7 C 187/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Jankem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnictví a vyklizení nemovitostí

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala určení, že je vlastníkem nemovitostí, jakož i spoluvlastnických podílů na nich, a to pozemku stavební parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čísla popisného a čísla evidenčního, pozemku stavební parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinný dům [adresa], pozemku [číslo] - ostatní plocha, vše zapsané v Katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha - východ na LV [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí] a dále spoluvlastnických podílů o velikosti ideálních 5/6 na pozemcích číslo parcelní [číslo] a [číslo] zapsaných v Katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha - východ na LV [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí], se zamítá.

II. Řízení o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala vyklizení shora uvedených nemovitostí, se zastavuje.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 12 342 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 12. 4. 2021 domáhala určení, že je vlastníkem nemovitostí, jakož i spoluvlastnických podílů na nich, a to pozemku stavební parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čísla popisného a čísla evidenčního, pozemku stavební parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinný dům [adresa], pozemku [číslo] - ostatní plocha, vše zapsané v Katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – východ, na LV [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí] a dále spoluvlastnických podílů o velikosti ideálních 5/6 na pozemcích číslo parcelní [číslo] a [číslo] zapsaných v Katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha - východ na LV [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí]. Dále se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému výše uvedené nemovitosti vyklidit.

2. Žalobu odůvodnila tím, že žalovanému, svému synovi, darovala výše uvedené nemovitosti a spoluvlastnické podíly na nich. Darovací smlouvou ze dne 14. 12. 2015 bylo rovněž zřízeno žalobkyni břemeno doživotního bezplatného užívání nemovitostí. Učinila tak, mimojiné, z důvodu, že se k ní v době darovací smlouvy choval žalovaný dobře a bez problémů. Žalovaný však na podzim roku 2020 změnil své chování k žalobkyni a k její rodině. Prostřednictvím telefonických hovorů a SMS zpráv ji hrubě napadal, osočoval a projevoval silný nevděk a nenávist. Následně žalovaný vyzval žalobkyni k uzavření nájemní smlouvy a platby nájemného ve výši 20 000 Kč měsíčně, ačkoliv si byl vědom sjednaného věcného břemene. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný se o nemovitosti nestará a veškeré náklady na jejich opravu a údržbu zajišťuje výhradně žalobkyně. Navíc žalovaný žalobkyni vůbec nenavštěvuje a neprojevuje o ni, mimo výše zmíněné invektivy a urážky, jakýkoli zájem. V chování žalovaného spatřuje žalobkyně nevděk, kdy porušil hrubým způsobem dobré mravy. Žalobkyně tak od darovací smlouvy odstoupila a vyzvala žalovaného k vrácení daru.

