkyně dne 26.3.2012 s účinností ke dni 31.3.2012. V čl. IV odst. 1 smlouvy o výkonu funkce jednatele byla pro Ing. [příjmení] dohodnuta měsíční odměna za výkon funkce jednatele původní žalobkyně ve výši 200 000 Kč. Pro případ jeho odvolání z funkce byla v odst. 3 téhož ustanovení sjednána mimořádná odměna ve výši 12tinásobku uvedené částky. Za původní žalobkyni podepsala smlouvu druhá jednatelka. Mezi původní žalobkyní zastoupenou Ing. [příjmení] jako jejím jednatelem a žalovanou byly písemně uzavřeny pracovní smlouva a smlouva o individuálních podmínkách odměňování. Žalovaná měla podle nich pro původní žalobkyni vykonávat od 1.1.2012 druh práce„ tajemník kanceláře společnosti“ a její hrubá mzda byla dohodnuta na 50 000 Kč měsíčně. K rozvázání pracovního poměru došlo na základě dohody ze dne 26.3.2012 uzavřené mezi žalovanou a původní žalobkyní, za kterou jednal její jednatel [příjmení] Dohodou došlo také ke sjednání mimořádné odměny pro žalovanou ve výši dvojnásobku její průměrné měsíční mzdy. Výše uvedeným dohodám odpovídala pro Ing. [příjmení] výplata částky 2 046 908 Kč a pro žalovanou částky 106 366 Kč Příkaz k provedení platby částky 2 153 103 Kč zadal dne 3.4.2012 z finančních prostředků původní žalobkyně Ing. [příjmení], uvedená částka byla poukázána na účet ve vlastnictví žalované. Závod původní žalobkyně byl smlouvou ze dne 3.12.2014 prodán žalobkyni, spor o platnost této smlouvy a vlastnictví závodu byl vyřešen dohodou o narovnání z 30. 7. 2020 s tím, že vlastnické právo k závodu náleží výhradě žalobkyni. pokračování - 7 - 7 C 16/2018 23. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil dle níže uvedených zákonných ustanovení a s níže podaným závěrem. Vzhledem k okamžiku uzavření smluvních ujednání účastníků a jejich jednání (uzavření smlouvy o výkonu funkce jednatele, uzavření pracovní smlouvy, uzavření smlouvy o individuálních podmínkách odměňování, zadání pokynu k výplatě finančních prostředků Ing. [příjmení] a jejich přijetí na účtu žalované) posuzoval soud věc dle dosavadních právních předpisů, tj. zejména dle zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku účinného do 31. 12. 2013, zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku a zák.č. č. 262/2006 Sb. zákoníku práce (§ 3028 odst. 3 a § 3079 odst. 1 o.z.). Dle novější právní úpravy zák.č. 89/2012 Sb. (o. z.) posuzoval otázku aktivní věcné legitimace žalobkyně, když k uzavření smlouvy o koupi závodu došlo po 31. 12. 2013 (§ 3028 odst. 1 o. z.).

24. Ve věci Ing. [příjmení] a žalované bylo již dříve rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 21.6.2013, č.j. 45 Cm 165/2012-268, kterým bylo žalobě vyhověno. Oproti Krajskému soudu v Praze Vrchní soud v Praze byl toho názoru, že závěr, že Ing. [příjmení] vznikla překážka výkonu funkce dle § 8 živnostenského zákona, neboť na majetek společnosti [právnická osoba] byl vyhlášen konkurs, není správný a nemá oporu v platné právní úpravě. Rozsudek Krajského soudu v Praze proto Vrchní soud v Praze zrušil a vrátil věc k dalšímu řízení. V něm je soud prvního stupně vázán jeho závěry vyjádřenými v usnesení ze dne 16.2.2016, č.j. 14 Cmo 430/2013-314 Vrchní soud v Praze dále uzavřel, že žádný jiný důvod, pro který by jmenování Ing. [příjmení] do funkce jednatele bylo neplatné, jiný důvod neplatnosti najevo nevyšel a nebyl ani tvrzen; stejně tak nebylo namítáno, že by byla napadena platnost rozhodnutí jediného společníka původní žalobkyně při výkonu působnosti valné hromady ze dne 21. 12. 2011 postupem dle ustanovení § 131 obch. zák. Vrchní soud také uložil soudu Krajskému, aby se zabýval v prvé řadě otázkou aktivní věcné legitimace na straně žalobkyně, neboť v mezidobí došlo k uzavření smlouvy o koupi závodu mezi původní žalobkyní [právnická osoba] a žalobkyní [právnická osoba], a žalovaní namítli nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně ve sporu. A dále, aby se zabýval platností smlouvy o výkonu funkce jednatele z hlediska ustanovení § 66 odst. 2 obch. zák. a posoudil oprávněnost nároku na odstupné z pohledu § 66 odst. 3 obch. zák. Tyto otázky řešil Krajský soud v Praze v řízení pod sp.zn. 45 Cm 165/ 2012.

