7 C 216/2022

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Jankem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A , narozená Datum narození žalobkyně A bytem Adresa žalobkyně A ( pro doručování: Jméno žalobkyně B , s.r.o., Anonymizováno zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B , o vypořádání společného jmění manželů

I. Řízení o žalobě se v části, v níž se žalobkyně domáhala vypořádání ve vztahu k dámskému kolu, zastavuje.

II. Nařizuje se prodej stavebního pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova – rodinný dům č.p. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, , zahrada, vše zapsáno na LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, , u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – východ, ve veřejné dražbě.pokračování - 2 - 7 C 216/2022

III. Dluh, včetně příslušenství, z titulu smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru č. , hodnota, , uzavřené účastníky s , právnická osoba, , právnická osoba, a.s., ke dni rozhodnutí soudu ve výši 679 453 Kč, se přikazuje účastníkům rovným dílem.

IV. Ze zaniklého společného jmění účastníků se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně zůstatek na účtu č. , hodnota, vedeného u , právnická osoba, . se zůstatkem ke dni zániku SJM ve výši 66 537 Kč.

V. Ze zaniklého společného jmění účastníků se přikazuje do výlučného vlastnictví žalovaného zůstatek na účtu č. , hodnota, vedeného u , právnická osoba, , Anonymizováno, .s. se zůstatkem ke dni zániku SJM ve výši 61 776,24 Kč, automobil PEUGEOT Partner 1.6 HDI, registrační značky , SPZ, , kompletní vybavení rodinného domu č.p. , Anonymizováno, uvedeného ve výroku II. tohoto rozsudku.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vyrovnávání vypořádacího podílu částku ve výši 51 383,38 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VIII. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Praha – východ na náhradu nákladů řízení částku ve výši 9 989,50 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IX. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu Praha – východ na náhradu nákladů řízení částku ve výši 9 989,50 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně podala dne 12.6.2022 ke zdejšímu soudu návrh na vypořádání společného jmění manželů.

2. Tvrdila, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Praha – východ ze dne 14.2.2022, sp.zn. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 7.3.2022. Předmětem řízení o vypořádání společného jmění manželů, které právní mocí rozsudku o rozvodu účastníků zaniklo, učinila ve výroku rozsudku uvedené nemovitosti, pozemek parc. č. st. 710, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova, rodinný dům, č.p. 361 a pozemek parc. č. 280/31, zahrada, vše zapsáno na LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, . Dále movité věci, televizor, lednici s mrazákem, pračku, myčku, manželskou postel, pingpongový stůl a vybavení dětského pokoje, osobní automobil zn. Peugeot Partner a dámské cyklistické kolo. Jako aktiva společného jmění manželství rovněž uváděla bankovní účty, a to svůj běžný účet č. , hodnota, vedený u , právnická osoba, . se zůstatkem ke dni zániku SJM ve výši 66 537 Kč a účet žalovaného, jehož číslo a zůstatek neznala. Uvedla k tomu, že po zániku společného jmění manželů konkrétně dne 14.3.2022 uhradila ze svého výš zmíněného běžného účtu částku ve výši 60 565 Kč jako polovinu doplatku půjčky poskytnuté účastníkům v březnu 2010 Státním fondem podpory investic. Stejně tak druhou polovinu půjčky uhradil v březnu 2022 žalovaný. Jako pasivum společného jmění manželů tak uváděla pouze hypotéční úvěr ze smlouvy uzavřené účastníky s , právnická osoba, , právnická osoba, a.s., na celkovou částku ve výši 1 332 500 Kč, jehož aktuální výši neznala, když splátky jsou hrazeny žalovaným, který užívá nemovitost, na níž byl úvěr použit. Navrhovala, aby do jejího výlučného vlastnictví byly přikázány prostředky na jejím bankovním účtu apokračování - 3 - 7 C 216/2022cyklistické kolo. Zbývající aktiva a pasiva společného jmění měly být dle jejího návrhu přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného, kterému měla být uložena povinnost zaplatit žalobkyni na vypořádání částku představující rozdíl mezi hodnotou majetku, který zůstane ve výlučném vlastnictví žalobkyně a polovinou hodnoty majetku spadajícího do společného jmění manželů ( vypořádací podíl ).