3. Žalovaný ve vyjádření ze dne 25. 7. 2021 s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Potvrdil, že mu žalobkyně darovala žalobou dotčené nemovitosti a že mezi jím a žalobkyní došlo na podzim 2020 (konkrétně počínaje dnem 28.10.2020) k takovým neshodám, že se přestali s žalobkyní stýkat. Namítal, že by žalobkyni či její rodinu napadal telefonicky či prostřednictvím SMS zpráv. Došlo pouze k jedinému konfliktu a to prostřednictvím zpráv v aplikaci Messenger, kdy výměna názorů se týkala pouze jeho, žalobkyně a jejího přítele, pana [jméno] [příjmení]. Dále namítal, že po podepsání darovací smlouvy nedošlo k žádné změně v kvalitě jejich vzájemného vztahu. Vztah mezi ním a žalobkyní byl dle žalovaného vždy napjatý. K rodinným vztahům uvedl, že vztahy mezi ním a žalobkyní nebyly nikdy idylické, byly ovlivněny povahou žalobkyně, důvodem rozpadu jejího manželství s otcem žalovaného, a také přítelem žalobkyně panem [příjmení], který žalovaného a jeho sestru v podnapilém stavu slovně a fyzicky napadal, přičemž žalobkyně se jich nezastala. Žalovaný tak již dříve žalobkyni navštěvoval sporadicky a nerad. Ke komunikaci s žalobkyní v aplikaci Messenger ze dne 28.10.2020 uvedl, že žalobkyně měla podíl na této rozepři. Tato komunikace a její vyostřený závěr, byl způsoben jeho rozhořčením a předchozí debatou obou účastníků o politice, kterou žalobkyně s žalovaným vedla, přestože věděla, že žalovaný s jejími názory nesouhlasí a nechce tyto rozhovory vést. Žalovaného svým způsobem mrzí, jak komunikace vygradovala, ale z jeho strany šlo též o vyjádření jeho pocitů a křivd, které se v rodině udály. S odkazem na tyto křivdy, které ve vyjádření blíže popsal, nemá za to, že by se vůči žalobkyni choval nevděčně. Nadto žalovaný uvedl, že dotčené nemovitosti neužívá, nemá od nich klíče, dle smlouvy o zřízení věcného břemene užívá dotčené nemovitosti žalobkyně, co se týče jejich údržby a nezbytných oprav, k těm je dle § 1263 o.z. povinna žalobkyně. Žalovaný žádnou svoji smluvní či zákonnou povinnost neporušuje. Žalobkyně ho také nikdy nevyzvala k jakékoli opravě nemovitostí nad běžný rámec, pouze se na jaře roku 2020 dohodli, že žalovaný zaplatí vyčistění pozemků za 13 000 Kč. V souvislosti s údržbou a zvelebením nemovitostí také v roce 2020 poskytl žalobkyni půjčku ve výši 47 000 Kč za účelem pokládky zámkové dlažby a opravy či výměny plynového kotle. Zápůjčku žalobkyně dosud nevrátila, žalobkyně také bez jeho vědomí sjednala uzavření nájemní smlouvy k části nemovitostí s třetí osobou, kdy tato osoba nyní žaluje žalovaného na vrácení jistoty a části nájemného. Ze smlouvy o věcném břemeni je dána tato možnost žalobkyni, včetně ponechání si příjmu z pronájmu, ovšem na základě plné moci vystavené žalovaným. K vystavení plné moci však nikdy nedošlo. Při jednání dne 14. 12. 2021 žalovaný dále doplnil, že nájemní smlouva byla žalobkyni zaslána v rozčílení, peníze nepožadoval, výzvu nemyslel vážně a také žádné další kroky již nečinil. Poukázal také na to, že nevděk není jakékoliv nevhodné vyjadřování, ale je třeba přihlédnout k dalším okolnostem, například k podílu žalobkyně na rozepři. Dle žalovaného nedošlo po poskytnutí daru ani k žádné změně kvality jeho vztahu s žalobkyní, výměna názorů ze dne 28.10.2020 byla pouze vyvrcholením již dříve napjatého vztahu, po němž ani jeden z účastníků nejeví zájem o obnovení předchozího, byť špatného vztahu.

4. Žalobkyně v podání ze dne 3. 11. 2021 uvedla, že je pravdou, že žalovaný nemovitosti neužívá a nemá zde uložené věci, tudíž žalobkyně vyklizení nemovitostí nepožaduje. Dále doplnila svá tvrzení tak, že naléhavý právní zájem na požadovaném určení spatřuje zejména v riziku promlčení jejího nároku na vrácení daru a riziku možnosti převodu nemovitostí žalovaným na jinou osobu. Její podání soud obsahově posoudil jako částečné zpětvzetí žaloby, v požadavku žalobkyně na vyklizení nemovitostí. Řízení proto v uvedené části dle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. zastavil (výrok II.).

5. Soud provedeným dokazováním učinil následující skutková zjištění:

6. Z výpisu z nahlížení do Katastru nemovitostí k dotčeným pozemkům, tj. k stavebnímu pozemku stavební parc. [číslo] jehož součástí je stavba bez čísla popisného a čísla evidenčního, pozemku stavební parc. [číslo] jehož součástí je stavba rodinný dům [adresa], pozemku [číslo], a pozemků číslo parcelní [číslo] a [číslo] má soud za prokázané, že žalovaný je vlastníkem či spoluvlastníkem uvedených pozemků a že na pozemcích [číslo] vázne věcné břemeno užívání.