25. Krajský soud v Praze ve svém rozsudku ze dne 17.3.2021, č.j. 45 Cm 165/2012, který již nabyl právní moci, dospěl k následujícím závěrům: Ing. [příjmení] byl platně ustanoven jednatelem původní žalobkyně, když na jeho straně nebyla žádná překážka výkonu funkce a současně nebyla postupem dle ustanovení § 131 obch. zák. napadena platnost, tím měně pravomocně vyslovena neplatnost, rozhodnutí jediného společníka ze dne 21. 12. 2011 Smlouva o výkonu funkce byla platně uzavřena i z hlediska § 66 odst. 2 obch. zák. neboť byla uzavřena písemně a schválena rozhodnutím jediného společníka původní žalobkyně v působnosti valné hromady. Ing. [příjmení] v souladu s ujednáním v čl. IV odst. 3 smlouvy o výkonu funkce vzniklo právo na zaplacení 12ti násobku měsíční odměny jednatele (dále také„ odstupné“), když byl rozhodnutím jediného společníka původní žalobkyně ze dne 26. 3. 2012 odvolán z funkce. Námitky žalované neshledal Krajský soud v Praze důvodné, což ve svém rozhodnutí podrobně odůvodnil (v bodech 26 až 35), rozsudek mají účastníci k dispozici, lze tak na toto odůvodnění odkázat. Též z hlediska ustanovení § 66 odst. 3 obch.zák. shledal Krajský soud v Praze nárok na odstupné oprávněný. Podle tohoto ustanovení podmínkou neposkytnutí plnění je buď výkon funkce statutárního orgánu, jež zřejmě přispěl k nepřiznivým hospodářským výsledkům pokračování - 8 - 7 C 16/2018 společnosti, předcházející době, kdy by mělo vzniknout právo na odepřené plnění, nebo zaviněné porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem funkce statutárního orgánu dané společnosti, které předchází době, kdy by mělo vzniknout právo na odepřené plnění. Výkon funkce, jež přispěl k nepříznivým hospodářským výsledkům, ani zaviněné porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem funkce však nemohou způsobit zpětně zánik již dříve vzniklého práva na plnění. Krajský soud v Praze uzavřel, že zde nejsou okolnosti, které by v souladu s ustanovením § 66 odst. 3 obch. zák. odůvodnily neposkytnutí odstupného Ing. [příjmení]. V řízení nevyšlo najevo a ostatně žalobkyní ani nebylo tvrzeno, že výkon funkce jednatele Ing. [příjmení] přispěl k nepříznivým hospodářským výsledkům původní žalobkyně, ze strany žalobkyně bylo toliko namítáno, že žalovaný se dopustil protiprávního jednání v souvislosti s výkonem funkce jednatele. Tvrzení žalobkyně o údajném protiprávním jednání Ing. [příjmení] v souvislosti s výkonem funkce jednatele byla zčásti nedůvodná a zčásti uplatněna po koncentraci řízení a nelze k nim přihlížet (body 39 až 45 rozsudku Krajského soudu v Praze). Ke sjednání mimořádné odměny pro žalovanou v dohodě o rozvázání pracovního poměru z 26. 3. 