3. Žalovaný ve svém vyjádření k podané žalobě uvedl, že považuje za nutné doplnit, že rozvodu manželství předcházelo řízení o úpravě poměrů nezletilého syna účastníků, , jméno FO, , nar. 1.10.2013, který byl rozsudkem Okresního soudu Praha – východ ze dne 3.11.2021, sp.zn. , spisová značka, , svěřen do střídavé péče účastníků. Podle žalovaného se s žalobkyní v tomto řízení shodli na tom, že synovi chtějí rozvodem zasáhnout do života co nejméně, tj. zachovat mu prostředí, ve kterém žije. On tak žije se synem v domě č.p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , který je předmětem vypořádání, žalobkyně žije ve služebním bytě v téže obci. Zmínil, že dámské kolo podle něj do vypořádání nepatří a potvrdil, že také on má veden účet u společnosti , právnická osoba, a.s., jehož zůstatek ke dni 28.2.2022 činil 61 776,24 Kč. Stav hypotéčního úvěru ke dni 28.2.2022 byl 803 418,24 Kč, od právní moci rozsudku o rozvodu manželství hradí splátky úvěru výhradně on. Potvrdil, že také on výlučně užívá automobil Peugeot. S návrhem žalobkyně souhlasil, co do vypořádání účtů vedených na jméno každého z nich a movitých věcí. Zásadně však nesouhlasil s navrženým vypořádáním nemovitosti. Opakovaně zmínil, že v průběhu rozvodového řízení s žalobkyní souhlasně prohlašovali, že chtějí zajistit jejich synovi možnost vyrůstat v prostředí, na které je zvyklý, tj. především mu zachovat možnost navštěvovat stejnou školu a bydlet ve stejné obci, kde má přátele a koníčky. Žalobkyně je si vědoma toho, že není schopen ze svého příjmu její polovinu domu vyplatit. Návrhem ho tedy tlačí k prodeji domu. Tím by ale zcela porušili to, na čem jim záleželo, neboť prodejem domu by došlo i k tomu, že by byl nucen opustit oblast v níž žijí, když by nebyl schopen zde pořídit nové bydlení. Jde o jednu z nejdražších oblastí na trhu s nemovitostmi, jak co se týká koupě nemovitosti, tak i nájmu nemovitosti. Byla by tedy ohrožena i možnost střídavé péče. Domníval se, že existuje mnoho jiných variant vypořádání, které by byly především pro syna vhodnější. Například nemovitost převést do podílového spoluvlastnictví, přičemž by bylo možné realizovat střídavou péči přímo v domě č.p.

361. Nebo tak, že by z jeho strany bylo žalobkyni poskytováno „ nájemné „ za užívání její ideální poloviny domu. Za vyloučené nepovažoval ani převedení nemovitosti na syna apod. Navrhl, aby bylo účastníkům nařízeno mediační setkání u některého z mediátorů.

4. K návrhu na mediaci zástupkyně žalobkyně sdělila, že žalobkyně v minulosti opakovaně vynaložila velkou snahu o domluvu na vypořádání společného majetku, včetně toho, že již dne 14.4.2021 domluvila společnou mediaci. Ta však nepřinesla naprosto žádný výsledek. Následně připravila a předložila žalovanému návrh na vypořádání, veškerá jednání skončila u zadání znaleckého posudku k ocenění nemovitosti, neboť žalovaný nebyl ani ochoten zpřístupnit dům a nechat ho vyfotografovat pro tyto účely. Měla tedy za to, že se jedná o zdržovací taktiku ze strany žalovaného, kterému stav, kdy výlučně užívá společnou nemovitost, vyhovuje.

5. Při jednání dne 18.4.2023 žalobkyně k žalobě doplnila, že klíčové pro ni je, aby získala prostředky z vypořádání a mohla si zajistit nějakou nemovitost nebo bydlení jinde. V současnosti bydlí v bytě svého zaměstnavatele, ta otázka bydlení je však nejistá. Neví, jestli tam bude moci bydlet příští rok, jak to dále bude do budoucna, a i z tohoto pohledu trvá na tom, aby došlo k vypořádání a pokud by bylo zjištěno, že nemovitost má takovou hodnotu, že manžel není schopen vyplatit vypořádací podíl pak, nechť je ta nemovitost prodána s tím,pokračování - 4 - 7 C 216/2022že oba účastníci by si z výtěžku prodeje mohli pořídit každý svoji nemovitost. Upravila rovněž podanou žalobu před jejím přednesem tak, že předmětem vypořádání nemá býti dámské cyklistické kolo.