7. Z darovací smlouvy ze dne 14.12.2015 bylo zjištěno, že žalobkyně jako dárkyně darovala žalobou dotčené nemovitosti (podíly na nemovitostech) žalovanému jako obdarovanému. Současně byla žalobkyni zřízena služebnost doživotního bezplatného užívání darovaných nemovitostí. Na základě plné moci udělené žalovaným má také dle smlouvy žalobkyně právo uzavírat nájemní smlouvy k těmto nemovitostem a inkasovat finanční plnění.

8. Z chatovací komunikace mezi žalobkyní a žalovaným ze dne 28. 10. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný spolu vedli diskuzi předkládající rozdílné názory na politiku a na posuzování covidové situace, ve kterýchžto tématech se zjevně neshodovali. Žalovaný následně převedl diskuzi do osobní roviny, avšak ani žalobkyně se nezdržela osobních útoků. Závěr komunikace je spíše monologem výčitek žalovaného vůči žalobkyni, počínajících označením přítele žalobkyně pana [příjmení] za psychopata, který zničil jejich rodinu, pročež už spolu nikdy nenaváží širší kontakt. Žalobkyni je následně vyčítáno její chování k žalovanému v dětství a její nezájem o něj atd., jednání jejího otce a matky vůči žalovanému a zvláště vůči jeho sestře, načež se žalobkyně vyjádřila tak, že tuto konverzaci ukládá pro„ soud o vrácení daru“, označila žalovaného za ubožáka s tím, že jí nemá volat a nemá jezdit. V pokračujícím monologu je rodina žalobkyně žalovaným označena pro jejich chování za čuňata a dobytek. Komunikace končí sdělením žalobkyně žalovanému, že pro ni neexistuje. Podle žalovaného nemá žalobkyně otravovat, nepotřebuje ji a ani ji nikdy nepotřeboval, tak jak se o to celou dobu snažila.

9. Z emailové komunikace ze dne 20. 12. 2020 a 21. 12. 2020 soud zjistil, že žalobkyně zdůraznila žalovanému své právo uzavírat nájemní smlouvy k výše uvedeným nemovitostem a inkasovat finanční plnění. V uvedené komunikaci rovněž žalobkyně upozornila žalovaného, že v lednu bude podána k soudu žaloba o vrácení daru. V reakci žalovaného na dopis žalobkyně pak žalovaný uvedl, že věc předá právnímu zástupci a bude požadovat za roky zpětně nájemné.

10. Z nájemní smlouvy ze dne 1. 12. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný navrhl žalobkyni uzavřít nájemní smlouvu na bytovou jednotku nacházející se na stavební parc. [číslo] s nájemným ve výši 20 000 Kč měsíčně. Uvedená smlouva nebyla podepsána. V řízení bylo učiněno nesporným, že součástí nemovitosti v [adresa] jsou dvě bytové jednotky, jedna je užívána žalobkyní a druhá je pronajata.

11. Z výzvy k vrácení daru s datem 25. 12. 2020 včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k vrácení nemovitostí, které byly předmětem darovací smlouvy ze dne 4. 12. 2015 a to z důvodu, že se dopustil jednání, které odporuje dobrým mravům, zejména hrubého napadání žalobkyně a jejího otce. Dále z důvodu, že se o nemovitosti nezajímá, nestará a musí se o ně starat žalobkyně. Zmíněna je též žalovaným žalobkyni zaslaná nájemní smlouva.

12. Z dopisu ze dne 5. 1. 2021, jenž je odpovědí na výzvu k vrácení daru, bylo zjištěno, že nájemní smlouvu žalovaný zaslal jako okamžitou reakci na hádku a reálně nájem po žalobkyni nechce. V dopisu dále žalovaný uvádí, že investoval peníze do údržby nemovitostí, je časově vytížený a proto nemovitosti nenavštěvuje. Zmiňuje blíže skutečnosti z rodinné minulosti. Nemá důvod dar vracet, obává se, že by skončil v cizích rukách a je jeho prioritou, aby to, co zbylo po dědovi, zůstalo v rodině.