2012, uvedl Krajský soud v Praze, že hodnotí toto právní jednání jako platné, když žalobkyně namítala jeho neplatnost pouze s ohledem na to, že Ing. [příjmení] se nestal jednatelem žalobkyně, pročež nebyl oprávněn jménem původní žalobkyně takovou dohodu uzavřít, avšak jak bylo uvedeno výše, Ing. [příjmení] funkce jednatele platně vznikla. Jiný důvod neplatnosti dohody o rozvázání pracovního poměru najevo nevyšel, žalobkyní ani nebyl tvrzen. Žalované tudíž vzniklo vůči původní žalobkyni subjektivní právo na zaplacení sjednaného mimořádné odměny (pohledávka) dle ustanovení § 113 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 141 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Původní žalobkyni pak vznikla reciproční povinnost (závazek) žalované mimořádnou odměnu vyplatit. Krajský soud v Praze tak uzavřel, že dne 3. 4. 2012, tedy v době, kdy již nebyl jednatelem původní žalobkyně, zadal Ing. [příjmení] jejím jménem pokyn k výplatě finančních prostředků odpovídajících jeho odstupnému a mimořádné odměně žalované. S ohledem na to, že původní žalobkyně měla povinnost tato plnění poskytnout, jinými slovy měla vůči němu a žalované závazky ze shora uvedených titulů a ve shora uvedené výši, v důsledku vyplacení částek provedeného Ing. [příjmení] původní žalobkyni nevznikla škoda. Jelikož bylo plněno na existující závazky, nedošlo ke snížení majetku původní žalobkyně, resp. toto bylo kompenzováno odpovídajícím snížením závazků původní žalobkyně. Plnění Ing. [příjmení] na existující závazky, jejichž splatnost měla nastat za několik málo dnů, rovněž není jednáním v rozporu s péčí řádného hospodáře, když původní žalobkyně by tak jako tak měla povinnost toto plnění Ing. [příjmení] a žalované poskytnout. Vznik škody by původní žalobkyni hrozil naopak v případě, pokud by se dostala do prodlení s vyplacením odstupného a mimořádné odměny, neboť by vznikla povinnost platit úrok z prodlení. Nad rámec všeho výše uvedeného dle Krajského soudu v Praze platí, že žalobkyně není aktivně věcně legitimována, a to bez ohledu na to, zda žalobou uplatněný nárok bude posouzen jako nárok z titulu náhrady škody, či nárok z bezdůvodného obohacení. Podstatné je, že žalobou byl (ve věci vedené před Krajským soudem v Praze) uplatněn nárok, který měl vzniknout v souvislosti s výkonem funkce statutárního orgánu původní žalobkyně [příjmení] [příjmení]. S odkazem na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2011, sp. zn. 29 Cdo 1499/2009, jež jsou (vzhledem k obsahové totožnosti úpravy podniku dle obchodního zákoníku a závodu dle občanského zákoníku) plně aplikovatelné i v poměrech právní úpravy pokračování - 9 - 7 C 16/2018 účinné od 1. 1. 2014, uzavřel Krajský soud v Praze, že závazky ze vztahu mezi obchodní korporací a jejím (statutárním) orgánem či členem jejího (statutárního) orgánu nejsou a nemohou být součástí závodu. Smlouvou o koupi závodu ze dne 3.12.2014 uzavřenou mezi žalobkyní a původní žalobkyní se žalobkyně v souladu s ustanovením stala věřitelkou pohledávek, které ke smlouvou převáděnému závodu původní žalobkyně náleží. Dle ujednání v čl. 3 .7.1 smlouvy o koupi závodu k závodu náleží dlouhodobé a krátkodobé pohledávky, jejichž seznam sestavený k 15. 9. 2014 tvoří Přílohu č.

9. Současně dle ujednání čl. 3 .7.1 smlouvy smluvní strany vyloučili jednu z pohledávek z koupě závodu s tím, že je rovněž specifikována v Příloze č.