6. Žalovaný při jednání dne 18.4.2023 doplnil, že ke konkrétnímu návrhu na vypořádání se bude moci vyjádřit, až ve chvíli, kdy bude známa cena nemovitosti, poté co bude zpracován znalecký posudek. Oba účastníci navrhli, aby byl takový posudek vypracován soudem ustanoveným znalcem. Navrhl také, že do vypořádání mají být zahrnuty splátky hypotéky, když je mezi účastníky nesporné, že od právní moci rozsudku o rozvodu manželství hradí tyto splátky žalovaný. Částka, která bude uhrazena do soudního rozhodnutí, má býti zohledněna na vypořádání.

7. Při jednání dne 18.4.2023 bylo rovněž konstatováno, že mezi účastníky je nesporné, že do společného jmění manželů jako movité věci spadají a mají být vypořádány, ty které jsou uvedeny v žalobě, tedy televizor, lednice s mrazákem, pračka, myčka, manželská postel, pingpongový stůl a vybavení dětského pokoje s tím, že žádná z těchto věcí není ve větším počtu kusů ve společném jmění a tedy označení je dostačující, tak jak je uvedeno v žalobě a nesporné také je, že celková hodnota všech těchto věcí činní 30.000 Kč a pro účely vypořádání tedy má být počítáno s částkou 15.000 Kč na vyplacení žalobkyni, když věci má v užívání a byly by přikázány do vlastnictví žalovaného. Také částky na bankovních účtech, jak byly navrženy k vypořádání, byla mezi účastníky nesporné.

8. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:Žalobce s žalovanou uzavřeli manželství dne 15.9.2007 v , Anonymizováno, . Jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Praha – východ ze dne 14.2.2022, který nabyl právní moci dne 7.3.2022. Z manželství se dne 1.10.2013 narodil syn , jméno FO, , o úpravě jeho poměrů pro dobu před a po rozvodu manželství rodičů se účastníci dohodli, jejich dohodu soud schválil a svěřil nezletilého do střídavé výchovy obou rodičů ( rozsudek Okresního soudu Praha – východ, č.j. , spisová značka, , ze dne 14. 2. 2022, rozsudek Okresního soudu Praha – východ, č.j. , spisová značka, , ze den 3.11.2021, čl. 27-30 ).

9. Bylo nesporné, že za trvání manželství nabyli účastníci do společného jmění nemovitosti ve , adresa, . Ze znaleckého posudku č. ZP č. , hodnota, -9/2023 vypracovaného Ing. Vratislavem Čechem, soudním znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, se specializací na oceňování nemovitých věcí, soud zjistil, že cena nemovitostí v nevypořádaném společném jmění manželů, a to pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova, rodinný dům, č.p. 361 s veškerým příslušenstvím a pozemku parc. č. , Anonymizováno, , zahrada, vše v obci , adresa, , kat. úz. , adresa, ke dni 29.8.2023 činila částku ve výši 13 300 000 Kč až 13 700 000 Kč. Ke znaleckému posudku nevznesli účastníci žádné námitky a obvyklou cenu nemovitostí stanovenou znalcem nikterak nerozporovali ( znalecký posudek č. , hodnota, -9/2023 na čl. 59-83 ).