13. Z odstoupení od darovací smlouvy ze dne 25. 2. 2021 bylo zjištěno, že právní zástupce jménem žalobkyně formálně odstoupil od darovací smlouvy a vyzval žalovaného k vyklizení nemovitostí a jejich předání.

14. Z vyjádření žalovaného k výzvě ze dne 20. 3. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný nemá klíče k nemovitostem ani v nich nebydlí, není v kontaktu s žalobkyní a do oprav nemovitostí vložil peníze, které byly ze strany žalobkyně žádány jako půjčka, avšak dosud nebyly vráceny.

15. Z předžalobní výzvy ze dne 24. 6. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k vrácení jistoty a části nájemného [jméno] [příjmení]. Z obsahu výzvy vyplývá, že [jméno] [příjmení] měla k nemovitosti na parcele [číslo] sjednanou nájemní smlouvu, a to do 9. 2. 2021, kdy byla uzavřena písemná dohoda o ukončení nájmu.

16. Z historie pohybů na běžném účtu žalovaného za období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 soud zjistil, že z účtu odešla částka v celkové výši 60 000 Kč na účet žalobkyně. Kdy platby byly označeny zprávou„ zahrada [obec], mama, další dotace, půjčka“. Z účtu žalobkyně pak byla na účet žalovaného připsána částka 30 000 Kč.

17. S ohledem na shora uvedené měl soud skutkový stav za dostatečně prokázaný, a proto další návrhy na doplnění dokazování zamítl. Nedůvodným shledal návrhy na provedení účastnických výslechů a výslechů svědků. Je přesvědčen, že z provedeného dokazování je skutkový stav pro rozhodnutí ve věci dostatečně a spolehlivě zjištěn.

18. Na základě provedeného dokazování došel soud k následujícím skutkovým závěrům.

19. Žalovaný je vlastníkem (u části pozemků spoluvlastníkem) výše uvedených nemovitostí na základě darovací smlouvy, kterou s ním uzavřela žalobkyně, jeho matka. Žalobkyně má k nemovitostem smluvně zřízeno formou věcného břemene služebnost doživotního bezplatného užívání. Tuto služebnost využívá, obývá byt v budově [adresa] v [obec], druhý byt pronajímá a peníze si ponechává. Žalovaný, pokud o to byl požádán, poskytl žalobkyni zápůjčky na investice v nemovitosti ve výši 47 000 Kč (zámková dlažba a oprava či výměna plynového kotle), uhradil také úklid zahrady ve výši 13 000 Kč. Dne 28. 10. 2020 došlo mezi účastníky k hádce prostřednictvím aplikace [příjmení] vycházející zprvu z odlišných názorů na politiku a posuzování covidové situace. Žalobkyně zvláště zpočátku v komunikaci působí smířlivějším dojmem, do osobní roviny komunikaci posunul žalovaný, ani žalobkyně se však nezdržela osobních útoků. Žalovaný vyčetl žalobkyni, že se nevěnovala dětem (jemu a jeho sestře) a upřednostňovala spíše své partnery, jednoho z nich, [příjmení], označil žalovaný za psychopata, který zničil jejich rodinu, pročež už spolu nikdy nenaváží širší kontakt. Žalobkyně v komunikaci souhlasila s tím, že se [příjmení] choval často jako velký idiot. Komunikace posléze přešla do oboustranných výtek. Žalovaný vytýkal žalobkyni, že nechodila do práce a žila z prodávání majetku. Zmiňoval také jednání otce a matky žalobkyně („ tvůj tatínek„ a„ babička„) vůči žalovanému a zvláště vůči jeho sestře, načež žalobkyně počala dávat najevo, že bude žádat vrácení daru, označila žalovaného za ubožáka s tím, že jí nemá volat a nemá jezdit. V pokračujícím, již spíše, monologu je rodina žalobkyně žalovaným označena pro jejich chování za čuňata a dobytek. Komunikace končí sdělením žalobkyně žalovanému, že pro ni neexistuje. Podle žalovaného nemá žalobkyně otravovat, nepotřebuje ji a ani ji nikdy nepotřeboval, tak jak se o to celou dobu snažila. Spouštěčem pro odvolání daru ze strany žalobkyně byla tato jediná hádka. Jako další důvody pro odvolání daru pak žalobkyně uvedla ještě skutečnost, že ji žalovaný vyzval k podepsání nájemní smlouvy a hrazení nájemného a ža se o nemovitosti nestará. V žalobě bylo dále doplněno, že o žalovaný žalobkyni vůbec nenavštěvuje a neprojevuje o ni jakýkoli zájem. V korespondenci mezi účastníky týkající se odvolání daru tento důvod zmiňován nebyl. Skutečnost, že vztahy mezi účastníky (rodinné vztahy) nebyly dobré ani před darováním nemovitostí a žalovaný cítí křivdu a bolest, potvrdila při jednání bezděčně žalobkyně, která v okamžiku, kdy toto bylo zmiňováno uvedla,„ proto dostal ty [obec]„.

20. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda je v daném případě dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř. Z ustálených judikaturních závěrů vyplývá, že naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k nemovité věci je dán, není-li žalobkyně, která o sobě tvrdí, že je vlastnicí nemovité věci evidované v katastru nemovitostí, v katastru zapsána jako její vlastnice (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2011, sp. zn. 30 Cdo 4593/2010). V daném případě žalobkyně tvrdí, že je skutečnou vlastnicí výše uvedených nemovitostí, ačkoli je v katastru nemovitostí jako její vlastník zapsán žalovaný. Podmínka existence naléhavého právního zájmu je tak splněna. <i>21. Podle ustanovení § 2072 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“) ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny. Dle odst. 2 odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké.</i> <i>22. Podle § 1263 o.z. oprávněná osoba nese náklad na zachování a opravy věci, která je pro služebnost určena. Užívá-li však věci i ten, kdo je služebností obtížen, je povinen na náklad poměrně přispívat, anebo se užívání zdržet.</i> 23. Z výše uvedených ustanovení v první řadě vyplývá, že v případě odvolání daru pro nevděk musí nevděk primárně směřovat k osobě dárce, kdy nevděk není jen chováním v rozporu s dobrými mravy, ale musí se jednat o jednání úmyslné či z hrubé nedbalosti, které dárci ublíží (srov. Kasík, P., Bednář, V., Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část § 2055-3014, 1. vydání, 2014, s. 21-25). Nevděk je rovněž definován jako závadné chování obdarovaného, které z hlediska svého rozsahu a intenzity nevzbuzuje žádné pochybnosti o jeho kolizi s dobrými mravy. Předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce není jakékoli nevhodné chování obdarovaného, nýbrž pouze takové chování, které s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu lze kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Obvykle jde o porušení značné intenzity nebo o porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky § 630 obč.zák. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1302/2007 použitelné i za současné právní úpravy ve vztahu k § 2072 o.z.).