9. V Příloze č. 9 pak žalobou uplatněná pohledávka není uvedena v jakékoliv souvislosti. Jelikož žalobou uplatněná pohledávka není a nikdy nebyla součástí závodu původní žalobkyně z důvodů shora uvedených a nadto ani nebyla uvedena v Příloze č. 9 smlouvy o koupi závodu jako pohledávka, která by měla být společně se závodem nabyta žalobkyní, žalobkyně se nestala (nemohla stát) věřitelkou žalobou uplatněné pohledávky a není tak aktivně věcně legitimována. S ohledem na výše uvedené závěry Krajský soud v Praze žalobu zamítnul jako nedůvodnou a danou nikoliv po právu, neboť žalobkyně není aktivně věcně legitimována, a žalobou uplatněné právo není dáno, když původní žalobkyni v důsledku jednání žalovaného nevznikla škoda a zároveň Ing. [příjmení] nejednal v rozporu s péčí řádného hospodáře, a ani nedošlo k jeho bezdůvodnému obohacení. Doplnil k tomu, že i přes nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně věc posoudil meritorně, kdy takový postup s ohledem na stav řízení nevedl k jeho prodloužení a současně poskytuje účastníkům řízení vyšší míru právní jistoty. <i>26. Podle § 451 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.) kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.</i> <i>27. Podle § 451 odst. 2 obč. zák. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.</i> <i>28. Podle § 420 odst. 1 obč.zák. každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.</i> <i>29. Podle § 34 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb. zák. práce ve znění účinném do 31.12.2013, pracovní smlouva musí obsahovat a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene a) vykonávána, c) den nástupu do práce.</i> <i>Podle odstavce 4 tohoto ustanovení musí být pracovní smlouva uzavřena písemně; totéž platí o změně pracovní smlouvy a o odstoupení od ní.</i> <i>30. Dle ustanovení § 502 zák.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) obchodní závod (dále jen„ závod“) je organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu.</i> <i>31. Dle ustanovení § 2175 odst. 1 o. z. koupí závodu nabývá kupující vše, co k závodu jako celku náleží. O koupi závodu se jedná i v případě, že strany z koupě jednotlivou položku vyloučí, aniž tím celek ztratí vlastnost závodu.</i> pokračování - 10 - 7 C 16/2018 <i>32. Dle ustanovení § 2177 odst. 1 o. z. koupí závodu se kupující stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které k závodu náleží; z dluhů však kupující přejímá jen ty, o jejichž existenci věděl nebo ji alespoň musel rozumně předpokládat. Neudělil-li věřitel souhlas k převzetí dluhu kupujícím, ručí prodávající za splnění dluhu. Nabytí pohledávek kupujícím se jinak řídí ustanoveními o postoupení pohledávek.</i> 33. Po provedeném dokazování dospěl soud shodně s Krajským soudem v Praze k závěru, že v prvé řadě žalobkyně není aktivně věcně legitimována, neboť pohledávka, jíž se po žalované domáhá (i kdyby existovala), na ni smlouvou o koupi závodu ze dne 3.12.2014 nepřešla. Lze zde poukázat na závěry Krajského soudu v Praze výše uvedené a podrobněji rozebírané v jeho rozsudku (body 62 až 73). Co k závodu náleží záleží na vůli prodávajícího, co za součást závodu sám určil (a to smlouvou nebo účetními záznamy). Ve smlouvě o koupi závodu není žalovaná pohledávka uváděna v Příloze č. 9 tvořící seznam pohledávek přecházejících se závodem na žalobkyni. Nebylo ani doloženo, že by měla pohledávka za žalovanou přejít na žalobkyni v rámci práv a povinností vůči zaměstnancům, jejichž pracovněprávní vztahy do okamžiku nabytí vlastnického práva k závodu žalobkyní zanikly (bod 3.11.5 smlouvy). Seznam těchto vztahů měl tvořit Přílohu 13. K vyhotovení smlouvy o koupi závodu doloženému soudu však v Příloze 13, konkrétní seznamy nejsou doloženy, žalobkyni, která se k jednání soudu nedostavila, nebylo možno dát poučení ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby doplnila rozhodná tvrzení a doložila, že by pohledávka za žalovanou na ni přešla v rámci pracovněprávního vztahu. Ve druhé řadě je však soud i toho názoru, že shora popsaným jednáním žalované původní žalobkyni nevznikla škoda a nelze ve zjištěných skutečnostech ani spatřovat bezdůvodné obohacení na straně žalované a dovodit povinnost žalované vydat finanční prostředky žalobkyni.