10. Na pořízení výše uvedených nemovitostí použili účastníci hypotéční úvěr ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , uzavřené s , právnická osoba, , právnická osoba, a.s. Při zániku společného jmění manželů činila výše nesplaceného úvěru 803 418,24 Kč. Ke dni rozhodnutí soudu činila jeho nesplacená výše částku 679 453 Kč. Od právní moci rozvodu manželství a zániku společného jmění splátky hypotéky hradil ze svých výlučných prostředků žalovaný a od rozvodu manželství do rozhodnutí soudu o vypořádání společného jmění manželů tak zaplatil 27 xpokračování - 5 - 7 C 216/20225878 Kč, celkem 158 706 Kč, tuto částku učinili účastníci nespornou a žádali, aby v této výši byla zohledněna na vypořádání ( smlouva o poskytnutí hypotéčního úvěru č. , hodnota, , včetně dodatku – č.l. 33 až 42, email ze dne 10. 5. 2024, nesporná tvrzení, výpis z úvěru , právnická osoba, týkající se hypotečního úvěru k datu 28. 2. 2022 - č.l. 32 ).

11. Dále bylo zjištěno, že za trvání manželství byl účastníkům poskytnut úvěr od Státního fondu podpory investic. Jeho nesplacená výše ke dni zániku společného jmění manželů činila 121 131,80 Kč. Oba účastníci zbývající částku úvěru, a to každý jednou polovinou, po zániku manželství uhradili ( oznámení o vyčíslení částky k doplacení úvěru, detail transakce , právnická osoba, na čl. 31 ).

12. Bylo nesporné, že do společného jmění spadají také účty obou účastníků s tím, že žalobkyně se jednalo o účet č. , hodnota, vedený u , právnická osoba, . se zůstatkem ke dni zániku SJM ve výši 66 537 Kč, u žalovaného o účet č. , hodnota, vedený u , právnická osoba, a.s. se zůstatkem ke dni zániku SJM ve výši 61 776,24 Kč ( výpisu z účtu žalovaného na čl. 43 z 28. 2. 2022, nesporná tvrzení ).

13. Pro účely vypořádání účastníci shodně žádali a činily nesporným, že má být u žalovaného vycházeno z toho, že je mu přikazována částka 1 211,24 Kč a žalobkyni částka 5 272 Kč, tak jak došlo k poklesu na účtu poté, co byl hrazen společný dluh účastníků každým z účastníků jednou polovinou.

14. Z cenového ohodnocení , adresa, bylo zjištěno, že hodnota vozidla Peugeot Partner 1,6 HDI, reg.zn. , SPZ, činí částku 30 000 Kč ( vyjádření , adresa, k ceně automobilu Peugeot ).

15. Účastníci učinili nesporným, že žalovaný nemá prostředky na uhrazení vypořádacího podílu pro případ, že by nemovitost byla přikazována do jeho výlučného vlastnictví, tedy toto ani nežádal a nečinil žádná tvrzení a nenavrhoval důkazy k tomu, že by byl schopen pro takový případ vypořádací podíl uhradit. S prodejem domu však nesouhlasil. Účastníci se shodli na tom, že movité věci, jak byly učiněny předmětem řízení mají být přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného, při vypořádání mají být zohledněny cenou ve výši 30 000 Kč.

16. Podle § 709 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb. ( dále jen o.z. ) součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, coa) slouží osobní potřebě jednoho z manželů,b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl,c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví,e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.Podle § 741 o.z. nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, žea) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá,b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné,c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.pokračování - 6 - 7 C 216/2022Podle § 742 odst. 1 o.z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla:a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné,b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek,c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek,d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí,e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost,f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

17. Po provedeném dokazování s přihlédnutím ke shodným tvrzením účastníků a při použití shora uvedených ustanovení zákona má soud za zjištěné, že společné jmění účastníků vzniklo dne 15.9.2007, kdy bylo uzavřeno manželství účastníků a zaniklo dne 7.3.2022, kdy nabyl právní moci rozsudek o jeho rozvodu.

18. Mezi aktiva společného jmění manželů, která je nutno vypořádat patří:- nemovitosti: pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova, rodinný dům, č.p. , Anonymizováno, s veškerým příslušenstvím a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /31, zahrada, vše v obci , adresa, , kat. úz. , adresa, , jejichž cena ke dni 29.8.2023 činila částku ve výši 13 300 000 Kč až 13 700 000 Kč,- osobní automobil Peugeot Partner 1.6 HDI, reg. zn. , SPZ, , v hodnotě 30 000 Kč,- vybavení rodinného domu: televizor, lednice s mrazákem, pračka, myčka, manželská postel, pingpongový stůl a vybavení dětského pokoje, v hodnotě 30 000 Kč,- zůstatek finančních prostředků na účtu žalovaného č. , hodnota, vedeného u , právnická osoba, a.s. ke dni zániku SJM ve výši 61 776,24 Kč- zůstatek finančních prostředků na účtu žalobkyně č. , hodnota, vedeného u , právnická osoba, . ke dni zániku SJM ve výši 66 537 Kč19. Do pasiv společného jmění manželů je nutno zahrnout:- dluh u , právnická osoba, , právnická osoba, a.s., z titulu smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru č. , hodnota, , uzavřené účastníky, ke dni rozhodnutí soudu ve výši 679 453 Kč.