24. V projednávané věci žalobkyně darovala žalovanému výše uvedené nemovitosti (případně podíl na nich), čímž se žalovaný stal jejich vlastníkem či spoluvlastníkem. V říjnu roku 2020 došlo k rozepři mezi účastníky, při níž žalobkyně dala najevo svoji vůli svůj dar odvolat a požadovat od žalovaného nemovitosti zpět, což také učinila. Důvody vrácení daru žalobkyně spatřovala v chování žalovaného, které hodnotila jako rozporné s dobrými mravy. Z provedeného dokazování je však soud přesvědčen, že nelze shledat v hádce ze dne 28. 10. 2020 ani dalších skutečnostech úmysl nebo hrubou nedbalost žalovaného ublížit žalobkyni jednáním zjevně porušujícím dobré mravy. A to zejména pro nedostatek takové intenzity nebo soustavnosti, které předpokládá judikatura vyšších soudů k rozhodnutí shledávajícímu vrácení daru namístě. Přestože žalovaný vyčetl žalobkyni její chování, nespatřuje soud v jeho slovech s ohledem na okolnosti daného případu zjevné porušení dobrých mravů. Z provedeného dokazování a jednání před soudem naopak vyplynulo, že vztah mezi žalobkyní a žalovaným je komplikovaný již po delší dobu, zatížený pocitem křivdy na straně žalovaného, a byl takovým i v době darování nemovitostí. K jednání, které primárně je jako projev nevděku popisováno, tj. k chatovací komunikaci mezi účastníky ze dne 28.10.2020, lze uvést, že se jednalo o jediný akt, který je ze strany žalobkyně jako osočující a urážlivý dokládán. Nelze tak shledat žádnou soustavnost takového jednání na straně žalovaného a pokud se jedná o intenzitu takového jednání, urážky (mělo-li by se jednat o hanlivé výrazy), které v komunikaci padly, nepřekračují ráz běžných nadávek a nebyly ani adresovány žalobkyni, s výjimkou jednou užitého výrazu„ chudinka„, který byl žalovaným užit poté, co jej žalobkyně nazvala„ ubožákem„. Co se týče výčitek směřovaných k žalobkyni, je zjevné, že se jedná o skutečnosti mající minimálně zčásti reálný podklad, což nakonec žalobkyně bezděčně připustila„ proto dostal ty [obec]„. Soud tak ani nedoplňoval dokazování žalovaným navrženými svědky.

25. Další skutečnosti uváděné žalobkyní rovněž nevedou soud k závěru o projevu nevděku ze strany žalovaného, pro který by bylo možno považovat za naplněnou skutkovou podstatu § 2072 o.z. Zmiňuje-li žalobkyně že žalovaný požadoval uzavření nájemní smlouvy a hrazení nájemného, lze z vyjádření žalovaného dovozovat, že se jednalo o reakci na chování žalobkyně a její výzvu k vrácení daru. Žalovaný nijak dále nepokračoval v žádném jednání, kterým by dal najevo, že platbu nájemného myslí vážně. Rovněž k námitce žalobkyně, že se žalovaný o nemovitosti nestará, soud nemohl přihlédnout, neboť jednak náklady na běžnou údržbu a opravy nese žalobkyně (viz § 1263 o. z.) a jednak nemá žádný přímý vztah k ustanovení § 2072 o.z. Bylo by snad možno v rámci posouzení všech okolností případu takové skutečnosti zohledňovat, zde je však nutno v tomto smyslu přihlédnout spíše ke skutečnosti, že žalovaný v této chvíli nemá z nemovitostí žádný benefit. Nemovitosti dle smlouvy může doživotně a bezplatně užívat žalobkyně, která tak také činí a rovněž zisk z nájmu bytu v nemovitosti připadá žalobkyni. Žalovaný přesto nějaké prostředky na opravu či údržbu (úklid) nemovitostí poskytl, a to nikoli v plné výši jako zápůjčku. A konečně uvádí-li žalobkyně, že jí žalovaný vůbec nenavštěvuje a neprojevuje o ni jakýkoli zájem, je třeba poukázat na skutečnost, že to byla ona, kdo v dotčené komunikaci uváděla, že nemá volat, nemá jezdit, nemá se (v [obec]) ukazovat. Že pro ni neexistuje a že s ním končí.

26. Soud tak hodnotí chování žalovaného nejvýše jako nevhodné chování a překročení norem slušnosti, avšak nikoliv v míře dosahující intenzity pro zjevné porušení dobrých mravů. S ohledem na vše shora uvedené, kdy soud neshledal, že by chování žalovaného naplnilo skutkovou podstatu ustanovení § 2072 o.z. o nevděku obdarovaného vůči dárci, žalobu na určení vlastnického práva k výše uvedeným nemovitostem zamítl (výrok I.).

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 342 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5 a § 9 odst. 4, písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč, sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření k žalobě a účast na jednání dne 14. 12. 2021, dle § 11 odst. 1, písm. a), d) a g) a. t.), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odpovídající náhradě za 21 % dan z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 2 142 Kč.

28. Povinnost k plnění náhrady nákladů řízení byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).