34. Stěžejní důvody opodstatněnosti nároku uplatněného proti žalované spočívaly v tvrzení, že Ing. [příjmení] se nestal jednatelem původní žalobkyně, nemohl tak s žalovanou uzavřít pracovní smlouvu, její pracovní smlouva ani nebyla uzavřena písemně, pročež by také byla neplatná a nemohl jí tedy vzniknout nárok na částku 106 366 Kč. Žalovaná také musela vědět, že se Ing. [příjmení] nestal jednatelem původní žalobkyně, tedy ani jemu nevznikl nárok na vyplacenou částku a ve chvíli, kdy byla tato částka poukázána na účet žalované, měla to oznámit původní žalované. Tím se měla žalovaná na jednání Ing. [příjmení] podílet a způsobit žalované škodu (případně se na úkor žalované bezdůvodně obohatit). Soud po provedeném dokazování vychází ze skutečnosti, že Ing. [příjmení] se stal jednatelem původní žalobkyně a mohl s žalovanou uzavřít pracovní smlouvu a sjednat podmínky jejího odměňování a v rámci ukončení pracovního poměru jí odměnu udělit. Předložená pracovní smlouva je písemně uzavřena (není pravdivé tvrzení žalobkyně, že by smlouva nebyla uzavřena písemně) a má všechny náležitosti, které zákon pro platné uzavření pracovní smlouvy vyžaduje. Důvodná není ani námitka, pokud by pracovní smlouva s měsíční mzdou ve výši 50 000 Kč byla uzavřena, pak plnění v takové výši je zcela dostačující pro pozici tajemnice či personalistky na poloviční úvazek a jakékoli plnění nad tento rámec, tj. mimořádnou odměnu, zákon neumožňuje. Není pravdou, že by pracovní smlouva žalované byla sjednána na poloviční úvazek (jednalo se o 32 hodiny týdně), především však možnost poskytnutí odměny není zákonem nikterak vázána na dohodnutou mzdu. Jiné důvody k neplatnosti sjednané odměny a nedůvodnosti žalované poskytnuté částky nebyly tvrzeny. Co se týče částky 2 046 908 Kč poskytnuté Ing. [příjmení], tam již Krajský soud v Praze žalobu, jíž se žalobkyně domáhala její uhrazení, pravomocně zamítl. S jeho závěry zmíněnými výše se soud po provedeném dokazování ztotožňuje.

35. S ohledem na shora uvedené soud žalobu zamítl. pokračování - 11 - 7 C 16/2018 36. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal ve sporu úspěšné žalované právo na náhradu nákladů řízení. Tyto vyčíslil jako náklady právního zastoupení před Krajským soudem v Praze spočívající v odměně ve výši 108 416 Kč (tj. odměna za 8 úkonů právní služby po 13 552 Kč, když tarifní odměně odpovídá částka 16 940 Kč, která podle § 12 odst. 4 vyhl.č. 177/1996 Sb. o 20 % snížena, neboť zástupce zastupoval v této fázi řízení také žalovaného [příjmení] [příjmení]) – převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci ze dne 20.9.2012, podání ve věci ze dne 18.2.2013, podání ve věci ze dne 2.4.2013, podání ve věci ze dne 19.4.2013, účast na jednání soudu dne 15.3.2013, účast na jednání soudu dne 31.5.2013 a účast na jednání soudu dne 21.6.2013) dle § 9 odst. 4, písm. b), § 11 odst. 1, písm. a), c), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále přiznal soud žalované náklady právního zastoupení v odvolacím řízení před Vrchním soudem v Praze ve výši 27 104 Kč (za 2 úkony právní služby po 13 552 Kč) – podání odvolání, účast u jednání soudu dne 16.2.2016) dle § 11, odst., písm. g) a k) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a konečně náklady zastoupení v řízení před Okresním soudem v Praze spočívající v odměně ve výši 16 940 Kč (za 1 úkon právní služby v době, kdy již tarifní hodnota není počítána snížená o 20 %, neboť po vyloučení věci k samostatnému projednání ve vztahu k žalované byla již v této fázi řízení zastupována sama a nikoli již s druhým žalovaným - účast u jednání soudu dne 17.12.2021) dle § 11, odst., písm. g) vyhlášky č. 177/1996. Dále přiznal žalované náklady 11 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., tj. 3 300 Kč, a odpovídající náhradu 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 32 709,60 Kč Celkem tedy byla žalované na náhradu nákladů řízení přiznána částka ve výši 188 469,60 Kč.

37. O splatnosti náhrady nákladů k rukám zástupce žalované rozhodl soud podle § 149 odst. 1 o.s.ř.