20. Při vypořádání postupoval soud podle § 742 o.z. Podstatné pro oba účastníky bylo zejména řešení otázky, jak má být vypřádána nemovitost ve společném jmění manželů. Žalobkyně nemajíce prostředky na vyplacení vypořádacího podílu, žádala, aby nemovitost byla přikázána žalovanému. Ovšem ani žalovaný na vyplacení vypořádacího podílu u nemovitosti, jejíž hodnota byla oceněna na částku 13 300 000 Kč až 13 700 000 Kč, prostředky neměl. Žalovaný proto navrhoval, že by bylo možno převést nemovitosti do podílového spoluvlastnictví, přičemž by bylo možné realizovat střídavou péči přímo v domě č.p. 361, což by zřejmě mělo obnášet, že by nemovitost byla užívána oběma účastníky. Nebo tak, že by z jeho strany bylo žalobkyni poskytováno „ nájemné „ za užívání její ideální poloviny domu, a tedy byl zůstal nynější stav, kdy žalovaný obývá nemovitost výlučně se synem. Za vyloučené nepovažoval ani převedení nemovitosti na syna apod. Žalovaná s tím nesouhlasila, trvala napokračování - 7 - 7 C 216/2022tom, že musí získat prostředky z vypořádání společné nemovitosti, aby si mohla zajistit nějakou nemovitost nebo bydlení jinde. V současnosti bydlí v bytě svého zaměstnavatele, tato možnost bydlení je však nejistá. Nemá-li žalovaný prostředky na vyplacení jejího podílu pro případ přikázání nemovitosti do jeho výlučného vlastnictví, nechť je nemovitost prodána.

21. Při svém rozhodování si soud byl vědom judikatury Nejvyššího soudu ČR, konkrétně rozhodnutí sp.zn. 22 Cdo 1942/2016, použitelného analogicky i v poměrech vypořádání společného jmění manželů. Podle něho má být k okamžiku vydání soudního rozhodnutí prokázána solventnost spoluvlastníka, jemuž má být věc přikázána do výlučného vlastnictví. Takový účastník musí s finančními prostředky odpovídajícími vypořádacímu podílu disponovat nebo musí relevantně prokázat, že je schopen si finanční prostředky opatřit (například závazným příslibem půjčky či poskytnutím úvěru). Toliko výjimečně je možné spoluvlastníku přikázat společnou věc, ačkoliv finančními prostředky nezbytnými na vyplacení vypořádacího podílu v době rozhodnutí nedisponuje, za předpokladu, že z dokazování vyplyne jednoznačný závěr, že daný spoluvlastník potřebné finanční prostředky v přiměřené době získá (například probíhá-li dědické řízení, po jehož skončení by měl spoluvlastník patřičné finanční prostředky zdědit, či má-li finanční prostředky po omezenou dobu fixované na spořicím účtu či dluhopisovém listu). Rozhodnutí poukazovalo i na nález Ústavního soudu ze dne 2. 2. 2005 sp. zn. II. ÚS 494/03 (dostupný na http://nalus.usoud.cz ), v němž Ústavní soud zdůraznil, že je s obecnými soudy zajedno v tom smyslu, že je třeba zkoumat kredibilitu toho spoluvlastníka (těch spoluvlastníků), jemuž (jimž) má být věc přikázána a jenž má (již mají) poskytnout náhradu zbylému spoluvlastníkovi (zbylým spoluvlastníkům). Pro poměry posuzované věci vypořádání společného jmění účastníků je podstatný pohled Ústavního soudu, že požadavku vyplývajícího z čl. 11 odst. 4 Listiny vyplývá, že pokud soud přikročí ke zrušení vlastnického práva a vypořádání spoluvlastnických podílů na základě § 142 obč. zák. [obdobně § 1147 o. z.] ( a obdobně to platí i pro vypořádání společného jmění manželů, pozn. soudu ), musí bezezbytku naplnit uvedené principy a v řízení musí být prokázáno, zda jsou splněny veškeré předpoklady pro to, aby za zrušení spoluvlastnického podílu mohla být i fakticky poskytnuta přiměřená náhrada. Naplnění tohoto kritéria nemůže být založeno pouhou úvahou soudu, ale musí mít jednoznačnou oporu v učiněných skutkových zjištěních. Pokud uvedená okolnost není jednoznačně prokázána, může postup dle § 142 odst. 1 obč. zák. [obdobně § 1147 o. z.] znamenat zásah do práva vlastnit majetek, neboť není garantováno, že vlastník bude svého vlastnického práva zbaven při poskytnutí přiměřené náhrady. Návrhy činěné žalovaným by znamenaly, že žalobkyni se nedostane při vypořádání společného jmění manželů přiměřené náhrady, případně by se jí nedostalo této náhrady v přiměřené době, když žalovaný navrhoval, aby nynější stav byl zachován, alespoň do dokončení základní školní docházky nezletilého syna, tj. cca dalších pět let.

22. Po provedeném dokazování tedy soud dospěl k závěru, že je namístě vypořádat nemovité věci nařízením prodeje ve veřejné dražbě s předpokladem rozdělení výtěžku prodeje mezi účastníky rovným dílem ( po uspokojení dluhů z titulu nákladů prodeje a z titulu hypotéčního úvěru ). Účastníci mají ve společném jmění manželů velmi hodnotnou nemovitou věc, žádný z nic však není schopen vyplatit druhého, možnost přikázat nemovitost do podílového spoluvlastnictví nepřijde v úvahu, neboť to byly rozvrácené vztahy účastníků, které vedly k jejich rozvodu, nelze předpokládat, že by takové řešení vedlo k něčemu jinému, než dalšímu soudnímu sporu. Po žalobkyni nelze požadovat, aby po dobu dalších mnoho let žila v provizoriu a v očekávání, že v budoucnu získá ze svého majetku ( do té doby užívaného žalovaným a společným synem ) prostředky k tomu, aby mohla dlouhodobějším způsobempokračování - 8 - 7 C 216/2022řešit své bydlení. Tvrdil-li žalovaný, že prodejem nemovitostí dojde k tomu, že by byl nucen opustit oblast v níž žijí, když by nebyl schopen pořídit zde nové bydlení a byla by tedy ohrožena i možnost střídavé péče, soud jeho pohled nesdílí. Novou možností bydlení nemusí být rodinný dům ( nemusí se nakonec jednat o ani vlastnické bydlení ). S předpokládaným výtěžkem z prodeje nemovitosti účastníků je jistě reálné pořídit i odpovídající byt, když ne přímo v obci, tak v blízkém okolí. Z výše uvedených důvodů soud nařídil prodej nemovitostí ve veřejné dražbě. Pro úplnost k tomu uvádí, že účastníci jsou vlastníky nemovitostí až do doby jejich faktického prodeje a rozdělení výtěžku a mohou tak stále přistoupit k jejich přímému prodeji ( srov. rozsudek NS ČR ze dne 11.12.2012, sp.zn. 22 Cdo 2654/2011 ).

23. Za dané situace přikázal soud dluh z titulu smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru č. , hodnota, , uzavřené účastníky s , právnická osoba, , právnická osoba, a.s., ke dni rozhodnutí soudu ve výši 679 453 Kč, ke splacení účastníkům rovným dílem, a to včetně příslušenství.

24. Žalobkyni byla ( při zohlednění splátky úvěru Státního fondu podpory investic ) ze společného jmění manželů přikázána do výlučného jmění aktiva ve výši 5 272 Kč. Žalovanému byla ( rovněž při zohlednění jeho splátky úvěru Státního fondu podpory investic) ze společného jmění manželů přikázána aktiva ve výši 61 211,24 Kč. K pasivům není třeba při výpočtu přihlížet, neboť jediným pasivem byl zůstatek dluhu na hypotéčním úvěru a ten byl účastníkům k doplacení přikázán rovným dílem.

25. Při srovnání takto přikázaných hodnot by měl žalobce žalované uhradit ( bez vypořádání vnosů ) na vypořádací podíl částku 27 969,62 Kč (( 61 211,24 – 5 272 ) : 2 ).

26. V řízení však bylo zjištěno, že žalovaný po zániku společného jmění manželů hradil ze svých výlučných prostředků závazky ve společném jmění manželů. Konkrétně tak uhradil částku 158 706 Kč na dluh ze smlouvy o hypotečním úvěru č. , hodnota, , uzavřené účastníky s , právnická osoba, , právnická osoba, a.s. ( srov. bod 10 rozsudku ). Tato platba je považována za vnos žalovaného do majetku ve společném jmění manželů a je nutno ji podle ustanovení § 742 odst. 1, písm. c) o.z. zohlednit při vypořádání, neboť výše uvedené platí i pro plnění, která z výlučného majetku na úhradu společných dluhů poskytl některý z manželů po zániku společného jmění manžel ( viz. NS ČR sp.zn. 22 Cdo 61096/2017 ). Pro konečný výpočet výše vypořádacího podílu je proto nutné zohlednit, že žalobkyně by měla doplatit žalovanému na splátkách hypotéčního úvěru ( vnos žalovaného po zániku SJM na společný majetek ) částku 79 353 Kč ( 158 706 : 2 ). Výsledná částka ve výši 51 383,38 Kč ( 79 353 – 27 969,62 ) je výsledným vypořádacím podílem, který je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému na vypořádání společného jmění manželů.

27. V projednávané věci nevyšly najevo skutečnosti, které by opodstatňovaly důvod, pro který by soud neměl vycházet ze zásady rovnosti podílu účastníků na společném jmění. Nakonec rozhodnutí s užitím disparity podílů žádný z účastníků nenavrhoval.

28. Podle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř. uložil soud žalobkyni povinnost uhradit žalovanému vypořádací podíl v obvyklé lhůtě tří dnů, kterou považuje s ohledem na výši tohoto podílu za přiměřenou. U ostatních povinností byla rovněž lhůta k jejich splnění uložena v obvyklé lhůtě tří dnů.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle § 151 odst. 1 a vzhledem ke skutečnosti, že v řízení o vypořádání společného jmění manželů se jedná o tzv. iudicium duplex, kdy nelze napokračování - 9 - 7 C 216/2022náklady řízení bez dalšího aplikovat zásadu o úspěchu ve věci, žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal. Odkazuje přitom na nálezy Ústavního soudu I. ÚS 262/20, I. ÚS 3202/20, či IV. ÚS 404/22, kdy v jejich světle prostor pro přiznání náhrady nákladů některému z účastníků neshledal. Výjimku z obecného postupu dle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého v řízeních majících povahu tzv. iudicium duplex, si má každý z účastníků nést své náklady sám, by měly dle pohledu Ústavního soudu tvořit případy, kdy jde o obstrukční chování účastníka, kdy účastník řízení se nezajímá o konstruktivní vyřešení věci nebo jde o šikanózní výkon práva. Žádné takové chování nebylo ve sporu shledáno ( výrok VII.).

30. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Takovými náklady jsou v daném případě náklady znalečného, které nebylo v plné výši kryto vybranými zálohami od účastníků. Po započtení jejich záloh ve výši 4 000 Kč od každého z nich byla ze strany soudu na znalečné uhrazena částka ve výši 19 979 Kč. Shora uvedeným pohledem Ústavního soudu na charakter soudního řízení o vypořádání společného jmění manželů a jeho dopad do náhrady nákladů řízení, by každý z účastníků měl uhradit polovinu z této částky. Proto soud rozhodl o tom, že žalobkyně je povinna na náhradu nákladů státu zaplatit částku ve výši 9 989,50 Kč ( výrok VIII. ) a obdobně byla žalovanému uložena povinnost zaplatit na náhradu nákladů státu částku ve výši 9 989,50 Kč ( výrok IX. ).